Domů     Nechci platit velké dluhy
Nechci platit velké dluhy
5 minut čtení

Někdy je třeba dlouho nespekulovat a udělat rychlé rozhodnutí, které vás zachrání před krachem. A to jsme naštěstí udělali.

Dcera se zasněně dívá z okýnka na čtyřpodlažní zanedbaný barák. Projíždíme kolem něho pravidelně každý týden na chalupu. Já už téměř padesát let a moje dcera s mým manželem zhruba pětadvacet. Starý, ošuntělý, rohový dům.

Kdysi byl jistě krásný a honosný, ale zub času se na něm nepěkně podepsal. Ten barák nám byl prostě mnoho let naprosto lhostejný, nevěnovali jsme mu sebemenší pozornost. Teprve zcela nedávno vstoupil do našeho života.

Přišlo předvolání

Vše začalo tím, že jsem ve schránce na dopisy našla upozornění z pošty na doporučenou zásilku. Trochu jsem si zanadávala, že musím na poštu, kde jistě strávím spoustu času, protože tam obvykle bývá plno lidí. Nával je tam prostě vždycky.

Ať jdu ráno, v poledne nebo večer. Pak jsem se ale na poštu přece jen vydala. Vůbec jsem netušila, co by to tak mohlo být úředního. V člověku vždy tak trochu hrkne, když dostane úřední obsílku. „Co jsem provedl? Co je špatně? Kde se stala chyba.

Co po mně zase chtějí?“ Napadne vás okamžitě. A s těmito pocity jsem si i já převzala předvolání k notáři k projednání závěti tety Boženky.

Podivínská tetička

Boženka! Jak jen bych na ni mohla zapomenout, i když jsem ji pravda už dlouho neviděla. Boženka byla moje velmi vzdálená příbuzná. Snad přes koleno mého otce. Moc jsem ji ve skutečnosti neznala, přesto se mi nesmazatelně vryla do mysli.

Co si pamatuji z dětství, tetička byla vždy dobrým zdrojem všech možných spekulací a pomluv. Žila si tak trochu volně jak ten pták, podle sebe a bez zábran. Neustále se někam stěhovala, měnila profese a po roce 89 se vydala na cesty po světě.

Pořád někam jezdila a nebyla skoro k dosažení. Podivínskou tetu jsem viděla málokdy, ale velice jsem ji, jako dítě, obdivovala. Byla pro mě vždy něco tajemného, nedostižného. Tak ráda bych byla stejně svobodomyslná jako ona. To se mi bohužel nikdy nepodařilo.

Neuvěřitelné historky

Dokud jsem byla doma, tetičku jsem čas od času viděla. Přijížděla totiž nečekaně a neohlášeně na návštěvu k mým rodičům. Vždy z rukávu sypala neskutečné dobrodružné historky a já ji poslouchala s otevřenou pusou. Boženka se nikdy nevdala a neměla děti.

Ke mně se ale chovala velice hezky. Nikdy nezapomněla něco zajímavého mi přivézt, pohrát si se mnou, pomazlit. Pak jsem ale dospěla, vdala se, měla rodinu a tetičku jsem viděla během posledních pětadvaceti let snad jen třikrát.

Dokud žili moji rodiče, jezdila častěji k nim, než ke mně. Někdy se ale také za mnou stavila a ráda si poslechla, jak si moje rodina žije. Po smrti mé maminky nám však nadobro zmizela z očí.

Netušila jsem, co s ní je

To že tetička Boženka už nežije jsem vůbec nevěděla. Několik let jsem s ní neměla kontakt, ani jsme neznali její poslední adresu. A nyní jsem seděla u notáře, který mi předčítal tetinu závěť.

Vzhledem k tomu, že neměla žádné děti ani manžela, určila za univerzálního dědice mě. Byla jsem naprosto ohromená. A v první chvíli ani netušila, co to všechno obnáší. Neznala jsem tetiny majetkové poměry a snad jsem čekala nějaký velký poklad nebo co.

Prostě něco hodně tajemného, přesně v tetině duchu, ve jménu její vlastní tajemnosti. Proto jsem měla skvělou náladu, když jsem se dozvěděla, že jsem mimo jiné zdědila činžovní dům. Právě ten, kolem kterého celý život jezdím zcela lhostejně.

Naštěstí moje rozhodnutí, zda dědictví domu přijmu či nikoli, jsem nemusela udělat hned. Ve skvělé náladě jsem proto běžela domů, říct všem tu skvělou zprávu.

První obhlídka nemovitosti

Moje dcera byla nadšená. Právě totiž s manželem sháněli nový byt. Už viděla, jak v „našem“ novém baráku najde pro sebe nový byt. Vydali jsme se proto na obhlídku naší budoucí nemovitosti. Dům byl zvenčí dost zanedbaný a bohužel i vevnitř to bylo dost nehezké.

