Po rozvodu jsme se s maminkou odstěhovaly do jiného domu ve starém městě. Děly se v něm divné věci, které se pravidelně opakovaly a vždy ve stejném pořadí.
Je tomu dvacet let zpátky, rozváděli se nám rodiče, a já se sestrou jsme zůstaly u maminky. Odstěhovaly jsme se do jiného bytu na druhém konci města. Ze začátku se nám v bytě líbilo, dokud se nezačaly dít divné věci.
Jednou, bylo to před Vánoci, vyrazila maminka na vánoční nákupy a v našem novém domově se najednou probudily podivné síly. Nikdy na to já ani sestra nezapomeneme. Bydlely jsme v panelovém domě v 8. patře a když na nás někdo zvonil, vykoukly jsme z okna.
Předtím jsme ale musely odtáhnout záclonu na jeden konec okna, abychom mohly okno otevřít.
Záclona se odhrnula
Bylo kolem 18. hodiny, když někdo zazvonil. Seděly jsme se sestrou v obýváku a dívaly se na televizi. Vstala jsem, šla do našeho pokoje, odhrnula záclonu a vykoukla z okna. Dole ale nikdo nebyl.
Vracela jsem do obýváku s tím, že chtěl asi někdo otevřít a zvonil na kohokoliv, kdo mu zabzučí. Už jsem byla u dveří, když jsem zaslechla za zády šramot, otočila jsem se a koukám – záclona se sama od sebe sunula zpět. Pomalu.
Vyrazila jsem z pokoje do obýváku, ale ségře jsem nic neřekla. Byla ještě malá a já nechtěla, aby se bála. Měli jsme u sebe našeho psa, a ten začal najednou hlasitě štěkat. Dveře do obýváku, které jsem za sebou přivřela, se najednou otevřely dokořán. Astor vyskočil a úplně se rozběsnil.
Schoval se pod křeslo
Na obývací stěně, kde stály květiny, se listy zachvěly, jakoby někdo kolem prošel. A vypnula se televize. Astor se snažil schovat pod křeslo.
Dostala jsem šílený strach a běžela zavolat z pevné linky mámě na mobil, ať přijede okamžitě domů, že máme hrozný strach a popsala jí, co se děje. Máma byla do deseti minut doma.
Ty minuty byly k nepřečkání, protože ještě spadl obraz ze stěny a v kuchyni se sama zapnula samovarná konvice. Naše máma na nadpřirozeno naštěstí věří, takže si to vysvětlila tím, že v bytě straší.
Bydlely jsme v něm dalších šest let a nakonec jsme si zvykly, že se nám večer kolem půl sedmé vypne televize a chvíli na to se zapne konev. Zachvěje se obraz na zdi a listy květin na stěně.
Moje sestra dokonce tvrdila, že v pokojíčku v noci viděla u postele stát nějakou starou paní. Když jsme se odstěhovaly a s odstupem času na tyhle věci vzpomínaly, tak nám máma řekla, že byt nám pronajal syn paní, která tam zemřela.
Jitka (37), Olomouc