Dostali jsme se do finančních potíží. Neuměla jsem si představit Vánoce bez dárků, a tak jsem jako smyslů zbavená začala propadat hazardu.
Tohle zkusil asi každý. Čas od času si koupit los a doufat, že to konečně vyjde. Kdykoli jsem to udělala, většinou následovalo zklamání, jen ve výjimečných případech jsem vyhrála směšnou částku. Tu jsem pak proměnila za nový los a zase doufala.
Jindy jsem si zase vsadila pár čísel ve sportce. Ani tam jsem ale nikdy nebyla příliš úspěšná. Před pěti lety jsem přišla o zaměstnání. Blížily se Vánoce a s tím zátěž pro naši peněženku. Žili jsme jen z manželova platu. Přemýšlela jsem, jak přijít k penězům. Štědrý večer bez bohatého Ježíška jsem si neuměla představit.
Prostě musím
Koupila jsem si dva tikety sportky a modlila se u jejich vyplňování. Samozřejmě to zase nevyšlo. A když jsem poté smutně šla naší ulicí, v peněžence poslední dvě stovky, zarazila jsem se u herny. Co zkusit štěstí tady? Alespoň jednou v životě.
Měla jsem pocit, že mě do té herny někdo strčil, tak moc mě ty automaty přitahovaly. Rozměnila jsem a postavila se k jednomu. Chvíli jsem se dívala na chlapíka vedle mě, a pak to zkusila taky. A vyhrála jsem! Moje nadšení bylo bez hranic.
Moje dvě stovky se rozmnožily! Tu sumičku jsem musela hned otočit. Pořád se mi dařilo. Až jsem nabyla přesvědčení, že mám šťastný den a že nesmím přetrhnout to štěstí, které mám. Byla jsem jako omámená.
Najednou jsem ale začala prohrávat, to mě ještě více utvrdilo v tom, že se karta zase obrátí, že ty peníze musím dostat zpátky. Měla jsem v ten den nejspíš u sebe nějakého vánočního anděla, protože se ve dveřích herny objevil najednou můj muž.
Chtěla jsem víc
Někdo mě viděl, jak vcházím do herny, a hned začerstva mu to zavolal. Tomáš se mnou musel třást, a pak mi vytrhnout peníze z rukou, abych je tam už dál neházela.
Vzpamatovala jsem se až doma. Můj muž přišel určitě v pravý čas, nejenže mi uhájil ty dvě stovky, ale ještě zůstalo něco z toho, co jsem vyhrála. Ježíšek nebyl sice moc bohatý, ale rozhodně lepší.
Vlasta (60), Brno
