Domů     Kamarádka říká, že jsem blázen
Kamarádka říká, že jsem blázen
6 minut čtení

Sama bych tomu nevěřila, ale až těsně před důchodem jsem zjistila, že toužím po mladém zajíčkovi. Chtěla jsem slyšet jeho smích a užívat si bezstarostnosti mládí.

Už odmalička jsem byla vzorná holčička. Samé jedničky na vysvědčení byly samozřejmostí, a pochvala v žákovské knížce snad obden také. Rodiče jsem nezlobila a šatičky si nikdy neušpinila. Ne, že bych byla za šprtku, to ne.

Ale prostě jsem neměla v povaze zlobit. Poslušnost byla mým druhým já. Jiné to nebylo ani v dospělosti.

S manželem jsem se nudila

Vzala jsem si spořádaného muže, který mě ani naše dvě děti dobře zabezpečil. Byl účetní a žádná velká legrace s ním nebyla. Doma muselo být vždy všechno na svém místě a běda, když jsem se o pět minut opozdila s večeří. Mně to ale nevadilo.

Vlastně mi to nepřišlo ani divné. Myslela jsem, že to tak chodí v každé rodině. Neměla jsem totiž žádnou přítelkyni, s kterou bych to probrala. Neměla jsem na nic jiného, než na děti a domácnost, čas.

Když děti vyrostly a my zůstali s manželem samotní, vůbec nic se nezměnilo. Jen bylo doma větší ticho. „Terezko, dneska jsem si pochutnal!“ řekl manžel každý večer a tím byla naše konverzace u konce. Odebral se k četbě nějakého klasika a já zapnula televizi. Prostě, nuda!

Kolegyně mě vzala do společnosti

Potom manžel onemocněl a za rok zemřel. Ani jsem skoro nevěděla, co mu bylo. On se mi nesvěřil a tak jsem jen tiše pozorovala, jak se mi mění před očima. Hrozně zhubnul a sešel. Užíval plné hrsti léků, ale nebylo to nic platné.

Jednou ráno jsem ho našla v posteli mrtvého. Zemřel tiše ve spánku. Já pokračovala v životu tak, jako by byl naživu. Práce, večeře, televize. „Teri, pojď si s námi vyrazit! Už té samoty bylo dost, ne?“ oslovila mě jednou moje o dost mladší kolegyně Ála.

Skoro jsem se lekla, když na mě promluvila. Měla jsem se všemi hezké vztahy, ale odtažité. Oni respektovali moji tichou povahu a já se do ničeho nemíchala. Zavrtěla jsem hlavou, že nikam nechodím, ale ona si nedala pokoj. Jít jsem prostě musela a hotovo!

Byla jsem úplně zmatená. Nevěděla jsem, co si vzít na sebe a co s sebou? Ale i to energická Ála vyřešila: „Přinesu ti nějaké moje šaty, máme stejnou velikost, tak si nedělej s ničím hlavu! Jen zajdi ke kadeřníkovi, ať ti na hlavě spáchá nějaký nový účes!“

V baru se mi zalíbilo

Musela jsme se tomu podivnému obratu nechtíce zasmát. Co by mi měl asi na hlavě spáchat? Číro nebo rovnou pleš? Ale vylepšit jsem se nechala, proč taky ne. Při pohledu do zrcadla jsem se málem nepoznala.

Z šedé myšky se vyklubala celkem obstojně vypadající ženská. Však to také moje nové kamarádky náležitě okomentovaly! Společná akce se k mému překvapení moc vydařila. Po letech jsem se opravdu bavila a taky s někým mluvila.

O maličkostech a hloupostech, ale i to bylo pro mě naprosto něco neznámého. Jen si tak klábosit v takovém hezkém podniku! Příjemná obsluha i lidé, vše čisté a nablyštěné. Ani jsem netušila, že takové restaurace či bary existují.

Naposled jsem byla s manželem na večeři při nějakém našem výročí, ale to bylo něco úplně jiného. Spíš utrpení, než nějaká zábava…

Oslovil mě mladší muž

Na další společnou akci jsem se těšila jako malá a připravovala se na ni opravdu svědomitě. Byla ještě lepší, než předchozí. Možná to bylo i tím, že jsem si pořídila svoje vlastní moderní šaty a lodičky na vysokém podpatku.

