Nechtěla rozbít manželství a na roli svobodné matky se necítila. Rozhodla se pro zoufalý krok. Naštěstí její čtyřnohý přítel věděl, kde hledat pomoc.
Láska je někdy slepá a nedá se ovládat rozumem. Zejména když je člověk mladý. To byl případ naší kolegyně Janičky, která k nám nastoupila hned po maturitě. Byla to moc milá holka, hned si získala naše přátelství – a také srdce jednoho z našich kolegů.
Mohl na ní oči nechat, a tak mezi nimi vzplála láska. Jenže to mělo jednu chybu. Byl ženatý a měl malé dítě. Jeho manželství moc nefungovalo, jeho žena ho uhnala, ženit se musel ještě na vojně.
Jeho rodina byla hodně bohatá, a i když se jejich syn do svatby nehrnul, přinutili ho. Protože to byl poslušný synáček! Vojtěch se s Janičkou zapletl na firemním.
Těhotná
Mezi těma dvěma to tak jiskřilo, že si toho všimla i poloslepá recepční. „To nedopadne dobře!“ většila z dopité sklenice vína. Byli krásný pár, což o to, ale realita byla krutá! Románek nezůstal bez následků.
Ten den, kdy se potvrdilo, že je Janička těhotná, se Vojtěch zachoval jako srab. Řekl, že dítě nechce a že se nerozvede. Jeho rodina by takovou ostudu nepřežila. Janička se nám v práci sesypala. Vyrazila k lékaři, aby si vyřídila přerušení těhotenství.
Měla psa Goliáše, kterého vodila občas do práce. V den, kdy měla nastoupit do nemocnice na zákrok, Goliáš se jí zničehonic vytrhl během ranního venčení v parku a utekl.
Utíkala za ním, on se vždycky otočil, jako by kontroloval, zda za ním pospíchá, a pak pokračoval v běhu zase dál.
U kartářky
Až zůstal stát před dveřmi starého domu v ulici, kde Jana nikdy nebyla. Když psa konečně doběhla, kouká, že na dveřích je cedule – Věštírna! Chce jí snad ten pes něco naznačit? Chvíli váhala, a pak zazvonila.
Objevila se žena, která se jí zeptala, jestli je objednaná. Jana propukla v pláč a všechno jí řekla. Neznámá žena se jí ujala, byla to kartářka. Posadila Janičku do křesla, uvařila jí čaj a vyložila karty.
Řekla jí, že si musí to dítě určitě nechat, protože bude jejím velkým štěstím. A Vojtěch se nakonec rozvede a vezme si ji. Jana věštbě uvěřila, a udělala dobře. Narodila se jí krásná zdravá dcera a Vojtěch se k ní s prosíkem vrátil.
Dodnes jsou spolu. Věštba se vyplnila do puntíku a svou zásluhu na štěstí naší Jany má její pes. Vždyť on byl tím, kdo ji zachránil před strašným rozhodnutím, a dovedl ji ke kartářce.
Helena (59), Zlínsko
