Domů     Co je nejlepší na světě? Rodina!
Co je nejlepší na světě? Rodina!
5 minut čtení

Možná jsem už kapánek starší dáma, ale paměť mi pořád dobře slouží. Ráda vzpomínám na doby, kdy byly moje děti malé, a vůbec nejraději s nimi po boku.

Žiju v malém domku na okraji vesnice, kde jsem se narodila a kde jsem vychovala i své děti. Rodina se mi časem rozrostla. S mužem jsme měli celkem pět dětí. Tři syny a dvě dcery. Díky nim teď mám spoustu vnoučat a pravnoučat.

Den jako malovaný

Život samozřejmě přinesl radosti i smutky, ale také ty krásné chvíle, které jsou neobyčejné tím, že jsme jednoduše spolu. Rodinné seance, kdy se všichni sejdeme v mém domě, mi dávají sílu a motivaci fungovat dál.

A právě o jedné takové události spojené s rodinnou sešlostí vám chci vyprávět. Byla to oslava mých sedmdesátin. Šlo o den jako každý jiný, ale zároveň to byly chvíle plné lásky, smíchu a vzpomínek.

Sluníčko od rána svítilo do oken kuchyně a já si jako vždy uvařila čaj a sedla si ke stolu, u kterého jsme léta trávili čas s mým milovaným manželem. Odešel před deseti lety, ale jeho přítomnost dodnes cítím. Děti slíbily, že na oslavu přijedou všechny.

Petr z Prahy, Jan z nedaleké farmy, Anna z Brna, Tomáš a Eva z ciziny. Vnoučata a pravnoučata už se prý těšila na babiččiny koláče. Také jsem na oslavu připravovala jídlo celý týden.

Pekla jsem jablečný koláč se skořicí, ten, co mě naučila moje maminka, když mi bylo jen sedm let. Tehdy jsem stála na štokrleti, abych dosáhla na vál, a máma mi říkala:

„Pavlínko, těsto se nesmí hníst moc, jinak bude tuhé jako podešev.“ Obě jsme se tomu potom dlouho smály a já se při té vzpomínce směju ještě dnes. Udělala jsem i guláš dle naší babi, protože ten mají na seznamu oblíbených pokrmů všichni.

Jen Petr nikdy nezapomene zmínit, jak se mu jako malému, dostala paprika do očí a on místo toho, aby si je ode mne nechal umýt, utekl na zahradu a tam brečel, dokud slzy jeho oči nevymyly.

Vyzdobila jsem zahradu

Záležet jsem si nechala i na výzdobě. Dlouhý stůl na zahradě jsem prostřela starým ubrusem s vyšitými květinami, který jsem dostala k svatbě v roce 1972. Kolem poledne se začali sjíždět hosté. Nejdřív Jan s Lenčinou rodinou.

Jeho nejmladší syn, pětiletý Matyáš, vběhl dovnitř a hned se ptal: „Babi, máš ještě ty bonbóny z kredence?“ Smála jsem se. Ty bonbóny jsem tam ukládala od dob, kdy byl ještě malý jeho táta Jan.

Všichni máme svá křídla

Pak přijel Petr. Objala jsem ho a on mi zašeptal: „Mami, pořád voníš stejně jako tehdy, když jsi nás budila do školy, že je to vanilka a mýdlo?“ Markéta přinesla růže a teenageři mi dali knihu o bylinkách a ručně malovaný obrázek našeho starého domu.

Anna přijela vlakem a jako vždy nás zahrnula spoustou historek. Sedla si ke mně a řekla: „Víš, mami, když jsem byla malá a ty jsi mě brala na louku sbírat jetel, vždycky jsem si přála, abych měla křídla. A ty jsi mi říkala, že každý má svá křídla v srdci.“ Objala jsem ji.

