Domů     Na lásku u moře nezapomenu!
Na lásku u moře nezapomenu!
5 minut čtení

V mládí člověk prožije chvíle, které si pak celý život rád připomíná. Nejkrásnější jsou ty, které se týkají lásky.

V osmdesátých letech nebylo u nás možné volně cestovat, a tak se většina zahraničních dovolených odehrávala ve „spřátelených“ zemích. Nejoblíbenějším cílem naší rodiny bylo vždy Bulharsko.

Trávili jsme tam u moře skoro každý rok. Bylo to jako přes kopírák, ale byla jsem na druhou stranu ráda, že jsme alespoň někam jeli a já si mohla rok co rok užít pláž a moře.

Toužila jsem po zábavě

Když jsem se ale dostala do puberty, zoufale jsem toužila po něčem jiném – chtěla jsem prázdniny trávit s kamarády a užívat si zábavu. Ve svých téměř osmnácti letech jsem si vymínila, že tentokrát jedu s rodiči a mladším bratrem do Bulharska naposledy.

Kdyby to záleželo na mně, tak raději než na plážích Černého moře bych se opalovala s partou přátel někde v Čechách u rybníka. O tom však do mé plnoletosti nechtěli rodiče ani slyšet.

První dny pobytu to skutečně vypadalo, že většinu času strávím opalováním, koupáním a přemýšlením o tom, jak by mi bylo někde lépe s partou mých vrstevníků. Knížky, které jsem si s sebou vzala, jsem měla přečtené za dva dny.

Zkoušela jsem se rozhlížet kolem, zda bych nenatrefila na nějakou kamarádku v mém věku, případně i kluka.

Vynořil se z vody

Čtvrtý den našeho desetidenního pobytu jsem plavala na nafukovací matraci co nejdál od břehu. Líně jsem sledovala dění na břehu a myšlenkami byla úplně mimo, a proto jsem se polekala, když se z vody kousek ode mě někdo vynořil.

Byl to asi dvacetiletý kluk, který se tu potápěl. Připlaval ke mně a začal se mi omlouvat cizí řečí. Přitom se na mě krásně usmíval.

Popletl mi hlavu

Pochopila jsem, že je to Bulhar. Se svými znalostmi ruštiny, která byla tenkrát všude povinná, jsme se nakonec nějak domluvili. Představil se mi jako Nikolaj, ale chtěl, abych mu říkala Niku.

Byl hezký, snědý, s tmavýma očima a já – možná i z nedostatku jiných příležitostí – jsem se do něho během minuty zamilovala. Zbytek odpoledne jsme pak strávili s Nikem v moři i na pláži. Řekla jsem o něm rodičům, aby neměli starosti nebo připomínky.

Dobře věděli, jak se na společné dovolené nudím, a tak mi nechali celkem volné pole působnosti, za což jsem jim byla vděčná.

Už nám zbývalo jen pár dní

O svém novém známém jsem se dozvěděla, že pochází z vnitrozemí – z hlavního města Sofie – a studuje na univerzitě. Naše zalíbení bylo vzájemné. Věděla jsem, že v dalších dnech pobytu se už rozhodně nudit nebudu.

Najednou jsem litovala, že jich už bude pouze šest. Před mými rodiči jsme se k sobě nechovali nijak důvěrně, ale když jsme byli sami, vodili jsme se za ruce, líbali se a objímali.

Přívěsek na památku

V den, kdy se blížila chvíle našeho odjezdu, za mnou přišel a přinesl mi něco na památku: krásný pozlacený přívěsek. Bulharsky na něm bylo napsáno mé jméno – Petra. Netušila jsem, zda ho někde koupil, nebo nechal vyrobit, ale udělal mi moc velkou radost.

V tu chvíli jsem ho pevně objala a do ucha mu zašeptala, že ho miluji. Pak ještě poslední polibek, poslední zamávání a letní lásce byl konec.

Život šel dál

Psali jsme si pak s Nikem asi půl roku, ale život šel dál. Vystudovala jsem vysokou školu, začala pracovat, po nějaké době jsem se provdala a přivedla na svět dvě děti.

Dávnou několikadenní lásku z Bulharska mi připomínal pouze onen přívěsek s mým jménem a pár fotografií. Nikovu adresu jsem ztratila – v krabici s „památkami“ zůstaly jen jeho dopisy, nikoliv obálky. Nepředpokládala jsem, že bych se s ním ještě někdy setkala.

Beztak bychom se po takové době asi ani nepoznali. Do Bulharska jsem se dostala znovu po třiceti letech. S pocitem nostalgie jsem se jednoho dne opět ocitla v témže kempu jako kdysi s rodiči. Vzpomínky se mi vrátily jako živé.

Měla jsem na sobě kvůli vzpomínkám i přívěsek od Nika. V letních šatech jsme se druhého dne po příjezdu procházeli kempem. Vtom jsem zaslechla, jak někdo lámanou češtinou volá moje jméno. Byl to on.

