Domů     Radost mi už konečně neschází!
Radost mi už konečně neschází!
5 minut čtení

Když mě Vladimír pohladil, uvědomila jsem si, jak moc mi chyběly mužské doteky.

Kdysi jsem měla platonický románek s mým tanečním trenérem, ale od té doby už uplynulo mnoho let. Vdala jsem se, s manželem jsme vychovali dceru a nakonec jsme usoudili, že bude lepší, když se naše cesty zase rozejdou.

Dokud jsme se starali o dceru, tak nám to tak nepřišlo, ale jakmile vylétla z hnízda, došlo nám, že už nemáme nic společného a nemáme si co říct.

Teď jsem, snad dílem osudu, stála před obchodem s instalatérskými potřebami mého bývalého trenéra Vladimíra a přemýšlela, jestli mám vkročit dovnitř. Vladimír vždycky tančil pro zábavu, živil ho právě tento obchod, který už tu fungoval dobrých pětadvacet let.

Příliv vzpomínek

V myšlenkách jsem zabloudila k poslednímu dni, kdy jsme se viděli. Tehdy mi bylo dvacet dva let, on byl mou tajnou platonickou láskou a měli jsme domluvený večerní trénink.

Můj taneční partner nedorazil a já s Vladimírem jsme měli pro sebe celý taneční parket. Já jsem v té době byla nezadaná, ale jemu se na prstu třpytil zlatý kroužek a ještě měl malé dítě.

Když jsme se pak spolu loučili před potemnělým tanečním sálem, Vladimír mě pevně objal a se smutkem v očích zašeptal:

„Zuzko, bude lepší, když už se neuvidíme.“ Z té věty mě strašně zabolelo srdce, ale chápala jsem ho. Ze všech sil jsem se k němu přitiskla a vychutnala si naposledy jeho objetí.

Samota byla mým společníkem

První týdny bez našich pravidelných setkání na tanečním parketě byly těžké. Abych zahnala smutek, zakousla jsem se do tance. Do tance jsem dávala všechny emoce, které mě uvnitř dusily.

Smutek časem přešel a já jsem potkala Honzu. Když mě po roce chození požádal o ruku, souhlasila jsem. Z přemítání mě probral čísi hlas: „Paní, jste v pořádku?“

Zvedla jsem hlavu a zjistila, že se na mě ustaraně dívá asi osmiletý chlapec. „Samozřejmě. Jen jsem se zamyslela,“ usmála jsem se.  „Vypadáte hrozně smutně,“ řekl mi s dětskou upřímností. Měl pravdu, byla jsem smutná. Smutná a opuštěná.

Litování už bylo dost!

Chlapec odešel a já jsem se stále nerozhodla, jestli mám vkročit do Vladimírova obchodu. Naklonila jsem se a nahlédla výlohou dovnitř. Vladimír stál u kasy a něco počítal. Když zvedl oči, schovala jsem se zpátky za zeď.

Jestli by mě vůbec poznal, prolétlo mi hlavou. Ve svých sedmačtyřiceti letech jsem sice vypadala stále dobře, ale takové jako ve dvaceti už to rozhodně nebylo. Nakonec jsem odvahu nesebrala a vydala se zpátky domů.

Tam mě přivítal tichý byt zející prázdnotou. „Přece nebudu sedět doma a litovat se,“ řekla jsem si a zapnula internet. Napadlo mě, že bych si mohla tanec oživit v některém z tanečních kurzů. Jeden mě velmi zaujal, a tak jsem se přihlásila.

Setkání po letech

Přihlášení na kurz mi vlilo do žil novou energii. Konečně jsem udělala všechno, co jsem pořád odkládala. Zašla jsem si ke kadeřnici, na manikúru a oživila šatník.

„Ty celá záříš,“ řekla mi kolegyně. Po práci jsem zaběhla domů, vysprchovala se, převlékla do nových smaragdově zelených večerních šatů a vyrazila jsem do taneční školy.

V sále jsem napočítala deset párů, já jsem tam byla jediná samotná. Ale to mě neodradilo. V osm hodin vkročil za doprovodu hudby na parket taneční mistr. Když jsem zvedla hlavu a podívala se mu do očí, málem jsem šla do kolen. Byl to Vladimír! „Neuvěřitelné, jak mě ten osud zkouší,“ pomyslela jsem si.

Večer jen pro nás dva

Vladimír se na mě podíval a zeširoka se usmál. „Moc ti to sluší. Ty nádherné šaty ti ladí s očima,“ zašeptal mi do ucha, když ke mně přišel a vzal mě za ruku. Vtom jsem si všimla, že už nemá na prstu zlatý kroužek.

Celý večer jsem si připadala jako ve snu. „Nechoď ještě,“ zavolal za mnou, když hodina skončila a já jsem chtěla jít domů.

„Znám jednu zapadlou kavárnu, kde si můžeme popovídat,“ řekl a já jsem cítila, že ani z jeho strany se za ta léta na citech ke mně nic nezměnilo.

