Bylo nám dvanáct, když jsme se potkaly a brzy jsme se staly nejlepšími kamarádkami. Naše cesty se rozešly až po střední škole.
Květa se brzy vdala, já odešla do Prahy na vysokou, kde jsem se i zamilovala a vdala. Dlouho jsem zůstala s dětmi doma, mám celkem tři. Pak ale přišel rozvod a já se musela postavit na vlastní nohy.
Najít si místo skoro ve čtyřiceti a s minimální praxí, to nebyla žádná legrace. Navíc nejmladší syn byl ještě ve školce. Naštěstí jsem uměla dobře angličtinu, tak mě přijala jedna mezinárodní firma ve finančním oddělení.
Za deset let jsem se dostala na pozici vedoucí menšího oddělení a docela slušně jsem si vydělávala. Můj život se zase ustálil. Byla jsem zase spokojená. Ovšem jen do chvíle, kdy jsem potkala svou kdysi nejlepší kamarádku.
Potřebovala pomoc
Když mi vyprávěla, co vše prožila, běhal mi mráz po zádech. První manžel zemřel, druhý byl těžký alkoholik.
Dospělý syn z prvního manželství také bydlí v Praze, tak udělala tlustou čáru za malým městem, našla si tu práci i bydlení, aby byla blíž synovi a vnoučatům. Začaly jsme se po letech zase vídat. „Musím změnit místo,“ řekla mi jednou.
„Šéf je blázen, podezírá mě z podvodu. Nebylo by něco u vás?“ To už se ptala se slzami v očích. Vůbec mi nedošlo, že po pracovní stránce ji neznám. Taky od dob našeho školního přátelství uplynula dlouhá doba a já jsem o ní věděla jen to, co mi řekla.
Nepoznávala jsem ji
Že byla chyba ji zaměstnat, jsem zjistila brzy. Květa byla pomalá, chyběla jí pečlivost. To je ve financích základ! Musela jsem ji kontrolovat, dost věcí po ní předělávat: „Květo, takhle to nejde,“ zavolala jsem si ji k sobě.
„Děláš závažné chyby, všechno po tobě opravuju. Kolegyně si stěžují, že spoustu času protelefonuješ. Není mi to příjemné, ale jsi ve zkušební době. Bude lepší, když to ukončíš sama.“ Nepříčetně začala řvát a třískla dveřmi. Nepoznávala jsem ji.
„Myslíš, že jsi chytřejší, když máš vejšku? Vždycky si mně záviděla, že jsem hezčí!“ řvala hystericky ještě na chodbě. Potom přišlo řediteli anonymní obvinění, že mé oddělení pracuje špatně.
Odvděčila se mi pomluvou
Další měsíc jsem strávila tím, abych dokázala, že moje oddělení pracuje dobře a že jediným problémem byla Květa. Přesto o mně stačila po firmě rozšířit tolik lží!
Prý jsem jí nezapomněla, že mi kdysi přebrala kluka, taky jsem údajně odmaturovala jen s její pomocí a manželství se mi rozpadlo, protože jsem se nestarala o děti a chodila za mužskými. Nic z toho nebyla pravda. Ale semínko pochybností u mnohých zasela.
Ve mně ale zůstalo velké zklamání a poučení, že důvěřivost v dávná přátelství se nemusí vyplatit.
Helena J. (61), Praha