Domů     Dokud dceru poznávám
Dokud dceru poznávám

Paměť mě začala zlobit před rokem. Vím, co to znamená, ale bojím se to přiznat sobě i svému okolí. Bohužel pravda už asi brzy vyjde najevo.

Zuzanka mě chytila za ruku a ustaraně se na mě podívala. „Mami, co je s tebou? Je ti dobře?“ Jak jí jen říct, proč jsem se pečeného kuřete, které mi dcera přinesla před dvěma dny, ani nedotkla.

Nešlo o to, že bych neměla hlad nebo, že by mi od dcery jídlo nechutnalo. Prostě jsem na to zapomněla. A s tím se jí rozhodně nemíním svěřovat. Já sama moc dobře vím, že jsem na začátku demence. Že ten ošklivý Němec pan Alzheimer na mě už číhá někde za rohem.

Ale zatím tu ještě není. A tak nenastal čas, jít s pravdou ven.

Už jsem si to prožila

Alzheimera měla moje maminka. Začínalo to s ní podobně jako se mnou. Pomalé zapomínání, špatná volba slov při vyjadřování vlastních myšlenek. Postupná ztráta krátkodobé paměti a pak postupný rozklad celé její osobnosti.

Bylo to peklo, byl to skutečný horor v přímém přenosu. Nikomu to nepřeju. Je to tak nedůstojné a zoufalé. Nikdy na ty strašlivé obrazy s pomatenou maminkou nezapomenu. Mám je hluboce vryté v paměti. Ty jediné mi asi skutečně nikdy nevymizí.

I když mě jinak paměť zcela opustí. A to se bohužel stane. Vím to.

Očistec pro okolí

Alzheimer je pro jedny krutý a pro druhé milosrdný. Postižený si totiž nakonec opravdu moc neuvědomuje, co se s ním děje. Naopak příbuzní a ti, co o něj pečují, velmi trpí. Ti jsou skutečné oběti této strašlivé choroby.

Trápí se, prožívají hrozná traumata z toho, že je jejich nejbližší třeba vůbec nepoznávají. Nebo že jsou zlí a agresivní. Moje vlastní maminka mě dvakrát div neprobodla nožem. Chudák vůbec nevěděla, co dělá.

Nebo, když vyplavila sousedy, dala rychlovarnou konvici na plynový sporák, způsobila požár, běhala polonahá v noci po ulici, ztratila se v nemocnici…

Nebudu taková

Nechci žádné podobné zážitky připravit mé skvělé dceři Zuzance a její rodině. Musela bych se propadnout hanbou. Chci, aby si mě ona, její manžel i moji dva už dospělí vnuci zachovali ve vzpomínce takovou, jaká jsem byla ještě před rokem.

Energická, plná plánů a optimismu. Jen jsem občas chvíli přemýšlela o tom, jak se jmenuje známá herečka, co jsem ji zahlédla na televizní obrazovce. Nebo jsem si nevzpomněla na jméno mého spolužáka, který na střední škole seděl za mnou v lavici.

Prostě taková roztomilá skleróza, která k mému věku už patří. Nebylo to tehdy ještě nic dramatického, ale bohužel se to dost rychle stupňovalo.

Pořád jsem to já

Zamilovala jsem si americký film „Pořád jsem to já“ v hlavní roli s Julliane Moore, který ukazuje velice dobře náhlý rozvrat životních a také osobnostních hodnot, které Alzheimerova choroba nečekaně způsobuje.

Ukazuje hrůzu ztráty paměti a zapomínání slov. Film byl pro mě inspirující. Začala jsem si psát deník. Všechny myšlenky a pocity a také kartičky s připomínkou, co mám udělat. Ty ale před rodinou úzkostlivě schovávám.

Jenže ani hlavní statečná hrdinka filmu nedokázala se svým postupným rozpadem nic udělat.

Radikální řešení nezvládnu

Nejprve jsem byla rozhodnutá, že až začnu opravdu ztrácet sama sebe, tak zvolím dobrovolný odchod. Jenže pak jsem si uvědomila, že něco takového nemůžu rodině udělat. Sebevražda babičky by je poznamenala na zbytek života. A ani já bych něco takového nezvládla.

Chtěla bych tedy zmizet. Potichu, někam do ústavu, kde mě rodina už nikdy nenajde. Jenže i potom se budou zbytek života trápit, co se se mnou stalo. Nemůžu tedy asi udělat nic. Jen čekat na to, až mi to všechno přestane zajímat, bude mi to fuk.

Romana Z. (57), Rakovník

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
4.5.2024
Stejně jako máma jsem byla posedlá vzhledem. U ní jsem to nenáviděla, a přitom jsem dusila svoji dceru. Moje matka měla štěstí, že se vdala za úspěšného muže. Můj otec vydělával dost peněz, takže ona mohla být doma a starat se o sebe. Zastávala názor, že žena musí být prostě krásná. Tento styl výchovy jsem převzala od ní i já, ačkoli jsem to nenáviděla. Jak se to stalo? Snadno. „Nepoveden
3.5.2024
Tereza je naše vymodlené dítě. Dlouho se nám nedařilo počít, ale nakonec se na nás usmálo štěstí. I když pak se od nás zase odvrátilo. S Vláďou jsme se seznámili, když nám bylo už 35 let. Oba jsme toužili po rodině, ale před tím jsme nenašli vhodné partnery. Osudový muž Vláďa Jakmile jsme narazili na sebe, oba jsme věděli, že to je přesně ono. Proto jsme ani neotáleli a dohodli jsme se, ž
2.5.2024
Po smrti nevlastního otce se stalo to nejhorší, co mě mohlo potkat. Dědictví zasáhlo do mého života nelítostně, ten domek jsem musela rychle opustit. Nevlastního otce jsem měla moc ráda. Maminka si ho vzala, když mi bylo pět let. Vycházela jsem s ním dokonce lépe než s mámou. Spolu pak měli syna Vojtu. Máma Vojtu rozmazlovala a stavěla nás proti sobě. Byla jsem ráda, když jsem vypadla po učňáku
1.5.2024
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem si, že to je láska na celý život. Když jsem otěhotněla, úmyslně jsem našim neřekla n
29.4.2024
Čekaly jsme s mámou na tátu. Ohlásil, že si přijde pro věci. Rodiče procházeli složitým rozvodem a hádali se kvůli majetku. Naši koupili chalupu, když jsem byla ještě malá. Ze zchátralého stavení udělali společnými silami malebnou vilku. A ze sadu plného starých stromů a v neposlední řadě kopřiv, vysokých jako urostlý chlap, tak pěknou zahradu, že o ní vyšel článek v časopise Zahrádkář, dodn
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
epochaplus.cz
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
Nádražák lehce nadzvedne víko opuštěného kufru a sáhne dovnitř. Snad se mu podaří nahmatat třeba občanský průkaz. Jeho ruka však narazí na něco měkkého, poddajného. A studeného. „Myslel jsem, že sahám na kus masa,“ sdělí později kriminalistům. V podstatě to tak bylo. Je mladá i pohledná. A tak se Slovenka Otýlie Vranská vydá hledat štěstí
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso