U nás doma panovala vždycky přísná výchova, vojenský řád a disciplína! Svou lásku nám tatínek s maminkou projevovali minimálně a já tím trpěla. Celé moje dětství bylo strašné, ani dnes, po tolika letech, na něj nevzpomínám ráda. A můj bratr taky ne. Náš domov nebyl o klidu, rodinném zázemí a něžné náruči. I když nás rodiče asi milovali. Nevím, jak se mohli ti dva najít nebo zda se maminka přizp

Seděla jsem na terase a byla bezradná. V tom přiletěla až ke mně straka, která upustila svůj lup a zmizela... Nad mou hlavou proletěl velký pták, zakroužil nad terasou a pak přistál na stromě. Seděla jsem tam smutně a kouřila cigaretu za cigaretou. Přišla jsem o místo, byla už tři měsíce na podpoře a manžel byl v částečném invalidním důchodu. Na rekonstrukci domečku po mé babičce jsme si kdy

V servisu žádnou závadu nenašli, přesto se mé nové auto chovalo podivně. Musel jsem si nakonec promluvit s jeho předchozím majitelem. Můj příběh začal koupí starého ojetého auta. Vyšlo mě na rovných čtyřicet tisíc. Mělo dvakrát přetočený tachometr, sjeté gumy a špatně dovíraly dveře na straně spolujezdce. Přiznám se, že jsem sváteční jezdec. Řidičák jsem udělal až na druhý pokus a inspektor

Od dětství jsem měla problém s Velikonocemi. Často jsem ty dny protrpěla. Až minulý život ukázal příčinu. Ještě mi nebyl ani rok, když se na mém malém tělíčku a rukou s příchodem velikonočních svátků zničehonic objevily ošklivé krvavé šrámy. Pochopitelně si to nepamatuji, maminka mi to ale několikrát vyprávěla. Vypadala jsem prý, jako bych proletěla trnitým křovím. Maminka se tenkrát moc vyd

Chodila do sedmé třídy, byla velký samotář, podivín a věděla všechno dopředu – i své známky i to, že se stane neštěstí. Nikdy se nemýlila. Ve třídě bylo ticho jako v hrobě. Právě se ke svému cíli blížila hodina matematiky a žáci 7 C. psali náročný test. Následující hodinu jsem měla volno, a tak jsem se v kabinetě chtěla pustit do kontroly a známkování právě napsané prověrky. V tom někdo zaklepa

Na první rande mě ten můj mlčenlivý doktor pozval přímo před zraky pacienta. Zaskočil mě, ale odmítnout jsem nedokázala. Po škole jsem nastoupila coby zdravotní sestřička, nebo řekněme zubní asistentka, v ordinaci postarší paní zubařky. Skvěle jsme si rozuměly, ale rozloučit jsme se musely už po pár měsících, když jsem odcházela na mateřskou. To jsem ještě nevěděla, jak se mi ta „dovolená“ prot

Kde jsem udělala chybu, že jsem syna vychovala jako úplného naivu? Jeho první manželství skončilo katastrofálně. Další žena se nakonec také pěkně vybarvila. Marii si syn vzal hned po maturitě, protože se brát museli. Tehdy to nebylo nic moc výjimečného. U nás v domku bylo místa víc než dost, tak neměli mladí starost, kde budou bydlet. Prostě jsme jim dali dohromady první patro a bylo to. S reko

Je jí už třicet, ale máma s ní jedná jako s malou. Zakazuje jí chlapce a hlídá ji na každém kroku. Pořád dělá scény a vnučka chřadne před očima. Moje dcera bývala pěkné kvítko. Už na základce chodila s dvacetiletým a později těch chlapů vystřídala nepočítaně. Když se konečně vdala, ulevilo se mi, ale ne na dlouho. Stala se z ní taková ta vzorná matka, co musí dělat za každou cenu všechno správn

Jirka byl do 14 let dítě bez problémů. Učil se dobře, sportoval, byl oblíbený. Jenže pak mu tragicky zemřel otec. Byla to hrozná doba. Pamatuju si jako dnes, když mi sestra volala s pláčem, že je Karel po smrti. Její muž měl autonehodu, kterou nepřežil. Jirka se z toho sesypal. Tátu miloval a měl ho jako svůj vzor. Bral to jako zradu osudu a měl pocit, že všechno to, co mu otec vštěpoval, je st

Byly jsme sestry i kámošky. Pak jsme vyrostly. A naše cesty se začaly rozcházet, když šlo o peníze. Dodnes nechápu, proč se tak změnila. I když… Změnila. Ona byla vždy na peníze, ale mě se až tak nedotýkalo, když šmelila nějaký koruny, co jí dala máma na svačiny. Nikdy by mě však nenapadlo, že naši rodinu může něco až tak rozházet. Dnes spolu se ségrou nemluvíme. Proč? Jakmile odešli oba rodiče