Naše city neochladly

Došli jsme do romantické kavárny, kde Vladimír objednal láhev vína. Najednou, jako by bylo těžké najít slova, kterými bychom vyplnili těch posledních dvacet pět let. „Ty ses nikdy nevdala?“ promluvil Vladimír do ticha.

Napila jsem se vína a odpověděla: „Ale ano, vdala. Jen nám to neklapalo. Když dcera dospěla, šli jsme každý svou cestou. A co tvoje žena?“ vyslovila jsem opatrně. „Před třemi lety mě opustila.“

Pak mi pohlédl do očí a dodal: „Mezi námi se nic nezměnilo, viď?“ „Vůbec nic,“ usmála jsem se. „Zřejmě je mi souzeno milovat tě do konce života.“ Pak vzal mou ruku do své a začal ji hladit.

Na společné štěstí jsem museli čekat

Uvědomila jsem si, jak jsem osamělá a jak mi chybí mužské doteky. Strašně moc jsem Vladimíra chtěla. Po dvaceti pěti letech jsem mu konečně mohla dovolit víc, protože už to nikomu neublíží.

„Bydlím tady kousek,“ zašeptala jsem. „Pojďme,“ přijal Vladimír mé pozvání. Zaplatil, pomohl mi do kabátu a vykročili jsme do zimního večera. Do ložnice jsme ani nestihli dojít.

Jakmile se za námi zavřely dveře, Vladimír mě v chodbě opřel o zeď a rukou mi vklouzl pod šaty.

Milovali jsme se skoro celou noc a pak jsme schouleni k sobě usnuli. Druhý den jsem si připadala jako znovuzrozená, protože se mi do života vrátila láska. A ne ledajaká. Teď se naplnila láska, které to nebylo dopřáno před pětadvaceti lety.

