Domů     Nechci platit velké dluhy
Nechci platit velké dluhy
5 minut čtení

Někdy je třeba dlouho nespekulovat a udělat rychlé rozhodnutí, které vás zachrání před krachem. A to jsme naštěstí udělali.

Dcera se zasněně dívá z okýnka na čtyřpodlažní zanedbaný barák. Projíždíme kolem něho pravidelně každý týden na chalupu. Já už téměř padesát let a moje dcera s mým manželem zhruba pětadvacet. Starý, ošuntělý, rohový dům.

Kdysi byl jistě krásný a honosný, ale zub času se na něm nepěkně podepsal. Ten barák nám byl prostě mnoho let naprosto lhostejný, nevěnovali jsme mu sebemenší pozornost. Teprve zcela nedávno vstoupil do našeho života.

Přišlo předvolání

Vše začalo tím, že jsem ve schránce na dopisy našla upozornění z pošty na doporučenou zásilku. Trochu jsem si zanadávala, že musím na poštu, kde jistě strávím spoustu času, protože tam obvykle bývá plno lidí. Nával je tam prostě vždycky.

Ať jdu ráno, v poledne nebo večer. Pak jsem se ale na poštu přece jen vydala. Vůbec jsem netušila, co by to tak mohlo být úředního. V člověku vždy tak trochu hrkne, když dostane úřední obsílku. „Co jsem provedl? Co je špatně? Kde se stala chyba.

Co po mně zase chtějí?“ Napadne vás okamžitě. A s těmito pocity jsem si i já převzala předvolání k notáři k projednání závěti tety Boženky.

Podivínská tetička

Boženka! Jak jen bych na ni mohla zapomenout, i když jsem ji pravda už dlouho neviděla. Boženka byla moje velmi vzdálená příbuzná. Snad přes koleno mého otce. Moc jsem ji ve skutečnosti neznala, přesto se mi nesmazatelně vryla do mysli.

Co si pamatuji z dětství, tetička byla vždy dobrým zdrojem všech možných spekulací a pomluv. Žila si tak trochu volně jak ten pták, podle sebe a bez zábran. Neustále se někam stěhovala, měnila profese a po roce 89 se vydala na cesty po světě.

Pořád někam jezdila a nebyla skoro k dosažení. Podivínskou tetu jsem viděla málokdy, ale velice jsem ji, jako dítě, obdivovala. Byla pro mě vždy něco tajemného, nedostižného. Tak ráda bych byla stejně svobodomyslná jako ona. To se mi bohužel nikdy nepodařilo.

Neuvěřitelné historky

Dokud jsem byla doma, tetičku jsem čas od času viděla. Přijížděla totiž nečekaně a neohlášeně na návštěvu k mým rodičům. Vždy z rukávu sypala neskutečné dobrodružné historky a já ji poslouchala s otevřenou pusou. Boženka se nikdy nevdala a neměla děti.

Ke mně se ale chovala velice hezky. Nikdy nezapomněla něco zajímavého mi přivézt, pohrát si se mnou, pomazlit. Pak jsem ale dospěla, vdala se, měla rodinu a tetičku jsem viděla během posledních pětadvaceti let snad jen třikrát.

Dokud žili moji rodiče, jezdila častěji k nim, než ke mně. Někdy se ale také za mnou stavila a ráda si poslechla, jak si moje rodina žije. Po smrti mé maminky nám však nadobro zmizela z očí.

Netušila jsem, co s ní je

To že tetička Boženka už nežije jsem vůbec nevěděla. Několik let jsem s ní neměla kontakt, ani jsme neznali její poslední adresu. A nyní jsem seděla u notáře, který mi předčítal tetinu závěť.

Vzhledem k tomu, že neměla žádné děti ani manžela, určila za univerzálního dědice mě. Byla jsem naprosto ohromená. A v první chvíli ani netušila, co to všechno obnáší. Neznala jsem tetiny majetkové poměry a snad jsem čekala nějaký velký poklad nebo co.

Prostě něco hodně tajemného, přesně v tetině duchu, ve jménu její vlastní tajemnosti. Proto jsem měla skvělou náladu, když jsem se dozvěděla, že jsem mimo jiné zdědila činžovní dům. Právě ten, kolem kterého celý život jezdím zcela lhostejně.

Naštěstí moje rozhodnutí, zda dědictví domu přijmu či nikoli, jsem nemusela udělat hned. Ve skvělé náladě jsem proto běžela domů, říct všem tu skvělou zprávu.

První obhlídka nemovitosti

Moje dcera byla nadšená. Právě totiž s manželem sháněli nový byt. Už viděla, jak v „našem“ novém baráku najde pro sebe nový byt. Vydali jsme se proto na obhlídku naší budoucí nemovitosti. Dům byl zvenčí dost zanedbaný a bohužel i vevnitř to bylo dost nehezké.

Všichni jsme pocítili veliké zklamání A pak přišlo to nejhorší. Naše druhá návštěva u notáře.

