Domů     Máme jedináčka, protože jsem to tak zařídila
Máme jedináčka, protože jsem to tak zařídila
5 minut čtení

Mužům se velká rodina plánuje snadno. Nemusí ji za nic vyměnit. Často ani nevědí, co všechno jejich žena zvládá a neváží si toho. Já rozhodla za nás za oba a nelituju.

Když jsme s Jirkou před více než třiceti lety randili, hodně jsme plánovali společný život a těšili se na věci budoucí. Součástí vizí byla i velká rodina v malém domečku s červenými muškáty v oknech. Dost jsme se spolu tomu tenkrát nasmáli.

„Když to budou tři kluci, měli by se jmenovat Pankrác, Servác a Bonifác,“ bavila jsem se na procházce a můj milovaný Jiřík stejně vtipně kontroval: „A když to budou dvě holky a jeden kluk, tak budou Arabela, Xénie a Rumburak.“

„Jasně, úplně to vidím. Rumburaku, nešťourej se v tom nose! Arabelo, okamžitě přestaň brát té holčičce lopatičku,“ hrála jsem si s představami.

Představy o velké rodině

Viděla jsem se v daleké budoucnosti v houpacím křesle se šedivými vlasy, jak mám každém koleni jedno vnouče. Kousek dál postává můj dospělý syn, fešák, nejspíš lékař.

Vedle něj jeho sestra, umělkyně a nejmladší, mazánek, ať už kluk, nebo holka, by mohl být třeba konstruktér raketoplánu. Pěkná představa osmnáctileté holky, i vtipná. Jenže realita byla jiná.

Našla jsem si super práci v pojišťovně, která mě hrozně bavila a navíc mi šla od ruky. Byla jsem neustále chválená, a tak jsem chodila domů spokojená.

Moji rodiče i Jirkovi byli v pohodě, a protože už jsme byli dospělí, do ničeho nám nemluvili a do svatby nás nehnali. Přespávali jsme jednou u nás, jednou u nich a všem to vyhovovalo.

Byla jsem chaotická matka

Jenže pak jsem otěhotněla. Bylo mi devatenáct. Měla jsem obrovskou radost a těšila se, jak můj svět bude s dítětem ještě mnohem veselejší. Naprosto jsem si neuměla představit, co péče o dítě obnáší. Ale která z nás to dopředu uměla, že?

Ukázalo se, že jsem celkem chaotická matka, která sice své mimčo bezmezně miluje, ale všechno to okolo naprosto nesnáší. Třeba to, že první tři roky po narození dítěte prakticky neslyšíte své jméno, protože vám každý říká maminko!

A samozřejmě všechny ty plíny a kašičky a tak dále. Naštěstí mi hodně pomáhala máma a tchyně.

Možnost vrátit se do práce

No a pak jsem potkala kolegyni Jarmilku, která mi prozradila, že moje původní místo je teď zase volné, protože moje dočasná zástupkyně si nesedla se šéfem a odešla. Právě zase hledali někoho, než se vrátím z mateřské. Znělo mi to jako znamení.

Říkala jsem si, že by bylo fajn vrátit se zase do práce. Jenže já z toho měla radost jako jediná. Máma s tátou, Jirka i jeho rodiče se shodli na tom, že to není dobrý nápad.

Už proto, že jakmile Honzík ještě malinko povyroste, bude přece na pořadu dne další dítě! Takže nejenže nemá cenu vracet se do práce dřív, ale vracet se tam vůbec. Měla jsem z těch jejich řečí husí kůži, ale nic jsem neřekla.

Další dítě? Teď ne!

Věděla jsem, že nechci určitě ještě nějakou dobu další dítě. A čím víc jsem o tom přemýšlela, tím víc jsem byla přesvědčená, že ho už nebudu mít nikdy. Do práce jsem přes protesty ze všech stran nakonec nastoupila a byla jsem šťastná.

Dokázala jsem ji skloubit se starostí o tehdy dvouletého Honzíka naprosto perfektně. Mě to tak vyhovovalo, ale manžel se často ptal, kdy se pokusíme o další děťátko, že jsem jednoho dne prostě řekla:

„Klidně hned!“ Jenže jsem si předtím došla k doktorovi pro antikoncepci. Nebudu mít přeci dítě jen proto, že ho chtějí všichni ostatní? Znovu opakuju, že svého dnes už dospělého syna Honzu miluju a vždycky byl pro mě nejdůležitější na světě.

Snesla bych mu modré z nebe. Jen jsem mu prostě nechtěla pořídit sourozence. Nikomu jsem to ale neřekla, protože jsem nechtěla, aby mi máma a tchyně pořád opakovaly, jak bude Honzík bez sourozence v životě trpět.

