Domů     Sen předpověděl smrt mé dcery
Sen předpověděl smrt mé dcery
5 minut čtení

Před tou nešťastnou cestou do hor dceru varovalo hned několik podivných událostí. Ona si však prosadila svou…

Moje dcera Daniela pro mě byla vším. Měla jsem ji se svojí první velkou láskou, Mirkem, který pak emigroval za hranice a už jsem ho nikdy neviděla.

O to víc jsem možná Danielu milovala a zbožňovala, protože v mnoha ohledech byla Mirkovi podobná, a tak mi ho často připomínala. Další dítě jsem už pak nikdy neměla, i když partnerů jsem několik vystřídala.

Na dceru jsem byla pyšná

Pro svou dceru jsem odmalička dělala první poslední. Měly jsem spolu velice pěkný a silný vztah. Mluvily jsme spolu o všem, jedna v druhé jsme měly oporu.

I když jsem často žila od výplaty k výplatě, vždy jsem se snažila, aby Daniele nic nechybělo a mohla mít všechny věci, co její spolužáci. Ve škole prospívala, nikdy s ní žádné problémy nebyly. Zkrátka a dobře mi dělala jen radost.

Dostala se na gymnázium, a pak i na vysokou školu, kterou úspěšně dokončila. Jako matka jsem na ni byla patřičně hrdá.

Dvojnásobná babička

Když bylo Daniele třiadvacet let, seznámila se s Karlem. Byl to velice milý, slušný a hodný mladý muž. Zamilovali se do sebe a o čtyři měsíce později se už brali. Považovala jsem to sice za poněkud unáhlené, ale nechtěla jsem dceři mluvit do života.

První měsíce manželství byli jako dvě hrdličky – šťastní, zamilovaní a spokojení. Koupili si vlastní byt, hezky si ho zařídili a začali přemýšlet o založení rodiny.

Jak dcera, tak i Karel děti chtěli, a tak se nebylo ani moc čemu divit, že jsem se o dva roky později stala babičkou – to, když se jim narodil syn Kamil. A o rok později přišel na svět ještě můj druhý vnuk – Ludvík.

Přišlo odcizení a hádky

Několik let žili spokojeně – oba dva se věnovali hlavně dětem. Ale jakmile kluci povyrostli, začali chodit do školy a na všelijaké kroužky, tak dcera zjistila, že se s Karlem odcizili.

Už si nerozuměli tak, jako kdysi, hádali se, a Daniela měla navíc podezření, že je jí Karel nevěrný. A pak nastal ten osudový den, který navždy změnil život nejen můj, ale i mých vnuků.

Bylo léto, 27. červenec 1998, když měli moje dcera a její manžel těžkou autonehodu, kterou nepřežili. Osud se je snažil marně varovat…

Výlet na hory

Několik dní před odjezdem na oslavu známých v Krkonoších objevila dcera v poště anonym, ve kterém stálo, že má její manžel milenku.

Zda to byla pravda, či výmysl, se už nikdy nedozvím, dcera však namísto toho, aby se s manželem pohádala a nikam nejela, obrátila dopis v humor. Kdyby se tehdy nezachovala tak klidně, nejspíš by nejeli nebo by odjel pouze on. A vnuci by nezůstali bez rodičů.

Znamení, která přehlíželi

Když tu sobotu dopoledne sedli do auta, nechtělo nastartovat. Ačkoli bylo poměrně nové, došlo na autě k závadě, která se nedala snadno opravit. Ani to je však od cesty neodradilo. Zeť rozhodl, že vyrazí vlakem a známí pro ně přijedou na nádraží autem.

Ještě na našem nádraží si dcera uvědomila, že doma nechala občanský průkaz. Zeť jen mávl rukou a řekl, že se bez něho dva dny obejde. Tak dojeli do Vrchlabí, kde na ně čekal kamarád.

Bylo zvláštní, že se i jeho auto ve chvíli, kdy do něho dcera s manželem nasedli, nerozjelo. Porouchalo se stejně podivně, jako to jejich. Zeť si z toho dělal legraci, dceři už ale do smíchu příliš nebylo.

Když pro ně přijel další známý, nasedli a konečně do chaty dorazili. Večer mi dcera volala. Ptala se, jak se děti mají a pověděla mi i o všem, co se přihodilo. Uklidňovala jsem se, že to je jen souhra náhod…

Napsala mi o své smrti

Hned druhý den brzy ráno jsem volala dceři. Byla naštvaná, že ji budím v neděli po oslavě tak brzy, ale já byla tak vyděšená, že jsem potřebovala vědět, že je v pořádku. Hrozně jsem si oddychla, když jsem v telefonu slyšela její hlas.

