Domů     Na lásku u moře nezapomenu!
Na lásku u moře nezapomenu!
5 minut čtení

V mládí člověk prožije chvíle, které si pak celý život rád připomíná. Nejkrásnější jsou ty, které se týkají lásky.

V osmdesátých letech nebylo u nás možné volně cestovat, a tak se většina zahraničních dovolených odehrávala ve „spřátelených“ zemích. Nejoblíbenějším cílem naší rodiny bylo vždy Bulharsko.

Trávili jsme tam u moře skoro každý rok. Bylo to jako přes kopírák, ale byla jsem na druhou stranu ráda, že jsme alespoň někam jeli a já si mohla rok co rok užít pláž a moře.

Toužila jsem po zábavě

Když jsem se ale dostala do puberty, zoufale jsem toužila po něčem jiném – chtěla jsem prázdniny trávit s kamarády a užívat si zábavu. Ve svých téměř osmnácti letech jsem si vymínila, že tentokrát jedu s rodiči a mladším bratrem do Bulharska naposledy.

Kdyby to záleželo na mně, tak raději než na plážích Černého moře bych se opalovala s partou přátel někde v Čechách u rybníka. O tom však do mé plnoletosti nechtěli rodiče ani slyšet.

První dny pobytu to skutečně vypadalo, že většinu času strávím opalováním, koupáním a přemýšlením o tom, jak by mi bylo někde lépe s partou mých vrstevníků. Knížky, které jsem si s sebou vzala, jsem měla přečtené za dva dny.

Zkoušela jsem se rozhlížet kolem, zda bych nenatrefila na nějakou kamarádku v mém věku, případně i kluka.

Vynořil se z vody

Čtvrtý den našeho desetidenního pobytu jsem plavala na nafukovací matraci co nejdál od břehu. Líně jsem sledovala dění na břehu a myšlenkami byla úplně mimo, a proto jsem se polekala, když se z vody kousek ode mě někdo vynořil.

Byl to asi dvacetiletý kluk, který se tu potápěl. Připlaval ke mně a začal se mi omlouvat cizí řečí. Přitom se na mě krásně usmíval.

Popletl mi hlavu

Pochopila jsem, že je to Bulhar. Se svými znalostmi ruštiny, která byla tenkrát všude povinná, jsme se nakonec nějak domluvili. Představil se mi jako Nikolaj, ale chtěl, abych mu říkala Niku.

Byl hezký, snědý, s tmavýma očima a já – možná i z nedostatku jiných příležitostí – jsem se do něho během minuty zamilovala. Zbytek odpoledne jsme pak strávili s Nikem v moři i na pláži. Řekla jsem o něm rodičům, aby neměli starosti nebo připomínky.

Dobře věděli, jak se na společné dovolené nudím, a tak mi nechali celkem volné pole působnosti, za což jsem jim byla vděčná.

Už nám zbývalo jen pár dní

O svém novém známém jsem se dozvěděla, že pochází z vnitrozemí – z hlavního města Sofie – a studuje na univerzitě. Naše zalíbení bylo vzájemné. Věděla jsem, že v dalších dnech pobytu se už rozhodně nudit nebudu.

Najednou jsem litovala, že jich už bude pouze šest. Před mými rodiči jsme se k sobě nechovali nijak důvěrně, ale když jsme byli sami, vodili jsme se za ruce, líbali se a objímali.

Přívěsek na památku

V den, kdy se blížila chvíle našeho odjezdu, za mnou přišel a přinesl mi něco na památku: krásný pozlacený přívěsek. Bulharsky na něm bylo napsáno mé jméno – Petra. Netušila jsem, zda ho někde koupil, nebo nechal vyrobit, ale udělal mi moc velkou radost.

V tu chvíli jsem ho pevně objala a do ucha mu zašeptala, že ho miluji. Pak ještě poslední polibek, poslední zamávání a letní lásce byl konec.

Život šel dál

Psali jsme si pak s Nikem asi půl roku, ale život šel dál. Vystudovala jsem vysokou školu, začala pracovat, po nějaké době jsem se provdala a přivedla na svět dvě děti.

Dávnou několikadenní lásku z Bulharska mi připomínal pouze onen přívěsek s mým jménem a pár fotografií. Nikovu adresu jsem ztratila – v krabici s „památkami“ zůstaly jen jeho dopisy, nikoliv obálky. Nepředpokládala jsem, že bych se s ním ještě někdy setkala.

Beztak bychom se po takové době asi ani nepoznali. Do Bulharska jsem se dostala znovu po třiceti letech. S pocitem nostalgie jsem se jednoho dne opět ocitla v témže kempu jako kdysi s rodiči. Vzpomínky se mi vrátily jako živé.