Všechno bylo jinak

Tam jsem se totiž dozvěděla, že spolu s barákem mám zdědit po tetičce dluhy. A to ne ledajaké. Dluhy dost velké. Vůbec jsem nechápala, jak se mohla Boženka tak zadlužit. Asi hodně peněz utratila za cestování.

Jak jsem se později dozvěděla, hodně peněz ji sebrala i špatná investice do onoho baráku. Měla prý snahu ho nějak opravit a vzala si úvěr. Opravu však nedotáhla dokonce a úvěr nestačila splácet.

V domě nevíc žilo pár neplatičů, kteří její finanční situaci ještě víc ztížili. Pokoušela se pak dům prodat, ale marně.

Rodinná rada rozhodla

Notář nám sdělil, že v situaci, v jaké jsme máme právo dědictví odmítnout. Můj muž byl okamžitě pro, já z toho ale měla těžkou hlavu. Přece jen zdědit barák se vám tak často nestává. Kdybychom ho třeba nějak doopravili, zbavili se neplatičů a šli tam bydlet.

Do jednoho bytu my, do druhého dcera, mohlo by to být krásné. Ale splácet za tetu dluhy se mi také nechtělo. Nejvíc o dům stála dcera, která se už viděla v novém bytě, jak si ho pěkně zařizuje. Nakonec jsme se ale přece jen rozhodli, že dědictví odmítneme.

Záhadné dědictví po mé velmi záhadné tetě. Jen doufám, že jsem neudělala něco nesprávného. Tetička to jistě myslela dobře, když ze mě udělala univerzální dědičku. Nechtěla bych se jí nějak dotknout.