Už tak to říkaly docela často, i když si myslely, že se o další dítě pokoušíme. Nakonec se nám „nepovedlo otěhotnět“ a bylo to.

Svého rozhodnutí nelituju

Cítím se sice někdy špatně kvůli dlouho živené lži, jsem ale přesvědčená, že moje rozhodnutí bylo správné. Dokonce i přes to, že jsem jednou, asi tak před dvaceti lety, musela jít na potrat. Nevím, jak se to stalo, ale otěhotněla jsem i „přes prášky“.

Manžel sice někdy smutně prohodí: „Škoda že jsme těch radostí a starostí s dětmi neměli víc, viď?“ Jen pokývu hlavou a jsem ráda za to, co máme. Za svou malou ale šťastnou rodinu. Dřívějších rozhodnutí ani v nejmenším nelituju.

Honza bez sourozence rozhodně netrpěl. Měl velkou spoustu kamarádů, kteří u nás měli vždycky otevřené dveře. A mému manželovi ty radosti a starosti přinesou vnoučata. Snacha je totiž těhotná a na rozdíl ode mě jí příroda nedala na vybranou. Čekají holky – dvojčata!

Lída S. (52), Tábor

Související články
2 minuty čtení
Tak už to mezi dětmi bývá. Kluk s nadváhou je často terčem posměchu vrstevníků. Můj vnuk Davídek tak už asi ztratil veškeré sebevědomí. V našem rodě jsme na tom všichni stejně. Jako děti jsme byli baculatí, dobře živení. Až někdy kolem třináctého roku jsme začali rychle růst a tak nějak jsme se z té tloušťky vytáhli. Nabírat jsme pak začali zase až po padesátce. Tak to prostě u nás bylo po gene
2 minuty čtení
Naše Karolínka byla vždycky tak poslušná a opatrná! Nikdy by nejela na kole bez helmy. Jen jednou to udělala a málem se stala velká tragédie. Byli jsme běžná rodina. S manželem a dcerou jsme jezdili kaž­dé léto na aktivní dovolenou za krásami naší země. Kola byla naší vášní. Bez nich jsme nejeli ani o víkendu na chalupu. Jakmile bylo Karolínce osm, odvážili jsme se s koly i do zahraničí. Nik
3 minuty čtení
Píši vám s těžkým srdcem a s prosbou o radu. Mám dvě dcery, které se nemohou vystát. Jako matku mě to moc bolí. Dcera Petra už má vlastní rodinu a žije si svůj život, zatímco o pět let mladší Lenka stále bydlí doma a studuje. Vždycky jsem si přála, aby spolu holky měly hezký vztah. Blízký, plný podpory a lásky. Vždyť jednou tu budou už jen jedna pro druhou. Realita je ale pro mě bohužel krutá a
2 minuty čtení
Aprílové žertíky mohou být velká legrace, ale když to přeženete, napáchané škody už nikdy nevezmete zpátky. V mládí jsem aprílové žertíky zbožňovala. Měla jsem smysl pro kanadské žertíky, a proto jsem se na 1. duben vždycky pečlivě připravovala. Později jsem na tento bláznivý zvyk rezignovala. Bylo to v době, kdy jsem měla malé děti, rodinu a starosti. Vzpomněla jsem si na něj až ve chvíli,
2 minuty čtení
Myslela jsem si, že ho předělám, že se změní a nebude už tak přecitlivělý. Když ale přišly děti a problémy, myslela jsem, že náš vztah nevydrží. Libor je jedináček a jeho rodiče ho hodně rozmazlovali. Otec v něm viděl svého následovníka, musel se věnovat všemu, co bylo v rodě tradicí snad už od pátého kolena, maminka k němu vzhlížela a opečovávala ho, jako by byl princátko. Vždycky mu ve všem u
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tisíc tváří Amazonie v Pavilonu Anthropos
epochalnisvet.cz
Tisíc tváří Amazonie v Pavilonu Anthropos
Výstava v Moravském zemském muzeu v Brně přináší jedinečný, nezkreslený vhled do života původních obyvatel Peru, Ekvádoru, Kolumbie, Venezuely a Brazílie, kteří se významnou měrou sami podíleli na podobě expozice.   S bohatou kulturou, chápáním přírody, mytologií, kosmologií a výkladem světa etnik jako jsou např. Shuarové, Achuarové, Kofánové, Cashinahuové,Tucanové nebo Yanomamiové, se návštěvníci seznámí prostřednictvím
Postlerová pro něj udělala všechno
nasehvezdy.cz
Postlerová pro něj udělala všechno
Třebaže Simona Postlerová (†59) nepatřila k těm, kteří musejí za každou cenu hrát prim, byla nepřehlédnutelná. Nejen pro svou zajímavou tvář, ale především pro své procítěné herectví. A taková byla i
