Domů     Dám lásce ještě poslední šanci
Dám lásce ještě poslední šanci
5 minut čtení

V mém věku už má každý něco za sebou. Já například chvíle plné lásky, dvě manželství, dvě bolestná zklamání i hluboké propady a také dva nechutné rozvody.

Přesto jsem si řekla, že si zasloužím ještě jednu šanci. Život není jen o samotě, smíření a nostalgii nad tím, co bylo. Je o tom, co ještě může být… Po dvou rozvodech bych si mohla říct: „Stačilo.

Muži jsou všichni stejní.“ Ale to bych se vzdávala příliš snadno. Ano, láska bolí, rozchody jsou těžké, ale copak si umím představit zbytek života v osamění? Vzpomínám na chvíle, kdy jsem si říkala, že už žádný vztah nechci.

Dvakrát a dost? Ale kdeže!

Našeptávač jménem strach mi podsouval: „Budeš zklamaná, opět tě někdo raní, bude to zase stejné.“ Jenže na druhé straně stála touha po blízkosti, po sdílení radostí i starostí, po dotecích a rozhovorech dlouho do noci.

Nejdůležitější lekcí, jakou mi život dal, je pochopení, že pokud nevěřím sama sobě, nemůžu čekat, že mi uvěří někdo jiný. Rozvody mě naučily, že sebeláska je základem zdravého vztahu. Dlouho jsem si myslela, že mám-li partnera, budu šťastná.

Až když jsem byla sama, pochopila jsem, že nejprve musím být spokojená sama se sebou. Začala jsem tedy cestovat, objevovat nové neotřelé koníčky, věnovat se věcem, které jsem neznala a teď mi dělají radost.

Ať si povídají

Přestala jsem se trápit tím, co si o mně myslí okolí. A paradoxně právě v této fázi mi došlo, že muž není spása, ale parťák. Přiznávám, že dříve jsem měla sklony vidět muže jako zachránce. Očekávala jsem, že mi přinesou štěstí a naplní můj život.

Dnes vím, že žádný muž mě nezachrání, pokud se nejprve nezachráním sama. Nehledám prince na bílém koni, ale partnera, se kterým si budeme vzájemně oporou.

Hledám někoho, s kým se budu smát, s kým budu moct být sama sebou, s kým si budu užívat obyčejné radosti života. Někoho, kdo mě nebude chtít měnit, ale kdo mě přijme takovou, jaká jsem. A to je rozdíl oproti mým minulým vztahům. Teď už totiž stoprocentně vím, co chci a co rozhodně nechci.

Kamarádka mi pomohla

Mé pochybnosti rozehnala kamarádka, která si s ničím hlavu moc neláme a je se vším hned hotová. A právě od ní jsem si nechala vytvořit profil na seznamce. Ona tam sbírá chlapy jako ponožky, jednoho mladšího a hezčího než druhého a osamění ji rozhodně netrápí.

První týdny ale pro mě byly zklamáním. Čekala mě jen spousta vlažných konverzací, nezajímavých odpovědí, a podivných chlápků, kteří hledali jen rozptýlení, ale také spousta nevyžádaných pornosnímků, které opravdu nestály ani za pohled.

Povídali jsme si

A pak přišla zpráva od Petra. Nebyla to jen typická otázka typu „Jak se máš?“, ale zajímal se o vše. Co ráda dělám, jaký mám vztah ke knihám a cestování. Konverzace se rozvinula tak přirozeně, že jsme během několika dní přešli k telefonátům.

A protelefonovali jsme spolu klidně i celé večery. Po dvou týdnech jsme se setkali. Nervozita opadla během prvních minut, když mě přivítal srdečným úsměvem. Byl to normální, sympatický chlap.

Strávili jsme celé odpoledne procházkou podzimním parkem, povídali si o životě, o tom, co nás formovalo, čím jsme si prošli. Měla jsem pocit, že mluvím s někým, kdo mě opravdu vnímá a chápe. S člověkem, se kterým se znám snad celý život!

Vrátil mi do života radost

Neříkám, že to byl okamžitý zásah Amorova šípu, ale něco v něm mě přitahovalo. Po dlouhé době jsem cítila, že s někým mohu být naprosto sama sebou. Postupem času jsme se začali vídat častěji a já si uvědomila, že moje obavy z dalšího vztahu mizí.

Když přišly první intimní chvíle, bylo vše tak přirozené, jak jsem snad ani nikdy nezažila. „Aha, tak takhle vypadá ten skvělý sex!“ řekla jsem si v duchu. Bylo osvěžující sdílet běžné chvíle s někým, kdo neměl potřebu mě posuzovat nebo měnit.

Petr není dokonalý, stejně jako já. Ale naučila jsem se, že v lásce nejde o hledání ideálu, nýbrž o hledání člověka, se kterým se cítím dobře. Znovu jsem objevila, jaké to je plánovat víkend ve dvou, těšit se na společné chvíle a nebát se projevit city.

Štěstí přeje odvážným

Vzpomínám na okamžik, kdy mě vzal na výlet do malé horské vesnice. Sníh křupal pod nohama, zmrzlé stromy se třpytily ve slunečním světle a já se cítila naprosto klidná.

V tu chvíli jsem si uvědomila, že štěstí není jen velké gesto nebo ohňostroj emocí, ale že ho tvoří právě tyto tiché, upřímné chvíle. Nikdy bych si nemyslela, že ještě někdy řeknu: „Jsem zamilovaná.“ Ale stalo se.

A i kdyby tento vztah nevyšel, už se nebojím hledat dál. Protože vím, že láska není jen pro mladé, ale je pro všechny, kteří jsou ochotní otevřít své srdce.

Světlo na konci tunelu

Věřím, že odvaha se vyplácí. Život je příliš krátký na to, abych ho promarnila v samotě a obavách. Chci milovat a být milována.

Možná se spálím, možná ne, ale rozhodně vím, že žiju. A tak jdu dál, s hlavou vztyčenou. Protože zklamání jsou minulost a budoucnost se na mě směje. Zatím má tvář Petra!

Dita R. (57), Třinec

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může