Říká se, že ten, kdo uteče smrti, se dožije dlouhého věku. U mého dědy se to staré pořekadlo opravdu naplnilo. Usnul na stráni a málem umrzl.

Stalo se to před mnoha lety. Náš děda Matěj tehdy unikl jen o vlásek smrti. Byl vždy hodně společenský, alkoholu se nevyhýbal, žádný suchý únor by dnes určitě nedržel.

Zvládl toho vypít opravdu hodně, nikdy mu ale nebylo špatně a i po lahvince slivovice lezl do kopce jako kamzík. Tu zimu slíbil našemu předsedovi, že bude doplňovat krmelce v okolí. Náš hajný tehdy zemřel, už měl požehnaný věk.

A náš děda byl dobrák od kosti, když ho předseda požádal o pomoc, nedokázal říct NE! Ten rok nebyla nijak zvlášť tuhá zima, přesto u nás v horách pořádně nasněžilo a udeřil mráz.

Vyrazil k lesu

A tehdy náš děda Matěj na svou povinnost pozapomněl. Vydatně v hospůdce slavil svůj svátek už týden předem, ani jeden den se pořádně nevyspal. Přesně v tu neblahou dobu přiběhl předseda, že vysoká krouží hlady kolem obce a marně hrabe na poli kopyty.

Babička dědovi tak vynadala, že se vzchopil, naládoval plachtu senem a vyrazil k lesu. Ani do tmy se ale nevrátil. Nebyl ani v hospůdce, kde trávil každý večer a měl tam už i své čestné místo. A tak se rozjelo pátrání.

Po jeho stopách k lesu se jít nedalo, protože celé odpoledne i večer vydatně sněžilo. Noc byla mrazivá a my se báli. Chlapi dorazili až ke krmelci, kde nenašli ani dědu Matěje, ani krmení, co s sebou nesl. To nás vyděsilo ještě víc!

Zápal plic

Ráno hned za svítání se rozjelo pátrání nanovo. To už běhala po lese i celá naše rodina, včetně mě a bratra. Když někdo konečně zahlédl na stráni ležet plachtu, kterou děda nesl, srdce se nám zastavilo hrůzou. Běželi jsme k místu, a báli se nejhoršího.

Děda ležel zalezlý v plachtě obklopený senem a spal. V ruce křečovitě svíral prázdnou lahev hruškovice, co si stihl vzít s sebou, než ho babička vyhnala. I když byl promrzlý, žil.

Babička se nad ním slitovala, a vytáhla ze své brašničky další lahev, a to dědu probralo. Když jej prohlédl náš doktor, konstatoval, že si „jen“ poleží se zápalem plic. Ale měl prý hodně namále.

Alice (59), severní Čechy