Mé oči už toho viděly dost, ale její obraz se mi vryl do paměti. Na tuhle dračici nikdy nedokážu zapomenout a bohužel jistě nejsem sama. Vypadala jako z plakátu. Vlasy lesklé jako hedvábí, postava, co zastavovala dech, a úsměv, který sliboval všechno, jen ne dobro. Žila v našem městě, v domě s vysokým plotem a růžemi, co voněly až na ulici. Její život byl jako šachovnice. Každý tah měla prom

Všichni jsme byli na vesnickém bále a náramně se bavili. Najednou se ale v sále objevil nečekaný host. Naše koza Róza nás hledala, abychom zachránili babičku. Na ten bál se každý náramně těší. Nejenže hraje skvělá kapela, ale také tombola je štědrá. Každý z vesnice do ní něco dá, věci, které jedni nepotřebují a druhým udělají radost. Tak tomu bylo i před dvaceti lety. Tehdy jsme se rozhodli s m

Nikdy bych nevěřila, že se toho dožiju. Když mě děti přestěhovaly do domova pro seniory, potkala jsem tam nejlepšího tanečníka svého života. Život někdy tropí věci, které by člověk nevymyslel. Muže svého srdce jsem si nevzala. Zamilovala jsem se do něj v tanečních, a pak se mi kamsi ztratil. Věděla jsem pouze, že se jmenoval Karel a nic víc. Ani kde bydlí, ani na jakou školu chodí. Všechno p

Když jsem byla mladší, myslela jsem si, že v důchodu už člověk jen sedí v křesle, plete svetr a vzpomíná na staré časy. Ale život má své cesty a nikdy není pozdě na nový začátek. Bylo to před pár lety, když jsem oslavila šedesátku. Moje děti už mají dávno své rodiny, vnoučata mi před očima vyrostla jako z vody a můj milovaný manžel, Václav, mě příliš brzy opustil. Odešel už před deseti lety po

Svého muže jsem poznala jako holka. Byl o tři roky starší a já si ho všimla hned! Byl středem pozornosti, sportovní kluk, který nezkazí legraci. Začali jsme spolu chodit a všechno šlo rychle. Za dva roky se nám narodil syn, za další dva roky dcera. Zařizovali jsme dům, dělali zahradu. Marek dřel, aby nás uživil, já se starala o provoz rodiny a přivydělávala si různými brigádami.Až když obě děti

S Františkem jsme si spokojeně žili na okraji města v malém paneláku. Až do chvíle, než nám život zničila sousedka. Když se objevila podrazácká sousedka Eva, začaly problémy. Eva se přistěhovala před třemi lety do bytu vedle. Je jí kolem čtyřiceti, je rozvedená a poutá pozornost s tou svou umělou blond hřívou a krátkými sukněmi. Vždycky se tvářila mile, nosila nám koláče nebo se ptala se na rad

Když jsem slyšela někoho vyprávět o tom, jak ženy intrikují, myslela jsem si o tom své. Ovšem jen do té chvíle, než jsem narazila na ni. Před třemi lety se moje dcera Lenka, právnička s velkým egem a ještě většími ambicemi, rozhodla, že nám představí svého nového chlapa, Tomáše. Bylo jí přes sedmačtyřicet, měla pověst ženy, která vždy dostane, co chce. Tomáš vypadal jako z reklamy na drahé hodi

Už jsem nevěřila, že najdu skutečnou lásku. Ale pak se stalo něco neuvěřitelného a já prožívám lásku jako z červené knihovny. Musím říct, že na muže jsem nikdy neměla štěstí. Ani na střední škole jsem nebyla ta holka, za kterou se kluci otáčejí. A v dospělosti už vůbec ne. Tak krásný sen! Tak se stalo, že jsem se zamilovala do imaginárního muže, o kterém se mi zdál sen. Jenže pak jsem ho

Vždycky jsem byla ve všem lepší já! Už od školky. Najednou se ale štěstí obrátilo. Dělám tedy vše pro to, aby na tom byla alespoň stejně mizerně! Hodně jsme se kamarádily. Já a Iveta jsme se narodily necelý měsíc od sebe, už naše maminky byly velké kamarádky. Vyrůstaly jsme jako sestry. Ovšem s tím rozdílem, že mí rodiče byli bohatí, měli jsme v cizině příbuzné, kteří nás zásobovali balíky s ob

Každý ji měl rád. I náš šéf. Byla mladá, usměvavá a stále pozitivní. Hrozně mě tím štvala. Musela jsem dokázat, že není tak úžasná a svatá, jak se dělá. Měla jsem v tu dobu za sebou odpracovaných deset let, právem jsem měla být povýšena nebo mi měl nadřízený přidat. Nic takového se ale nestalo. „Šéfe! K desetiletému výročí bych mohla dostat aspoň odměnu!“ škemrala jsem. On byl ale neoblomný!