Domů     Štěstí se vejde do jedné dlaně
Štěstí se vejde do jedné dlaně
5 minut čtení

Bydlela jsem ve svých třiadvaceti letech stále u rodičů. Na tom by nebylo zase až tak nic neobvyklého, jenže naši se rozváděli a doma se prostě nedalo vydržet.

Neustále jsem byla svědkem hádek, obviňování a dokonce i fyzického napadání. Nehodlala jsem v tomto sporu stát na něčí straně, své výhrady jsem měla jak proti otci, tak proti matce. V každém rozchodu se vina dělí napůl, ať si kdo chce co chce říká.

Hádky na denním pořádku

Hlavní a jedinou útěchou mi v těchto pohnutých dnech byl Šimon. Chodili jsme spolu dva měsíce a já jsem do něj byla zamilovaná jako do nikoho předtím. Byl to hrozně hodný kluk v tom nejlepším slova smyslu.

Zpočátku jsem se bránila tomu, abych Šimonovi líčila, jak to u nás doma vypadá. On však na mě poznal, že mě něco trápí a jeden letní večer jsme proseděli v parku na lavičce s mým vyprávěním. Řekla jsem mu všechno, i to, jak si vlastně nevím dál rady.

Neztrácela jsem jen oba rodiče najednou, ten jejich bouřlivý rozchod nabourával i můj pocit domova. Všechno, co jsem měla ve svých vzpomínkách zapsáno, jako hezké dětství, se bortilo.

Můj starší bratr byl dlouhodobě v zahraničí, takže o celé situaci věděl hlavně z mých mailů a občasných telefonických rozhovorů.

Byl mojí kotvou

Nečekala jsem od svého přítele radu nebo řešení. Koneckonců, jak by mohl zasahovat do rozpadajícího se vztahu dvou cizích lidí. Mně však stačilo, že tu najednou byl někdo, kdo mě vyslechne, kdo pochopí mé trápení a moje slzy a vnese do mého života naději.

Tuto roli splňoval Šimon na jedničku. Zatímco předtím jsem si ty domácí hádky, jejichž jsem byla svědkem, hodně brala a pár nocí kvůli otci a matce probrečela, nyní jsem se naučila dívat se na ty dva „dospělé“ s nadhledem.

Nebudou první ani poslední, kdo se rozvedou po tolika letech společného soužití.

Chtěla jsem pryč

Několikrát jsem se před Šimonem zmínila, jak ráda bych se odstěhovala pryč.

Na jednu stranu jsem si to přála kvůli svému klidu, abych nemusela trpět při pohledu na vypjaté scény, na druhou stranu jsem si i naivně říkala, že můj odchod by mohl rodičům trochu otevřít oči. Ono se to ale snadno řekne. Odejít jsem neměla kam. Šimon bydlel rovněž u rodičů, v rodinném domku, ovšem v přátelské atmosféře.

Situace se komplikovala

Po těch dvou měsících našeho vztahu, kdy už jsme si byli opravdu hodně blízcí, jsem přemýšlela, jak to udělat, abychom mohli být se Šimonem spolu. Přestěhovat se k jeho rodině bylo jedním z řešení, sama bych se ho však neodvážila navrhnout.

Tuto možnost za mě nakonec „vyřešila“ Šimonova sestra. Ta zjistila, že je se svým snoubencem v jiném stavu a situace v rodinném domku se tomu podřídila.

Dočasně měli oba mladí lidé bydlet právě u Šimonových rodičů, takže můj přítel se nyní vlastně stal jaksi někým „navíc“.

Touha po společném bydlení

Oba jsme byli tak trochu vyděděnci – nikdo nás z domova nevyháněl, ale přesto jsme tam být nechtěli. Často jsme tuhle naši situaci se Šimonem probírali.

Ideální by bylo opatřit si nějaké společné bydlení, jenže já jsem se to neodvažovala navrhnout a z jeho úst podobná myšlenka také nezazněla. Nebyla jsem si ani jistá, jak bychom to zvládli finančně.

I když se můj domov proměnil v místo konfliktů a křiku, určité věci pořád ještě fungovaly, včetně mého materiálního zabezpečení.

Každodenní stereotyp

Každý den se nyní zdál být rozdělený na tři části. Ta první se týkala mé práce, kde jsem žádné problémy neměla a nemusela řešit. Tu druhou jsem prožívala se Šimonem.

Třetí část spočívala vždy v bolestném návratu tam, kde jsem kdysi měla domov a kde mě nyní nikdy nečekalo nic příjemného. Říkala jsem si, jak dlouho ještě budu schopná takovéto napětí zvládat. A pak přišel den, kdy se vše změnilo.

Klíč ke štěstí

Měli jsme se Šimonem sraz na naší oblíbené lavičce, na které jsme si dali před čtvrt rokem první pusu. Zrovna večer předtím jsem zažila zatím nejtvrdší hádku mezi rodiči a byla jsem z toho celá zničená.

