Každá svobodná matka mi jistě dá za pravdu, že nejhorší na tom být s dítětem sama není nedostatek financí ani chybějící ruce navíc. Co schází nejvíc je možnost sdílet rodičovské potíže s někým druhým. Mít se s kým poradit, komu postěžovat, zkrátka mít někoho, kdo vám pomůže nést část rodičovského břemene. Ovšem najít si partnera, když máte doma malé dítě, je prakticky nemožný úkol. Nejen, že na

Při pohledu na kalendář mi došlo, že jsem zapomněla přetočit stránku o další týden. To se mi nikdy nestalo, za celých dosavadních dvaadvacet let, co jsem na světě. Hm, koukejme, co s člověkem udělá jeden víkend s přítelem… Jako by se znovu zastavil čas, jen se to projevil v trochu jiné formě. Cítím, že se zase něco změnilo, možná jen posunulo dál. Byla jsem dnes ráno na operaci – malý nádor v lev

Mám o šest let mladší sestru Karin. Před rokem nám zemřel otec. Moje matka vždy milovala jen ji, takže naše vztahy po smrti táty zůstaly na bodě mrazu. Vdávala jsem se v osmnácti, abych se brzo dostala z domova. A celý život jsem byla zvyklá spoléhat jen sama na sebe, a i když jsem se rozvedla, dokázala jsem sebe a své děti zabezpečit, i když to nebylo snadné. Sestra byla pravý opak. Dlouho studo

Rodina mé dcery určitě není jediná, kterou pandemie zasáhla. Zeť dělal provozního v hotelu, a přišel o práci ze dne na den. Jenže nepracuje ani po roce a vše táhne dcera! Jeho šéf nepatřil k nejserióznějším a všechny své zaměstnance propustil s tím ať jdou na úřad práce nebo na nemocenskou a že až se hotely zase otevřou, nabere všechny zpět. Nikdo ale netušil, že to bude trvat déle než rok. Maji

Přišla jsem na svět s vrozenou srdeční vadou. Některé tepny na srdci se mi nevyvinuly, jiné zase nedostatečně. Měla jsem špatné zásobování organismu kyslíkem. Brzy po porodu jsem proto musela na operaci. Hned po této první úspěšné operaci ale byla jasné, že není poslední. Už v dětství jsem absolvovala další. Mimo jiné také kvůli tomu, že lékaři museli některé cévy a tkáně nahradit umělými materiá

Když před lety manžel znenadání přišel o skvělou práci ve firmě, kde pracoval mnoho let, byl to šok! Ještě horší bylo, že jsme měli školou povinné děti a nevěděli, jak jim to říci. A tak jsme se rozhodli, že jsou věci, které nemusí vědět hned a na to, že táta nemá práci je připravovali postupně. Klukům bylo 12 a 7 let. Ze začátku byli tak nadšení, že je konečně doma a oni si ho mohou užít dosyt

Narodila jsem se jako nechtěné dítě. Můj otec bral jen mého bratra a mne ignoroval. Ještě že jsem měla zastání v mámě, můj život byl ale i tak, jedna velká katastrofa. Moje dětství bylo celkem šťastné i přesto, že mě můj otec nechtěl. Bohatě mu stačil můj starší bratr Petr. Maminka si ale mé narození prosadila. Fakt, že se mu přes jeho nesouhlas narodilo druhé dítě, a ještě k tomu dcera, pro ně

U někoho se mateřský cit rozvine už v těhotenství, u někoho s porodem a výjimečně se nespustí nikdy. Mě trvalo celé tři roky, než jsem pocítila mateřskou lásku. Nikdy jsem nebyla typ ženský, která se rozplývá nad každým miminem nebo malým dítětem. Když moje spolužačky vozily pyšně po městě své sourozence, nechápala jsem, co je na tom tak baví. Já tehdy radši lítala venku, lezla po stromech, čet

Někdy si s druhými přestaneme rozumět, pohádáme se rozejdeme. A místo, abychom hubovali sami sebe,zlobíme se na druhé a na celý svět. Alena klečí na pláži nad rozestavěným hradem Malý Jiříček právě lopatkou uplácává hradby a prohlubuje vodní příkop. Sedím na dece a užívám si hřejivých slunečních paprsků. Je to úžasný pocit a kdybych se nestyděla, vrněla bych jako kočka. Pořád si ještě nejsem jist

Některé životní příběhy se zdají naprosto nepravděpodobné. Přesto právě jeden takový neuvěřitelný příběh se mi stal. A já jsem za to moc vděčná. Rozi se překvapeně rozhlíží po ulici. „Ty domy tu přece nikdy nebyly. Bylo tu..“ Zarazí se a pátrá v mysli po správném výrazu. Tváří se přitom dost ztrápeně. „ten můj čeština.“ Omluvně se na mě usmívá. Beru ji kolem ramen. Nemá se za co omlouvat. Po to