Na citlivé téma
3 minuty čtení
Můj bratr Standa byl vždy tak trochu „do větru“. S ničím si nelámal hlavu. Na vše měl dost času, i na ženění. Když se konečně oženil, byla to sláva. Ale jen do první facky!
Když se mi narodil mladší bratr, chodila jsem už do školy. Jak jsem byla šťastná, když mi rodiče konečně sdělili, že budu mít sourozence!
Do ženění se nehnal
Dlouho jsme se Standou měli prima vztah. Já ho ochraňovala a
2 minuty čtení
Jsem asi vážně moc důvěřivý a naivní člověk. Jenže ta paní vypadala tak mile a sympaticky.
Policisté právě dokončili svou práci. Prohlédli celý náš byt, odebrali otisky a sepsali, co všechno nám chybí. Chybí toho dost. Ale ze všeho nejvíc mě mrzí několik zlatých šperků, které jsem měla po mamince. Jejich hodnota není ve skutečnosti velká, ale čert vzal peníze. Pro mě je to ztráta nenahraditelná
3 minuty čtení
Nikdy jsem proti Zuzaně nic neměla. Pak ale na mě udělala dost ošklivý podraz. Rozhodla jsem se jí to vrátit. Bylo to hodně špatné rozhodnutí.
Manžel zabouchl vrátka a nasedl do auta. Odjíždí, definitivně. Ani vlastně nevím, kam. Kde bude žít? Jak bude žít? Už mi prostě do jeho dalšího života nesmí nic být. Zavinila jsem si to sama, přesto cítím velkou hořkost a nespravedlnost. Vždyť to celé pe
5 minut čtení
Je to už mnoho let, ale já na to nemůžu pořád zapomenout. Nezapomenu asi nikdy. A hlavně nedokážu odpustit.
Bylo mi devatenáct, když nám bratr Josef přivedl ukázat svou dívku Milenu. Byla jen o tři roky starší a hned jsme se dost skamarádili. To ona mě naučila dobře se oblékat, líčit se, nebát se lidí a věřit si. Než jsem Milenu poznala, byla jsem dost plachá, taková šedá myška bez sebedůvěry a
2 minuty čtení
Moje babička byla kouzelná bytost s velkým srdcem a otevřenou náručí. Zklamala jsem ji ve chvíli, kdy mě nejvíc potřebovala...
Celý život bydlela na venkově v malém domku. Byla vždy usměvavá, říkala nám ,,koťátka“, napekla spoustu dobrot a hrála si s námi. Také pro nás vymýšlela výpravy za pokladem. S babičkou zkrátka nebyla nuda. Ale jak jsme dospívali, návštěvy u ní se časem smrskly jen na je
3 minuty čtení
Moje trauma z dětství bylo tak silné, že jsem si nikdy nedokázala založit rodinu a být šťastná. Dnes jsem kvůli tomu sama, jen se svými psy.
Byla jsem dítě panovačné, necitlivé ženy a ustrašeného slabocha, který chtěl mít klid. Matka mě, jak to jen šlo, vozila ke svým rodičům na vesnici. Babička byla tichá žena, která byla vychována k poslušnosti svému muži.
Děda, před kterým se třásla nejen
3 minuty čtení
Věděla jsem, že děti dokážou být kruté a ubližovat si. Střet se skutečnou šikanou však pro mě byl velmi dramatický.
Nakoukla jsem potichu do nemocničního pokoje. U Zorčiny postele seděli její rodiče a tvářili se dost nešťastně. Chtěla jsem rychle raději zmizet, ale všimli si mě. „Jen pojďte dál, paní učitelko,“ pokynula mi matka Zorky. A já se až lekla jejího vlídného hlasu. Copak nikdo neví, j
3 minuty čtení
Pozdní láska je skutečně stejně krásná jako ta první, pubertální. Dokáže ale také dost tak bolet, to asi znáte. Přesto by se jí člověk neměl nikdy vzdávat.
Ještě pořád doufám, že se zastaví. Upekla jsem bábovku a udělala svíčkovou, kterou tak strašně miluje. Stálo mě to docela dost peněz. Ale co, teď už mi na ničem tak moc nezáleží. A už vůbec ne na penězích. Toužím jen po hřejivém objetí někoh
4 minuty čtení
U manžela, který byl velký sportovec a akční člověk, se v sedmdesáti letech rozvinula Alzheimerova choroba.
Se svým mužem Honzou jsme spolu byli od studií. Oba jsme si zvolili pro život stavařinu, jen on byl o dva roky výš. V té době dělal sportovní gymnastiku, tak to byl kluk jako lusk. Byla to láska jako trám, a vlastně to byl jediný muž mého života.
Byli jsme rodina
Hned po škole jsme
3 minuty čtení
Se svojí matkou jsem se vždy strašně hádala, a nejvíc, když jsem měla malé děti. Měla jsem pocit, že vůbec nerespektuje moji výchovu a ta její se mi zdála příšerná!
