Čekala jsem, kdy udeří krutý osud. Nechala jsem náš dům vysvětit a kupovala různé talismany. Přesto si chtěla smrt zase vzít svou daň. Odrazil ji až šperk darovaný z lásky.

J e to už čtyřicet let, co jsem potkala svého manžela Toníka. Stále se máme rádi, i když se nám už dávno objevily šediny. Máme dva zdravé a šikovné syny, kteří se postavili na vlastní nohy, ale z „mama hotelu“ se jim stále nechce.

A nám to nevadí. Zdálo by se, že mi nic nechybí. Přesto mě pronásledoval svíravý pocit. Nemohla jsem v noci spát, chvěla se strachy a měla noční můry.

Přemýšlela jsem nad dramaty, která se v naší rodině odehrála. Je to jako prokletí a já se bála, že ještě není zlomené a může se kdykoli ozvat.

Zrušená svatba

Hlavně o své syny a manžela jsem měla strach, protože ty podivné události, které se v naší rodině odehrály, se týkaly mužů. Můj dědeček se za nevyjasněných okolností oběsil na trámu ve stodole, přitom to byl moc hodný a pracovitý člověk.

Proč to udělal, se nikdy nezjistilo. Babička se s jeho smrtí nikdy nevyrovnala. Podobně odešel také prastrýc. Skočil ze skály a nenechal po sobě ani řádku. Když se chystala moje svatba, stalo se něco podobného v manželově rodině.

Už se blížil čas, a můj budoucí švagr nikde. Zdržel se v práci. Protože pevnou linku v kanceláři nikdo nezvedal, sedl Tonda do auta a vyrazil bratra hledat. Jeho kolegové tvrdili, že z práce dávno odešel.

Zastavil se ve třech hospodách, které byly při cestě a v místních obchodech. Nikdo o něm nevěděl. Zavolali jsme na policii. Ta našla švagrovu motorku opřenou v lese o strom nedaleko naší vesnice. A švagra oběšeného. Proč to udělal? Nikdo neměl tušení.

Kdo bude další? V manželství se nám narodil syn David. Poté přišel na svět Michal. Najednou jsme byli šťastní! Dlouho! A pak mě jednou po mnoha letech ze spaní probudila intuice – blíží se naše prokletí!

Můj muž v ten čas odešel do penze a mně přišlo, že je od té doby zadumaný… Vyzvídala jsem, jestli ho něco netrápí. Vrtěl hlavou. Můj neklid ale sílil.

Začala jsem nakupovat různé talismany, kameny pro štěstí, zvonečky, co přitahují pozitivní energii. Dům jsem nechala vysvětit a denně se modlila. Nic z toho nepomohlo.

Síla lásky

Jednoho dne mi zavolali do práce, že můj mladší syn spolykal prášky. A bylo to tady! Míša ležel v komatu. Nemohla jsem z toho spát. Když jsem vyčerpáním upadla do polospánku, zjevila se mi moje maminka.

Byla mladá, měla na sobě stavební šaty a na krku bílý náhrdelník s medailonkem. Ukázala na něj. Vyskočila jsem z postele. ten šperk musí být na půdě v krabici! Byl to dar mého otce mamince z lásky. Našla jsem ho, vyčistila a on se celý rozzářil.

Druhý den jsem ho nesla do nemocnice za synem jako svátost. A on nejspíš opravdu čaroval, protože Míša najednou, když jsem u něj seděla a držela ho za ruku, otevřel oči. Od té doby se u nás v rodině žádná tragédie nekonala. Medailonek prokletí asi definitivně porazil.

Iveta (63), Kroměříž