Poznala jsem ho i po těch letech, třebaže přibral a jeho tvář zdobil mužný knír. Poznal mě podle přívěsku, který mi kdysi daroval.

Vzpomínky

Bylo to neuvěřitelné shledání. Objali jsme se a dali si letmou pusu. Také Nik tu byl s rodinou. Došlo ke vzájemnému představování a po zbytek pobytu jsme měli v kempu dobré přátele.

Jezdíme od těch dob do Bulharska pravidelně, dnes už sami, bez dětí a s Nikem a jeho ženou se každé léto potkáváme. A já si tak každý rok vzpomenu na své dospívání a na to, jak jsem se poprvé zamilovala.

Petra V. (58), Brno

Související články
3 minuty čtení
Nemůžu uvěřit, co jsme všechno s kamarádkou vyváděly, když nám bylo šestnáct. Bylo to spíš trapné než vtipné. Chtěly jsme, aby si nás všimli kluci. Hlavně tedy ten jeden. Je to už dávno. Bylo nám s kamarádkou Mirkou šestnáct let a neustále jsme na sebe chtěly za každou cenu upozorňovat, aby si nás každý všiml. Vyváděly jsme psí kusy, což vyvrcholilo, když se v chatové osadě, kam obě naše rodiny
3 minuty čtení
Máma a tety nade mnou naříkaly, myslely si, že se už nevdám. Ale osud za mnou poslal to auto, které mě sledovalo. Táhlo mi už na čtyřicet, když jsme se seznámili, a to ne zcela tradičním způsobem. Jela jsem jako vždy z práce na kole. Byl pěkný jarní den, nezvykle slunečno. Šlapala jsem po úzké asfaltce, koukala na pomalu se probouzející krajinu a cítila radost ze života, když se za mnou objevil
8 minut čtení
Chodili jsme s Honzou do téže třídy, ale v podstatě jsme se ignorovali. Kdyby mi někdo řekl, že se časem sblížíme, vysmála bych se mu. Zuřivě jsme se nenáviděli. Dnes se tomu musím smát, ale tehdy mi to směšné nepřipadalo. Jmenoval se Honza, bydlel s rodiči v naší ulici. Naše rodiny se neměly rády odnepaměti. Nejspíš proto, že Honzovi předkové byli bohatí sedláci, zatímco naši předkové byli chu
4 minuty čtení
S Luďkem jsme žili aktivně. Milovali jsme tanec, toulky po horách, cestování. Pro svoji vášeň jsme se vzdali i dětí. Chtěli jsme žít jeden pro druhého. V šedesáti letech jsme měli formu jako třicátníci. To se ovšem změnilo ve chvíli, kdy Luděk chytil infikované klíště. Luděk nikdy nepatřil k těm mužům, kteří by brečeli nad tím, že mají rýmu nebo zvýšenou teplotu. Byl to pořádný chlap, kterého j
5 minut čtení
Prožila jsem nelehké životní období. Zemřel mi manžel, kterého jsem hluboce milovala. Poté jsem ale zjistila, že něco cítím k jeho bratrovi. Markova smrt otřásla mým životem. V jediném okamžiku jsem ztratila nejen manžela, ale i nejlepšího přítele. Spolu s ním zmizel můj klidný život, pocit bezpečí i jistota. Čas po jeho odchodu byl plný bolesti, která se zdála být nekonečná. Jedinou osobou, kt
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Moje vnučka Anička se stala obětí šikany
skutecnepribehy.cz
Moje vnučka Anička se stala obětí šikany
Tehdy jsme netušili, jaké nebezpečí se může na internetu skrývat. Naše Anička byla také příliš důvěřivá. Naletěla podlému spolužákovi. Na základní škole měla vnučka vyznamenání, a tak nebylo překvapující, když se dostala na gymnázium. Co se týče kluků, měla ale Anička problémy. Celé hodiny trávila u počítače. Byla vlk samotář, takový duch třídy, a ti přitahují šikanu… Jednoho
Skvělý jahodový tvarožník
tisicereceptu.cz
Skvělý jahodový tvarožník
Tvarožník je tuzemskou obdobou italského tiramisu. Ingredience 400 g jahod 120 g piškotů 350 g zakysané smetany 400 g plnotučného tvarohu 2 vanilkové cukry 3 lžíce moučkového cukru 2 lžíce
Kostka cukru se rodí kvůli poraněnému prstu: Dačická hádka s homolí změní celý svět
epochaplus.cz
Kostka cukru se rodí kvůli poraněnému prstu: Dačická hádka s homolí změní celý svět
