Domů     Moje city mu byly k smíchu
Moje city mu byly k smíchu
6 minut čtení

Roman byl moje první velká školní láska. Jenomže, zatímco já milovala jeho, on byl zakoukaný do mé nejlepší kamarádky Jany, která ovšem jeho city vůbec neopětovala.

Jeho přízeň, kterou jí projevoval, ji obtěžovala. Vyhýbala se mu, a když už se s ním střetla, dělala si z něj akorát legraci. „Když já ji tak miluji!“ svěřoval se mi Roman a mně ho bylo tak líto.

Zároveň jsem si říkala, proč plýtvá svou láskou k holce, která jím akorát opovrhuje a přehlíží tu mou. Jenomže, věděl vůbec, že ho miluji? Nikdy jsem mu to neřekla.

Bylo mi trapné mu nadbíhat, když jsem věděla, že jeho srdce je obsazené Janou. Co měla ona, co já jsem neměla? Jistě, byla hezká, vysoká a blond. Já malá, hubená tmavovláska. Ale moje srdce bylo na pravém místě, otevřené pro jakýkoli náznak Romanovi přízně. Jenomže on byl jako zabedněný.

Dělal si ze mě legraci

„Proč si nenajdeš jinou, když tě Jana nechce?“ zeptala jsem se ho jednou a on se na mě podíval, jako kdyby mě chtěl opravdu upálit. „Jsi se zbláznila?“ kroutil hlavou. „A koho jako? Třeba tebe?“ začal se smát. Zrudla jsem vzteky. Najednou mi bylo tak hrozně, že bych ho nejradši zabila.

Moje láska se v mžiku proměnila v nenávist. Takhle si mě dobírat! Co si to vůbec dovoluje? „Já bych tě nechtěla,“ odsekla jsem mu a srdce mi tlouklo, jako kdyby mi mělo vyskočit z těla. „Opravdu ne?“ začal do mě rýpat, jako do něj vždycky rýpala Jana.

„To tedy ne!“ rudla jsem ve tváři. „Proč? Byli bychom docela pěkný pár, ne?“ smál se. „Nakonec jsme oba sami, nezadaní, nikdo nás nechce, tak proč to nezkusit? Třeba by nám to spolu vyšlo,“ provokoval mě.

Kamarádka si našla kluka

Kdyby věděl, jak ho miluji, nikdy by se ke mně nemohl takhle chovat. Nebo možná ano, protože on ke mně nic necítil. Byla jsem jenom prostředníkem, přes kterého se mohl dostat k Janě. Přece jsem to věděla už dávno.

„Jsi dnes nějaká smutná!“ prohlížela si mě Jana. „Nejsem,“ odsekla jsem jí, protože jsem se s ní nechtěla bavit.

„To přejde,“ chlácholila mě. „Zato já jsem zamilovaná!“ zasnila se. „A do koho?“ divila jsem se. „Do Lukáše,“ vzdychla zase. „On je tak úžasný!“ básnila o něm. „Vy už jste spolu měli rande?“ podivila jsem se.

„Pozval mě do kina,“ prozradila mi a tím náš rozhovor skončil. Musela za Lukášem.

Další zlomené srdce

Jana jakoby se mnou přestávala pomalu, ale jistě kamarádit. Dávala víc přednost Lukášovi, než mě, a to mě velmi zraňovalo. Jednoduše dospěla dříve než já, ale to jsem si v tom věku ještě nedokázala vysvětlit.

„Máš nějaké zprávy?“ Roman mě dostihl na školní chodbě. „O kom?“ dělala jsem, že nevím. „Přece o Janě!“ ušklíbl se. „Je zdravá a má se dobře,“ odsekla jsem stroze. „A má dneska rande,“ dodala jsem. „Cože?“ Roman se zastavil, jakoby v tu chvíli zkameněl.

„S Lukášem. Poval ji včera,“ vychutnávala jsem si svoje malé vítězství.