Když jsem se Šimonovi svěřila, zeptal se mě, jak velké si myslím, že může být štěstí. Trochu jsem tu jeho otázku nechápala a odpověděla jsem, že bych chtěla samozřejmě co největší. Na to mi řekl, že někdy se štěstí vejde do jedné lidské dlaně.

Položil mi na koleno ruku sevřenou v pěst. Chtěl, abych mu odtáhla prsty. Ukázalo se, že v dlani skrývá klíč. Ještě než stačil vysvětlit, od čeho je, tušila jsem co řekne. A nemýlila jsem se.

Začátek našeho štěstí

Šimonovi se podařilo na rok pronajmout byt od kamaráda, který se přestěhoval ke své dívce. Znamenalo to, že před námi je minimálně dvanáct měsíců společného života.

A jestliže jsem se předtím občas vybrečela Šimonovi na rameni kvůli svým problémům, nyní to byly slzy štěstí, které se mi kutálely po tváři. Doteď ráda vzpomínám na tu chvilku na lavičce, kdy moje štěstí ukryté v Šimonově dlani začalo růst.

Irena V. (54), Třebíč

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Všichni už dávno s někým randili, jenom já jsem byla pořád sama jako v plotě kůl. Jenže kde najít kluka, který by mě miloval? Bylo mi sedmnáct, a ještě jsem do té doby s nikým nechodila. Musím přiznat, že jsem se cítila pekelně trapně. Skoro všechny spolužačky už randily. Byl máj, a to je téměř povinné se zamilovat. Jenže já pořád nic. Upsala bych bývala ďáblu duši, kdyby to šlo. Akorát že se o
4 minuty čtení
Roky jsem měla trpělivost s manželem, který mě podváděl. Nechtěla jsem rozbíjet rodinu. Pak ale pohár trpělivosti přetekl. Budou tomu čtyři roky, co jsme šli s Daliborem od sebe. Důvod našeho rozvodu byly jeho nevěry. Když už toho bylo moc, nemohla jsem to dále tolerovat a požádala o rozvod. Nebylo to lehké, protože jsem ho přesto všechno nadále milovala. Dnes mi tvrdí, že je nový člověk, a žád
3 minuty čtení
Bylo mi osmnáct a na krku jsem měla maturitu. Zrovna v té době jsem potkala v bistru moc hezkého kluka. Byla to láska na první pohled. Začínaly maturity a v rádiu hráli zasmušilou písničku Maturant od skupiny Katapult. Měla jsem přesně promyšlené a rozepsané, co všechno si musím během takzvaného svatého týdne nacpat do hlavy. Bylo potřeba, abych denně vstávala v půl páté a spát chodila po půlno
5 minut čtení
S Kamilem jsme byli manželé třicet let. Myslela jsem si, že je nám dobře a jsme šťastní. Jednoho dne se ale všechno změnilo. Pochopila jsem, že i když někoho známe dlouhá léta a máme ho rádi, tak o něm zdaleka všechno nevíme. I když jsme přesvědčeni o tom, že ho známe dokonale. S některými lidmi zkrátka žijeme dlouhá léta pod jednou střechou a netušíme, že ve své minulosti mají strašné tajemstv
4 minuty čtení
Po rozvodu jsme si šli s bývalým manželem každý vlastní cestou. Roky plynuly a já si na svůj nový život zvykla. Šťastná jsem ale nebyla. Před lety jsem se provdala za svoji první lásku. Byla jsem přesvědčená o tom, že nám to s Milošem vydrží. Když se ale dopustil několika nevěr, rozhodla jsem se rozvést. Oba jsme si našli partnery a žili nové životy. Čas ale ukázal, že to byla chyba. Loni na Vá
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Krémová polévka z cukety
tisicereceptu.cz
Krémová polévka z cukety
Výtečná krémová polévka z cukety doplněná sýrem zachutná nejen těm, kdo mají husté polévky v oblibě. Potřebujete 1 cuketu 1 cibuli olej 1 mrkev 2–3 brambory 2 stroužky česneku 1 l vývaru
To poslední léto, kdy jsem byla ještě malá
skutecnepribehy.cz
To poslední léto, kdy jsem byla ještě malá
Básník tvrdí, že láska kvete jen jednou v žití. Ve svých sedmnácti letech jsem tomu uvěřila a domnívala jsem se, že se za Ladislava, svou první lásku, určitě provdám. Byla to krásná doba. Sedmnáct let. Věk, kdy má člověk ještě iluze. Ve škole jsme probírali básníka Jaroslava Seiferta, který hlásal, že jen jednou kvete v roce máj, jen jednou
Optimistická jeskyně: Ukrajinské podzemní bludiště krystalových zázraků
enigmaplus.cz
Optimistická jeskyně: Ukrajinské podzemní bludiště krystalových zázraků
