Moje sestra byla vždy ta krásnější a oblíbenější. Mohla mít kohokoliv, ale přebrala mi mého přítele. Jejich svatbu jsem nesla velmi těžce! Moje sestra Julie je jen o dva roky mladší. Říkalo se o mně, že jsem skutečně hezká, ale Julie byla vždycky krasavice. Blonďaté vlasy a modré oči, navíc poněkud divočejší povaha, to vše kluky přitahovalo jako magnet. Žárlily jsme na sebe Byla jsem prý

Rozhodl se dohnat ztracený čas a začít konečně žít naplno. Koupil si koženou bundu, nechal se potetovat. A tím výčet jeho výstřelků nekončí... Mám manžela, který býval typický líný Honza na peci. Nejraději seděl doma a užíval si zahrádky. Říkal, že tam má vše, co potřebuje. K moři jsem ho za celý náš společný život nedostala. Jen dvakrát na Slapy, kde proseděl celý pobyt v místní hospodě. Ani n

Když jsem byla malá, myslela jsem si, že mám normální dětství. Přitom bylo zahalené tajemstvím, které mi v budoucnu tolik zkomplikovalo život. Měla jsem láskyplnou rodinu, která se o mě starala. Moji rodiče byli hodní, tolerantní, určitě lepší než rodiče většiny spolužáků. Maminka a tatínek mi dali domov plný lásky. Nikdy by mne nenapadlo, že přede mnou tají něco zásadního. Dětské představy

Když se v partě našich mladých zrodil nápad na skautský letní tábor pro jejich děti, zdálo se to jako bezva nápad. Bohužel pro moji dceru špatně skončil. Moje dcera Simona se seznámila se svým budoucím mužem už na základní škole. Byla to prý láska na první pohled. A vydržela jim až do plnoletosti, takže se chtěli vzít hned, jak to bylo možné. S manželem jsme celkem nic nenamítali. Dostali úž

Já i Ivan jsme měli za sebou nevydařené vztahy, a z nich každý dvě děti. Společně pak další dvě. A zvládat to všechno bylo někdy nad naše síly. Naše životy se prolnuly, když mi bylo pětatřicet a jemu téměř čtyřicet. Byla to sympatie na první pohled. Potkali jsme se v zaměstnání, kde Ivan už pracoval dva roky, a já tam nastoupila po druhé mateřské. To už se hnalo moje manželství k bouřlivému

Vyzvídala jsem na babičce, co udělá dospělým ženám největší radost. Moje babička odpověděla, že určitě květiny, zvlášť v době, kdy se blíží MDŽ. Naši se rozvedli. Bylo mi mámy líto. I když jsem byla malá holka, vycítila jsem, že se mámin svět rozsypal na střípky a že cítí velikou úzkost. Nejhorší bylo, jak moc se snažila být statečná. Bolelo to a skřípalo jako falešné tóny houslí, které se nesl

Mrzelo mě, že jsem se musela denně potýkat s maminčiným ponižováním. Jako bych pro ni byla méněcenná! Sestru naopak nekriticky zbožňovala. Moje maminka je žena neuvěřitelně vitální. Táhne jí na devadesát, ale ona si svůj věk opravdu vůbec nepřipouští. Jako by jej snad ani nevnímala. Zdraví už jí samozřejmě neslouží úplně stoprocentně, jako když byla mladá, ale žádné zásadní neduhy nemá, a dokon

S babičkou a dědou mi bylo fajn. Měli mě rádi a naučili mě všechno, co jsem potřebovala umět. Zároveň jsme se však všichni tři trápili. Narodila jsem se, když bylo matce sedmnáct. Musel to být obrovský skandál. Byla jiná doba, nezletilá svobodná matka do tehdejších představ o uvědomělých socialistických ženách nezapadala. Rodina se za její poklesek nesmírně styděla. Babičce se ani nechtělo chod

S tátou se nedalo žít. Měla jsem ho ráda, ale chápala jsem, že pro mámu je tento způsob soužití k nevydržení. Byl samá ženská. Máma mi dělala starosti. Po rozvodu zahořkla, zanevřela na muže, jako by to byli samí bídáci. Přitom nebyli, bídák byl táta, protože nenechal žádnou sukni na pokoji. Vysvětlovala jsem jí, že všichni přece takoví nejsou, ona brečela, pila víno, hladila mě po vlasech a ří

Chtěly se vdávat z lásky! Toho se člověk ale nenají. Aby si dcery nezkazily život, musela jsem zasáhnout, žádný jejich nápadník neměl šanci! S manželem jsem to nevyhrála. Byla jsem pěkná a mohla si vybírat, a já se nakonec nechala ukecat zedníkem, který si založil po revoluci stavební firmičku. Byl to prostě takový tlučhuba. Jak se rychle ukázalo, nebyl na podnikání talentovaný, tak ho všichni