S Blankou jsem se seznámila hned první den na vysoké. Dali nás na koleji do jednoho pokoje a sedly jsme si kupodivu okamžitě.

Ještě ten večer jsme vyrazily na pivo a náš pokoj jsem pokřtila nocí strávenou na záchodě. Brzy jsem pochopila, že Blanka není úplně šťastný člověk.

Než nastoupila na univerzitu, žila s mámou, která hodně pracovala, hodně pila a málo se jí věnovala, a z několika jejích narážek jsem pochopila, že její předchozí vztahy neprobíhaly zrovna dobře.

Třetí do party

Často mluvila o tom, že by chtěla najít někoho, kdo k ní patří, a podobně. K seznamování přistupovala hodně opatrně. Pak se ale Blanka na jedné univerzitní akci seznámila s Michalem, který se stal doslova třetím kolem na našem dobře jedoucím bicyklu.

Andrea brzy trávila s Michalem téměř veškerý volný čas. Byla jsem ráda, ale znamenalo to, že Michal byl často u nás na pokoji. Neustále kázal o tom, jak je důležité najít pro sebe toho pravého a že pokud to nezvládám sama, může mi pomoct.

Celý prvák jsem jeho podivnému povídání odolávala, ale na začátku druháku se se mnou rozešel můj tehdejší přítel a všechno se mi zhroutilo. Michal si se mnou jeden večer sedl a začal mi promlouvat do duše.

Začal mě přemlouvat

„Víš, když nedokážeš najít toho pravého, když ti někdo zlomí srdce, jsou tu lidé, kteří ti mohou pomoct,“ pravil. Nejprve jsem si myslela, že mluví o terapii, ale brzy se ukázalo, že tím mířil úplně jinam.

Další týden mě s sebou vzal na setkání komunity, jak tomu říkal, které byl Michal členem a Blanka do ní nedávno také vstoupila. Byla tam spousta lidí a téměř všichni, až na pár výjimek, byli v páru a vypadali šťastně.

Po několika týdnech, kdy jsem si mohla vyplakat oči, to byl hezký pohled. Zůstala jsem, poslouchala, nasávala pozitivní energii a rozhodla se přijít i další týden. Až po několika měsících jsem si uvědomila, kde jsem se to ocitla.

Byla to vlastně sekta, která tvrdila, že vám dokáže najít perfektního partnera, toho pravého jen tím, že se stanete jejím členem.

Byl to podvod

Dlouho jsem se cítila nadějně, ale pak mi vůdce komunity našel můj ideální protějšek a po měsíci randění mi došlo, že je to celé podvod.

S mým pravým, Ivanem, jsme neměli vůbec nic společného, navíc to byl opravdu komplikovaný člověk, v jehož přítomnosti jsem se nikdy necítila bezpečně. Na jednom rande v kině se dokonce málem popral s uvaděčem, když mu řekl, že do sálu nesmí s půllitrem piva.

Zmizela mi ze života

Chtěla jsem věřit, že mi někdo najde perfektní polovičku, ale tohle nebyla ta cesta. S Ivanem jsem se rozešla raději po telefonu a byla jsem ráda, že nevěděl, kde bydlím. Doufala jsem, že Blanka, kterou sekta zcela pohltila, neprozradí.

Alespoň jsem ji důrazně varovala a rychle jsem si začala shánět jiné bydlení. Prostě jsem z nich začala mít strach. Na setkání jsem se už nevrátila. Snažila jsem se přesvědčit i Blanku, ale už to nešlo.

Přestaly jsme spolu téměř mluvit a po jednom víkendu, který jsem strávila u rodiny, jsem našla náš pokoj na koleji prázdný. Blanka se odstěhovala a odešla ze školy. Tím se mé problémy vyřešily.

Dodnes nevím, kde je jí konec, i když jsem se párkrát pokusila něco o ní zjistit. A toho pravého jsem potkala i bez cizí pomoci… Jsme spolu už čtyřicet let!

Andrea P. (63), Kolín