Výměna bytu mě stála nemalé prostředky, ale stála za to. Moje radost ale neměla dlouhého trvání. Můj soused tyranizoval všechny nájemníky. Po smrti manžela jsem stála před rozhodnutím, zda si ponechat krásný velký byt, ale platit vysoký nájem, nebo se přestěhovat do něčeho menšího. Měnit adresu po tolika letech se mi nechtělo, ale nic jiného mi nezbývalo. Po mnoha navštívených bytech se mi z

Do společného bydlení jsme skočili po hlavě, aniž bychom si předem promluvili a nastínili „pravidla hry“. S Lukášem jsme spolu byli něco málo přes dva roky, když jsme se společně rozhodli, že se sestěhujeme. Prošli jsme několik inzerátů a našli jsme si podnájem. Moc jsem se těšila, že budeme konečně pořád spolu. Jenže jsem opomněla jednu důležitou věc – péči o domácnost. Jako služka Můj p

Babička tvrdila, že má doma démony. Nikdo jí nevěřil. Požádala mě proto, abych po její smrti v bytě bydlela a zlé síly vyhnala. Babička Stáňa byla ten nejštědřejší člověk, jakého jsem kdy potkala. Byla velmi obětavá a empatická. Neexistoval nikdo, kdo by ji nemiloval. Bydlela od nás půl hodiny cesty autem. Jezdila jsem za ní několikrát týdně. Chvilky s ní jsem milovala. Měla pro mě vždycky z

Bylo mi jednadvacet a vymetala jsem všechny tancovačky a bály v širokém okolí, na rozdíl od Martina, který tanec srdečně nenáviděl. Ten večer ale zrovna pršelo a on se s kamarády přesouval z lokálu do lokálu, jenže tam už měli zavřeno. Bylo teprve lehce po půlnoci a nikomu z party se nechtělo domů. Táhli městem, až přišli na to, že v jednom z kulturáků se ještě plesá. Po krátké slovní potyčc

I první dojem někdy klame. Zdála se mi totiž taková křehká, nevinná a lehce zranitelná. Přitom to byla zákeřná potvora, které jsme pěkně nalétli. Soudní tahanice mě skutečně strašně moc vyčerpávají. Nejsem na tom zdravotně zrovna nejlépe a tohle mě určitě dorazí. Jsem ale ráda, že syn nakonec nepodlehl sentimentu a rozhodl se vše vyřešit soudně. Jednou provždy. Sympatická blondýnka Anetu

Strach mívá velké oči. A já se o ty své bála až příliš a zbytečně dlouho. Málem jsem se díky tomu vyřadila úplně z běžného života. Usadila jsem se na své sedadlo v autobuse a začetla se do prospektu, který nám rozdala paní průvodkyně. Dnešní zájezd pro seniory bude určitě zase moc pěkný. Jezdím na tyto výlety skoro každý týden. Moc jsem si je oblíbila a jsem za ně vděčná. Přitom bych si to b

Bála jsem se, že zůstanu na ocet, poté ale přišel ten den, který všechno změnil. Poděkovat za to můžu jednomu autobusu, zmatené srnce, pohotovému řidiči i pořádné bouli. Tak moc jsem si přála lásku a ona stále nepřicházela. Bylo mi už dvacet tři let a neměla jsem za sebou žádnou vážnou známost. Tolikrát jsem se závistivým pohledem koukala na všechny ty zamilované dvojice, které jsem každý den p

Ten domek jsme neměli kupovat. Můj muž žádné noční můry neměl, přízrak si zasedl na mě. Nenáviděl totiž všechny ženy. Dům jsme museli prodat, koupil ho bývalý voják. Manžel si vždycky přál bydlet v domečku na vesnici. Jednoho dne takový našel. Dům byl starý téměř dvě stě let. Když jsme si s majitelem plácli, byl štěstím bez sebe, že se toho stavení zbaví. Mělo nám být podezřelé, že souhlasil s 

Bylo tomu už v dětství, naši rodiče stále považovali za normální, že se sourozenci občas škorpí. Jenže mé sestře Daně to zůstalo už napořád. A není to v dobrém. Soupeřili jsme o všechno – o hračky, kdo je šikovnější nebo rychlejší. A především jsme bojovali o přízeň rodičů. To se děje u sourozenců často. Jenže většina z nás z toho vyroste a dětské rivalitě se později celá rodina směje. U nás to

Eva přišla o manžela, a byla jsem to já, kdo jí podal pomocnou ruku. Přišlo mi to samozřejmé. Ona ale neváhala svést mého Honzu. U mé kamarádky Evy vypadalo manželství šťastně, a najednou byl konec. Jednoho dne večer ji čekal doma její Tomáš, zcela bez emocí jí oznámil, že takto s ní po boku žít nechce. Následovaly proudy slz a deprese. Vzhledem k tomu, že Eva měla s Tomášem malou holčičku,