Láska – 23. stránka – SkutečnéPříběhy.cz

Láska

3 minuty čtení

Do společného bydlení jsme skočili po hlavě, aniž bychom si předem promluvili a nastínili „pravidla hry“. S Lukášem jsme spolu byli něco málo přes dva roky, když jsme se společně rozhodli, že se sestěhujeme. Prošli jsme několik inzerátů a našli jsme si podnájem. Moc jsem se těšila, že budeme konečně pořád spolu. Jenže jsem opomněla jednu důležitou věc – péči o domácnost. Jako služka Můj p

zobrazit více >>

Dala jsem přednost mé rodině

6 minut čtení

Bylo mi jednadvacet a vymetala jsem všechny tancovačky a bály v širokém okolí, na rozdíl od Martina, který tanec srdečně nenáviděl. Ten večer ale zrovna pršelo a on se s kamarády přesouval z lokálu do lokálu, jenže tam už měli zavřeno. Bylo teprve lehce po půlnoci a nikomu z party se nechtělo domů. Táhli městem, až přišli na to, že v jednom z kulturáků se ještě plesá. Po krátké slovní potyčc

zobrazit více >>

To štěstí mi samo spadlo do klína

3 minuty čtení

Bála jsem se, že zůstanu na ocet, poté ale přišel ten den, který všechno změnil. Poděkovat za to můžu jednomu autobusu, zmatené srnce, pohotovému řidiči i pořádné bouli. Tak moc jsem si přála lásku a ona stále nepřicházela. Bylo mi už dvacet tři let a neměla jsem za sebou žádnou vážnou známost. Tolikrát jsem se závistivým pohledem koukala na všechny ty zamilované dvojice, které jsem každý den p

zobrazit více >>

Moje velké přání se mi splnilo

5 minut čtení

Vždycky jsem chtěla mít velkou rodinu. Jenomže jak tomu bývá, člověk míní, pánbůh mění. A tak jsem se musela spokojit jen s jedním dítětem. Honzík se mi narodil až po třicítce. Moc jsem si ho přála a myslela jsem si, že můj přítel Igor také. Jenomže jeho láska vyprchala dřív než ta moje. Bylo to pár měsíců poté, co jsem porodila našeho syna. „Promiň, ale opravdu ještě nejsem připravený na to bý

zobrazit více >>

Budoucí vnouče vše urovnalo

6 minut čtení

Tohle už je hodně dávno, bylo mi stěží osmnáct a měla jsem vážnou známost. Byla jsem přesvědčena o tom, že se vezmeme. Jaromír pracoval na městském národním výboru a byl to spolehlivý, pracovitý, mladý muž. Moji rodiče z něj byli nadšeni. Zkrátka v té době byly karty takhle rozdané a nikdy by mě nenapadlo, že by něco mohlo být jinak. Zrovna jsem úspěšně složila zkoušku z dospělosti, když poklid

zobrazit více >>

Naše společná cesta začala výslechem

3 minuty čtení

Že existuje štěstí v neštěstí, jsem se přesvědčila už mockrát. Jako tehdy, když mi mého budoucího muže přivedl do života lupič, který si políčil na můj oblíbený obchůdek. Každé léto jsem jezdívala k tetě do Prahy. Obývala malý byt v oprýskaném činžáku, v jehož přízemí byl obchůdek s látkami. Tetička tam byla vedoucí a já měla radost, že jsem jí občas mohla v obchodě pomáhat. Byla zapálená pro s

zobrazit více >>

Láska mezi lahvemi vína

4 minuty čtení

Když jsem byla malá, táta mě, mámu a mladšího bratra opustil. Rázem se můj život změnil a já musela vyrůst, stát se zodpovědnou a samostatnou. Když jsem přesáhla plnoletost, pracovala jsem jako servírka v jedné malé vinárničce kousek od našeho bytu, kde se dalo příjemně posedět. Seznámila jsem se s mnoha lidmi, kteří obohatili můj život a z několika z nich se stali moji dobří přátelé. Byla j

zobrazit více >>

Získala jsem si srdce jeho psa

5 minut čtení

Jsem obyčejná holka z Brna. Když jsem po škole nastoupila na brigádu do jedné firmy, hned mě tam okouzlil jeden z mých kolegů. Pětatřicetiletý Pavel byl ke mně od začátku milý. Ochotně se mě ujal a všechno mi trpělivě vysvětloval. Zalíbilo se mi tam, a když přišla nabídka, jestli bych nechtěla ve firmě zůstat, kývla jsem. Vyznal mi své city S Pavlem jsme seděli ob jednu kancelář. Párkrát

zobrazit více >>

Gentlemani nevymřeli, jednoho mám doma!

3 minuty čtení

Dcery mi radily, abych po rozvodu nezůstala sama. Snažila jsem se, ale muž, který by se mi zamlouval, nepřicházel. Až najednou... Na rande jsem nebyla pětadvacet let. Od doby, co jsem se vdala a měla děti, už jsem byla tělem a duší jen manželkou a mámou, a okolní svět a jeho možnosti mě nezajímaly. Škoda, že stejný postoj nesdílel i můj muž, který se zničehonic rozhodl zahodit naše dlouholeté m

zobrazit více >>

Nebál se ničeho, ani svatby!

3 minuty čtení

Třídní hezoun si s námi domluvil půlnoční setkání na hřbitově. Odvaha se mu ale vytratila, a tak místo sebe poslal kamaráda. Odjakživa mám ráda hřbitovy. Čas se tu zastavil, nemá žádný význam. Sedávám na lavičce, poslouchám zpěv ptáků a přemýšlím o životě – nikde se tak dobře nepřemýšlí o životě jako právě na hřbitově. Když jsem kdysi dávno chodila na střední školu, tuhle zálibu se mnou sdílela

zobrazit více >>

‹ PŘEDCHOZÍ

DALŠÍ ›