Nikdy bych nevěřila, že se dokážu zbavit toho zlozvyku. Všechny domluvy byly marné – až najednou šlo o život milovaného manžela. Patřila jsem k nenapravitelným kuřákům. Kouřit jsem začala hodně brzy, ve čtrnácti letech, tajně, za zády rodičů. Marně jsem se pokoušela několikrát v životě s tímto zlozvykem přestat. Vydržela jsem maximálně dva měsíce, během nich přibrala deset kilo, protože jsem

Moje kamarádka mi moc dobře poradila. Jsem ráda, že jsem ji nakonec poslechla a přestala se bát. Každé zlo má být po zásluze potrestáno. Dnes už zas klidně chodím domů a nebojím se. Ale není tomu tak dávno, co se mi domů vůbec chodit nechtělo. Bála jsem se, že tam na mě bude zase číhat soused. Bála jsem se, co po mně zase bude chtít. Začalo to přátelsky Jaroslav byl můj soused teprve něko

Člověk neví dne ani hodiny. Žila jsem si spokojený život, než přišla ta hrozná zkouška. Ještě, že jsem měla své blízké, kteří mi dodávali odvahu. Bylo mi čerstvě šedesát a měla jsem pocit, že jsem plná síly. Pak jsem šla na běžné vyšetření k lékaři. Obrovský šok Nějaké výsledky se mu nelíbily a poslal mě ještě na vyšetření do nemocnice. Tam mi zjistili nádor. Zhoubný! Neumím popsat, jaké

Zamilovala jsem se do spolužáka a hned po škole jsme se vzali. Mysleli jsme si, že svět nám patří, ale vůbec jsme neuvažovali o praktické stránce života. A tak jsme pár let živořili, až mi došla trpělivost a já se rozvedla. Abych mohla žít sama, musela jsem si k práci ještě najít brigádu, tak jsem si přivydělávala jako hosteska. Byla jsem celkem pohledná a chlapi se po mně otáčeli, tak proč toh

Sousedské vztahy nebývají zrovna ideální. Ale to, co jsem zažila já, doufejme, není tak běžné. Policista na stanici si prohlíží mé fotografie, kde mám zdokumentované své modřiny. Mám je po celém těle a jednu velkou podlitinu i na obličeji. Také si důkladně prohlédl rentgen mých tří zlomených žeber. No a sádru na levé ruce nemohl přehlédnout. Jen přitom udiveně kroutil hlavou. „A tohle všechn

Mireček napsal dopis Ježíškovi. Položili jsme ho za okno a vítr ho záhy odnesl do pohádkové vesnice, kde listonoši v nažehlených uniformách shromažďují listy od dětí. Bylo mu šest a půl a pořád věřil na Ježíška. Asi proto, že ještě nechodil do školy a světaznalejší a cyničtější chlapečkové mu nestihli prozradit, že je Ježíšek lež jako věž. Netušila jsem, co Mireček odpoví, položím-li mu obligát

Pukni, směšný panáku, říkala jsem si kdykoli jsem ho míjela. Nikdy by mě nenapadlo, že se stane mým mužem i mým největším trápením. Byli jsme spolužáci z vysoké školy, ale během studií jsme si nikterak blízcí nebyli. Jeden druhému jsme se tajně posmívali. On byl typický synek z bohaté rodiny, samí doktoři a právníci, měl všechno, na co si pomyslel, a připadal mi nadutý. Domnívala jsem se, že

Celý život mě pronásleduje špatné svědomí a výčitky, jestli jsem udělala opravdu vše pro to, abych zabránila tragickému osudu naší rodiny. A všemu, co následovalo. Trochu s tím kočárkem manévruji. Nejsem na ty nové, moderní vymoženosti prostě zvyklá. Když jsem vozila mého Péťu, šlo mi to raz dva. Teď bych si potřebovala obnovit řidičák na dětské kočárky. Ale malý Daniel si i při tom kodrcání

S Petrou jsme se znaly od dětství. Vlastně už v kočárku. A teď tu najednou není. Moje jediná, opravdová, úžasná kamarádka. Nemohu se z toho vzpamatovat. Každý den musím jít kolem. Nejde to jinak. Už jsem to zkoušela oklikou přes pole, ale musela jsem se vrátit. Každý den vidím ten barák s krásnými květinami za okny, úžasně upravenou zahradou. Do plotu sestřihané ovocné stromy, zeleninové záh

S chlapy jsem měla špatnou zkušenost. Bývalý manžel mě podváděl a další přítel jakbysmet. Když jsem poznala Jirku, rozhodla jsem se, že si ho napřed prověřím! Když jsem poznala Jirku, věřila jsem, že by nám vztah mohl vydržet. Zdálo se mi, že můj vztah s ním je docela o něčem jiném než mé předchozí dva. „Co když se mi to ale jen zdá?“ vrtalo mi hlavou. U svého bývalého manžela jsem byla přes