Objevila se mi ve snu a pak jsem našla namíchané bylinky na stole v kuchyni. Vařila jsem si z nich čaj, který pomohl.

V naší rodině kolovala pověst, že prateta Erika ze strany tatínka byla vyhlášená léčitelka a také tak trochu čarodějnice, která vládla mocnými kouzly. Prý pomohla mému dědečkovi, když se vrátil z války těžce poraněný. Ležel téměř na smrtelné posteli.

Tehdy se prý v noci zjevila naše prateta Erika, namíchala nějaký lektvar a ten pak dědečka postavil na nohy.

Upadla v zapomnění

Jenže jak čas šel, nikdo tomu nevěřil, a když přišlo období socialismu, nebylo to k uvěření vůbec. Prateta Erika tak upadla zcela v zapomnění.

Jenže pak, po mnoha letech, v době nedávné, se stalo něco, co mně donutilo připustit, že by na naší rodinné Erice mohlo být přece jenom něco pravdy. Když se narodil malý Jaroušek, byla jsem na tom špatně.

Nevybrala jsem si dobře, manžel byl opilec a propadl hazardu. Když se Jaroušek narodil, prohrál jeho táta Jarda několik tisíc v automatech, dokonce ho hledala policie a já trpěla hlady a měla odpojenou elektřinu. Tehdy jsem měla ještě druhého syna z předešlého manželství, Míšu.

Stála u mé postele

Byla jsem na pokraji sil, když jsem zůstala sama s dětmi a manžela zavřeli do vězení. Myslím, že to byla psychická záležitost, že jsem tehdy onemocněla. Byla jsem vyčerpaná a bála se obrátit na rodinu, která s mým manželstvím nesouhlasila.

Tehdy se mi v noci zjevila prateta Erika. Najednou jsem se v noci probudila a slyšela v kuchyni zvuky. Vstala jsem a plížila se chodbou, myslela jsem si, že se do bytu vloupali zloději. I když u nás nebylo co ukrást, tak jsem se bála.

Žena v dlouhých šatech

Viděla jsem škvírou ve dveřích modré světlo v kuchyni a postavu ženy v dlouhých šatech. Něco tam připravovala. Něco si mumlala, na stole měla rozložené různé ingredience, ale také různé knihy, a dokonce jsem viděla velkou křišťálovou kouli.

Ležela na stole a pak se začala vznášet a levitovat po kuchyni. Toho jsem se lekla a běžela zpátky do postele.

Bylinné lektvary

Když jsem ráno přišla do kuchyně, bylo tam všechno přesunuté. Na stole ležely hromádky bylinek a u nich malé papírky s nápisy, co, kdy, v kolik a jak dlouho pít. „To byla prateta Erika,“ řekla mi s výrazem posvátné hrůzy a úcty moje matka. „To musíš pít. A přesně, jak ti prateta poručila!“

Situace se zlepšila

Maminka pak dohlížela na to, jak bylinky užívám. Je pravda, že mi neuškodily. Krátce nato se naše situace zlepšila, tak i na to měla možná naše prateta Erika vliv. Kdo ví? Každopádně její pozice v naší rodině tou příhodou posílila.

Alžběta K. (66), Jihlava