Dlouhé hodiny jsem maminku hledala, strachy celá bez sebe. Nakonec jsem ji našla v masně s pohledným řezníkem. Po rozvodu jsem zůstala sama a nevěděla, co dál se svým životem. Vzala jsem si k sobě maminku, která trpí stařeckou demencí. Nějaký čas nám to báječně fungovalo, než nemoc udeřila v plné síle. Maminka začala utíkat z bytu a bloudit městem. Při jedné takové výpravě zabrousila na místo,

Byli jsme přehnaně důvěřiví a uvěřili jí. Ženě, která o sobě tvrdila, že je dcerou manželova bratra. Potom přišel šok. Vykradla nás a zmizela! My jsme s manželem žili dost samotářsky. Nějací přátelé by se našli, ale moc jsme je nenavštěvovali. Stačily dvě hodinky a my už se těšili domů na svůj klid. S dětmi to bylo podobné. Občas zavolaly a občas nás na chvíli navštívily. Jen vnoučat, dokud byl

Manžel mi vyčítá, že umím jen pomlouvat a roznášet klepy. Ničím tím prý celou rodinu. Já si ale myslím, že nedělám nic zlého. Jsem jen zvědavá. Ráda si povídám s lidmi, myslím, že to je částečně i moje náplň práce, jsem totiž u nás na vsi listonoška. A ta musí přece vědět o všem! Také moc ráda poznávám nové lidi, jsem šťastná, že máme domek hned na návsi, tam jsem u zdroje všeho. Jakmile něk

Propadla jsem úžasnému koníčku! Sleduji akční ceny, je to lákavé dobrodružství, takový můj sport, díky kterému jsem si našla i skvělé přátele. Najednou jsem nevěděla, co budu dělat? Na chození po divadlech jsem neměla peníze, na cestování dost sil, sedět u televize a dívat se na seriály mě nebavilo. Důchod se na mě šklebil v té nejděsivější podobě. Byla jsem sama, manžel mi zemřel. Doma to n

Nikdo mě nenutil, mohla jsem si pořídit skleničku a umělé zuby. Já ale toužila po hezkém chrupu. Spořila jsem, jak to šlo, ale ono to moc nešlo. Jako rozvedená s platem nic moc to dalo docela fušku. Když k tomu člověk přičte nájem a občas něco na sebe, zbylo mi sotva na jídlo a nějaké to ovoce. I tak moje úspory dosáhly úctyhodné částky. Poctivě jsem střádala Měla jsem přesně vypočítané,

Nebyl to nikdy žádný lev salónů, co se vzhledu týče, ale já hledala spíš klid a bezpečí. Jenže věk ho zřejmě připravil o poslední kapku charismatu. Stal se z něho nudný patron. Už kdysi na rande s ním byla celkem nuda. Nebyl vůbec zábavný, nerozuměl legraci a většinou jen mlčel. Já ale měla za sebou hodně bouřlivý vztah, a dokázala jsem tedy ocenit pravý opak. Vždycky to tak bylo Po svatb

S Janou se známe od puberty. Seznámily jsme se na tenise. A staly se z nás hned kamarádky. A to celoživotní. Až donedávna… Tenis u nás, tehdy ještě na vesnici, se rozhodlo postavit pár tenisových nadšenců, protože se jim už nechtělo jezdit do nejbližšího města. Místo pro budoucí kurty bylo nádherné. Hned u řeky Lužnice. Tehdy, před padesáti lety, se rozhodlo, že kurty budou antukové a tři. Vévo

Bála jsem se říct našim, že chodím s Martinem. Představovali si, že přivedu prince, nebo aspoň inženýra, a Martin nebyl ani jedno, ani druhé. Zamilovala jsem se do nesprávného chlapce, alespoň viděno očima přísného a nesmlouvavého okolí. Martin bydlel v žalostné, zchátralé chaloupce na kraji obce. Jeho tatínek byl námořník, doma se objevoval jednou za uherský rok, a maminka byla taková zvláš

Nemyslela jsem si, že pijeme mnoho. Dali jsem si jen občas, aby byl život tak nějak veselejší. Až díky Kristýnce jsem pochopila, že je to špatně. Když naše děti vylétly z hnízda, já krátce nato odešla do důchodu a dva roky po mně i manžel. Hodně času jsme pak trávili na zahrádce a také ve své oblíbené hospůdce. Chodili jsme tam denně a musím přiznat, že jsme mívali občas i dost naváto, když

Celé dětství a mládí jsem se potýkala s nálepkou, že jsem holka ze špatné rodiny. Tvrdili mi, že o dobrého chlapa nikdy ani nezakopnu. Mýlili se! Jako dítě a dospívající dívka jsem neměla šanci se vymanit z nálepky holky ze špatné rodiny. Rodiče byli chudí, žili od výplaty k výplatě. Táta navíc tehdy dost pil a pro ránu nešel daleko. Ve škole se mi kde kdo posmíval za to, jaké nosím oblečení