„Ten zmetek!“ zuřil Roman. „Moc dobře věděl, že Janu chci já! Slíbil mi, že do ní nepůjde!“ prozradil mi klukovské intriky, které byly holkám utajeny. „A myslíš, že u ní mám ještě šanci?“ pokračoval.

„Nevím,“ pokrčila jsem rameny. „A už mě nech být! Vyřiď si své záležitosti sám a mě už do nich netahej! Nemám čas dohazovat ti holky, které nedokážeš sbalit sám!“ řekla jsem mu své. I všem dalším, kteří se na nás na chodbě dívali.

Konečně jsem otevřela oči

Roman byl znemožněn do konce školního roku. Moc dní do něj nezbývalo, ale stačilo to, aby se vztahy vytříbily. Roman mě už přestal žádat o radu, jak získat Janu, a já přestala stát o Romana.

Konečně mi došlo, že ho nikdy nebudu moct mít, stejně jako on nikdy nebude chodit s Janou, která byla stále zamilovaná do Lukáše. Jeho láska však byla jen dočasná. A tak jsme zanedlouho byli nešťastní všichni tři.

Vyšli si na rande!

„Lukáš si našel jinou!“ brečela mi na rameni, když jí Lukáš oznámil, že už s ní nebude chodit. „Koho?“ vyzvídala jsem. „Irenu z Béčka! Já ji zabiju, až ji potkám! Ona mi ho přebrala, mrcha, i když věděla, že s ním chodím! Určitě to udělala naschvál!“ Jana byla vzteky bez sebe.

A já se docela bavila. Musela jsem se smát. Zase jsme si byly tak blízko. Zase jsme byly jen samy pro sebe, já a moje nejlepší kamarádka. Ale jen do doby, než jsem se dozvěděla, že si vyšla s Romanem na rande.

„To si děláš legraci?“ nechápala jsem Janu, když mi to řekla. „Když já prostě nedokážu být sama!“ krčila rameny. „Vždyť máš mě!“ oponovala jsem jí. „Jenomže chodit s klukem je úplně o něčem jiném. Až to zkusíš, sama uvidíš!“ poučovala mě.

Zůstala jsem sama

Jenomže netušila, že toho kluka, se kterým jsem chtěla chodit, mi právě sebrala. I když nevědomky. Přitom jsem si byla jistá, že o Romana dál vůbec nestála. Jenom se chtěla pomstít Lukášovi.

A tak měl každý někoho, i když ho třeba vůbec mít nechtěl, jenomže doba si to žádala, protože kdo byl sám, byl divný a to jsem byla i já, protože jsem byla sama pořád.

Bez nejlepší kamarádky, bez kluka. Až do prázdnin, než jsem odjela k babičce a tam prožila svou první opravdovou lásku. Takovou, na kterou se nikdy nezapomíná. Jako na ty školní.

Na svém životě bych nic neměnila

Teď už jsem dospělá, vdaná, mám svou rodinu, děti a všechno je jiné. I city. Dřív byly spontánní, vášnivé a prudké. Teď jsou hluboké, silné a věčné. A tak to má být. Každé životní období přináší své. A je to vždycky moc krásné. Jen si to musíme dokázat užít!

