V kurzu němčiny pro seniory, kam jsem se přihlásila, jsem potkala báječného muže. Naše setkání pokračovala i mimo kurz, zakrátko jsme tvořili šťastný pár. Vzpomínám si, jak jsme byly s kamarádkou na nákupu v Německu. V obchodě se nějaký muž snažil domluvit s prodavačkou ohledně reklamace. Moc německy neuměl, naše němčina taky nebyla žádná sláva, ale snažily jsme se mu pomoct. O tři týdny poz

Poté, co jsem ovdověla a onemocněla, jsem nedoufala, že mě ještě něco pěkného potká. Naštěstí jsem se spletla. Prožila jsem dlouhé a šťastné manželství, které trvalo téměř třicet let. Měli jsme dva syny, kteří postupně odešli z domova a oženili se, ale stále s námi byli v kontaktu. Zákeřná nemoc mi vzala muže Ovdověla jsem, když mi bylo padesát tři let. Zákeřná nemoc postupovala rychle, o

Seděla jsem ve vlaku a sledovala, jak se neznámá krajina ubíhající za okny začíná přetvářet v povědomou, až nakonec dobře známou. Byly to hory a kopce, na které jsem se dívala prvních osmnáct let mého života. Hory a kopce, které mi oznamovaly, že se po dlouhých letech vracím do rodného kraje. Slunce se sklánělo k obzoru a vrcholky kopců mizely za narůžovělou mlhou. Při tom pohledu mě teskně píc

Když syn odešel pracovat do ciziny a exmanžel se odstěhoval, zůstala jsem v prostorném domě sama. I po finanční stránce to bylo náročné, tak jsem dala inzerát, že pronajmu jedna plus jedna. Na inzerát, že pronajmu část svého domu, se mi přihlásil pětadvacetiletý muž − Radek, který na mě zapůsobil dobrým dojmem. Říkal, že bydlel v podnájmu, ale ve vedlejším pokoji žila dvojice, která se hádala č

V životě hrají dost často důležitou roli náhody. Nejsou vždy šťastné. Ale mě přece jen jedna šťastná potkala, i když to tak zprvu vůbec nevypadalo. Dnes poprvé vycházím z domu bez berlí. K čemu bych je taky měla? Mám přece vedle sebe velkého, silného muže, o kterého se mohu opřít. Je krásný jarní den, sluníčko už pěkně hřeje a všechno kolem kvete. Jsem šťastná, usmívám se na svět a vše vidím ta

Najednou mě každý kluk chtěl a zamiloval se do mě až po uši. Moje duše ale měla k čisté bytosti daleko. Nemohla jsem na své dětství a utrpení ošklivého káčátka zapomenout. S vnitřním sebeuspokojením jsem přebírala kluky kamarádkám, ničila dlouhodobé vztahy, s muži si pohrávala a škodila. Svých předností, kterými mě příroda náhle obdařila, jsem neváhala využívat ani u své sestry Aničky. Stalo se

Domnívala jsem se, že láska je taková, jak ji líčí pohádky. Dva lidé o sebe usilují, překonají překážky, z čehož je nakonec patrné, že jsou si souzeni. Uspořádají si velikou svatbu a žijí spolu šťastně až do smrti. Opravdu jsem byla přesvědčena o tom, že je to všechno takhle jednoduché. A také jsem si předsevzala, že mé srdce nezíská nikdo jiný než ten pravý. Nikde žádní romantici Na stře

První láska mou dceru úplně změnila. Přestala se učit a myslela jen na toho svého Kamila. Byl máj a moje dcera to neuvěřitelně prožívala. Naopak já už jsem všechny iluze o lásce ztratila. Dceřin otec a můj bývalý manžel nás opustil už před několika lety. Dcera se k smrti zamilovala a nemluvila o ničem jiném. Chodila do třetího ročníku gymnázia a její prospěch, dříve slušný, směřoval strmě dolů.

Dlouho jsem se lásce vyhýbala, měla jsem své pracovní ambice a nehodlala se jich vzdávat. Zamilovala jsem se, když jsem to nejméně čekala. Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Vyrůstala jsem na vesnici. Rodiče měli statek, dobytek a pole. Táta byl profesí zahradník, máma kuchařka. Všechen svůj volný čas jsme trávili na našem statku. Starali jsme se o kozy, krávy, prasata, slepice a měli jsme i 

Nebylo pochyb o tom, že toho nejlepšího partnera už jsem našla. Jaké bylo mé překvapení, když se v mém životě objevil další. A ještě lepší. Když mě kamarádka Blanka, zapálená učitelka, požádala, abych s ní a její třídou jela na školu v přírodě jako zdravotnický dozor, zdálo se mi to jako skvělý nápad. Jenže během několika měsíců se v mém životě všechno změnilo. Zamilovala jsem se do svého souse