Byla jsem na sebe trochu pyšná, že jsme to dokázala a také jsem se trochu styděla. Co by tomu řekly moje dospělé dcery, kdyby svoji matku viděly takhle? Ve vyzývavých šatech a namalovanou? Obě moje holky byly trochu po manželovi.

Obě účetní…A obě hodně seriózní! „Mladá paní, mohu vás pozvat na skleničku?“ oslovil mě neznámý muž vlastně skoro hned, jak jsem dosedla. Byl určitě o dobrých dvacet let mladší, možná i o víc. Cítila jsem, jak se červenám. Ve svém věku!

Úplně mě tím dotazem rozhodil. Nevěděla jsem, co odpovědět. Odbýt ho? Souhlasit, nebo jen mlčet? „Ale vždyť bych mohla být vaše máma!“ vyhrkla jsem tehdy rozpačitě, ale on se rozesmál a mávnul rukou: „Kdo tohle ještě dneska řeší?“

Společná noc s neznámým

Pyšná na to nejsem, ale u skleničky nezůstalo. Po půlnoci jsem ho pozvala k sobě a odcházel až ráno. Byla to nejkrásnější noc v mém životě! Připadal jsem si jako ve snu. Nemohla jsem myslet na nic jiného.

Ale o muži, s kterým jsem strávila noc, jsem nevěděla vůbec nic. Jen, že se jmenuje Honza. Po víkendu jsem se svěřila Ále. Byla nadšená. Prý by ji vůbec nenapadlo, čeho jsem schopná. „No, tichá voda břehy mele!“ řekla jen a dodala:

„Dneska se ale vztahy nepěstují. Jen náhodné známosti. Budeš si muset najít jiného kolouška, jestli si chceš svoje tajné dobrodružství zopakovat!“ Trochu mě to ranilo, protože jsem se chystala Honzu hledat. Ale musela jsem uznat, že má Ála asi pravdu.

Já dnešnímu světu vůbec nerozuměla a tak jsem se začala řídit její radou. Do baru, kam jsem zatím byla jen s kolegyněmi, jsem se odhodlala jít sama. Lovit!

Našla jsem si dalšího

Stálo mě to hodně přemáhání. Přece jen, moje ostýchavost nemohla zmizet ze dne na den. Roky života s pedantem zanechaly svoji nesmazatelnou stopu. Ale poháněla mě touha. Touha po mladém těle, zářivém úsměvu a také bezstarostnosti mládí.

Touha po životě, jaký jsem nikdy nepoznala. A také touha si něco užít! Občas mi to nevyšlo, ale většinou se někdo našel. Jednou si ke mně přisednul takový krasavec. Skoro jsem nedýchala, když mě oslovil.

Ani se nenamáhal předstírat nějakou konverzaci a šel rovnou k věci: „Nechtěla byste si se mnou trochu užít? Jsem ve všech směrech moc dobrý.“ Přišlo mi to potupné, ale potom jsem si řekla, proč ne… Vedla jsem si ho domů jako nějakou kořist.

Ale stálo to za těch pár korun, co jsem mu ráno dala. Vlastně za těch pár tisíc. Doslova. Dvě tisícovky byly tak akorát.

Každý za něco utrácí

René se tvářil spokojeně a choval diskrétně. Na stůl mi položil vizitku a prý, kdybych se někdy zase cítila sama… Musela jsem si to důkladně rozmyslet. Náhodné známosti byly fajn, ale mít někoho rezervovaného jen pro sebe, to nemělo chybu!

Spočítala jsem si hotovost a úspory. To abych kvůli svému novému tajnému koníčku neskončila jako žebrák. A tak si mohu přítomnost svého Reného dopřávat každý týden. Dal mi dokonce slevu! Jsem nadšená a on taky. Není v tom nic špatného.

Tak, jako si někdo kupuje dovolenou nebo zlatý šperk, tak si já kupuji skvělou noc. A ta mi za to stojí!