Eliška R. (56), jižní Čechy

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
V sedmnácti letech jsem se zamilovala do spolužáka Borise. Ale říci mu to, bylo vyloučeno, styděla jsem se. S celým elánem sladkých sedmnácti let jsem se zamilovala do spolužáka Borise. Fešák Boris neměl o ničem ani tušení, poletoval od spolužačky ke spolužačce, flirtoval s kdekým a sotva věděl, že existuji. Těžko vylíčit, jak mi bylo. Věděla jsem, že mu nic neřeknu, v těch dávných dobách bylo
3 minuty čtení
Můj muž je městský typ. Když jsem ho poznala, vypadal jako hromádka neštěstí. A přírody se bál jako čert kříže. Dneska už je to veselý a usměvavý chlap, venkov ho ale stále neláká. Tetička, k níž jsem jezdívala na letní byt, pronajímala podkroví pětipokojové vily u řeky. Trávila jsem u ní pravidelně celý červenec, někdy i déle, byla báječná, byla s ní legrace. A právě v to léto, o kterém chci v
4 minuty čtení
Chtěla jsem mít hezkou zahradu, ale snoubenci stačilo, že kolem domu něco roste. Setkání s vnímavým zahradníkem mi změnilo život. Můj snoubenec Robert se v našem vztahu vlastně o nic moc nezajímal. Věřil, že organizace svatby je čistě moje starost a že plánování zahrady je ztráta času. Pro mě ale byla ta prázdná plocha kolem našeho nového domu symbolem našeho vztahu – vyprahlá a bez života. „Ud
3 minuty čtení
Bývalý manžel mi utekl s mladší ženou, což mělo na mé sebevědomí zdrcující vliv. A pak se najednou objevil kdosi, kdo o mě měl zájem. Na synovu svatbu bych se bývala nesmírně těšila, protože jsem si ji velice přála. Jenže znáte chlapy, odkládal ji a odkládal, až jsem se děsila, že to jeho děvče ztratí trpělivost a pošle ho k vodě. Naštěstí ho měla a pořád má doopravdy ráda, a tak jsem konečně o
5 minut čtení
Kvůli okouzlujícímu boháči jsem opustila svoji lásku. Byla to životní chyba. Po deseti letech jsem konečně pochopila, jaký můj muž doopravdy je. STondou jsem se seznámila na vysoké škole. Pokaždé když se naše pohledy střetly, nedokázala jsem se dívat jinam a on na tom byl stejně. Už ani nevím, kdo z nás první vyslovil ta dvě slůvka nebo kdo inicioval první objetí. Na tom ale nezáleží. Byli jsme
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Růžové makronky
tisicereceptu.cz
Růžové makronky
Malé křehké cukroví původem z Itálie si už dávno oblíbili Francouzi a po nich celý svět. Potřebujete 110 g bílků 140 g mandlové mouky 120 g cukru moučky 110 g cukru krupice gelové potravinář
William Shakespeare: Kdo se ve skutečnosti skrývá za slavným jménem?
enigmaplus.cz
William Shakespeare: Kdo se ve skutečnosti skrývá za slavným jménem?
Mohlo by se zdát, že život jedné z největších literárních osobností všech dob bude detailně zdokumentován. Opak je ale pravdou! Nejenže nikdo neví, jak vlastně proslulý autor nesmrtelných divadelních
Mrtvý přítel mě varoval ve snu
skutecnepribehy.cz
Mrtvý přítel mě varoval ve snu
Před pěti lety mi zemřel dobrý kamarád Standa, který byl jako můj bráška. Mrzelo mě, že už se nikdy neuvidíme. Standa se ale přece jen ukázal. Dalo by se říct, že jsme spolu se Standou vyrůstali. Díky tomu jsme k sobě měli velmi blízko. Když mi Standa jednoho dne řekl, že má nádor v hlavě, nenapadlo mě,
Soluňská rotunda byla antickým chrámem, kostelem i mešitou
historyplus.cz
Soluňská rotunda byla antickým chrámem, kostelem i mešitou
Je asi nejcennější a nejkrásnější římskou památkou ve městě. Současně patří k nejstarším křesťanským kostelům, které se v řecké Soluni dochovaly, a k unikátnosti Galeriovy rotundy přispívá také fakt, že nějakou dobu sloužila jako mešita. Byla vybudována v Soluni na počátku 4. století. Neobvyklou stavbu na kruhovém půdorysu si objednal římský císař Galerius Valerius Maximianus
Může nespavost stát za nárůstem rakoviny u mladších lidí?
21stoleti.cz
Může nespavost stát za nárůstem rakoviny u mladších lidí?
Počet případů rakoviny u lidí mladších 50 let roste po celém světě způsobem, který lékaře znepokojuje už několik let. Zatímco dříve byly některé nádory považovány především za onemocnění seniorů, dnes
Sportovní model Belisar od Union Glashütte bude dostupný na náramku
iluxus.cz
Sportovní model Belisar od Union Glashütte bude dostupný na náramku
Pražský ateliér Chronoshop nově nabídne populární hodinky Union Glashütte Noramis Date Sport v nové podobě. Tento model , který velmi přesvědčivě spojuje vintage estetiku s moderním sportovním charakt
Jste pořád vyčerpaná? Možná vašemu tělu něco chybí
nejsemsama.cz
Jste pořád vyčerpaná? Možná vašemu tělu něco chybí
Když se k tomu přidají ještě padající vlasy, lámající se nehty, suchá a svědivá kůže, která praská, a mastná pleť, zbystřete! Občas jsme unavené všechny, ale pokud únava přetrvává několik týdnů, je jasné, že se něco děje. Zvlášť pokud trpíte malátností, máte suchou pokožku, dělají se vám v ústech afty, bolí vás dásně a praskají
Temný přízrak z Islandu: Duch vyvolaný k vraždě?
epochalnisvet.cz
Temný přízrak z Islandu: Duch vyvolaný k vraždě?
Na islandské farmě Hörghóll se podle staré legendy zrodí pomsta tak temná, že překročí samotnou hranici smrti. Uražený nádeník Ívar se prý po hádce s farmářovým synem Kristjánem uchýlí k něčemu zapovězenému: vyvolá mrtvého muže a pošle jej zabíjet! Tak se má zrodit Hörghóll-Móri, jeden z nejděsivějších islandských duchů. Je jen výplodem drsné severské fantazie?   Na
Muži je nosí jako první. Teprve poté vysoké podpatky ovládnou ženy
epochaplus.cz
Muži je nosí jako první. Teprve poté vysoké podpatky ovládnou ženy
Když dnes žena vkročí do místnosti na vysokých podpatcích, málokdo tuší, že tenhle módní symbol elegance původně vůbec nevzniká pro ženy. Podpatky nosí vojáci, jezdci na koních i králové. Až později se z nich stává jedna z nejvýraznějších ženských zbraní. Historie podpatků je přitom plná marnivosti, politických gest i bolestivého balancování mezi módou a praktičností.
Můstek: šumavská hora ticha, větru a legendárního stoupání
epochanacestach.cz
Můstek: šumavská hora ticha, větru a legendárního stoupání
Můstek, německy Brückel Berg, je se svou nadmořskou výškou 1235 metrů nejvyšší horou Pancířského hřbetu a jedním z nejcharakterističtějších vrcholů západní Šumavy. Přestože nestojí v centru hlavních turistických proudů jako Velký Javor či Poledník, právě v tom spočívá jeho síla. Můstek si dodnes uchovává syrový horský charakter, klid a zvláštní atmosféru šumavských hřebenů, kde se
Osud nyní odměnil Danu Syslovou láskou?
nasehvezdy.cz
Osud nyní odměnil Danu Syslovou láskou?
V poslední době měli mnozí o herečku obavy. Z několika stran se šířily informace, že Dana Syslová (80) znovu řeší závažné zdravotní problémy. Pokolikáté už v životě! Vypadá to, že i tentokrát here
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
rezidenceonline.cz
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
Pokud váš trávník po zimě připomíná spíš flekatý koberec než lákavý zelený porost, není to náhoda. Jaro vždy nemilosrdně odhalí místa, kde plevel využil náskok, který získal ještě před začátkem sezóny. Dobrou zprávou je, že právě teď máte šanci změnit pravidla hry. Když půda volá o pomoc Důvod, proč se plevele na jaře chovají životaschopněji