Teď je už pozdě si to vyříkat. Moje máma ke mně nikdy neměla respekt, a tak se člověk vlastně ani nemohl divit, když ho neměla ani tehdy. Nad mými výchovnými metodami a názory jen ledabyle mávla rukou a cpala moje děti sladkostmi ne
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
skutecnepribehy.cz
Budovat mosty je lepší než je pálit
Sblížila nás písnička Lenky Filipové a Karla Zicha Mosty. A tak jsme se jeden takový most pokusili mezi sebou vybudovat. Jednou se sice zbortil, my jsme k sobě ale zase našli cestu. Ráda jsem jezdívala na pionýrské tábory. Naši mě tam šoupli hned v první třídě, aby měli pár týdnů klid, ale mně to nevadilo. Byla jsem smělá holčička
epochalnisvet.cz
Předpověděl portugalský král vlastní smrt?
Královská rodina mává z otevřeného kočáru a provázejí ji ovace. Pak se ale z davu vynoří podmračený muž s plnovousem, poklekne na jedno koleno a zamíří pušku na cíl. Tím není nikdo jiný než sám panovník. Diplomat. Mučedník. Tak znějí dvě přezdívky, pod kterými Portugalsko zná svého krále Karla I. (1863–1908). Ta první se vztahuje k jeho jednání
21stoleti.cz
Co formuje děti? Prostředí, výchova či matčin stres
Vědci se dlouhodobě zaobírají dopadem výchovy a prostředí na lidskou osobnost. Ovšem tenhle oříšek je s nadsázkou řečeno poměrně tvrdý na rozlousknutí. [caption id="attachment_93552" align="alignno
nasehvezdy.cz
Partner překvapil Štréblovou zásnubním prstenem
Nečekaná událost jak pro nás, tak pro Alenu Štréblovou (60) alias Milenu Pumrovou z Ulice! Své soukromí si herečka přísně střeží. Svého partnera, prošedivělého štramáka, povoláním veterináře, ukáza
epochanacestach.cz
Léto v Olomouckém kraji: krajina poznání, příběhů a živé kultury
Jsou regiony, které se návštěvníkům představují jediným symbolem. Olomoucký kraj mezi ně nepatří. Jeho kouzlo spočívá v rozmanitosti. Během jediného dne lze projít středověkým hradem, sestoupit do podzemních jeskyní, vystoupat na rozhlednu, projít se po hřebeni Jeseníků a večer strávit na festivalu pod širým nebem. Právě propojení poznání, kultury a aktivního odpočinku dělá z regionu
historyplus.cz
Ferdinandové mezi Habsburky: Lháři, básníci a dobráci
Habsburkové vládli českým zemím v kuse téměř 400 let. I oni si podobně jako Přemyslovci a Lucemburkové potrpěli na tradici a není proto divu, že si častěji než jiné předávali jedno stejné jméno – Ferdinand. Celkem pět Ferdinandů usedlo na český trůn. Některé přitom nespojuje pouze jméno, ale i podobný osud a povaha… 1.
nejsemsama.cz
7 prima tipů, jak připravit pokožku na léto
Léto je za rohem a kůže nemusí být na sluneční paprsky úplně připravená. Jakou péči jí tedy v těchto dnech a týdnech dopřát, abyste se nespálila a vypadala stále skvěle? S příchodem prvních letních paprsků dostává pokožka pořádně zabrat. Na příval silného slunečního záření totiž není po zachmuřeném jaře dostatečně připravena. Reagovat tak může velice citlivě v podobě začervenání, vyrážky
enigmaplus.cz
Předpověděli zkázu Pearl Harboru Nostradamus i Baba Vanga?
Nedělní, pohodové ráno. Tisíce amerických vojáků spí 7. prosince 1941 v Pearl Harboru na havajském ostrově Oahu a cítí se přitom jako v ráji [gallery ids="169578,169581,169580"] V té době se
rezidenceonline.cz
Projekt jako oživlý paleolit
Upper House představuje dokonalou symbiózu architektury, umění a přírody. Kulturní dědictví, zakořeněné v městské buši, nejen skvěle vypadá, ale také aktivně zvyšuje kvalitu života svých obyvatel. Originální výškový dům působí v podstatě jako galerie, zavěšená nad rozlehlou metropolí. Rezidenční objekt v South Brisbane je manifestem spojení člověka s daným prostředím, kulturou a komunitou. Navržena studiem
tisicereceptu.cz
Chlebová polévka s houbami
Chléb by měl být asi tři dny starý. Po jeho rozvaření získáte hustý, sytý pokrm. Se sýrem a houbami vás jeho chuť mile překvapí. Potřebujete 400 g starého chleba 1 l vývaru 200 g hub 100 g tv
iluxus.cz
Praha přivítá největší svátek českého a moravského vinařství
Milovníci vína, vinaři i odborná veřejnost se letos opět setkají na jedné z nejprestižnějších vinařských akcí v České republice. Dne 6. srpna 2026 se Clarion Congress Hotel Prague promění v dějiště Re
epochaplus.cz
Býčí skála: Brutální obětiště dávnověku
Šperky, zbraně, sošky a spousta obilí. Ale také přes 40 lidských obětí, převážně dívek, z nichž některým rozetnou hlavu a useknou končetiny. To je slavný halštatský pohřeb. V Evropě nevídaný objev, který dodnes neumíme vysvětlit… Jeho koníčkem je „slepá jeskynní zvířena“, a díky tomu, přestože je hlavně lékař, objeví řadu nových organismů. Jindřich Wankel (1821–1897)