Dana je moje jediné dítě. Byla jsem na ni sama, proto jsem jí chtěla dopřát vše, po čem toužila. Dnes poznávám, že to asi byla chyba. S tatínkem Dany jsme byli krátce. Opustil nás, když jí byly necelé dva roky. Sice platil alimenty, ale jinak se o dceru nezajímal. Založil si novou rodinu a ta původní mu byla ukradená. Bohužel ani po letech, kdy se Dana rozhodla vyhledat otce, neměl zájem. Jen j

Dnes je skutečně jiná doba, než jsem zažila já. Za co by kdysi člověka lidé odsoudili, dnes nikomu nepřijde jako podivné. Dcera Kačenka je vychovatelka v mateřské školce, dětí má kolem sebe plno, ale vlastní jen jedno. Manžel od ní odešel, když byly Haničce tři roky. Nebylo mi jasné, co ten člověk v životě chce, když má takovou hodnou ženu a krásnou dceru. Jako babička jsem se snažila hlídat a 

Už to není roztomilost, co náš milovaný Kubík předvádí. Už nám všem dochází trpělivost. Zkrotil by ho snad mladší sourozenec? Můj vnuk Kubík je bohužel daleko široko v naší rodině i v rodině mého zetě jediné dítě, což vidím jako neštěstí. Od narození má všechno, na co si vzpomene. Do školky chodil jen dva dny v týdnu, a bylo to peklo. Ráno vyváděl, dcera i zeť byli od něho pokousaní a poškrá

Oslava, alkohol a naprosto hloupý spor. Nesedla mi švagrová, kterou jsem nemohla vystát víc než jindy. Byli jsme celkem běžná rodinka, která žila obyčejným životem. Měli jsme vše, co jsme potřebovali, a tak jsme se cítili docela spokojení. Naše děti šly po maturitě sice pracovat, ale ani jednomu se z domova nechtělo. A já jako matka za to byla ráda. Tehdy jsme vyrazili celá naše rodina na os

Štíhlá, pohledná a inteligentní. To vše se dalo říct o mojí jediné dceři, ale jen do chvíle, než se jí narodilo první dítě. A potom druhé a třetí. Aby nezlobily, začala je vykrmovat. Měla jsem tři obézní vnoučata! To jsme nemohli dopustit! Pořád jsme do ní hučeli, ale byla jako hluchá. Chtěla mít svůj klid. Musela být dokonalá Dcera si odmalička osvojila stejný životní styl jako my. Jen s

Se sestrou jsme neměly vyloženě blízký vztah. Jako malá jsem jí byla na obtíž, v dospělosti jsme k sobě cestu rozumně našly. Než ale došlo na dědictví... Z dnešního pohledu se to zdá logické. Sestra byla o sedm let starší, takže když chtěla v pubertě lítat za klukama a měla na krku ségru, která sotva nastoupila do školy, nadšená nebyla. Jak jsme se ale obě staly dospělými, docela nás to sblížil

I když nás od sebe se sestrou dělí dva roky, bylo to jako nic a spíš nás všichni brali za dvojčata. Když jsme se před pěti lety přestaly vídat, těžce jsem to nesla. Za náš rozkol může Alžbětin manžel Honza. Je to nepříjemný chlap, který se ke mně nikdy nechoval hezky. Po jeho poslední eskapádě, která nás dost stála, jsem už na něj neměla sílu a naše vztahy ochladly. Proč zrovna on? Už kdy

Byla jsem ještě malá holka. A naši po mně chtěli, abych si vybrala, zda chci po rozvodu bydlet s mámou, nebo s tátou. Probrečela jsem tenkrát celé noci. Naši se rozvedli, když mi bylo jedenáct. Nikdy na to nezapomenu, straší mě to ve snech dodnes, a to jsem v důchodu. A tak to občas ve spánku prožiji znovu a budím se zpocená a se slzami v očích: slyším řinkot rozbíjeného nádobí a hulákání, poot

Eliška je bezvadné děvče, které by si mohlo z nápadníků vybírat, ale našla si takového ňoumu. Ještě ke všemu to je snad největší nešika na světě. Moje vnučka je jedináček, ale ne ten rozmazlený, naopak se naučila skvěle postarat o sebe a nebýt na nikom závislá. Když dcera otěhotněla, všichni jsme se na miminko moc těšili. Když se jim narodila holčička, byla nádherná a všichni si ji okamžitě

Navzdory nemoci si užívám života. Děti o mě vzorně pečují, takže si nemohu na nic stěžovat. Žiji si tak dobře, jako nikdy jindy! Na děti jsem byla sama a nemohla jsem je rozmazlovat. Zpětně si uvědomuji, jak moc jsem na ně byla tolikrát přísná. Mnohdy i zbytečně! Po dvou klucích se mi narodila vytoužená holčička a já myslela, jak skvělý život mě čeká. Hodný manžel, a pěkné bydlení v čerstvě pos