Všichni jsme pocítili veliké zklamání A pak přišlo to nejhorší. Naše druhá návštěva u notáře.

Všechno bylo jinak

Tam jsem se totiž dozvěděla, že spolu s barákem mám zdědit po tetičce dluhy. A to ne ledajaké. Dluhy dost velké. Vůbec jsem nechápala, jak se mohla Boženka tak zadlužit. Asi hodně peněz utratila za cestování.

Jak jsem se později dozvěděla, hodně peněz ji sebrala i špatná investice do onoho baráku. Měla prý snahu ho nějak opravit a vzala si úvěr. Opravu však nedotáhla dokonce a úvěr nestačila splácet.

V domě nevíc žilo pár neplatičů, kteří její finanční situaci ještě víc ztížili. Pokoušela se pak dům prodat, ale marně.

Rodinná rada rozhodla

Notář nám sdělil, že v situaci, v jaké jsme máme právo dědictví odmítnout. Můj muž byl okamžitě pro, já z toho ale měla těžkou hlavu. Přece jen zdědit barák se vám tak často nestává. Kdybychom ho třeba nějak doopravili, zbavili se neplatičů a šli tam bydlet.

Do jednoho bytu my, do druhého dcera, mohlo by to být krásné. Ale splácet za tetu dluhy se mi také nechtělo. Nejvíc o dům stála dcera, která se už viděla v novém bytě, jak si ho pěkně zařizuje. Nakonec jsme se ale přece jen rozhodli, že dědictví odmítneme.

Záhadné dědictví po mé velmi záhadné tetě. Jen doufám, že jsem neudělala něco nesprávného. Tetička to jistě myslela dobře, když ze mě udělala univerzální dědičku. Nechtěla bych se jí nějak dotknout.

