Dcera nedokázala unést, že se ze mě stala bohatá paní s chalupou, krásným bytem a několika vkladními knížkami. Vymyslela lest s jediným cílem. Okrást mě o všechno. Má dcera byla vymodlená, a tudíž i pěkně hýčkaná. Už jsem ani nedoufala, že se mi podaří mít dítě. Dělala mi jen samou radost a můj rozvod schvalovala. Stála na mojí straně, přestože už od dětství měla ke svému otci blíž než ke mn

Mladí jsou někdy tak nerozvážní! Našeho Davida stálo to riskování málem život. Humor mu to ale nevzalo! Náš Davídek byl vždycky jako z divokých vajec. Byl ale plný optimismu, z nebezpečí si nic nedělal a neuvěřitelně mu to vycházelo. „Však počkej, ty jednou na ty své bláznivé kousky doplatíš!“ říkával mu můj manžel, ale vnuk se tomu jenom smál. Říkal, že je určitě po prastrýčkovi, který zmizel

Narodila jsem se krátce po válce a moje dětství bylo stále jako v mlhách. Nikdo o něm nehovořil, nikdo nevzpomínal a fotky žádné neexistovaly. O otci jsem nic nevěděla, znala jsem jen babičku s dědou. Vyrůstala jsem jen s maminkou. Zdědily jsme po dědovi malé hospodářství, kde jsme spolu samy dřely, když už jsem povyrostla, má maminka ještě po své práci. Já to nenáviděla, proto jsem hned po vyu

Po letech se z milé a krásné princezny, kterou si syn bral, vyklubala hádavá čarodějnice, která se nestydí zatahovat do sporů a hádek své děti. Svou ženu si bral náš syn Martin před patnácti lety, bylo mu tehdy třicet let, jí o sedm let méně. Brát se „nemuseli“, dcera se jim narodila rok po svatbě a po ní následoval syn. Když jsem svou snachu poznala, na první pohled mě na ní zaujala pohoda a s

Nikdy mi neudělal nic dobrého, dokonce ani v mládí. Teď je z něho pomatený stařík a já se musím starat. Moji pomoc potřebuje stále, ve dne i v noci. Nemohu jinak, rodina by mě odsoudila! Když zazvonil u našich dveří, skoro jsem ho nepoznala. Byl to vlastně docela šok, co jsem viděla. Těžce onemocněl Z pohledného muže, který nenechal jedinou sukni na pokoji, se stala roztřesená troska. Opí

Pro své dítě jsem chtěla jen to nejlepší. Podle jejího otce jsem ji držela příliš zkrátka. Pozdě jsem se snažila vše napravit, a přišla tak nejen o ni. Nikdy v životě jsem neměla tak vysoké ambice, jako u svých dětí. Chtěla jsem pro ně jen to nejlepší, a podle mého manžela jsem to přeháněla. Byla jsem na ně přísná, nikdy jsem jim neomluvila školu, pokud nebyly opravdu nemocné. Taky jsem je zaps

Rozvod rodičů mě šokoval. Zůstala jsem u táty, máma si budovala nový život s milencem. Bylo toho na mě opravdu moc. Když se naši rozvedli, bylo mi třináct. Máma odešla k milenci, pustila se s ním do budování nového života a já zůstala s tátou. Tolik nocí jsem proplakala! Táta se pokoušel všechno mi nějak vysvětlit, jenomže jak vysvětlíte malé holce, že ji opustila máma? Tátovi to moc nešlo, ste

Někdy ten náš život vypadal už beznadějně. Díky soudržnosti a taky notné dávce štěstí se nám ale podařilo všechny nástrahy osudu úspěšně překonat. Moji rodiče se velmi milovali a svoji vzájemnou lásku si dávali denně najevo. Tatínek třeba dal jen tak mamince pusu a ona ho jen letmo pohladila po vlasech. Vždycky jsem si přála, abych i já našla podobnou lásku. Čtyři děti daly zabrat Podařil

Dostávala jsem od táty fantastické dárečky, celá škola mi záviděla. Ale oděvů už byla plná skříň, a tak jsem si přála něco úplně jiného. pro vévodkyni. A já když jsem ti tuhle koupila šaty, dostala jsi záchvat smíchu a řeklas, že si to na sebe nevezmeš.“ No jasně, byly to šaty z textilu na náměstí, tak nepodobné oslňujícím oděvům od táty. Pokaždé se ptával: „Tak copak by moje holčička chtěla?“

Kde se to v tom klukovi vzalo? Jako dítě měl tolik snů a ambicí, teď sedí doma a nic ho nebaví. Jenom tupě kouká do zdi. Už to trvá dlouho! Už je to druhý rok, co náš Míša nepracuje. Nemá zájem ani o brigády, aby si vydělal nějaké peníze. Žije jen z toho, co mu dám občas já, protože jeho rodiče nad ním už zlomili hůl. Syn řekl, že ho doma nechce, a snacha se od něj už odvrátila taky. Já ale