Vyprávěla jsem jí, co se mi v noci zdálo. Šla jsem do kuchyně a tam ležel na stole dopis se smutečním okrajem. Poznala jsem dcery písmo na obálce. Roztrhla jsem ji a uvnitř byla fotografie. Na snímku byla silnice a zdemolované červené auto zabořené do kamionu.

Pod tím bylo rukou mé dcery napsáno: „Drahá maminko! Dnes cestou domů zemřu na dálnici. Prosím, postarej se o mé děti. Miluji tě, Daniela.“ Roztřásla jsem se ve spánku, vyhrkly mi slzy a vyskočila jsem z postele. Na hodinkách bylo půl čtvrté ráno.

Až do rána jsem neusnula. Nebylo tedy divu, že se mi ulevilo, když jsem dceru v telefonu uslyšela. Jenže to byla předčasná radost…

Sen se krutě naplnil

Dcera se zetěm se z výletu nevrátili. Havarovali v autě cestou domů společně se dvěma kamarády. Srážku s kamionem nepřežili. To auto, jak jsem se později dozvěděla, bylo červené – stejně jako to na té fotografii.

Nikdy na tuto příhodu nezapomenu, od té doby dbám na všechna varování – i ta, která zřejmě nic neznamenají. Oba vnuky jsem vychovala nejlépe, jak jen to šlo. Dnes jsou z nich velcí chlapi. Jejich rodiče jim ale nikdy chybět nepřestali.

