Svatební den mé sestřenice, na který jsem se tak těšila, byl jako zlý sen. Viděla jsem, co jsem určitě vidět nechtěla. Naše rodina je rozesetá po celé Evropě. Jedna moje sestra žije v Německu, druhá v Itálii. Dokonce i můj bratranec se přiženil do Norska. Jen já a má sestřenice Mirka jsme zůstaly v Čechách. Soudržná rodina V naší rodině je samozřejmostí, že když se někdo bere, jedná se ob

Nikdy by mě nenapadlo, že největší potvoru v životě si pustím k tělu sama. A ještě s úsměvem. Vůbec mě nenapadlo, že se mi tohle stane. Ta osoba mi vlezla do domu, do hlavy i do srdce a pak všechno vybrala, vycucala, a ještě mě obvinila, že jsem nevděčná. Ne, nepíšu o chlapovi. Ti vás většinou zradí úplně jednoduše. Začalo to nevinně Ale ženská? Ta si dá na čas. Znáte to, najednou se vám

Když jsem ji viděla poprvé po letech, poznala jsem ji hned. Ten krok, to držení těla, hlava vztyčená, jako by celý svět patřil jen jí. Zdena. Když vás někdo osloví v čekárně u ortopeda a tváří se, že jste jehodávná srdcovka, nedá se hned říct: „Ne, díky, znám tě až moc dobře“. Navíc kdo zná dlouhé chvíle v čekárnách, dá mi jistě za pravdu, že je člověk vděčný, když si tam může popovídat s kýmko

S manželem jsme nadšení houbaři, a přesto se nám stalo, že jsme se jednou otrávili. A stačilo k tomu udělat jedinou, ale zato fatální chybu! O prázdninách k nám jezdí pravidelně vnoučata. To osudové léto bylo Davídkovi šest a Karolínce deset. Toho roku bylo tolik hub, že se na ně mohlo chodit s nůší. Vnoučata chodila každý den s námi a vždy jsme přinesli dva košíky plné hub. Většinu z nich jsme

Byla jsem tehdy matka samoživitelka a koukala, kde bych ušetřila. A tak jsem si nechala dobře poradit. Ta rada mě nakonec přišla draho. Po rozvodu jsem se odstěhovala na vesnici, kde bylo levnější bydlení, a děti vozila autem do školy ve městě, kam jsem chodila do práce. Když jsem se vzpamatovala z toho, že mě manžel opustil, musela jsem kvůli dětem fungovat. A hlavně myslet více na finance. Je

Přišla jsem se naposledy rozloučit s domem své babičky. Myslela jsem si, že je prázdný. Nebylo tomu ale tak. Krysy se připlížily a obklíčily mě. Zasáhnout musel náš pes! Tento příběh se stal před mnoha lety, když jsem byla ještě studentkou. Ocitla jsem se v situaci, která i mě, otrlé děvče z hor, vyděsila, a zároveň mi potvrdila starou pravdu, že pes je nejlepší přítel člověka, dokáže vycítit n

Už jsem toho za svůj život viděla hodně, ale takovou ženskou, jako je Jarmila, jsem ještě nepoznala. Bydlela jsem na malém městě, v klidné ulici, kde se všichni znají a mají tu rádi svůj klid. Ten jsme tu ovšem měli jen do chvíle, než se přistěhovala ona. Byla to žena, která dokázala svým jazykem a chováním rozvrátit celou naši komunitu. A to vše jen pro svoji zábavu. Byla to prostě bezcitná

Možná mi ten dopis mohl změnit život. Pisatel se do mě zamiloval a chtěl mě lépe poznat. Bohužel mu k tomu chyběla kuráž. Ráda bych tímto apelovala na muže, aby, pokud napíší milostné psaníčko dámě svého srdce, nezapomněli na podpis. Ono to potom dělá neplechu, ty nepodepsané milostné listy. Kdysi strašně dávno jsem jeden takový, napsaný na stroji, našla ve schránce. Na obálce chyběla známka, p

Moje úžasná kočička Didi mě léta provázela životem. Ve chvíli, kdy cítila, že brzy nadejde její čas, se postarala o svého nástupce. Nebyla jsem nadšená z toho, že si děti prosadily kotě. Přinesly ho z útulku. Kočička Didi se u nás rychle zabydlela. Rázem byla paní domu ona. Spala s námi v posteli a byla tak mazaná, že se naučila pouštět si dokonce čerst­vou vodu z kohoutku. Dlouhých osmnáct let

Dokud mě zvala k sobě domů, líbilo se mi to. Hostila mě a mejdany u ní byly fajn. Jenže pak jednou chtěla totéž po mně. A to se mi nelíbilo. Po skončení střední školy jsme si s kamarádkou Hanou řekly, že se budeme i nadále vídat a navštěvovat se. Ona si záhy našla přítele, ke kterému se nastěhovala. Měl hezký, velký byt na kraji našeho města. Já si našla malou garsonku, kde jsem bydlela většino