Své dcery jsem milovala, ale prvního vnuka Jindříška mám snad ještě radši. Není nic, co bych mu nesplnila. Vím, že to není výchovné!

Asi to je všechno tím, že jsem měla dvě holky, a žádného syna. Jindříšek byl můj první vnuk, a já ho vnímala jako by byl můj vytoužený synáček, kterého jsem se nikdy nedočkala.

Už když si ho přinesla dcera Madla z porodnice, vzala jsem ho do náručí a nemohla se ho vzdát. Úplně jsem k němu přilnula a musela ho vidět každý den. Dokonce jsem kvůli tomu odešla předčasně do důchodu, abych ho mohla vozit v kočárku.

Už ráno jsem stála za rohem u domu mladých a čekala, až zeť odjede do práce – a pak jsem běžela a zvonila na dceru. Hlídala jsem vnuka při každé příležitosti, sama jsem se nabízela, takže si dcera s manželem žili docela spokojený, společenský život.

I vnuk si ke mně vybudoval nádherný vztah, chtěl být raději se mnou, než s mámou. Stěžoval si, co všechno mu rodiče nedovolí, a já mu to za jejich zády dopřávala.

Vztekal se

Kvůli němu jsem si později pořídila i tablet, aby u mě na něm mohl nerušeně hrát hry, které měl tak rád. Když mu bylo sedm, začala jsme se hádat s dcerou. Madla mi řekla do očí, že jsem jí syna rozmazlila a že mi ho už půjčovat nebude. To byla rána.

Čekala jsem každý den u školy, abych ho alespoň viděla. Jednou ztropil strašnou scénu přímo na ulici, že chce domů ke mně. Dupal, kopal a válel se po zemi. Aby byl konec té ostudy, tak mi ho dcera radši dala. Dnes chodí Jindra do páté třídy a nepatří mezi pilné žáky.

Dělá si, co chce

Neučí se, domácí úkoly psát nechce, rodiče neposlouchá. Před rokem se Madle narodila ještě dcera a na Jindru už nemá tolik času. Od té doby je zase denně u mě, občas si ho vezmu i na celý víkend. Musím ale říct, že jsem na něj už taky krátká.

Radila jsem se s kamarádkou a zkoušela i různé kroužky, které by mohly vnuka bavit. On je ale nechce, baví ho jen tablet, mobil a počítač. Dělá si, co chce. Dcera se zetěm už nad ním zlomili hůl, já ale stále doufám, že se mi ho podaří změnit.

Že to je jen dočasně a po pubertě to přejde. že se nenaplní hororové scénáře mého okolí a učitelů ve škole, že náš Jindra nedopadne dobře!

Blažena (68), Beroun