Domů     Ta ženská mi přebrala manžela i milence!

Ta ženská mi přebrala manžela i milence!

5 minut čtení

Někdy mě napadá, že všechno co stalo je jen moje vina. Nechci o tom moc přemýšlet, mám strach že bych se z toho mohla zbláznit.

Se Sváťou jsem prožila skoro třicet let. Seznámili jsme se v Praze, kde jsme tenkrát byli na burze sběratelů. Já si tam kupovala orchideje, protože právě ty mně zajímaly a on motýly, to byl zase jeho koníček. Slovo dalo slovo, zašli jsme na kávu a bylo to.

Pravda je, že z mé strany to žádná osudová láska nebyla. Měla jsem za sebou totiž pár let hodně podivného vztahu s Otakarem. Byl to fotograf, dobrodruh, takový nepolapitelný chlap.

Fyzicky mezi námi vlastně nic nebylo, ale nějak si mě omotal kolem prstu, a i když jsme nebyli milenci, já cítila, že do toho zapadám čím dál hlouběji. Nakonec jsem to nechala plavat a dala se dohromady se Sváťou.


Byli jsme dobří přátelé


Rozuměli jsme si, takovým tím klidným, přátelským způsobem. Když jsme se po dvou letech chození vzali, všichni kolem už nás brali jako ideální pár. A svým způsobem jsme takový i byli. Nehádali jsme se, podporovali jsme se, měli jsme se rádi.

Jediný problém by snad mohl být, že jsme nemohli mít děti, jenže i tohle jsme si vyřešili a přestali se tím trápit. Vydrželi bychom spolu asi až do smrti, jenže to by se nesměl objevit Otakar. Pořád ještě fotil a cestoval po celém světě.

Měl hodně co vyprávět a dokázal být úžasně romantický. Začali jsme se scházet na kávu a musím říct, že tak dobře jsem si s nikým v životě nerozuměla. Sváťa věděl, že se s Otakarem vídám, ale nevadilo mu to. Byl rád, že mám nějaké povyražení. Nežárlil, protože mně bezmezně věřil.


Hrozně jsem se zamilovala


Jenže to netušil, že dělá chybu. Tentokrát to totiž platonické nebylo. I když jsem se snažila udržet si nadhled, zahučela jsem do toho zase jako malá holka.

Pokaždé, když jsem Otakara uviděla, cítila jsem, že jsem do něj o trochu víc zamilovaná, a to ani nebudu mluvit o tom, co pro mě znamenal fyzicky. Nějaká soudnost mi však přece jen zůstala. Snažila jsem být ke Sváťovi o to víc milá.

Klapalo to, po tom, co jsem si začala tenhle poměr, se náš vztah hodně zlepšil. Vlastně jsem ani neměla výčitky svědomí, připadalo mi, že tím nikdo netrpí, naopak že jsme tím všichni jen získali. 
Trvalo to skoro dva roky, tahle idylka.

Pak měl Sváťa nějaké potíže v práci. Byl věčně naštvaný, nevrlý… Nevím, jestli nebýt mého románku, bych dokázala projevit více porozumění. To opravdu netuším.

Nechala jsem to být

Jednou odpoledne jsem se vracela domů. Otakar byl na služební cestě. Ve schránce jsem měla obálku. Byl to anonym. Ta osoba uváděla, že se můj muž zapletl s nějakou vdanou ženou. Sice nenapsala, jak se dotyčná jmenuje, ale uváděla, kde se scházejí a kdy.

Nemusela jsem dlouho pátrat, jestli je to pravda. Data se naprosto shodovala s daty jeho služebních cest. Byla jsem trošku v šoku, ale nehroutila jsem se. V hlavě mi to šrotovalo o sto šest.

První, co mě napadlo, bylo projet mu email a telefon, udělat scénu, dát mu co proto. Pak mi došlo, že je to hloupost. Já přeci už přes dva roky měla poměr s Otakarem a můj vztah ke Sváťovi to nepoznamenalo. Rozhodla jsem se tedy nechat to být.

Jenže to ve mně pracovalo. Přestala jsem se cítit ke Sváťovi tak vázaná, a čím dál tím víc mě to táhlo k Otakarovi. Vycítil to a musím říct, že se mu to nelíbilo. Chtěl zůstat volný. Začaly mezi námi takové podivné hry.

Já se snažila předstírat, že k němu až zas tak moc necítím a dokud se mi to dařilo, bylo vše v pořádku. Když jsem ujela a dala lásku najevo víc, než mu bylo milo, nechoval se ke mně pěkně.

Hrát ledovou královnu pro mě však bylo čím dál tím těžší, protože jestli jsem někoho milovala, pak Otakara.


Chtěl se rozejít


Pak přišel den, kdy mi oznámil, že se zamiloval do někoho jiného. Přišlo to jako blesk z čistého nebe. A že by asi bylo lepší, kdybychom se už nevídali, protože jsem na něj citově moc vázaná. Nechápala jsem to. Tomu, co se stalo, nepředcházely žádné náznaky.