Magdalena G. (54), Plzeň

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Dlouhou dobu jsem nevěděla, jestli o tom někdy vůbec promluvím. Člověk si spoustu věcí nese v sobě a nechce se v nich zbytečně šťourat. Některé události už tolik nebolí, i když občas dokážou zasáhnout stejně silně jako kdysi. Dnes je mi osmdesát. A přesto mě občas přepadne takový stesk, jaký jsem naposledy cítila ve svých 12 letech. Bylo tehdy jaro. Slunce se konečně odhodlalo svítit naplno,
3 minuty čtení
Nikdy nezapomenu na ten den, kdy jsem šla naposledy za mojí dcerou, abych se s ní rozloučila. Ta bolest byla nesnesitelná. Najednou jsem si uvědomila, že už tu prostě není. Moje dcera Petra byla zdravá, chytrá a krásná dívka. Nepřekvapovala nás žádnými problémy v dospívání, a když dospěla, byla úspěšná a měla jasné plány. Vypracovala se, našla si dobré zaměstnání a potkala Pavla, se kterým plán
2 minuty čtení
Dětství na vsi jsem nesnášela. Nebyla jsem proto ani na jednom třídním srazu. Teď je mi líto, že většinu spolužáků už nikdy neuvidím. Hned, jak to bylo možné, jsem se z té vesnice odstěhovala. Život tam byl středověk. Chtěla jsem do velkého světa, chodit do divadel, na koncerty, setkávat se se slavnými lidmi. A tak jsem si vzala o dvacet let staršího, rozvedeného inženýra, který měl u nás na vs
3 minuty čtení
Ten psík se objevil u našich vrat zničehonic. Nedal se odehnat. Netušili jsme, jak moc nám jednou pomůže a odmění se za to, že jsme mu dali najíst a napít. Bylo to krátce po narození naší malé Janičky. Měli jsme tehdy už tříletého synka Petříka ale s bydlením to vypadalo špatně. Peněz jsme moc neměli a na státní byt se čekalo dlouho. Proto jsme vzali zavděk podkrovím mého rodného domku a bydlel
2 minuty čtení
Je těžké to přiznat, protože spolu máme děti. Ale upřímně, vztah s Ondřejem byl omyl. Vzali jsme se víc z vděku než z opravdové lásky. Tenkrát šlo o nehodu. Můj otec jel na motorce, když ho srazilo auto. Ondřej byl shodou okolností poblíž. Neváhal, zastavil a okamžitě mu poskytl první pomoc. Táta byl na tom špatně a ztratil hodně krve. Potřeboval urgentně dárce. Ondřej měl stejnou krevní sku
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velký návrat Vilmy Cibulkové k ex?
nasehvezdy.cz
Velký návrat Vilmy Cibulkové k ex?
Seriál Polabí opět spojil dohromady Vilmu Cibulkovou (62) a jejího exmanžela Miroslava Etzlera (60). Pro všechny bylo velké překvapení, že na nabídku kývli, protože jejich rozvod byl v roce 2013 poměr
Vzpomínky i bolest zůstaly
skutecnepribehy.cz
Vzpomínky i bolest zůstaly
Dlouhou dobu jsem nevěděla, jestli o tom někdy vůbec promluvím. Člověk si spoustu věcí nese v sobě a nechce se v nich zbytečně šťourat. Některé události už tolik nebolí, i když občas dokážou zasáhnout stejně silně jako kdysi. Dnes je mi osmdesát. A přesto mě občas přepadne takový stesk, jaký jsem naposledy cítila ve svých 12 letech. Bylo tehdy
Britové chtějí z gruntu postavit lidský genom a začít si s ním hrát
21stoleti.cz
Britové chtějí z gruntu postavit lidský genom a začít si s ním hrát
Britští vědci spustili ambiciózní pětiletý projekt s názvem Synthetic Human Genome (SynHG), jehož cílem je laboratorně vytvořit dlouhé úseky lidské DNA a následně je vložit do živých buněk. To, co mož
Kuřecí roláda plněná špenátem
nejsemsama.cz
Kuřecí roláda plněná špenátem
Masová roláda se hodí jako oběd i jako studené pohoštění pro návštěvu. Připravit se dá z jakéhokoli masa a právě náplň ji dovede k dokonalosti. Potřebujete: ✿ 4 kuřecí prsa ✿ 2 šalotky ✿ 500 g mraženého listového špenátu ✿ 4 stroužky česneku ✿ 200 g lučiny ✿ 100 g goudy ✿ sůl, pepř ✿ 1 dl vývaru ✿ 2 lžíce sádla 1. V
Historie českých lázní: Reklamu jim dělali Paracelsus, car i králové
historyplus.cz
Historie českých lázní: Reklamu jim dělali Paracelsus, car i králové
Pacienti v horké minerální vodě vysedávají klidně i deset hodin. V důsledku těchto „koupacích orgií“ jim bolestivě popraská kůže, což je ale v pořádku. Podle lékařů se právě těmito ošklivými ranami odplaví z těla všechny nemoci…   Teplice a Karlovy Vary patří k nejstarším lázním u nás. K oběma místům se vážou pověsti, v nichž
Divadlo BRAVO! slaví sté výročí Armagedonem: Nový cirkus, humor a úvahy o konci světa
epochalnisvet.cz
Divadlo BRAVO! slaví sté výročí Armagedonem: Nový cirkus, humor a úvahy o konci světa
PRAHA – Divadlo BRAVO! (dříve Branické divadlo) si ke stému výročí založení nadělilo inscenaci, která tematicky míří k tomu nejzazšímu horizontu lidské existence: ke konci světa. Premiéra inscenace Armagedon: Poslední derniéra, v níž se snoubí nový cirkus, tanec a mluvené slovo, nabídne divákům nevšední reflexi poslední hodiny života. Premiéra proběhne 14. listopadu 2025. Inscenace v režii Petra Horníčka a pod produkčním křídly souboru Losers
Dýňový cheesecake s pekanovými ořechy
tisicereceptu.cz
Dýňový cheesecake s pekanovými ořechy
Sladká pochoutka z dýně, zdobená karamelizovanými pekanovými ořechy. Suroviny na 12 porcí Na korpus 230 g máslových sušenek 100 g rozpuštěného másla Na krém 1 hrnek uvařené a rozmixova
Znovuzrození legendy: Cesta nejslavnějšího kabaretu od ostudy ke slávě
epochaplus.cz
Znovuzrození legendy: Cesta nejslavnějšího kabaretu od ostudy ke slávě
Moulin Rouge je proslulý svými bouřlivými počátky a skandály. Málokdo však ví, že jeho příběh nebyl jen o zábavě a neřesti. Kabaret musel čelit i tragickým okamžikům. V roce 1915 byl zničen požárem, aby se o šest let později znovu zrodil z popela. Jeho historie je příkladem neuvěřitelné proměny, která ho přivedla z nevěstince na
Barevný podzim v srdci Šumavy
epochanacestach.cz
Barevný podzim v srdci Šumavy
Příroda je tu tak divoce veselá, až se vám chce radostí vykřiknout. V tomto období navíc září pestrou škálou barev. Šumavské Povydří si v tento čas nelze nezamilovat. Hluboké údolí řeky Vydry charakterizují husté šumavské hvozdy a neustále zvonivě zurčící voda, která vede vašekroky lépe než nějaká GPS. Naučná stezka Povydří je jedna z nejkrásnějších,
Duchové na druhé straně? Fenomén automatického psaní a kreslení fascinuje už staletí
enigmaplus.cz
Duchové na druhé straně? Fenomén automatického psaní a kreslení fascinuje už staletí
Chtěli byste komunikovat s bytostmi z jiných dimenzí, nebo se svými zemřelými blízkými? Někteří spiritualisté věří, že k tomu slouží techniky jako automatické psaní a kreslení, které umožňují přijímat
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Bentley & Steinway: Když dokonalost zní i voní
iluxus.cz
Bentley & Steinway: Když dokonalost zní i voní
V Hamburku se tento týden odehrála událost, která spojila dva světy výjimečného řemesla – Bentley Motors a Steinway & Sons. Obě značky, synonymum pro tradici, eleganci a mistrovství detailu, předs