Jako dítě jsem často snila o krásné, exotické krajině. Zjevovaly se mi pohledy na moře v zapadajícím slunci. Až návštěva u vědmy mi otevřela oči. Připomněla mi dávné vzpomínky.
Když jsem uviděla prvně ty nádherné fotky exotického kraje, tak jsem měla pocit, že tam patřím. Že pobíhám na pobřeží a šplhám po liánách do koruny baobabu. Bylo mi tehdy deset let, když jsem ty fotky uviděla prvně. Udělaly na mě velký dojem.
Dívala jsem se na ně jako uhranutá. Před spaním se mi pak krajina toho exotického místa vybavovala ve tmě, do které jsem zírala. Viděla jsem sama sebe, jak běhám po pobřeží v písku a skáču do vln oceánu.
Hrozný sen
Jenže tehdy byla jiná doba a všechno bylo tak racionální, že mě ani nenapadlo vidět za tím snovým zjevem něco více. Uběhlo ale mnoho dalších let. Najednou jsem dostala příležitost letět na ostrov Zanzibar.
Velká exotika, ostrov leží v Indickém oceánu, kde se narodil oblíbenec mé generace – božský Freddie z legendární skupiny Queen. Všichni k tomuto místu vzhlíželi, i když to bylo pro černochy branou do pekla. Tam bylo totiž to největší překladiště otroků.
Místo nasáklé krví a bolestí. Ale to ví o tom kousku ráje málokdo. Můj syn Jáchym tam pracoval pro jednu cestovní kancelář a pozval mě, ať za ním přiletím. Nic takového jsem do té doby nezažila. První dva dny jsem se cítila jako v ráji.
Když jsem tam byla třetí den, najednou mě posedl stísněný pocit. Podivné zoufalství. Sen, který se mi tu noc zdál, byl děsivý.
Najednou jsem stála na pláži, kolem mě pobíhali nějací lidé a křičeli, viděla jsem, jak padá na zem moje sestra, můj bratr, otec − a jak volají o pomoc.
Všude bylo tolik zla a neštěstí. Otočila jsem se a běžela po kamenech jako o závod, až se mi rozedíraly nohy do krve.
Minulý život?
Viděla jsem kraj palmového lesa, v tom jsem upadla. Slyšela jsem křik, volání o pomoc, vedle mě padla na zem nějaká žena, která umírala. Třásla se, chytla mně za ruku a dívala se mi do očí. A najednou všechno zmizelo. Celý ten hrůzný výjev se rozplynul.
Ale nikdy jsem ho z hlavy už nevymazala. Dovolená na Zanzibaru skončila a já se vrátila domů. Příšerný sen se mi ale usadil v hlavě, až jsem jednou vyrazila k ženě, která se zabývala minulými životy.
A ta mě provedla mým životem, který je plný indicií, jichž jsem si do té doby nevšimla. Připomněla mi nejprve mé dětství.
Roztočila kyvadlo
Když mi bylo třináct, líbil se mi jeden kluk, vysoký, modrooký blonďák. Snažila jsem se získat jeho pozornost, a on se mi vysmál a hrubě mi řekl, že s takovou opicí se bavit nebude. Tolik mě to tehdy ranilo. Můj první muž mi řekl, že jsem jeho otrokyně.
A ten druhý mě dokonce bil. Podle vědmy, to bylo všechno pozůstatky z mého minulého života, kdy jsem podle ní byla černošskou otrokyní. Když jsem se jí zeptala, kde jsem podle jejího názoru žila, vzala křišťálové kyvadlo a roztočila ho nad mapou světa.
Chvíli nabíralo různé směry, až se nakonec zastavilo − v Indickém oceáně přesně nad ostrovem Zanzibar! „To byl váš domov!“ řekla mi.
Petra (60), Děčín