Zuzana L. (48), Praha

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Láska kvete v každém věku. Poté, co mi zemřel celoživotní partner, jsem se přihlásila na seznamku a našla štěstí! Ráda bych vám vyprávěla příběh, který není smutný, ale dojemný. Dovedla mě k tomu moje sousedka, která, ač je jí jen lehce přes padesát let, nemá odvahu to změnit. Já jsem to udělala! Nerada chodím s kůží na trh a svěřuji se se svým životem, ale právě proto, že vím, že je spousta že
6 minut čtení
Vesnice neměla hospodu, prodejnu ani kostel. Byla tu jen kaplička, zchátralá autobusová zastávka a rybník s několika kachnami. Když jsem se od rodičů dozvěděla o tom stěhování, málem jsem spadla ze židle. Ani neumím vypovědět, jak moc jsem milovala městský život. Na můj názor se neptali Nejdřív jsem si myslela, že je to apríl a že je to vtip, protože taková pohroma se v mém životě přihodi
5 minut čtení
V mém věku už má každý něco za sebou. Já například chvíle plné lásky, dvě manželství, dvě bolestná zklamání i hluboké propady a také dva nechutné rozvody. Přesto jsem si řekla, že si zasloužím ještě jednu šanci. Život není jen o samotě, smíření a nostalgii nad tím, co bylo. Je o tom, co ještě může být… Po dvou rozvodech bych si mohla říct: „Stačilo. Muži jsou všichni stejní.“ Ale to bych se vzd
5 minut čtení
Vdala jsem se bez lásky. Doufala jsem, že časem se to změní. Až po letech jsem pochopila, že takhle to nefunguje. Nemůžu říct, že by můj manžel Filip byl špatný člověk. Je zodpovědný, stará se o domácnost a nikdy na mě nezvýšil hlas. Jenže to, co nás kdysi spojovalo, už dávno zmizelo. Naše manželství je spíš na papíře, ve skutečnosti žijeme jako dva cizí lidé pod jednou střechou. S jeho kamarád
4 minuty čtení
Potkat životního partnera v reálu, nikoliv přes seznamku, bývá ideální. Bohužel ne každý od života podobnou příležitost dostane. Můj životní příběh by se hodil jako románová předloha. Vystudovala jsem střední školu a od devadesátek pracovala na stále vyšších pracovních příčkách v bance. Takže na peníze jsem si nikdy nemohla stěžovat a spíše jen nechápavě kroutila hlavou nad tím, jak jiné holky
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Soukromý západ i východ slunce
rezidenceonline.cz
Soukromý západ i východ slunce
Má to tak někdo štěstí, že si může užívat nejenom západ slunce, ale i jeho východ, což je dáno dvěma naprosto dokonalými terasami podkrovního bytu, které rovněž nabízejí romantické výhledy na moře a vlnící se horské výběžky. Byt má rozlohu devadesát sedm metrů čtverečních a nachází se ve španělské Barceloně. Zmíněné terasy, zařízené venkovním kinem,
Těstoviny s hříbkovou omáčkou
tisicereceptu.cz
Těstoviny s hříbkovou omáčkou
Nejlépe se pro tento recept hodí hříbky nebo lišky. Suroviny 4 lžíce másla 1 cibule 250 g čerstvých hub 200 ml smetany 2 lžíce hladké mouky 3 lžíce strouhaného parmazánu 500 g těstovin sů
Hrad Wewelsburg: Probíhaly v nacistickém sídle rituály černé magie?
enigmaplus.cz
Hrad Wewelsburg: Probíhaly v nacistickém sídle rituály černé magie?
Vydáme se na tajemný hrad Wewelsburg, který se nachází nedaleko města Paderborn v severozápadním Německu. Právě zde se prý za druhé světové války někteří nacisté účastnili magických rituálů, s jejichž
Tropické cyklóny mohou zpomalit úbytek tajgy způsobený klimatickou změnou
21stoleti.cz
Tropické cyklóny mohou zpomalit úbytek tajgy způsobený klimatickou změnou
Oteplování a sucho způsobují rapidní úbytek stromového patra v jižní oblasti boreálních lesů (tajgy). Druhy mírného pásma zároveň nejsou schopny dostatečně rychle migrovat na sever a obsadit uvolněný
Diagnóza ze srdečního pulsu: Je možné vyčíst zdravotní stav pohmatem předloktí?
epochalnisvet.cz
Diagnóza ze srdečního pulsu: Je možné vyčíst zdravotní stav pohmatem předloktí?
Srdeční puls je mnohem víc než známka toho, že jsme naživu. V tradiční medicíně dálného i blízkého východu z něj prý léčitelé umí vyčíst zásadní informace o stavu vnitřních orgánů a odhalit zdravotní problémy dříve, než se vůbec projeví. Jak pulzní diagnostika funguje? A je vůbec spolehlivá?   Pulsní diagnostika je obvykle spojována hlavně s
Mýty z posilovny: Když cvičím, můžu jíst, co chci. Nebo ne?
epochaplus.cz
Mýty z posilovny: Když cvičím, můžu jíst, co chci. Nebo ne?
Zpocená těla, pach potu, občasné heknutí a zvuky strojů v pohybu. Pokud se cvičením začínáte a nemáte po ruce trenéra, hrozí vám nejedno fiasko…   Potřebujete se zbavit pár kil? Anebo zformovat postavu? Či chcete prostě něco udělat pro zdraví a kondici? Cvičení je to pravé! Možná právě marně listujete diářem a hledáte, kde si
Průhonický park: Nejlepší reklama na přírodu
epochanacestach.cz
Průhonický park: Nejlepší reklama na přírodu
Příroda je krásná sama o sobě, ale když má někdo cit, dokáže ji ještě vylepšit. Zámecký park v Průhonicích u Prahy je toho nejlepším důkazem. Obec Průhonice u Prahy sice leží oficiálně už ve Středočeském kraji, i když doslova jen o pár metrů, ale přesto vyhlášený Průhonický park můžeme směle přiřadit k hlavnímu městu. Prestižní
Němci sestřelili letadlo se slavným hercem
historyplus.cz
Němci sestřelili letadlo se slavným hercem
„Sestřelit!“ dostává rozkaz skupina německých stíhaček z letky 14 v Bordeaux. Osm strojů Junkers Ju-88 vyráží do vzduchu proti civilnímu letounu Douglas DC-3, který vzlétl z lisabonského letiště Portela a míří do anglického Bristolu. Malé letadlo se 13 cestujícími a čtyřčlennou posádkou na palubě nemá šanci…   Ač zuří druhá světová válka, pasažéři letounu Douglas
Nakonec jsem našla svou spřízněnou duši
skutecnepribehy.cz
Nakonec jsem našla svou spřízněnou duši
Můj muž byl mým opakem. Nebyla jsem s ním nešťastná, ale o velkém štěstí se také mluvit nedalo. Až nedávno jsem našla toho pravého. Vdala jsem se až po dvacítce, což v době mého mládí bylo spíše pozdě. Mnoho spolužaček bylo už povdávaných a každá tlačila před sebou kočárek. Já odmaturovala na střední škole, a nejraději bych bývala pokračovala na
Hublot slaví 20 let Big Bangu: Unikátní set za milion euro prodaný ihned po uvedení
iluxus.cz
Hublot slaví 20 let Big Bangu: Unikátní set za milion euro prodaný ihned po uvedení
Za dvě dekády se ze značky Hublot stal odvážný průkopník – značka, která si troufá měnit pravidla. K 20. výročí kolekce Big Bang představila výjimečnou pětici hodinek v unikátním setu „Materials &
Lewandowská přiznává: Jsem na prachy
nasehvezdy.cz
Lewandowská přiznává: Jsem na prachy
Hvězda seriálů Zlatá labuť či Studna je oficiálně bez partnera. Simona Lewandowská (25) nedávno potvrdila rozchod s fešákem s italskými kořeny Goranem Maiellem (25). Zdá se však, že krásná blondýn
Musela jsem Heleně říct pravdu
nejsemsama.cz
Musela jsem Heleně říct pravdu
Opravdu jsem přála kamarádce novou lásku. Jenže když jsem zjistila, koho si vlastně vzala a že se řítí do maléru, zasáhla jsem. Plést se cizím lidem do života nikdy není dobré a tím jsem se řídila celý svůj život. Jenže když se jednalo o mou nejlepší kamarádku Helenu, udělala jsem výjimku. Byla jsem totiž na sto procent