Měla jsem na sobě kvůli vzpomínkám i přívěsek od Nika. V letních šatech jsme se druhého dne po příjezdu procházeli kempem. Vtom jsem zaslechla, jak někdo lámanou češtinou volá moje jméno. Byl to on.

Poznala jsem ho i po těch letech, třebaže přibral a jeho tvář zdobil mužný knír. Poznal mě podle přívěsku, který mi kdysi daroval.

Vzpomínky

Bylo to neuvěřitelné shledání. Objali jsme se a dali si letmou pusu. Také Nik tu byl s rodinou. Došlo ke vzájemnému představování a po zbytek pobytu jsme měli v kempu dobré přátele.

Jezdíme od těch dob do Bulharska pravidelně, dnes už sami, bez dětí a s Nikem a jeho ženou se každé léto potkáváme. A já si tak každý rok vzpomenu na své dospívání a na to, jak jsem se poprvé zamilovala.

Petra V. (58), Brno

Související články
3 minuty čtení
Byla jsem dlouhá léta sama a myslela jsem si, že už to tak, jak se říká, doklepu. Ale přišel první máj, lásky čas, a všechno bylo jinak. V naší obci se první máj vždy svědomitě slaví. Nemyslím prvomájovým průvodem, ten se již celá desetiletí nepořádá, ale slavíme jej coby svátek lásky, radosti a tance. Scházíme se na návsi pod májí, zdobenou nahoře věncem a stuhami z krepového papíru. Nechybí t
3 minuty čtení
Nikdy nevíte, zda ten, do koho se v mládí zakoukáte, je doopravdy ten pravý. Postupem času to naopak víte určitě. Byla jsem tajně zamilovaná do jednoho hezkého spolužáka, ale vyrozuměla jsem, že takových je nás víc. Byl to takový tmavovlasý krasavec, navíc ve všem vynikal, šla mu matika, perlil ve fotbale a dobře to všechno věděl, takže byl bohužel i trošičku nafoukaný. Když jsme měli jednou ve
3 minuty čtení
S manželem jsem si připadala jako na vojně. Od rána do večera jen dával rozkazy. Rozvod byl nejlepším krokem mého života. Mnohokrát jsem přemýšlela o kamarádovi manžela Jirkovi. Vídali jsme se celá desetiletí, navštěvovali jsme se, jezdili jsme spolu na dovolenou, to už měl Jirka rodinu, manželku a dva syny, a my jsme měli také syna. Ač se Jirka a můj muž od dětství kamarádili, byl každý jiný.
5 minut čtení
Myslela jsem si, že v důchodu mě už nic nového nečeká. Pak mi ale do života vstoupil soused a už v něm i zůstal. Láska zkrátka nezná věk. Když je člověk v důchodu, život se umí zpomalit až na hranici únosnosti. Vždycky jsem byla společenská a měla ráda kolem sebe lidi. Jenže když mi krátce po odchodu do důchodu zemřel muž, všechno bylo najednou jinak. Syn s dcerou bydleli na opačném konci repub
3 minuty čtení
Svátky jara si pro mě připravily opravdový zázrak. Přesvědčily mě, že láska skutečně existuje, ač jsem v ni již pomalu přestávala věřit. Velikonoce jsou časem zázraků. Na Velký pátek rozkvétá zlaté kapradí, otevírají se skály, tvrze, zříceniny a vydávají poklady, zvony odlétají do Říma a děje se zkrátka mnoho neuvěřitelných věcí. Není divu, že se naše láska narodila právě o Velikonocích, ač zro
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Bílá hora: Osudová chyba: Praha nezavřela brány
historyplus.cz
Bílá hora: Osudová chyba: Praha nezavřela brány
Je temná noc z 8. na 9. listopadu 1620. V Praze se horečně rokuje. Kolem Fridricha Falckého zasedá válečná rada, která se domlouvá, co dál. Atmosféra připomíná nálady při pohřbu. „Nejlepší bude město vydat,“ prosazuje zcela nepochopitelně svůj názor Kristián starší z Anhaltu. Král ho poslechne. Jako už tolikrát.   „Braňme Prahu,“ vyzývá kalvinista a
Kreditní karta vznikla z trapné situace v restauraci. Dokonale změnila svět
epochaplus.cz
Kreditní karta vznikla z trapné situace v restauraci. Dokonale změnila svět
Zapomeňte na romantické představy o technologických vizionářích. Kreditní karta vzniká úplně jinak: u stolu, mezi talíři, a hlavně v momentě, kdy je trapas tak velký, že by se dal krájet nožem na steak. „Promiňte… já asi nemám peněženku.“ Ticho u stolu by se dalo prodávat po gramech. Americký podnikatel Frank McNamara sedí v newyorské restauraci,