Dnes ji hodíme do kávy, zamícháme a za pár vteřin na ni zapomeneme. Jenže malá kostka cukru má za sebou příběh, který začíná obrovskou homolí, sekáčkem, poraněným prstem a nejspíš i pořádně podrážděnou manželkou. Světový vynález se totiž nerodí v laboratoři plné bílých plášťů, ale v roce 1841 v moravských Dačicích. A hlavní padouch? Kus
Fibromyalgie, záhadná bolest celého těla, má zřejmě genetické základy
21stoleti.cz
Fibromyalgie, záhadná bolest celého těla, má zřejmě genetické základy
Dlouhodobá bolest svalů a kloubů, která se nelepší, únava i poruchy spánku provází fibromyalgii, chronické nezánětlivé onemocnění pohybového aparátu. Nejnovější studie, provedená na 2,5 milionu lidí u
Z Blaníku na Říp a zase zpátky: Vydejte se po stopách českých legend
epochanacestach.cz
Z Blaníku na Říp a zase zpátky: Vydejte se po stopách českých legend
Na jedné straně bájný Blaník s vojskem spících rytířů, na druhé Říp, z něhož měl praotec Čech poprvé spatřit svou zaslíbenou zemi. Dvě hory opředené českými pověstmi dnes propojují poutní cesty dlouhé dohromady téměř 500 kilometrů. A kdo se po nich vydá s fotoaparátem, může své zážitky proměnit také v soutěžní snímky. Blaník a Říp
Majestátní Kašperk: Je to nejstrašidelnější hrad Česka?
enigmaplus.cz
Majestátní Kašperk: Je to nejstrašidelnější hrad Česka?
Temné lesy Šumavského podhůří s půlnocí ožívají. Korbele o sebe zběsile ťukají a v jedné z věží se brzy strhne první rvačka. Na Kašperku po nocích podle legendy řádí kostlivci! Se strašidly jako by se
Vzhůru za zážitky: Nejkrásnější lanovky v Česku a okolí
nejsemsama.cz
Vzhůru za zážitky: Nejkrásnější lanovky v Česku a okolí
Zažijte ta nejhezčí panoramata! Pokud toužíte po troše adrenalinu, výhledech na krásnou krajinu a vítáte tipy na zajímavé pěší túry nebo jen nenáročný výlet, určitě si z této naší soupisky vyberete. Pec pod Sněžkou Nechte se vyvézt na vrchol nejvyšší české hory Sněžky! Čeká tu na vás moderní čtyřmístná kabinková lanovka, která je v provozu denně mimo dubna a listopadu. Dolní stanice začíná v malebném
V Holešovicích otevírá druhý Pult
iluxus.cz
V Holešovicích otevírá druhý Pult
Pivní bar Pult od samého začátku definuje šest perfektně čepovaných ležáků na jednom výčepu, které doplňují pivní speciály. Na tom se nic nemění ani v novém Pultu, který otevřel v Holešovicích, v ulic
Zavraždil Émila Zolu kominík?
historyplus.cz
Zavraždil Émila Zolu kominík?
Na podlaze útulného bytu na Rue du Bruxelles v centru Paříže leží nehybné tělo. Patří slavnému spisovateli Émilu Zolovi. V místnosti se nedá dýchat a za okny je ještě tma. Kalendář ukazuje 29. září 1902. Co se v bytě na dohled od Montmartru stalo? Otrávil se Zola nechtěně oxidem uhelnatým, nebo ho někdo záměrně sprovodil
Začíná mít kráska Jágra tak akorát plné zuby?
nasehvezdy.cz
Začíná mít kráska Jágra tak akorát plné zuby?
Jak tohle asi dopadne? Dosud se přítelkyně hokejisty Jaromíra Jágra (54) Dominika Branišová (31) držela zpátky. Nad drobnými společenskými prohřešky své lásky zavírala oči. A neztrácela víru. Ve spo
Ohromující sídlo krále pohádek
rezidenceonline.cz
Ohromující sídlo krále pohádek
Nemovitost Los Feliz, postavená společností slavného tvůrce v roce 1932, patří od roku 2011 rusko-kazašskému filmaři Timuru Bekmambetovovi, žijícímu převážně v Izraeli. Ten aktuálně ikonický dům Walta Disneyho v Los Angeles, kde vytvořil například filmy Popelka a Pinocchio, nabízí k pronájmu za 40 000 dolarů měsíčně.   Poté, co pohádkovou vilu za 3,7 milionu dolarů
Domaine de la Romanée-Conti: Nejdražší víno světa
epochalnisvet.cz
Domaine de la Romanée-Conti: Nejdražší víno světa
Nedávná aukce La Paulée v New Yorku se dostala na titulní stránky novin poté, co se lahev Domaine de la Romanée-Conti z roku 1945 prodala za rekordních 812 500 dolarů. Stala se tak nejdražší lahví vína, která se kdy v aukci prodala. Pro sběratele a znalce není úspěch vína Domaine de la Romanée-Conti žádným