Domů     Moje děti jsou pořád v sobě
Moje děti jsou pořád v sobě
5 minut čtení

Být matkou není nikdy snadné. Ale co když se z vašich dětí stanou dospělí lidé, kteří se nesnáší? To je situace, se kterou si teď nevím rady.

I když jsem si vždycky přála, aby byli sourozenci oporou jeden druhému, realita je úplně jiná. Mám dvě děti, dceru a syna, a jsou to dvojčata. V dětství byli nerozluční. Hráli si spolu, tajně si šeptali do ucha, smáli se stejným hloupostem.

Když jeden dostal trest, druhý se ho zastával. Vypadalo to, že budou vždycky držet při sobě. Jenže jak rostli, jejich rozdílné povahy se začaly stále více projevovat. Už jako teenageři se začali hádat. Tehdy jsem to vnímala jako běžné sourozenecké šarvátky. Nikdy by mě nenapadlo, že se to v dospělosti přemění v otevřené nepřátelství.

Naschvály, které bolí

Dnes jsou oba dávno dospělí, mají své vlastní životy, ale vztah mezi nimi se stal skoro toxickým. Místo toho, aby si pomáhali, dělají si naschvály. Když se dcera vdala, syn na svatbu nepřišel.

Když syn potřeboval půjčit auto, dcera odmítla, i když ho zrovna nepotřebovala. A já poslouchám jejich vzájemné stížnosti a mám pocit, že stojím uprostřed bitevního pole a snažím se marně obě strany smířit.

Rozhodující chvíle

Jednou jsem se rozhodla, že to tak nenechám. Naplánovala jsem rodinný výlet na hory. Bylo mi jasné, že je oba na stejné místo nedostanu jen tak, takže jsem použila malou lest.

Každému jsem řekla, že ten druhý nakonec odmítl jet, ale že já bych byla ráda, kdyby alespoň jeden z nich jel se mnou. A tak oba dorazili s představou, že tam budu jen já. Když se setkali, nastala chvilka ticha. „Ty jsi tady taky?“ řekla dcera podrážděně.

Syn jen pokrčil rameny. „Máma mě přemluvila.“ První hodina výletu byla rozpačitá. Šli jsme mlčky, každý v jiné části stezky. Už jsem si začala říkat, že jsem si to měla raději ušetřit. Ten výlet se nevyvíjel vůbec dobře.

Zachránil ji

Ale pak se najednou zvedl vítr a dcera si nevšimla ledového úseku na cestě. Uklouzla a padala dozadu. Hrozil jí opravdu nebezpečný pád. V tu chvíli k ní syn bleskurychle přiskočil a instinktivně ji chytil za ruku a pomohl jí udržet rovnováhu.

„Díky,“ zamumlala ještě trochu v šoku. Ale já v tu chvíli věděla, že to tam pořád je! To jejich jedinečné pouto, které kdysi měli. V tu chvíli jsem pochopila, že nějaké promlouvání do duše by nemělo žádnou cenu. To oni si k sobě zase musí najít cestu.

Vysvětlovat jim, že jsou rodina, že jednoho dne možná nebudou mít nikoho jiného než sebe, by stejně nemělo žádný smysl.

Domluvy byly k ničemu

Také jsem to párkrát zkusila a vždy to končilo stejně. Ve svých výrazech se dokonale shodovali. Oči v sloup, podrážděné povzdechy, a nakonec vypukla vzájemná hádka, která mě úplně odrovnala. Někdy se ptám sama sebe: „Kde jsem udělala chybu…

Byla jsem snad nespravedlivá? Dala jsem jednomu víc lásky než druhému?“ Jen doufám, že jsem chybu neudělala a že to je prostě něco, co bych nemohla ovlivnit, i kdybych se snažila sebevíc.

Hledání cesty zpátky

Náš společný výlet do hor mi dodal alespoň malou naději. Věřím, že někde hluboko v jejich srdcích je pořád láska, která je kdysi spojovala. A tak se snažím dál, i když zatím marně, hledat způsoby, jak je sblížit.

Po výletě mezi nimi sice nezavládla zázračná harmonie, ale něco se změnilo. Začali si alespoň psát, i když jen kvůli praktickým věcem. Když měl syn narozeniny, dcera mu popřála, a když měla ona důležitý pracovní úspěch, syn jí poslal gratulaci. Možná je to zatím jen malý krok, ale pro mě znamená strašně moc.

Přesto chci ještě víc

Protože ať už se mezi nimi stalo cokoliv, věřím, že rodina je něco, co nikdy nepřestává existovat. A i když se nesnášejí, já je miluju oba stejně. Přesto bych chtěla, aby si odpustili úplně a měli se rádi jako dřív. Nechci, aby žili v zatrpklosti navždy.