Klára M. (56), Brno

Související články
3 minuty čtení
Měla jsem raději držet jazyk za zuby a neplést se do cizích věcí. Byla jsem ale přesvědčená o své pravdě. A tu jsem musela za každou cenu říct. Naším rodinným prokletím je bujná fantazie, a to, že neumíme udržet tajemství. Trpěla tím už moje babička, o které se dodnes vypráví, že to byla největší drbna v okrese. A pamatuji si, jak i na maminku jednou táta řval na celý dům, že to drbna první
3 minuty čtení
Nikdy jsem se nesmířila s tím, že nedělám práci, po které jsem už v mládí toužila. Až dnes jsem našla konečně sama sebe a jsem šťastná. Můj život býval jen o tom, že jsem se vždycky někomu podřizovala. Ten, kdo si plnil své sny, byl můj starší bratr Michal. Vystudoval vysokou, všichni mu dělali pomyšlení, aby měl k tomu ty nejlepší podmínky. Já ale byla ženská, a nikdo neposlouchal, co si myslí
3 minuty čtení
Je tomu už mnoho let, co se mi za oknem objevil černý kocour. Byl hodný a přítulný, ale také chytrý a dobře znal cestu domů. Tam na mě čekalo velké překvapení. Odbíjela právě šestá hodina ranní, město bylo pokojně němé, zahalené mlhou. Uvařila jsem si silnou kávu a zasněně se usadila ke stolu. Moji pozornost náhle upoutal černý stín, který se mihl za oknem. Lekla jsem se. Co to bylo? Byl to sna
5 minut čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že budu psát něco takového. Ale svědomí mě tlačí a také strach, že se na to konečně přijde. Příliš dlouho mi vše prochází. Pracuji v kanceláři okresní pobočky jedné pojišťovny. Je mi přes padesát, jsem rozvedená a syn už dávno bydlí sám. V práci jsem už víc než dvacet let a všichni mě berou jako samozřejmost. Neviditelná, spolehlivá, vždy ochotná. A právě v tom je ta fint
4 minuty čtení
Jsem typická popleta s hlavou v oblacích. Občas mám dojem, že vesmír má se mnou speciální plán. Jedna náhoda mi změnila život. Můj den obvykle začíná horečným hledáním klíčů nebo telefonu. Často běžím do práce se snídaní v ruce a snažím se nevypadat jako ztělesnění chaosu. Přesto zůstávám optimistická, protože každá „katastrofa“ je pro mě také novým dobrodružstvím. Jednou se mi ale stalo něco o
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je ze Švandové vypočítavá zlatokopka?
nasehvezdy.cz
Je ze Švandové vypočítavá zlatokopka?
Tohle manžel herečky Jany Švandové (77) ze seriálu Jedna rodina neuslyší rád. Na otázku, proč se před sňatkem s developerem Pavlem Satoriem (75) dvakrát rozvedla, měla jasnou odpověď: „Protože v té
Muzeum československého opevnění Kladruby
epochanacestach.cz
Muzeum československého opevnění Kladruby
Jen dvě stě metrů od brány kladrubského kláštera čeká architektonická zajímavost zcela jiného druhu a o celá staletí mladší. Muzeum československého opevnění Kladruby sestává ze dvou betonových bunkrů vybudovaných v roce 1938. První z nich se podařilo zrekonstruovat do původní podoby tak věrně, že se až zdá, že si posádka jen na chvilku odskočila. Uvnitř byla znovu
Nejen rostliny mizí. V ohrožení je i samotná taxonomie – základ ochrany biodiverzity
epochalnisvet.cz
Nejen rostliny mizí. V ohrožení je i samotná taxonomie – základ ochrany biodiverzity
Čeští vědci ročně objeví a popíší desítky nových druhů organismů. Každý nově popsaný druh rozšiřuje poznání o přírodě a nabízí potenciál pro využití v medicíně, zemědělství i ochraně přírody. Tisíce jich ale ještě zůstávají neobjeveny.   Mnohé z nich z přírody mizí dříve, než je vůbec stihneme poznat. Taxonomie, která je základním kamenem pro jakýkoliv výzkum biodiverzity,
Hrabě Harrach probudil Krkonoše
