Ženil jsem se z lásky. Po letech se ale z milé a krásné princezny vyklubala hádavá čarodějnice, která se nestydí zatahovat do našich sporů děti.

Svou ženu jsem si brát nemusel. Dcera se nám narodila až dva roky po svatbě. Po ní přišel na svět syn. Po dvanácti letech se nám pak narodil ještě syn Tomáš. Mohli bychom tedy být šťastná rodina. Když jsem svou ženu poznal, byla to skromná a milá holka. Dnes bych si nafackoval, že jsem se nechal uhranout.

Nastaly velké změny

Po svatbě jsme měli příležitost si víc užívat jeden druhého, bylo to úžasné období. Žena se mi ale začala postupně měnit před očima, najednou měla svůj názor, začala se jinak oblékat, malovat. Nehádali jsme se však. Když viděla, že mám pravdu, ustoupila.

Všechno se začalo řítit ke dnu až po narození druhého syna. Manželka poznala v porodnici dvě matky dračice. Kamarádství s nimi ji poznamenalo. Obě jsou rozvedené a do mé ženy vtloukají strašné názory na muže.

Stávala se z ní svéhlavá a hádavá ženská. Málokdy jsme se najednou dokázali na něčem v klidu domluvit. Marně jsem v ní hledal tu úžasnou dívku, do které jsem se kdysi tak zamiloval.

Dračice zlá

Dokonce začala ještě pomlouvat a nosit domů drby. V hádkách proti mně začala používat moji mámu, tátu, sestru. Že se nediví, jaký jsem, když je moje máma taková a maková. Co je pro mě ale úplně nejhorší?

Do našich sporů zatahuje děti, včetně malých vnoučků, které už máme. Starší syn stojí na mé straně, mladší syn, který s námi ještě bydlí, je radši někde venku, než doma. Dcera mezi námi lítá jako hadr na holi.

Měl jsem s ní vždy krásný vztah, jenže když jí máma vykládá, co všechno jsem udělal špatně, a přitom si vymýšlí, tak v tom má dcera guláš. Mámu má pochopitelně taky ráda. Už mi pomalu dochází trpělivost.

Nechápu, kde se v manželce bere taková nenávist! Sestra, které jsem se svěřil, mi řekla, ať se přestěhuju k našim. Je tam volný podkrovní byt. Kdoví, třeba by chtěl Tomáš od matky odejít se mnou.

Standa (64), Znojmo