Bataanský pochod smrti: 105 kilometrů krutosti
epochaplus.cz
Bataanský pochod smrti: 105 kilometrů krutosti
Zástupy zubožených pomalu jdou. Krok za krokem. Bez zastavení. Protože kdo zastaví nebo padne, ten je zastřelen. Jak kilometry přibývají, mnozí jsou vyčerpaní tak, že jim kulka začíná připadat jako vysvobození. Po čtyřech měsících intenzivních bojů je 9. dubna 1942 obležená americká a filipínská armáda bránící bataanský poloostrov nucena kapitulovat a vzdát se japonské armádě.
O filipojakubské noci jsem uviděla čarodějnici
skutecnepribehy.cz
O filipojakubské noci jsem uviděla čarodějnici
Pálení čarodějnic je u nás tradicí. Seděli jsme kolem ohně a popíjeli, po půlnoci mě ale napadl pták jako z hororu. Poslala ho na mě zlá sousedka? Pálení čarodějnic pro nás vždycky znamená velkou zábavu a radost až do rána. Tuto tradici se snažili v naší vsi místní držet i v době mého dětství, i když tomu nebyl minulý režim zrovna nakloněný. Dodnes
Prolomení Enigmy trvalo roky, dnes by to umělá inteligence zvládla „za chvilku“
21stoleti.cz
Prolomení Enigmy trvalo roky, dnes by to umělá inteligence zvládla „za chvilku“
Enigma byl šifrovací stroj podobný psacímu stroji, který používal symetrickou šifru. S jeho pomocí nacistické velení během druhé světové války komunikovalo s jednotlivými složkami armády, například s
Beneš dezertérům z Klapálkova praporu odpustil
historyplus.cz
Beneš dezertérům z Klapálkova praporu odpustil
„Čekat, pořád čekat. Proč a na co? Zpropadení Němci obsadili naši vlast a my budeme jenom trpně přihlížet, jak si ji přivlastňují, až už nezbude vůbec nic českého? To přece ne!“ bouchne jeden z českých vojáků do stolu. Trpělivost zrovna není jeho silnou stránkou.   „Chceme bojovat,“ zní jednomyslně z úst československých vojáků, kteří v
Hostýn: Působí zde Panna Marie?
epochanacestach.cz
Hostýn: Působí zde Panna Marie?
Hostýn je 735 metrů vysoký kopec, na kterém se nachází významné poutní místo. Podle pověsti se zde ve 13. století ukrývali lidé při velkém nájezdu Tatarů. Scházela jim prý ale voda. Proto se modlili k Panně Marii a nebeská pomoc údajně skutečně přišla. V roce 1241 se Evropa brání nájezdům Mongolů z východu. Jedna část –
Michal Sendivoj: Alchymista, který záhadně zbohatl
enigmaplus.cz
Michal Sendivoj: Alchymista, který záhadně zbohatl
Nadaný polský alchymista, který na dvoře Rudolfa II. působí od roku 1595, se odmlada snaží přijít na kloub tomu, jak vyrobit zlato. Žádný z jeho pokusů však nikdy nevyšel. Michal Sendivoj (1566–1636)
Probuďte v sobě bohyni!
nejsemsama.cz
Probuďte v sobě bohyni!
Květen přináší energii svěžesti a lásky, což je ideální čas pro propojení se s naší ženskou silou. Po staletí lidé uctívali bohyně spojené s životodárnou magií, kterou můžeme využít i dnes. Ponořme se do jejich tajemství. Květen je měsíc, kdy příroda rozkvétá v plné síle a i naše duše touží po obnově a růstu. Tento čas je prosycený energií jara a
Luminox představuje své dosud nejvíce stealth taktické hodinky
iluxus.cz
Luminox představuje své dosud nejvíce stealth taktické hodinky
Společnost Luminox rozšiřuje svou legendární řadu Navy SEAL 3500 o nové hodinky blackout s inspirací stealth, které jsou vyrobeny výhradně z patentovaného materiálu CARBONOX™. Díky pouzdru, lunetě, a
Ve znamení geometrie a olivovníků
rezidenceonline.cz
Ve znamení geometrie a olivovníků
Prosklené atrium se vzrostlou zelení, viditelnou téměř z každé části rezidence, je srdcem pozoruhodného projektu, vytvořeného na pozemku o velikosti téměř tří set čtverečních metrů. Původní myšlenkou zadavatele byl požadavek na vznik bydlení o třech úrovních, s respektem k cílené harmonii zvolených materiálů a očekávané funkčnosti. Součástí představ investora bylo i propojení společenské zóny v zájmu její