Místo svatby Bílé měl být náhlý rozchod!
nasehvezdy.cz
Místo svatby Bílé měl být náhlý rozchod!
Velkolepou zprávou se otřásl celý showbyznys. Zpěvačka Lucie Bílá (60) a její přítel, roadmanažer Radek Filipi (42), si po mnoha společných letech řekli sladké „ano“. Proběhla přísně utajovaná sva
Pražský Hrad, který okouzlil i hvězdy
epochanacestach.cz
Pražský Hrad, který okouzlil i hvězdy
Praha má svou nezaměnitelnou tvář. Hradní paláce nad Vltavou vytvářejí pohled, který zná celý svět. Je to obraz, který okouzluje po staletí a nikdy nezevšední.   Neexistuje snad jediný Čech, který by ho neznal. Pražský hrad se objevuje na pohlednicích, ve filmech i na fotkách. A kdo si plánuje výlet do naší metropole, má ho
Italská Panzanella
nejsemsama.cz
Italská Panzanella
Využijte starší veku či bílý chléb a připravte si tradiční salát, který vás přenese do slunné Itálie. Na 4 porce potřebujete: ✿ 4 velká rajčata ✿ 1 červenou cibuli ✿ 2 stroužky česneku ✿ 300 g starší bagety nebo bílého chleba ✿ 1 lžíci kaparů ✿ 50 ml vinného octa ✿ 100 ml olivového oleje ✿ ½ lžičky třtinového cukru ✿ hrst bazalky ✿ sůl 1. Bagetu
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
rezidenceonline.cz
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
Pokud váš trávník po zimě připomíná spíš flekatý koberec než lákavý zelený porost, není to náhoda. Jaro vždy nemilosrdně odhalí místa, kde plevel využil náskok, který získal ještě před začátkem sezóny. Dobrou zprávou je, že právě teď máte šanci změnit pravidla hry. Když půda volá o pomoc Důvod, proč se plevele na jaře chovají životaschopněji
Česko spouští kampaň, která dává čtení nový jazyk i energii
iluxus.cz
Česko spouští kampaň, která dává čtení nový jazyk i energii
Podle dat Evropské federace nakladatelů polovina dospělých Evropanů dnes vůbec nečte. Přestože výzkumy ukazují, že pravidelní čtenáři žijí v průměru o dva roky déle . V Česku na to reaguje osvětová ka
Sny o motýlech byly varováním osudu
skutecnepribehy.cz
Sny o motýlech byly varováním osudu
Jen jsem zavřela oči, už tu byli a útočili na mě. Motýli v mých snech znázorňovali moji největší noční můru. Nikdy jsem na nadpřirozeno nevěřila. Na sny a pověry v naší rodině nevěřil nikdo. Takovým věcem, jako jsou věštecké sny, jsme se doma smáli. Jednoho dne jsem se ale těmto věcem posmívat přestala. Měla jsem zrovna před maturitou, když
Světelné koule u města Marfa: Stále nemají jasné vysvětlení!
epochalnisvet.cz
Světelné koule u města Marfa: Stále nemají jasné vysvětlení!
Je to optický jev, které nedává spát badatelům z celého světa. Řeč je o záhadných světlech v blízkosti města Marfa v americkém státě Texas. Údajně mohou být žlutooranžová, zaznamenat prý ale lze i jiné odstíny. Co jsou zač?   Děje se nám to přímo před očima, ale nikdo neví proč. Záhadami opředená světla u města Marfa jsou nejčastěji
Vodík v srdci planety: nové stopy po původu zemských oceánů
21stoleti.cz
Vodík v srdci planety: nové stopy po původu zemských oceánů
Jak velkým množstvím vody se naše planeta může pochlubit? Odpověď možná neleží jen na jejím povrchu. Nový výzkum naznačuje, že v kovovém jádru planety může být ukryté obrovské množství vodíku. A poku
Marináda z vína
tisicereceptu.cz
Marináda z vína
Díky marinádě z vína získají grilované pokrmy lahodnou chuť a křehkost. Potřebujete 0,7 l bílého nebo červeného vína 1 sklenka octa 1 sklenka oleje 3 cibule 3 stonky řapíkatého celeru 3 mrk
Chevalier d’Éon: Byl špion francouzského krále ve skutečnosti ženou?
enigmaplus.cz
Chevalier d’Éon: Byl špion francouzského krále ve skutečnosti ženou?
Byl to úspěšný špion, diplomat, válečný hrdina, a zároveň jedna z největších záhad francouzského dvora. Chevalier d'Éon dokázal mistrně balancovat mezi dvěma identitami tak přesvědčivě, že o jeho pohl