Začala jsem tedy organizovat společné rodinné obědy. Ne vždy to jde hladce, někdy si vymění pár jízlivých poznámek, ale já se snažím vytvořit neutrální atmosféru. Nedávno jsme se setkali na oslavě mých narozenin.

Čekala jsem, že se oba zase budou hádat, ale překvapivě se dokázali normálně bavit. Dokonce si připili sklenkou vína! To mě utvrdilo v tom, že není vše ztraceno.

Možná to bude trvat ještě nějaký čas, ale věřím, že jednoho dne se na sebe přestanou dívat jako na nepřátele a znovu objeví ten sourozenecký vztah, který kdysi měli.

Vlasta M. (59), Písek

Související články
5 minut čtení
Po padesátce jsem měla pocit, že už mě v životě nic nečeká a že už mě nemůže nic překvapit. Život mi začal připadat poněkud šedý. Děti byly dospělé a měly své rodiny, s manželem jsme si vytvořili zajetou rutinu a po letech tvrdé práce jsem konečně měla čas i na sebe. Neměla jsem si nač stěžovat, ale ani nač se těšit. Život nám ale občas připraví zvraty, na které se nemůžeme nijak připravit. Ten
5 minut čtení
V životě každého člověka nastanou chvíle, které se vám zaryjí do paměti tak hluboko, že je nikdy nezapomenete. Často jsou to okamžiky mezi životem a smrtí. Jedním z takových okamžiků, který si budu pamatovat navždy, byl ten, kdy můj manžel, otec našich dětí a dědeček našich vnuků, zachránil život našemu sedmiletému Jakubovi. Byl to obyčejný den, nic nenasvědčovalo tomu, že by měl být něčím výji
2 minuty čtení
Bojím se o zdraví své vnučky Anetky. Je jako posedlá. Každý den je v posilovně a také jí a pije různé preparáty na posílení svalů a získání energie. Je jí sedmnáct let, vždycky to byla šikovná, sportovně nadaná dívenka po svém otci, mém synovi. Vždycky měla z tělocviku jedničku. Chodila na různé sporty, včetně tancování, plavání a tenisu. Co mi ale dělá poslední roky starosti, je její posedlost
3 minuty čtení
Děda byl něco jako šíleně smutná princezna. Neusmál se, jak byl den dlouhý, nic ho nebavilo. A tak se sešla rodinná rada, aby rozhodla, co s tím. Když zemřela máma, přemítali jsme, jak tátu rozveselit. Byl to nesplnitelný úkol. Táta byl nerudný mrzout, jezevec ze všeho nejraději zalezlý v noře. Mámu ale miloval celý život, ač to neuměl dávat najevo, a život bez ní byl pro něj nepředstavitelný.
2 minuty čtení
Rodiče nás vedli k tomu, abychom drželi jako rodina při sobě. Sestra je ale bez dětí a od té chvíle, co jí zemřel manžel, nám dělá ze života peklo. Moje sestra Kamila byla fajn. Byla o dva roky mladší než já a vyrůstaly jsme jako dvojčata. Chodily jsme na stejnou střední a pak se sešly i na stejné vysoké škole − na pedagogické fakultu. Ale zatímco já si našla na vysoké partnera, kterého jsem si
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dojdou bez velrybího trusu zásoby fosforu?
epochaplus.cz
Dojdou bez velrybího trusu zásoby fosforu?
Velryby nenabízí jen fascinující podívanou, gejzíry a zpěv. Taky kadí a fungují jako mořská kamionová doprava, převážející živiny potřebné pro život. Třeba fosfor. Bez fosforu se neobejde žádný živý organismus. Tvoří kostru molekuly DNA a je také součástí adenosintrifosfátu (ATP), nuleotidu, který buňce slouží jako palivo pro chemické reakce. Potřebujeme ho, aby kosti byly pevné,
Orientální palác uprostřed pouště
rezidenceonline.cz
Orientální palác uprostřed pouště
Její ladné křivky, uspořádání i barevnost vykazují charakteristiky exotické marocké architektury. Rezidence plná kleneb, kupolí, okouzlujících nádvoří, zahrad a extravagantní dekorativnosti dýchá tajemnou krásou, za níž stojí mimo jiné i zruční autentičtí řemeslníci. Casbah Cove je zosobněným snem chicagského realitního investora, který je sám horlivým amatérským dekoratérem. Poté, co našel vhodný pozemek pro svůj projekt,
Máte podlitiny po každém bouchnutí? Špatná srážlivost krve je vždy varovným signálem
epochalnisvet.cz