historyplus.cz
Hrabě Harrach probudil Krkonoše
Zdatný a rozvážný podnikatel, mecenáš umění, politik, hospodář, otec českých lyžníků a nadšený propagátor turistiky. Jan Nepomuk Harrach je osvíceným šlechticem a jeho činorodost udivuje dodnes. Výraznou stopu zanechal hlavně v Krkonoších. Hrabě Harrach (1828–1909) se narodil ve Vídni jako syn vzdělaného, vlastenecky orientovaného Františka Arnošta z Harrachu (1799–1884) a jeho manželky Anny Marie Terezie (1809–1881),
Pikantní kuře
nejsemsama.cz
Pikantní kuře
Maso vybírejte nejlépe u řezníka nebo farmáře. Budete mít jistotu o kvalitě i čerstvosti. Místo pomerančů můžete maso zkusit péct třeba také s broskvemi nebo jablky. Ingredience na 4 porce: 4 kuřecí prsa 50 g koření garam masala sůl pepř 1 lžička mleté skořice 2 lžíce hladké mouky 2 pomeranče 2 cibule několik snítek rozmarýnu Postup: Pomeranče a cibule nakrájejte na kolečka.
Co s námi dělají negativní energie?
enigmaplus.cz
Co s námi dělají negativní energie?
Nemůžeme je vidět a obvykle je ani nevnímáme. Přesto jsou různé energie všude kolem nás a z dlouhodobého hlediska jejich působení může člověka ovlivnit víc, než by se na první pohled zdálo. Negativním
Elixír života a vášně
rezidenceonline.cz
Elixír života a vášně
Moderní dům, zařízený luxusními ikonickými solitéry, překvapivě působí dojmem starobylé solidnosti. Zadání klientů bylo zdánlivě komplikované – přáli si vytvořit interiér v novém domě, který by ale působil dojmem letité zabydlenosti, nebyl výstřední, současně i po nějakém čase stále aktuální. Mladý pár hodně cestuje a velmi dobře se orientuje ve světě designu. Také proto architekt
Cuketová buchta s citronovou polevou
tisicereceptu.cz
Cuketová buchta s citronovou polevou
Chcete udělat radost mlsným jazýčkům? Pak pro vás máme chutnou buchtu. Ingredience 400 g cukety 2 vejce 300 g cukru krupice 230 ml oleje 400 g hladké mouky 6 g jedlé sody 4 g kypřicího prá
Toyota GR Yaris má novou verzi Aero Performance inspirovanou motoristickým sportem
iluxus.cz
Toyota GR Yaris má novou verzi Aero Performance inspirovanou motoristickým sportem
Společnost TOYOTA GAZOO Racing představila novou verzi modelu GR Yaris Aero Performance, která se pyšní aerodynamickými úpravami na základě praktických zkušeností z motoristického sportu. Toyota GR
Zrcadlo po závistivé tetě nás ničilo
skutecnepribehy.cz
Zrcadlo po závistivé tetě nás ničilo
Byla jsem šťastná, že ten úžasný kousek po tetičce můžu mít doma právě já. To zrcadlo bylo nádherné. Do naší rodiny ale vneslo jenom nenávist. Mou velkou vášní je starožitný nábytek. Jenže na to, abych si takové kousky nábytku mohla pořídit, jsem bohužel nikdy neměla dost peněz. Jen tu a tam si koupím nějaký drobný kousek,
Svět podle Rutherforda: Planetární model atomu
21stoleti.cz
Svět podle Rutherforda: Planetární model atomu
Když se řekne „atom“, naprosté většině lidí vytane na mysli malá sluneční soustava, tzv. Rutherfordův model. Možná kvůli tomu, že je všudypřítomný – esteticky rozvířené elektrony se staly symbolem ate
Stonehenge, kostel i tank: 5 netradičních věcí, které jsou nafukovací!
epochaplus.cz
Stonehenge, kostel i tank: 5 netradičních věcí, které jsou nafukovací!
Nafukovací nemusí být jen matrace nebo plavací kruh. Možností je mnohem víc a na vodu se některé z nich ani nedostanou… Díky lehkosti a skladnosti však svému účelu slouží skvěle! Tank odkdy: 1942 Jak vyhrát bitvu, nebo celou válku? Jedním z osvědčených prostředků je odedávna lest! Zkrátka nenápadně oklamat nepřítele. S originálním nápadem přijdou během