Magdalena G. (54), Plzeň

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Můj manžel byl skoro anděl, všechny kamarádky mi ho záviděly, žádná totiž tak hodného a laskavého muže neměla. Škoda, že jsem byla taková nevděčnice. Odpustit bývá těžké, někdy tak těžké, že skoro nemožné. Bývá to však obrovská úleva, která je odměnou za odpuštění. Odpustíte-li, upřímně a celým srdcem, nikoli jen tak naoko, přestanete se užírat a drásat. Někdy to však trvá roky, ne-li desetilet
5 minut čtení
Tolik let jsem to tajila. Ale odhodlala jsem se. Vnímám, že nemám tolik času. Musím říct pravdu mé rodině. Dětem, že mají sourozence. Třeba ho najdeme. Vzpomínky jsou krásné, ale také kruté. Ty mé se v hlavě neustále ozývají. Proudí hlavou jako auta na silnici. Proč to přirovnání? Tehdy jsem je totiž pozorovala, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá, měla jsem v hlavě
3 minuty čtení
Vzpomíná na život, který jsme prožili? Nebo už spíš neví? I když se zeptá, jak se jmenuju, třeba někde hluboko ví... Dnes mi podal ruku. A pak se na mě usmál, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje soused, jak se vaří čaj. Ale b
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když o něco starší. Ony však mohou mluvit, já ne. Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta hlasu. Něco uvnitř mě řeklo „dost“
3 minuty čtení
Bolelo to, jako když sypete sůl do rány. Myslím, že jsem chtěla rozchod odvrátit, ale byla jsem příliš hrdá, a tak jsem to neudělala. Přišlo to, čeho jsem se bála nejvíc. Rozchod. Byli jsme příliš mladí, neznali jsme základní pravidla pro soužití lidí v páru. Mysleli jsme si, že člověk prostě musí mít vždy pravdu. A tečka. Každodenní zápolení. Neznali jsme kompromis, oběma nám bylo sotva devate
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Orlosup narozený v Česku bude létat nad Španělskem
21stoleti.cz
Orlosup narozený v Česku bude létat nad Španělskem
Vidět orlosupa bradatého na území starého kontinentu nebylo v minulosti nic výjimečného - než byli tito majestátní ptáci ve valné části Evropy vyhubeni. Nyní probíhá jejich reintrodukce, do níž se zap
Pekingská kachna
nejsemsama.cz
Pekingská kachna
Máte chuť na něco exotického? Pak zkuste lahodnou glazovanou kachnu po pekingsku. Na 4 porce potřebujete: ✿ 1 kachnu ✿ 60 ml medu ✿ 30 ml světlé sójové omáčky ✿ 1 lžičku čínského koření pěti vůní ✿ 60 ml rýžového octa ✿ 120 ml omáčky hoisin ✿ 1 okurku ✿ 4 jarní cibulky ✿ sůl 1. Kachnu důkladně omyjte a odstraňte přebytečný tuk. V hrnci
Jakmile odpustíte, budete se cítit lépe
skutecnepribehy.cz
Jakmile odpustíte, budete se cítit lépe
Můj manžel byl skoro anděl, všechny kamarádky mi ho záviděly, žádná totiž tak hodného a laskavého muže neměla. Škoda, že jsem byla taková nevděčnice. Odpustit bývá těžké, někdy tak těžké, že skoro nemožné. Bývá to však obrovská úleva, která je odměnou za odpuštění. Odpustíte-li, upřímně a celým srdcem, nikoli jen tak naoko, přestanete se užírat a drásat. Někdy
Neuvěřitelné náhody: 3 události, které se stanou dvakrát
epochaplus.cz
Neuvěřitelné náhody: 3 události, které se stanou dvakrát
Je ráno 3. listopadu 1950 a let Air India Flight 245 v podobě Lockheedu L-749A míří z Bombaje přes Káhiru a Ženevu až do Londýna. 34letý kapitán Alan R. Saint má důvod k obavám, počasí je pod psa, nebe křižují blesky a do trupu letadla usilovně buší déšť. Let skončí katastrofou. A brzy přibude další…
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
rezidenceonline.cz
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
Pokud váš trávník po zimě připomíná spíš flekatý koberec než lákavý zelený porost, není to náhoda. Jaro vždy nemilosrdně odhalí místa, kde plevel využil náskok, který získal ještě před začátkem sezóny. Dobrou zprávou je, že právě teď máte šanci změnit pravidla hry. Když půda volá o pomoc Důvod, proč se plevele na jaře chovají životaschopněji
Hodinky jako pocta muži, který odmítl prohrát
iluxus.cz
Hodinky jako pocta muži, který odmítl prohrát
Dnešní svět miluje slovo „legenda“. Legenda je každý druhý fotbalista, každý třetí influencer a pravděpodobně i váš soused, pokud si jednou správně zaparkoval přívěs. Jenže Lou Gehrig byl legenda doop
Dunajská cyklostezka: Matka všech cyklostezek
epochanacestach.cz
Dunajská cyklostezka: Matka všech cyklostezek
Hornorakouský region Donau představuje dovolenou, která zpomaluje tempo a zanechává trvalý dojem. Mezi řekami, zvlněnou krajinou a mírnými rovinami se zde propojují pohyb, příroda, gastronomie a kultura v zážitky, které mají skutečnou hodnotu. Nejde tu o to být stále výš, rychleji a dál, ale o výjimečné okamžiky – při cyklistických výletech podél řek, pěších túrách
Vražda purkmistra prošla Budějovickým bez trestu
historyplus.cz
Vražda purkmistra prošla Budějovickým bez trestu
Na zasedání budějovické městské rady to vře. „Každý, kdo se církevní klatby bojí a není ochoten snášet s obcí dobré i zlé, může svobodně odejít,“ pronese hrdě purkmistr Ondřej Puklice. Ač katolík, husitskému králi Jiřímu z Poděbrad byl vždycky věrný, což se mu až dosud vyplácelo. V Českém království opět řinčí zbraně. Sotva se přežene krvavá vlna husitských
Praktiky lidové magie: Ochrání zazdívání bot před zlými duchy?
enigmaplus.cz
Praktiky lidové magie: Ochrání zazdívání bot před zlými duchy?
V základech či stěnách budov, v komínech, pod podlahami, nad stropy, ve střeše a kolem dveří a oken jsou s podivuhodnou četností při rekonstrukcích nacházeny zazděné dětské boty. Na první pohled mrazi
Chtěl Brožovou ulovit horlivý zajíček v uniformě?
nasehvezdy.cz
Chtěl Brožovou ulovit horlivý zajíček v uniformě?
Herečka Kateřina Brožová (58) zraje jako víno a zájem mužů je stále neutuchající. O tom svědčí i příběh, jehož měla být hlavní aktérkou. Brožové před nedávnem vykradli auto. Když odjela s kolegy do
Brokolice se sýrovou omáčkou
tisicereceptu.cz
Brokolice se sýrovou omáčkou
Ve světě velmi běžný a oblíbený vegetariánský předkrm nebo lehčí hlavní chod, který však díky sýrové omáčce dobře zasytí. Vyzkoušíte si ho také? Suroviny na 4–6 porcí 1 větší brokolice 50 ml ol
Dóžecí palác: Srdce Benátek bilo pro velikost republiky
epochalnisvet.cz
Dóžecí palác: Srdce Benátek bilo pro velikost republiky
Práce na paláci se zastavily. Místo stavění se tu bude v dubnu 1355 popravovat. Hlavního architekta Filippa Calendaria oběsí na zdejším balkonu za to, že se podílel na spiknutí proti vládci republiky. Dóžecí palác je doslova srdcem Benátek, kde se odehrává vše důležité.   Původní sídlo dóžete, nejvyššího představitele Benátské republiky, stojí na břehu laguny