Moje kamarádky randily ostošest, byl máj, lásky čas, a já pořád nic. Táta mě hlídal jako ostříž, nesměla jsem z domu ani na krok. Byl máj a to se všichni zamilují. Teda všichni kromě mě. Měla jsem na sebe vztek. Bylo mi šestnáct a nikde žádný obdivovatel. Dokonce už i děda se ptal: „Tak co, Marcelko, máš kluka?“ Neodpověděla jsem, jen jsem na něj udělala vzteklý obličej. Dobře věděl, že jsem

Delší dobu jsem žila jako ve zlém snu. Už jsem si myslela, že to všechno vzdám. Pak jsem ale naštěstí šla kolem jedné cestovní kanceláře. Mám nejvyšší čas. Za chvíli mě totiž vyzvednou Maruška s Jarouškem. Jedeme k nim do Jizerek na chaloupku. Cestou ještě nabereme Zdeňka. Přijet by měli i Novákovi. Tedy Věruška s Pepíkem. A pak dorazí jistě také Evžen i se svojí kytarou. Na to se všichni moc t

Prožili jsme spolu spoustu krásných roků, které se nedaly jen tak zahodit. Naštěstí si to včas uvědomil i můj manžel Jakub. Byla jsem přesvědčená o tom, že jsme šťastní a že je všechno v pořádku. Žili jsme s Jakubem už mnoho let ve spokojeném manželství. Netrápily nás žádné problémy. Nehádali jsme se. Byli jsme spokojení, zajištění. Alespoň já jsem si to tedy myslela. Vůbec jsem netušila, co bu

Donedávna jsem si myslela, že je v mém životě všechno zalité sluncem. To se však bohužel změnilo, protože se objevila Karla. S Františkem jsme se vzali před třemi lety po čtyřleté známosti. Požádal mě o ruku na mé padesáté narozeniny. Po nádherné svatbě následovalo naprosto bezproblémové období. Poprvé vdaná Troufám si říct, že jsme byli pohádkově šťastni. Koupili jsme starší domek ve zde

Býval to obrovský nervák, ale změnil se k lepšímu. Dává si velký pozor, protože dostal poslední šanci. S jeho vyváděním je snad už navždy konec! Svatbu jsme spolu neměli, ale společně strávené čtvrt století už vydá za jedno normální manželství. Poznali jsme se v době, kdy jsme byli oba už nějaký ten pátek rozvedení a oba se toužili zbavit samoty. Hned jsme si padli do oka! Úplně mě okouzlil

Moje dcera byla odmala nadaná snad úplně na vše. Takové možnosti měla! Ale od všeho vždy utekla. Vysokou školu také nedodělala... Byli jsme na ni s manželem kdysi tak pyšní. Dokonce jsme jí platili i podnájem, aby nemusela být na koleji. Aby měla všechno, co potřebuje, a nic ji nerozptylovalo. Dnes vidím, že to byla obrovská chyba! Místo studia si pořád jenom užívala, večírek střídal večírek, a

Už od prvního okamžiku jsem z té ženy měla nepříjemné mrazení. Při pohledu do jejích očí jsem měla pocit, jako bych se ocitla v plamenech! U nás ve firmě jsem pracovala už pěknou řádku let. Bylo mi tam dobře. Práce mě bavila a kolektiv byl také přátelský. Proto jsem vlastně nikdy ani neměla potřebu své zaměstnání měnit. Působila přátelsky Poté, co z naší rozlehlé kanceláře odešla před zhr

Už jako dítě jsem věděla, že se v našem domě něco děje. Vídala jsem ducha a po čase se k němu přidali další. Šlo o ducha pradědy. Vyrůstala jsem v domě, kde soužití s duchy nebylo nic překvapivého. Alespoň ne pro mě. Zemřel v něm totiž praděda a později děda s babičkou. Naposledy tady navždy odešel můj otec. Poslední dobou mám pocit, že se všechny entity spojily a vytvářejí v našem domě neskute

Ve svém domě jsem se přátelila jen se stařičkou sousedkou Ludmilou. Ta se mi na sklonku života svěřila, že slyší hlasy. Když stará paní zemřela, nabídl mi syn zesnulé sousedky její starou televizi. Rozhodla jsem se dar přijmout. Brzy jsem zjistila, že s televizí není něco v pořádku. Milá stará paní Bydlela jsem v tom starém činžáku asi tři roky. Moc obyvatel neměl. Na mém patře bydlel muž

Petra byla vždy ta mladší a rozmazlovaná sestřička. Všechny její průšvihy jí nakonec vždy prošly. Zneužívala toho jako dítě. A zneužívá toho dodnes. Anička mi přišla otevřít. „Ahoj, teto, pojď dál.“ Vítá mě, v náručí mimino. Za Aničkou vykukují další tři zvědaví prcci. Nejsou její. Vždyť Aničce je teprve dvaadvacet. Je rok vdaná a čeká svoje první dítě. Toto jsou její sourozenci. Nejmladšímu je