Každé léto jsem jezdila za prarodiči do malé vesnice, která byla tak odlehlá, že by ji málokdo našel na mapě. Ale tam jsem našla toho nejlepšího člověka. Zde jsem trávila dny plné dobrodružství, smíchu a bezstarostnosti. Hlavně díky němu. Mému nejlepšímu kamarádovi Tomášovi. Byl o rok starší, s hnědýma očima, které byly vždy plné zvědavosti. Jeho smích byl nakažlivý. Vzpomínám si, jak jsme si h

Po smrti manžela se mi zhroutil svět. Únik jsem v hledala v knížkách. A právě knížky mi jednoho dne přivedly do života spřízněnou duši. Nemohla jsem si přát lepšího manžela, než byl Petr. Seznámili jsme se náhodou během studií, když mě kamarádky přesvědčily, abych šla na večírek. Obvykle jsem si s vrstevníky nerozuměla – připadali mi hluční a dětinští. Petr byl jiný. Jako jediný do sebe nelil a

Jsem sice vdaná, ale svého muže mám „jen“ ráda. Ten, kterého jsem milovala celým srdcem, bohužel do mého života nepatří. Nevím, jestli to lze omluvit věkem nebo nedostatkem zkušeností. Kdysi jsem byla zamilovaná tak, jak se to povede jenom jednou za život. A pak jsem to celé pokazila. Tomáše jsem poznala jako středoškolačka na brigádě v jedné restauraci. Přestože jsme se tam pořádně nezastavili

Domnívali jsme se, že je ten zchátralý dům zcela opuštěný. Pak jsme z něj ale opakovaně slyšeli hlasy. Nikoho jsme ale neviděli. Celkem často jezdím na svou chatu u lesa na kraji obce. Protože ráda chodím s přítelem na procházky, většinou společně zamíříme právě do blízkého lesa. Naše cesta obvykle vede kolem opuštěného starého domu. Jednou se ale stalo něco, co v nás vyvolalo dojem, že v tom d

Byla jsem odvážná a chtěla přijít na to, zda je místní legenda pravdivá. Vydala jsem se tedy na jedno začarované místo v lese. Přes varování místních obyvatel jsem pokoušela osud a málem se mi to nevyplatilo! Existují totiž legendy, jejichž pravdivost bychom raději neměli zkoumat. Poznala jsem to na vlastní kůži. Byla jsem zvědavá a málem jsem na to doplatila. Nemohla jsem se dostat ze začarova

Přála jsem si mít starožitné hodiny. Měla jsem štěstí. Když jsme šli s manželem na bleší trhy, přesně jedny takové tam jeden pán prodával. Vždycky jsem tíhla ke starožitnostem, mohla jsem hodiny stát v krámě a obdivovat staré kousky. Vysnila jsem si, až budu vydělávat víc peněz, koupím si domů nějaký krásný starý kousek nábytku nebo doplněk. Čas od času jsme s manželem chodili na bleší trhy.

Našeho syna jsme vychovávali tak, že měl pevně stanovené hranice, ale stejně tak dostával hodně lásky. Teď se ocitl na cestě, které nerozumím. Vždycky jsem věřila, že Míru vychovám správně, že bude mít silné základy, aby uspěl v životě. Měl talent, měl možnost studovat, vždycky byl vnímavý a měl spoustu přátel. Začal se měnit Nejprve to byly drobné změny, které jsem si ještě neuvědomovala

Pálení čarodějnic je u nás tradicí. Seděli jsme kolem ohně a popíjeli, po půlnoci mě ale napadl pták jako z hororu. Poslala ho na mě zlá sousedka? Pálení čarodějnic pro nás vždycky znamená velkou zábavu a radost až do rána. Tuto tradici se snažili v naší vsi místní držet i v době mého dětství, i když tomu nebyl minulý režim zrovna nakloněný. Dodnes se tu scházíme na fotbalovém hřišti, rozdělají

Nemohla jsem se vzpamatovat z těžkých nočních můr. V mých snech se moje dcera propadala do pekla. Pomohla až odbornice na minulé životy. Ta mi dala dobrou radu. V mém dětství a mládí se žádná dramata nekonala. Měla jsem klidné a šťastné dětství. Manžela jsem si vybrala z pohodové rodiny a on mi byl dobrou oporou ve všech těžkých chvílích. A ty přišly velmi záhy. Do roka a do dne po svatbě. O pr

Tu legendu mi vyprávěla babička. Kolem statku pod naším hradem se čas od času objevuje přátelský čuník. Kdo ho uvidí, tomu přinese zlatou odměnu. K babičce jsem jezdívala často. Měla hezký domek na kopci a z okna pokoje, kde jsem spala, byl krásný výhled na zříceninu nedalekého hradu, kam jsme občas pořádali výlety spojené se sbíráním hub, malin a ostružin. Představa, jak nám babička udělá skvě