Čím víc jsem se snažila dobrat se, co se to děje a proč, tím bezcitněji se ke mně choval. Když na mě syčel, jak se jeho nová milenka jmenuje a v čem je lepší než já, prozradil mi i to, odkud je. Byla jsem úplně vyřízená.

Vůbec jsem si nedokázala představit, že budu bez něj. Doma jsem si jí samozřejmě chtěla najít na internetu. Když jsem jméno a příjmení zadávala do vyhledávače, měla jsem divný pocit. A pak mi to došlo. Stejné jméno jsem viděla u manžela na facebooku. Připadalo mi, že ztrácím půdu pod nohama.


Odloudila mi oba


Ano, ta vdaná domácí puťka se dvěma teenagery na krku a manželem, byla nejenom milenkou mého manžela, ale i milence. Zní to jako špatný vtip, ale bylo to tak. Tuctový vzhled, taková napůl biožena… Nechápala jsem to. Druhý den jsem jela za Otakarem.

Chtěla jsem mu říct, že ten jeho ideál má nejen manžela, ale i milence. Vyhodil mě. Prý ho to nezajímá. Neměla už jsem co ztratit a doma jsem Sváťu konfrontovala s tím, co jsem zjistila.

Překvapil mě, okamžitě navrhl rozvod.
Teď nás čeká druhé stání, kvůli majetku. Otakara jsem už od té doby neviděla. Mám pocit, jako bych uvnitř v duši zemřela. Hodně lidí by asi řeklo, že si za to můžu sama. Já se ale jenom zamilovala do toho nesprávného muže.