Máte podlitiny po každém bouchnutí? Špatná srážlivost krve je vždy varovným signálem
Zatímco zdravý člověk může bez zdravotních následků ztratit až 15 % své krve, někteří lidé tuto schopnost nemají. Nemusí se vždy jednat o vrozený problém, jako například u hemofilie. Zvýšená krvácivost se může rozvinout během života a poukazovat na jiné zdravotní problémy. Přitom krevní srážlivost, zdokonalovaná evolucí po miliony let, je klíčová pro přežití
Charles Leclerc: nový ambasador značky Chivas Regal
iluxus.cz
Charles Leclerc: nový ambasador značky Chivas Regal
Chivas Regal, ikona skotské whisky, navazuje globální spolupráci s Charlesem Leclercem – jezdcem Formule 1 a jednou z nejvýraznějších osobností týmu Scuderia Ferrari. Spojuje je vášeň pro mistrovst
Citronová rýže s kešu ořechy
nejsemsama.cz
Citronová rýže s kešu ořechy
Rýži na indický způsob podávejte samotnou či jako přílohu k masu. Ingredience: 150 g basmati rýže 1 citron 1 lžíce olivového oleje máslo 1 menší chilli paprička 1 lžička kurkumy ½ lžičky římského kmínu 30 g kešu oříšků ½ granátového jablka sůl hrst čerstvé koriandrové natě Postup: Rýži propláchněte a uvařte podle návodu v osolené
Koněpruské jeskyně a javoříčští netopýři už se probouzí
epochanacestach.cz
Koněpruské jeskyně a javoříčští netopýři už se probouzí
Hlavní sezóna zpřístupněných jeskyní sice začne až další víkend, ale už tuto sobotu 29. března 2025 zvou Koněpruské jeskyně na Berounsku na Jarní probouzení domu přírody Českého krasu. Javoříčské jeskyně na Olomoucku zase v sobotu chystají oblíbené Probouzení netopýrů. Program Zahájení sezóny v Koněpruských jeskyních na Zlatém koni v Českém krasu je naplánován v sobotu od 9:00
Kramár Přišel o velké peníze. Zpět je asi nedostane
nasehvezdy.cz
Kramár Přišel o velké peníze. Zpět je asi nedostane
Chtěl si zajistit bezstarostná tzv. stará kolena. Většinu svých peněz, více než třináct milionů korun, proto vložil do investičních fondů. Místo šestiprocentního úroku, který očekával a který mu neb
Zapečené žampiony se sýrem
tisicereceptu.cz
Zapečené žampiony se sýrem
A čím žampiony naplníte? Vepřovým masem s trochou voňavé majoránky a tymiánu. Surovina 250 g vepřového mletého masa 1 žlutá cibule 1/2 lžičky sušeného tymiánu 1/2 lžičky sušené majoránky 3 ž
Česká metoda na odhalení rakoviny slinivky získala americký patent
21stoleti.cz
Česká metoda na odhalení rakoviny slinivky získala americký patent
Zhoubné nádory slinivky břišní patří mezi nejagresivnější nádorová onemocnění, a to zejména kvůli jejich pozdní diagnostice. To by mohl do budoucna změnit jednoduchý test z krve, který by onemocnění o
Miranda Barbour: Kdo vedl ruku americké vražedkyně?
enigmaplus.cz
Miranda Barbour: Kdo vedl ruku americké vražedkyně?
V soudní síni je mrazivé ticho. Pohledy všech přítomných se upínají na teprve devatenáctiletou ženu oblečenou do vězeňského oblečení. „Říkám vám, že ubodán být neměl. Můj manžel ho měl pouze uškrtit,“
Nejdříve jsem běžela do kostela!
skutecnepribehy.cz
Nejdříve jsem běžela do kostela!
Byla to potvora. Svedla mého muže a neváhala k tomu použít kouzla a čáry. Musela jsem jí oplatit stejnou mincí, aby byl Venca zase jen můj! Od první chvíle, kdy jsem tu ženskou viděla, mi bylo jasné, co je zač. Přistěhovala se do našeho sousedství původně s partnerem. Byl to takový neduživý chudáček, nemluva, kterého měla místo psa. Jen
Válka o španělské dědictví: Boje krutě zasáhly i Moravu
historyplus.cz
Válka o španělské dědictví: Boje krutě zasáhly i Moravu
Při drancování Vsetína ukradli, co mohli, skoro celé město vypálili a povraždili stovky jeho obyvatel! Kurucům to ale nestačí. Potřebují další proviant, hledat ho chtějí ve Strážnici. Moravská zemská milice, posílená o císařské jednotky, však jejich plány překazí. Smrtí bezdětného krále Karla II. (*1661) v listopadu 1700 osiřel španělský trůn. Zájem o něj projeví rakouští