Na západní Ukrajině, ukryta pod tenkou vrstvou sádrovce, leží Optimistická jeskyně – skutečné podzemní bludiště, které se pyšní stovkami kilometrů složitě propojených chodeb. Tato jeskyně, objevená te
Classics Vintage Rally Healey: Výjimečný model ve třech variantách
iluxus.cz
Classics Vintage Rally Healey: Výjimečný model ve třech variantách
Po dvou letech čekání se vrací legenda. Roku 2025 uvádí Frederique Constant tři nové varianty proslulé řady Vintage Rally Healey – bezprecedentní nabídku, která reaguje na nepřetržitou poptávku trvají
Pravdu o rodičích jsem zjistila až po letech
nejsemsama.cz
Pravdu o rodičích jsem zjistila až po letech
Jednoho dne mě dostihlo tajemství, které se mě přímo týkalo. Nemohla jsem s ním ale už nic dělat. Telefon mi v kanceláři zvonil často a když jsem ho v ten osudový den zvedala asi podvacáté, měla jsem za to, že půjde o pracovní záležitost. Tentokrát se ale jednalo o hovor, který změnil můj život. V
Největší parazit s dotykovým displejem
21stoleti.cz
Největší parazit s dotykovým displejem
Vši, blechy a tasemnice lidstvo doprovázejí po celou evoluční historii. Avšak největším parazitem moderní doby není žádný krev sající bezobratlý, nýbrž elegantní zařízení se skleněnou obrazovkou, navr
Zajímavé putování k sochám Václava Levého
epochanacestach.cz
Zajímavé putování k sochám Václava Levého
Zakladatel moderního českého sochařství a učitel J. V. Myslbeka byl ve svém tvoření plodný. Jeho zajímavá díla naleznete v Česku i za hranicemi. V lese, ve skalách, na hřbitovech, v chrámech… Tvorba Václava Levého má široký záběr a zajímavé motivy. Lesní sochy Had, Harfenice a kaplička Začátek výletu si naplánujte v obci Želízy. Od koupaliště
Využívá Klepla milenka?
nasehvezdy.cz
Využívá Klepla milenka?
Herec Bob Klepl (67) rozhodně nesedí doma v bačkorách. Svěřil se, že má přítelkyni kterou ale zatím skrývá před světem. kuloárech se šušká, že má po svém boku další výrazně mladší partnerku, ale vz
Příznaky leukemie nezná 90 % lidí, ukazuje průzkum
epochalnisvet.cz
Příznaky leukemie nezná 90 % lidí, ukazuje průzkum
Akutní i chronické leukemie patří mezi nádorová onemocnění krve a krvetvorby, pro která v současnosti neexistuje screeningový program zachycující nemoc v široké populaci. Na leukemii však může poukázat běžné vyšetření krevního obrazu – ať již v rámci pravidelných preventivních kontrol u praktického lékaře, nebo v případě příznaků. Důležitým předpokladem je, aby pacient určité symptomy rozpoznal
Ikonický styl Visionnaire v Indii
rezidenceonline.cz
Ikonický styl Visionnaire v Indii
Když indická realitní společnost BPTP svěřila vybavení interiérů svého projektu, postaveného v Novém Dillí, světoznámé italské značce Visionnaire, šlo vlastně o zakázku obdobnou modelům haute couture. Prototyp Villy Visionnaire v komplexu, který na rozloze téměř jednoho hektaru vyrostl v předhůří Aravalli Hills, byl míněn jako inspirace pro zájemce o pořízení domu snů. Představuje vysoce funkční
Nezapomínejte na sebe: Selfcare není rozmar, je to nutnost přežití
epochaplus.cz
Nezapomínejte na sebe: Selfcare není rozmar, je to nutnost přežití
Kdo by to neznal? Kalendář přetéká úkoly, telefon vibruje každé dvě minuty a čas jen pro sebe vypadá jako mýtus z jiné dimenze. O to víc je ale péče o sebe důležitější… Selfcare, tedy péče o sebe, není rozmarem. Je to nutnost přežití v hektické době. Člověk není robot a fyzické i duševní zdraví si
Žid ve službách Himmlera psal o svatém grálu
historyplus.cz
Žid ve službách Himmlera psal o svatém grálu
„Měl byste se zachovat čestně,“ vyštěkne na Ottu Rahna důstojník SS. Výzkumník, který se znelíbil nacistické elitě, ví, co to znamená. Krátce po nepříjemném rozhovoru se vydává do tyrolských Alp, na poslední procházku ve svém životě.   Už v době vysokoškolských studií Němce Ottu Wilhelma Rahna (1904‒1939) nadchnou zmínky o katarech. Sami příslušníci středověkého náboženského