Alena (45), Praha

Související články
3 minuty čtení
Klárka. Byla jako svěží vítr, který rozfouká všechny stíny. Dnes už tu je jen ten její. Má vnučka byla jiná než ostatní děti. Odmalička si vytvářela vlastní svět, plný fantazie a zvláštního porozumění pro věci, které jiní přehlíželi. Často jsme spolu chodily ven, do přírody, kde se jí oči rozzářily nejvíc. U stromů, květin, zvířat, tam byla doma. Povídaly jsme si o životě, o světě, o snech, ved
3 minuty čtení
Dlouhou dobu jsem nevěděla, jestli o tom někdy vůbec promluvím. Člověk si spoustu věcí nese v sobě a nechce se v nich zbytečně šťourat. Některé události už tolik nebolí, i když občas dokážou zasáhnout stejně silně jako kdysi. Dnes je mi osmdesát. A přesto mě občas přepadne takový stesk, jaký jsem naposledy cítila ve svých 12 letech. Bylo tehdy jaro. Slunce se konečně odhodlalo svítit naplno,
3 minuty čtení
Nikdy nezapomenu na ten den, kdy jsem šla naposledy za mojí dcerou, abych se s ní rozloučila. Ta bolest byla nesnesitelná. Najednou jsem si uvědomila, že už tu prostě není. Moje dcera Petra byla zdravá, chytrá a krásná dívka. Nepřekvapovala nás žádnými problémy v dospívání, a když dospěla, byla úspěšná a měla jasné plány. Vypracovala se, našla si dobré zaměstnání a potkala Pavla, se kterým plán
2 minuty čtení
Dětství na vsi jsem nesnášela. Nebyla jsem proto ani na jednom třídním srazu. Teď je mi líto, že většinu spolužáků už nikdy neuvidím. Hned, jak to bylo možné, jsem se z té vesnice odstěhovala. Život tam byl středověk. Chtěla jsem do velkého světa, chodit do divadel, na koncerty, setkávat se se slavnými lidmi. A tak jsem si vzala o dvacet let staršího, rozvedeného inženýra, který měl u nás na vs
3 minuty čtení
Ten psík se objevil u našich vrat zničehonic. Nedal se odehnat. Netušili jsme, jak moc nám jednou pomůže a odmění se za to, že jsme mu dali najíst a napít. Bylo to krátce po narození naší malé Janičky. Měli jsme tehdy už tříletého synka Petříka ale s bydlením to vypadalo špatně. Peněz jsme moc neměli a na státní byt se čekalo dlouho. Proto jsme vzali zavděk podkrovím mého rodného domku a bydlel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Upálení Jana Husa: Proč se z ohně šířil příšerný zápach?
epochaplus.cz
Upálení Jana Husa: Proč se z ohně šířil příšerný zápach?
Středověká inkvizice sází na hodně smolné dřevo a připravuje dvě varianty hranice. Na zem ke kůlu naskládají polena a otepi větví, na které si odsouzenec stoupne. Přivážou ho ke kůlu a další otepi slámy a větviček rovnají kolem něho zhruba do výše jeho kolen. Přesně to čeká Jana Husa. Diváci tak krásně vidí hořící osobu.
Barevný podzim v srdci Šumavy
epochanacestach.cz
Barevný podzim v srdci Šumavy
Příroda je tu tak divoce veselá, až se vám chce radostí vykřiknout. V tomto období navíc září pestrou škálou barev. Šumavské Povydří si v tento čas nelze nezamilovat. Hluboké údolí řeky Vydry charakterizují husté šumavské hvozdy a neustále zvonivě zurčící voda, která vede vašekroky lépe než nějaká GPS. Naučná stezka Povydří je jedna z nejkrásnějších,
Manželství Václava Kopty není tak růžové, jak se zdá?
nasehvezdy.cz
Manželství Václava Kopty není tak růžové, jak se zdá?
Co se v tomhle na pohled idylickém svazku děje? Z kuloárů k nám doputovala zpráva, že manželství herce známého z Jedné rodiny Václava Kopty (60) a herečky ze seriálu ZOO Nové začátky Simony Vrbické (6
V Třeboni byla zahájena stavba nového centra dlouhodobé péče
epochalnisvet.cz
V Třeboni byla zahájena stavba nového centra dlouhodobé péče
Pomáhat tam, kde to má skutečný smysl – taková je dlouhodobá filozofie skupiny Invest Gate a jejího fondu kvalifikovaných investorů Invest Gate Funds SICAV a.s. Tato ryze česká investiční skupina se věnuje projektům, které dokážou spojit dvě důležité věci: zajímavé zhodnocení vložených prostředků investorů a zároveň podporu lidí, kteří ji skutečně potřebují. Už více než
Říše Zingh: Africká kolébka civilizace?
enigmaplus.cz
Říše Zingh: Africká kolébka civilizace?
Vysoké hradby a pod nimi zlaté písečné duny, do kterých se opírá odpolední slunce. Zelené vrcholky tropických stromů, ve kterých prozpěvují ptáci a vřeští opice. A v neposlední řadě zpěněné vlny příbo
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Daniel Arsham a Hublot opět šokují
iluxus.cz
Daniel Arsham a Hublot opět šokují
Průkopnická švýcarská hodinářská značka HUBLOT představuje nejnovější kapitolu své dlouhodobé spolupráce s uznávaným americkým umělcem a ambasadorem značky Danielem Arshamem: Hublot MP-17 MECA-10 Arsh
Kouzlo Egypta: Za faraony po Nilu
nejsemsama.cz
Kouzlo Egypta: Za faraony po Nilu
Pojměte dovolenou trochu jinak! Vydejte se na plavbu lodí, během níž budete objevovat fascinující hrobky egyptských vládců a další zajímavosti na obou březích Nilu. Tady je malý přehled zastávek, na které se rozhodně můžete těšit. Chcete se ohřát i v chladnějších měsících a zažít něco nevšedního? Pro vás jako stvořená bude několikadenní plavba po Nilu, během níž se nejen můžete kochat západy a východy
Jakmile nastane podzim, ručička na váze stoupá
skutecnepribehy.cz
Jakmile nastane podzim, ručička na váze stoupá
Když začne podzim, posedne mě věčný pocit hladu. Snědla bych, na co přijdu. Dříve jsem se nijak neomezovala, a skončilo to málem tragédií. V pubertě jsem to zvládala skvěle, hodně jsem sportovala a ty své váhové výkyvy snadno vyrovnávala. Nedělala jsem si s tím starosti, na podzim jsem prostě měla věčně hlad. Neustálá chuť k jídlu
V Sinajské poušti byla objevena starověká egyptská vojenská pevnost se zkamenělými zbytky těsta v peci!
21stoleti.cz
V Sinajské poušti byla objevena starověká egyptská vojenská pevnost se zkamenělými zbytky těsta v peci!
Na starověké vojenské cestě v severní Sinajské poušti byla objevena dobře zachovalá, asi 3 500 let stará egyptská pevnost, kterou zřejmě nechal vybudovat faraon Thutmose I. Ten rozšířil egyptskou říši
Zdravá sladko-ostrá dýňová semínka
tisicereceptu.cz
Zdravá sladko-ostrá dýňová semínka
Zdravý zob k televizi i skvělý dárek pro přátele. Vyzkoušejte je také! Ingredience semínka z jedné dýně 5 lžic krupicového cukru špetka soli mletý kmín lžička skořice lžička zázvoru špetka
První parník pro české řeky postavil Angličan
historyplus.cz
První parník pro české řeky postavil Angličan
Z Rakouska odešli. Ruston nemusel, ale zůstal loajální Andrewsovi, který mu před lety dal příležitost nastartovat kariéru. Zakotví v Čechách a po Labi mezi Obřístvím a Drážďany brzy začnou pendlovat jejich první parníky. Na londýnském předměstí provozuje loděnici. John Joseph Ruston v ní vyrábí plavidla určená pro říční dopravu na Temži a zároveň opravuje lodě