Nebylo to určitě zbytečné

Pak dorazili Tomáš a Eva. Tomáš přivezl Sarah, která se pořád učí česky a říká „děkuju“ s americkým přízvukem. Eva přijela sama, ale s taškou plnou čokolády a dárků. Když jsme se všichni sešli u stolu, bylo tam hlučno jako na jarmarku.

Jedli jsme guláš, koláče i saláty, které přichystali mladí. Venku jsme s vnoučaty postavili stan a malá Klára, sedmiletá, sbírala sedmikrásky do vázy. „Babi, měla bys mít korunu, budeš dnes královna,“ říkala a dávala mi je do vlasů. Jen jsem se usmívala.

A pak se začalo vzpomínat. Petr vyprávěl, jak jsem ho jednou našla v koruně jabloně, kde se snažil trhat nezralá jablka, a já ho místo trestu naučila péct štrúdl. Jan se smál a dodal:

„A pamatuješ, mami, jak jsem ti v šesti letech řekl, že si vezmu traktor a pojedu na Měsíc? A ty jsi mi na to vážně odpověděla: ‚Tak si s sebou vezmi aspoň teplé ponožky.‘ “ Došlo i na slzy, když jsme mluvili o tatínkovi.

„Chybí mi, jak nám večer četl pohádky a dělal hlasy zvířat,“ vzpomínala Anna. Objala jsem ji a zašeptala: „On je přece pořád tady, v nás všech.“

Dali jsme jí vše

Tomáš přiznal, že v Americe je někdy osamělý, i když v práci slaví úspěchy. „Když jsem byl malý a spal u tebe v posteli, cítil jsem se v bezpečí. Teď mi to chybí.“

Eva souhlasila: „Pamatuju si, jak jsi nám šila kostýmy na masopust. Já jsem byla čarodějnice a Tomáš medvídek. Celou noc jsi šila a potichounku sis u toho zpívala.“ Malá Klára se ke mně přitiskla a řekla:

„Babi, já taky chci, abys mi jednou šila kostým. A abys mě brala na louku.“ Lukáš, teenager, který normálně mlčí, najednou řekl: „Babi, díky, že jsi nás vždycky nechala padat do trávy a smát se, i když jsme měli špinavé kalhoty.“

Vnoučata poslouchala

Večer jsme zapálili ohníček v zahradě. Seděli jsme kolem, zpívali staré písničky, ty, co jsem děti kdysi učila. Hvězdy svítily a já cítila teplo nejen od ohně, ale i od očí, hlasů, rukou, které mě chytaly za ramena. Uteklo to bohužel jako voda.

Když jsme se loučili, slíbili jsme si svorně, že tyhle společné akce budeme dělat častěji. „Začneme za tebou víc jezdit, už žádné čekání na kulatiny,“ rozhodl Jan a ostatní se přidali. Dojalo mě to. Jsem sice stará a asi i nemoderní, ale mám milující rodinu. A to je nejvíc!

