Šikana mezi dětmi je dnes tak rozsáhlá, že už se o tom natáčejí i seriály. O tom, jak nehorázně se ale dokážou chovat někteří rodiče k jiným, se zatím moc nemluví! S manželem jsme se přestěhovali do malého domku za Prahou a dcera tam začala chodit do první třídy. Moc se jí tam líbilo, a tak nám spadl velký kámen ze srdce. Přece jen víme, jak to dnes mezi dětmi chodí a jak dokážou být kruté, a m

Před mnoha lety jsem narazila na podivný svazek bez autora, a dokonce bez roku vydání. Koupila jsem ji v antikvariátu během dovolené na jižní Moravě. Do oka mi padla tenká knížka ve světle fialovém přebalu s nápisem Tvůj osud. Autor nebyl překvapivě uveden. A vzhledem k tomu, že stála jen pár korun, jsem si ji nakonec koupila. Z nové knihy jsem se těšila. Tato kniha byla ale zvláštní. Příběh

Rodiče měli v mých očích nádherné manželství. Bylo mým vzorem. Jednou jsem ale zjistila něco, co vedlo k jejich rozvodu. Když jsem studovala, začala jsem si přivydělávat distribucí parfémů, které šly skvěle na odbyt. Jednoho dne jsem potkala spolužáka ze základky. Dost dlouho jsme se neviděli, a tak jsme skočili na víno. Po třetí sklence se mi Martin přiznal, že vede penzion, který slouží ně

Byla jsem milovaný jedináček. Maminka s tatínkem chtěli velkou rodinu, ale po teprve deseti letech manželství jsem se narodila já. Jenže štěstí odešlo spolu s maminkou. Bydleli jsme v menším městečku na jihu Čech, kde měli rodiče obchod. Takový ten se vším, koloniál se jim říkalo. Když něco chybělo, tatínek to pro zákazníka objednal. Dařilo se nám dobře, i když jsme byli všichni v podstatě od r

Snila jsem o tom, že až potkám toho pravého, bude to velká romantika. Všechno dopadlo jinak. Nebýt mého osudového muže, dnes bych tu už nebyla. Před patnácti lety jsem měla těžkou autonehodu. Byla jsem jediná, koho hasiči ze zdemolovaného auta vytáhli živého. A přesto, že to se mnou nebylo vůbec dobré a přišla jsem téměř o celou levou ruku, dala jsem se dohromady a doufala, že začnu žít zase „n

V pubertě jsem často zírala do zrcadla a přála si, aby mi řeklo, že jsem ze všech nejkrásnější. Jenomže to by byla hrozná lež. Nebyla jsem hezká. Máma s tátou mě sice ujišťovali, že opak je pravdou, jenomže rodiče nejsou objektivní. Prostě jsem se matce přírodě jaksi nepovedla. Nevím, co ji vedlo k tomu, aby mě stvořila kudrnatou jako ovci, abych na svět koukala malýma, pichlavýma očima, a neví

Nevím, co mě táhlo do té vísky na hranici s Rumunskem. Jako očarovaná jsem se ubytovala v místním hotýlku a tam se mi zdál sen, který se mi dodnes stále vrací. Jela jsem za bývalou kolegyní do Maďarska. Provdala se tam a teď bydlela až u hranic s Rumunskem, tak jsem musela odřídit pořádný kus cesty. Cestou mě ale zaujala malá, opuštěná vesnička na hranici s Rumunskem. Prostě jsem tam musela

Byli jsme s manželem tak zabráni do hledání hub, že jsme se pustili do míst, kam byl vstup zakázán. A tam se objevila ona! Bludička! Stalo se nám to sice už před deseti lety, ale dodnes mě ten den děsí ve vzpomínkách. O víkendech jsme pravidelně s manželem vyráželi na různé túry. Nebyli jsme sice už nejmladší, ale díky dobrému zdraví a fyzické kondici jsme si to mohli dovolit. V onu sobotu n

Naše rodina byla pospolitá. Dcera se ale přivdala do rodiny, kde si vzájemně nemohou přijít na jméno. Když jsem nedávno slavila své šedesátiny, oslava se konala samozřejmě u nás. Celá rodina se sjela, až na moji nejmladší. „Mami, nezlob se, ale Vilíkovi rostou zuby a já zrovna bojuji s nějakou chřipkou,“ zavolala mi dcera dva dny předem. A tak jsme se dohodly, že přijedu já k ní a oslavíme si t

V mé šatně se po představení objevila neznámá dívka a ukradla mi baletní střevíčky. Rozběhla jsem se za ní. Zatančila na jevišti a pak zmizela. Usedla jsem těžce na židli před zrcadlem a vyložila nohy na toaletní stolek. Zhluboka jsem se napila perlivé minerálky a zrak upřela na svoje nohy, které vězely v baletních saténových střevíčkách. Právě jsem totiž dotančila svoji premiéru ve zdejším div