Měla to být tenkrát obyčejná holčičí dovolená u moře na Jadranu. Místo toho to byl ale začátek nejkrásnější etapy mého života. Vždycky jsem si uměla užívat života. Vážila jsem si své svobody a nemínila jsem ji dát všanc. I když se všechny kamarádky vdávaly, já jsem své okolí dál ubezpečovala, že na vdavky se ještě rozhodně necítím. A na zakládání rodiny teprve ne. „Jednou do toho dospěju. Te

Hned jako malá jsem se rozhodla, že na rozdíl od mámy svého prince najdu. A budeme-li mít dceru, postarám se, aby měla hezké dětství. Odmala jsem snila o lásce na celý život. Ale naše 2+1 v paneláku bylo názornou ukázkou, jak by vztah dvou lidí vypadat neměl. Táta utekl, když mi byly tři roky. Nesla jsem to jako křivdu, ale vlastně jsem mu to, jak jsem pochopila později, nemohla zazlívat. By

Byla jsem úspěšná a žila jen svou prací. Nezbyl mi čas na děti a rodinu. Začala jsem se časem bát, že už nestíhám a ničila jsem konkurenci. Přes dvacet let pracuji jako manažerka a pobírám skvělý plat. Nadměrná psychická zátěž se ale začala podepisovat na mém zdraví. Stále častěji jsem užívala léky na bolest hlavy, žaludku, později na nervy. Aby si změny mého chování nikdo nevšiml, nechávala js

Někdy uděláte špatné rozhodnutí, a pak s tím už nehnete. A váš život nabere směr, který jste ani nechtěli. Na pískovišti je dnes nějak plno, ale my s Eliškou máme svou oblíbenou lavičku. Já si sednu a vyndám křížovky. Eliška s kyblíčkem poslušně jde „péct“ bábovičky do pískoviště. Krásná vnučka, říkají ostatní babičky a maminky na hřišti. A jak je poslušná. Eliška je opravdu krásné dítě, ale ne

Vrátit se do vykradeného bytu je velký šok sám o sobě. Když pak uvidíte tu spoušť, zmocní se vás pocit bezmocnosti a zoufalství. Konečně se mi podařilo dát dohromady další fotografii. Teprve třetí. Je to hrozná piplačka. Všechny fotografie z našeho rodinného alba jsou totiž roztrhané na malé kousky a pěkně promíchané. Najít všechny, které patří k jedné fotografii, je neskutečná dřina. A pak ješ

Kdysi jsem dostala na starost malého vnoučka, ale neuhlídala jsem ho. Vypadl z okna a způsobil si vážná zranění. Můj první a jediný vnouček se narodil předčasně a byl hned od narození dost vážně nemocný. Všem jsem pomáhala Péče o něho by byla náročná i pro zkušenou matku, natož pro moji dceru, které bylo sotva devatenáct let! Otcem našeho Filípka byl slušný kluk, pracovitý a milý. Jenže t

Jako většina lidí, ani já jsem nevěřila různým proroctvím. Tomu, aby se zlověstné proroctví naplnilo, zabránila šťastná náhoda! Dlouhá léta jsme bydleli na Liberecku v jedné menší vesnici. Žilo se nám tam dobře, fungovalo tam slušné spojení a na nákupy jsme jezdili autem. Zdálo se, že zbytek života strávíme právě tam. Pak mě ale jedna kamarádka varovala před nebezpečím. Nechala jsem se přeml

Když je někdo posedlý mamonem, těžko se s ním dorozumíte. Bohužel snacha miluje utrácení a nehledí přitomdo budoucna. Bojím se o syna i vnučku. Vilém se tváří dost rozpačitě a nervózně přešlapuje u dveří. Celou dobu, co přišli s Vendulkou, mou malou roztomilou vnučkou na návštěvu, čekám, až to řekne. Už mu nechci pomáhat v tom, že to za něj řeknu já. Že se ho zeptám, jestli nepotřebuje nějaké p

Když jsem potkala Jaroslava, věřila jsem, že bujaré mládí jsme si oba už dávno užili, takže nás čeká aktivní střední věk i poklidné stáří. Jsme spolu pár let a mé sny se hroutí. Seznámili jsme se před pěti lety. Na ulici. Vlastně to bylo velmi romantické setkání. Když jsme se míjeli, upadl mi šátek. Jaroslav galantně přiskočil sebral mi ho a usmál se na mě. Bylo to prostě jako sen Poděkov

Po smrti mého tatínka se celý náš dům zahalil do smutku. Radost a smích byly ty tam. Až do jednoho dne, kdy se stalo něco neuvěřitelného. dyž mi před lety zemřel milovaný tatínek, hodně se toho změnilo. Všem nám hodně moc chyběl. Moje maminka byla velmi smutná a naši psi jako kdyby ztratili chuť žít. Jedno ráno, pár měsíců od tátovy smrti, se však psi nebývale radovali. Běželi k jabloni, kde