Alena R. (70), Chrudim

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Nemohla jsem přijet na pohřeb svému strýci. V ten den jsem tedy alespoň uctila jeho památku a vzpomínala na něj. Někdy se v našich životech přihodí věci, kterým nerozumíme. V čase, kdy zemřel můj oblíbený strýc Miloš, jsem byla tisíce kilometrů daleko. Je tedy víc než zvláštní, že nám i tak bylo dopřáno poslední rozloučení. Smrtí to nekončí Nikdy jsem se nezajímala o to, co je po smrti. K
3 minuty čtení
Tragédie se začaly sypat na naši rodinu jako krupobití. Až neteř Janička odhalila, odkud to strašlivé zlo přichází. Bylo ukryté v krásném prstenu. Rány osudu, jinak se tomu nedalo říct. Začaly se na nás valit ze všech stran, jako by to bylo nějaké prokletí. Děti byly více nemocné, než zdravé, a samý úraz. Navíc se čím dál víc hádaly, ba i rvaly. A bylo toho víc. Manžel toho měl v práci moc a je
3 minuty čtení
Ta dívka stála v noci na kraji silnice, vypadala tak vystrašeně, ale co se jí stalo, nám říct nedokázala... Projížděli jsme s manželem večerním městečkem. Spěchali jsme na chalupu známých, kteří nás pozvali na oslavu kulatin. Cesta ubíhala vcelku dobře, ale pak se nám do cesty připletla objížďka, a tak jsme museli zapnout navigaci. Poradila nám, ať na nejbližší křižovatce odbočíme doprava. Směr
3 minuty čtení
Když mi zemřela babička, se kterou jsem měla blízký vztah, dlouho jsem truchlila. Pak mi jedné noci zazvonil telefon. S babičkou jsme si byly blízké celý život. Byla jako moje druhá máma. Když jsem byla malá, učila mě plést, později mě kryla, když jsem tajně jezdila za klukem. I jako dospělá jsem jí volala skoro denně. Věděla o mně všechno. Když umřela, byla jsem nesvá celé měsíce. Pořád jsem m
5 minut čtení
Když zemřel můj milovaný manžel, připadala jsem si sama a toužila mít po svém boku někoho blízkého. Sen mi poradil, co mám dělat. Zdál se mi přímo pohádkový sen, ve kterém mě neznámá tajemná bytost zavedla před jednu známou čajovnu. Pochopila jsem to jako znamení, kterého se mi tímto způsobem dostalo, a následovala jsem ho. Nakonec se mi díky tomu změnil celý můj život. Jsem dodnes přesvědčená
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Advent v saské metropoli – Předvánoční Drážďany
epochanacestach.cz
Advent v saské metropoli – Předvánoční Drážďany
Toužíte po skutečné vánoční atmosféře? Vydejte se do Německa, kde mají adventní trhy dlouhou tradici a patří k těm nejpůvabnějším v Evropě. Ty nejbližší českým hranicím najdete v Drážďanech – začínají 26. 11. 2025 a potrvají do 24. 12. 2025. A stojí za to je zažít na vlastní kůži. S norimberským Christkindlesmarktem se drážďanské vánoční trhy
Nastěhuje si Gottová milence do nebožtíkovy vily?
nasehvezdy.cz
Nastěhuje si Gottová milence do nebožtíkovy vily?
Provalí se brzy šokující vysvětlení? Život vdovy po legendárním zpěvákovi Karlu Gottovi (†80) Ivany Gottové (49) je poslední dobou zahalen do hávu nejasností. Ještě letos měla být pro veřejnost otev
Borelie jsou mazané, do cév pronikají nenápadně
21stoleti.cz
Borelie jsou mazané, do cév pronikají nenápadně
Tým vědců z Biologického centra Akademie věd ČR přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte. Pomocí pokročilé elektronové mikroskop
Vlkodlak Adlet: Největší postrach Aljašky
enigmaplus.cz
Vlkodlak Adlet: Největší postrach Aljašky
Vlkodlaky – monstra, kteří jsou napůl člověkem a napůl vlkem a mohou mít možná až nadpřirozenou sílu a další schopnosti – není potřeba obsáhle představovat. Málokdo ale ví, že Inuité, žijící původně n
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Byla jsem snad tak slepá?
skutecnepribehy.cz
Byla jsem snad tak slepá?
S Tomášem jsme spolu byli sedm let, z toho pět manželé. Každý den jsem vstávala v šest, vařila mu kávu, balila svačinu a líbala ho na rozloučenou. Věřila jsem, že to je láska. Ta pravá, hluboká, na celý život. Měli jsme domek na kraji města, dva psy a plány. Manžel pracoval jako projektový manažer v IT firmě a já jako učitelka na základní škole. Začalo to
Béziers 1209: Byl tento masakr nejbrutálnějším činem středověku?
epochaplus.cz
Béziers 1209: Byl tento masakr nejbrutálnějším činem středověku?
Na počátku 13. století se jihofrancouzský Languedoc proměnil v dějiště jedné z nejtemnějších epizod středověku. Papež Inocenc III., znepokojen rychlým šířením katarského učení, sáhl po rázném řešení. Když selhaly pokusy o přesvědčování, vyhlásil křížovou výpravu – ta však namísto nápravy přinesla masové krveprolití. Béziers se stalo místem, kde křižáci nešetřili nikoho. Podívejme se, jak tato
Dinner in the Sky: Dárek, který ohromí
iluxus.cz
Dinner in the Sky: Dárek, který ohromí
Čím obdarovat ty, kteří už všechno mají a nic nechtějí? Pošlete je do nebe. Obálka s pasem na let do oblak zaručeně překvapí. Kam to bude, to už záleží na vás. Celosvětově unikátní gastronomická at
Houbová omeleta
tisicereceptu.cz
Houbová omeleta
Vejce a houby k sobě jak známo skvěle pasují. Zkuste tuhle snídani! Suroviny na 4 porce 400 g hub 4 vejce 100 g strouhaného sýra 0,1 l mléka nebo smetany 100 g másla 4 lžíce sádla sůl pep
Redaktorku Svobodné Evropy zachránil před únosem drdol
historyplus.cz
Redaktorku Svobodné Evropy zachránil před únosem drdol
Parkoviště před budovou rádia Svobodná Evropa v Mnichově, jednoho teplého červnového dne roku 1956. Marie Tumlířová, která před chvílí vyšla ven, najdou ucítí ránu a vzápětí vykřikne. Během chvilky k ní přiběhne několik lidí, kteří se jí ptají, co se stalo. Další pronásledují útočníky…   „Úkolem děvčete z dobré rodiny je výhodně se provdat a
Pálí vás oči? Sáhněte po bylinkách
epochalnisvet.cz
Pálí vás oči? Sáhněte po bylinkách
Oči dráždí nejen modré světlo monitoru, ostré slunce, prach nebo cigaretový kouř, ale také sychravé počasí, mráz anebo vítr. Jak pečovat o oči během zimních měsíců? Sychravé počasí podzimních a zimních měsíců, často spojené s deštěm, větrem, inverzí nebo i mrazem, způsobuje nadměrné slzení, ale i vysoušení, pálení či zarudnutí očí. Náchylnější jsou ti, kteří
Muffiny s kimchi
nejsemsama.cz
Muffiny s kimchi
Že je kimchi (čtěte: kimči) úžasnou zásobárnou zdraví, je známo. Zkuste ho využít i jako přísadu do slaných muffinů – zdravé pak může být i mlsání. Hodí se i jako originální pohoštění. Potřebujete: ✿ 350 g kimchi (1 sklenici) ✿ 1 vejce ✿ 1,5 hrnku žitné mouky ✿ 1 sáček kypřicího prášku ✿ ½ lžičky mleté sladké papriky ✿ 50 g