Pavla R. (70), Kladno

Související články
5 minut čtení
Vždycky jsem si zakládala na tom, že jsem žena s nohama pevně na zemi. Když mi letos neúprosně naskočila šedesátka, nepropadala jsem panice. Věk je přece jenom číslo. Mám dva skvělé dospělé syny, Tomáše a Jakuba, na které jsem právem pyšná. Oba mají spokojené rodiny, jsou pracovně zajištění a já si už několik let užívám roli babičky. Když se ženili, dala jsem si jedno předsevzetí: nikdy nebu
3 minuty čtení
Moje snacha Sabina mě vyvedla z představy, že budu mít pěkné stáří a milující rodinu. Po jejím působení nezůstalo nic jako dřív. Když si můj syn Tomáš přivedl domů Sabinu, měla jsem pocit, že si nemohl vybrat lépe. Byla milá, tichá, usměvavá a vždy ochotná pomoci. Nosila mi květiny, vařila mi čaj a oslovovala mě „maminko“. Po smrti manžela jsem byla ráda, že Tomáš našel někoho, kdo ho má rád a 
2 minuty čtení
S každým dalším rokem to bylo horší, a navíc se počet vnoučat zvyšoval. Museli jsme se spolčit s dalšími prarodiči, abychom se z hlídání nezbláznili. Na vnoučata jsme se s manželem těšili. Jak si jich budeme užívat, brát si je na prázdniny. Když se narodil první vnuk, byli jsme štěstím bez sebe, nemohli jsme se nabažit hlídání. Pak přišla vnučka a po ní dvojčátka. Najednou jsme měli doma čty
5 minut čtení
Když jsem zjistila, že čekám miminko, bylo mi sedmnáct let. A proto jsem se ho vzdala. Moc brzy. Dnes to vím. Chyba, kterou nenapravím. nes, když se podívám na mladé holky v tom věku, mám pocit, že jsou ještě děti. Za našich let jsme působily dospěleji, byť jsem já tehdy plnoletá ještě nebyla. Zamilovaná, naivní a přesvědčená, že láska všechno zvládne, to ano. Věřila jsem, že když se dva mají r
3 minuty čtení
Někdy vám i ti nejbližší neřeknou vše. A zjištění některých pravd pak moc bolí. Tchán nikdy nepřiznal, že má dalšího potomka. Nebyl důvod lhát. Když jsem poznala svého muže Mirka, měla jsem štěstí i na jeho rodinu. Přijali mě mezi sebe překvapivě dobře. Pravda, tchyně si mě nejprve držela trochu od těla a potřebovala čas, aby mi začala věřit. Postupně ale roztála. Zato můj tchán Karel si mě
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zoubky jako perličky
epochalnisvet.cz
Zoubky jako perličky
Staráte se o ně, ale přesto toužíte po ještě více běloskvoucím úsměvu? Máte několik možností, jak ho dosáhnout.   Ale jestli si myslíte, že si pořídíte běloskvoucí úsměv, jako mají celebrity v časopisech, možná budete zklamaní. Ten totiž bývá většinou dílem šikovných grafiků. Sklovina má totiž vždy trochu mléčný nádech a její zabarvení se u různých
O lásku jsem bojovala nečestně
skutecnepribehy.cz
O lásku jsem bojovala nečestně
Na krku jsem měla šedesátku a byla jsem pořád sama. Bolelo mě to a přála jsem si, aby se to konečně změnilo. A tomu štěstí jsem se jala pomoct. Neviditelná. Přesně tak jsem si tehdy připadala. Prodavačky v obchodě si mě sotva všímaly, muži se za mnou už neotáčeli a mladší ženy kolem mě procházely,
Snídaňový banánový chlebíček
tisicereceptu.cz
Snídaňový banánový chlebíček
Už vás nebaví péct pořád dokola bábovku? Vyzkoušejte chutný a vláčný banánový chlebíček, který se naší bábovce v lecčems vyrovná. Ingredience 250 g hladké mouky ½ lžičky jedlé sody 1 lžička ky
František Palacký: Živý algoritmus, který stvořil českou paměť
21stoleti.cz
František Palacký: Živý algoritmus, který stvořil českou paměť
České dějiny nebyly pro Františka Palackého jen souborem zaprášených listin a mrtvých letopočtů. Vnímal je jako živý organismus. V době, kdy neexistoval internet, digitální databáze ani vyhledávače, d
Jahodový salát s mátou a limetkou
nejsemsama.cz
Jahodový salát s mátou a limetkou
Lehký a svěží salát, který je ideální jako zasycení i vzpruha pro horký letní den. Ingredience: ● 300 g jahod ● 1 limetka ● 1 avokádo ● hrst zelených listů polníčku a rukoly ● 50 g vlašských ořechů ● 50 g balkánského sýra ● 2 lžíce medu ● čerstvá máta Postup: Jahody omyjte, nakrájejte na plátky a vložte do mísy. Přidejte šťávu z limetky a med, poté vše promíchejte. Lístky salátů omyjte, přidejte
Připustila Peštová neshody s manželem?
nasehvezdy.cz
Připustila Peštová neshody s manželem?
Odkryla exmodelka Daniela Peštová (55) nemilou skutečnost? Dosud se spolu s jejím manželem Pavolem Haberou (64) snažili přesvědčovat své okolí, že jejich vztah je zalitý sluncem. Veškeré spekulace o
Velkoformátové obklady a dlažby
rezidenceonline.cz
Velkoformátové obklady a dlažby
Tenké a lehké prvky, používané k realizaci podlahových i stěnových povrchů, jsou díky velikostí až 320 x 160 cm a minimálním spárám velmi efektní. Obytný prostor opticky zvětší a sjednotí, jsou rovněž vstřícné ke snadnému udržování hygieny a čistoty. Výrobci je nabízejí v celé řadě působivých dekorů a materiálů. Velkoformátové obklady a dlažby věrně imitují
G. H. Mumm a František Jungvirt: Unikátní spojení ikonického šampaňského a českého křišťálu
iluxus.cz
G. H. Mumm a František Jungvirt: Unikátní spojení ikonického šampaňského a českého křišťálu
Šampaňský dům G. H. Mumm se spojil s předním českým sklářským výtvarníkem Františkem Jungvirtem. Výsledkem této exkluzivní spolupráce je monumentální umělecký objekt The Mumm Grand Edition a limitovan
Tajemství Karolina a zlata z Jílového: Vzniklo srdce slavné univerzity díky myši a svatebnímu závoji?
epochanacestach.cz
Tajemství Karolina a zlata z Jílového: Vzniklo srdce slavné univerzity díky myši a svatebnímu závoji?
Jen málokteré české město je se zlatem spjato tak těsně jako Jílové u Prahy. Už ve středověku patřilo k nejvýznamnějším nalezištím zlata v českých zemích a za vlády Karla IV. zažilo nebývalý rozkvět. Právě odtud podle staré legendy pocházelo bohatství, které stálo u zrodu jedné z nejvýznamnějších budov české historie – pražského Karolina, dnešního sídla
Diamant Hope: Nejslavnější prokletý drahokam světa?
enigmaplus.cz
Diamant Hope: Nejslavnější prokletý drahokam světa?
Je nádherně modrý, váží 45,52 karátu a jeho hodnota se odhaduje na stovky milionů dolarů. Diamant Hope patří k nejznámějším drahokamům planety. Jeho osud ale neprovází jen obdiv, nýbrž i děsivá pověst
Snažil se král železný a zlatý vyhladit rod Vítkovců?
historyplus.cz
Snažil se král železný a zlatý vyhladit rod Vítkovců?
Je přesvědčený o svém vítězství. Místo toho, aby se v září 1273 účastnil volby nového římského krále, Přemysl Otakar II. bojuje s Uhry. Zpráva z Frankfurtu přichází jako blesk z čistého nebe. Český vladař nedostal jediný hlas. Blíží se konec „krále železného a zlatého“. Jednu z posledních ran mu zasadí vzbouřená česká šlechta v čele s Vítkovci. Kola povozů a klapot koňských
Nejpodivnější názvy českých vesnic: Odkud se vzaly?
epochaplus.cz
Nejpodivnější názvy českých vesnic: Odkud se vzaly?
Česká republika je rájem milovníků podivných názvů. Stačí se vydat na výlet a během jediného dne můžete projet přes Brambory, Hovězí, Onen Svět, Kozodírky nebo Řitku. Nejednomu řidiči cuknou koutky, když míjí ceduli s názvem Pičín nebo Sračkov. Jenže jazykovědci mají pro většinu těchto jmen jednoduché vysvětlení, málokteré vzniká proto, aby pobavilo. Naopak. Často připomínají