Domů     Žádost o ruku přišla nečekaně
Žádost o ruku přišla nečekaně
5 minut čtení

Byla jsem průměrná studentka. V matematice jsem, přiznávám, pokulhávala, český jazyk jsem měla naopak docela ráda.

Na maturitu jsme se učili s předstihem, ale spoustu jsme si toho nechali na takzvaný svatý týden. Všichni jsme naivně věřili, že během těchto několika dní si toho nacpeme do hlavy pomalu víc než za celý rok.

Platonicky zamilovaná

V té době jsem byla platonicky zamilovaná do tělocvikáře. Nebylo mu ještě ani třicet a vypadal fantasticky. Vsadila bych se, že do něho byly zamilované všechny holky.

Jako rána do hlavy sekerou působila informace, že Kladina (tak se mu přezdívalo) má před svatbou. Několik dní jsem chodila jako tělo bez duše a domnívala jsem se, že mám zlomené srdce.

Kolektivní příprava

Když se přiblížil svatý týden, někdo z naší třídy přišel na to, že by bylo nejlepší učit se společně. Nebyl to dobrý nápad, ale viděno tehdejšíma očima mi to připadalo jako ten nejlepší nápad na světě.

Bývala bych udělala nejlíp, kdybych zůstala doma v paneláku, učila se tam poctivě od rána do večera a maminka mi vařila zdravá, výživná jídla. Udělala jsem tu chybu, že jsem podlehla tlaku okolí.

Chatka na samotě

V pátek večer jsem se s batohem ocitla v tmavém lese, kde měl chatu spolužák Strnad. Srub byl obklopen vzrostlými smrky a modříny, takže tam byla tma po celý den. Rozsvítit jsme nemohli, protože sem nebyl zaveden elektrický proud.

Bylo tu nejen velmi málo světla, ale i prostoru, takže zůstávalo otázkou, kam se nás jedenáct vlastně vejde.

Kde se všichni vyspíme?

Nahoře na půdičce byla tři lůžka a dole dvě. Kromě toho tu byla zima, vlhko a ještě ke všemu se ukázalo, že jsme si nevzali dostatečné zásoby jídla. Od nejbližšího obchůdku nás dělila vzdálenost čtyř kilometrů. A jediné, co měli kluci v batohu, bylo pivo, slivovice a rum.

Noc jako z hororu

Noc byla příšerná. Většina z nás spala na zemi pod chatrnými dekami. Třásla jsem se zimou, usnout se nedalo. K ránu zapršelo, a tak se ukázalo, že mechem a lišejníkem zarostlou střechou do chaty prší.

Komu se chtělo na záchod, musel si odemknout dvířka a kráčet nočním lesem do vzdálené kadibudky. To málo jídla, co jsme s sebou měli, v nás zmizelo k snídani.

Rozhodla jsem se jet domů

Lilo, bylo chladno, byla tma znemožňující se učit. Tak tohle ne, rozhodla jsem se. Takhle by to nešlo. Tady bych se nenaučila vůbec nic.

Na studené verandičce jsem si naskládala zpátky do batůžku učebnice a sešity, rozloučila se s udivenými spolužáky a vydala se lesem na vlak domů.

Dohnal mě spolužák

Najednou jsem uslyšela kroky. Někdo se za mnou hnal vzrostlým kapradím. Byl to Jarda. „Počkej!“ křikl na mě. „Snad nechceš odejít?“ Pokrčila jsem rameny: „Nic bych se tu nenaučila. Spát se tu nedá, není tu nic k jídlu, není tu světlo.“ Vyhrkl:

„Vysvětlím ti matiku, když budeš chtít. A skočím na nákup, koupím normální věci, nejenom rum,“ zajíkavě sliboval. Dívala jsem se mu do očí, měl v nich něco napsané, cosi, co mě zaujalo.

Vyznání lásky uprostřed lesa

Po chvíli nesnesitelného ticha řekl: „Jsem do tebe blázen už od půlky třeťáku, víš?“ Vyvalila jsem oči. „Proč jsi nic neřekl?“ vypravila jsem ze sebe, když se mi konečně podařilo promluvit. Sklopil oči a díval se do mechu.

„Protože je to trapný,“ zahučel tak tiše, že jsem ho skoro neslyšela. Byla jsem v šoku! Tak tenhle kluk, který se mi líbil už od základky, mi tady v promočeném kapradí vyznal lásku. To ovšem velice měnilo situaci.

Vzal mi batoh a pomalu jsme se spolu vraceli k chatě, která patřila jeho rodičům.

Vyřešil všechny problémy

Abych porušila tíživé ticho, pravila jsem: „Máte tu chatku pěkně zanedbanou. Proč se o ni nestaráte?“ Slíbil, že to napraví. Zírala jsem. Byl to muž činu. Okamžitě vylezl na střechu a opravil to místo, kterým teklo.

Nastavil pastičky na myši a brzy se jich spousta chytila. Odkudsi vyhrabal několik petrolejových lamp. Okouzleně jsem ho sledovala. Tohle byl kluk, který uměl řešit problémy. Moc se mi to líbilo.

Myslím, že jsem se do něho k smrti zamilovala ve chvíli, kdy lezl v teplácích na komín, aby ho zkontroloval.

Vnímala jsem jen jeho hlas

V té chvíli jsem nepochopila, jak moc ohrožuji své vzdělání. Namouduši hrozilo, že neodmaturuji. Sedávali jsme do svítání na verandě a dívali se na hvězdy.

Ráno jsem pak usínala nad matematikou, kterou se mi Jarda skutečně snažil vysvětlovat, ale já jsem z toho vnímala jen to, že má moc hezký hlas.

Nečekaná otázka

Z dnešního hlediska se mi jeví jako nejúsměvnější okamžik, kdy už jsem se pevně rozhodla, že se opravdu začnu učit a nenechám se ničím rozptylovat. Byl to, myslím, čtvrtek.

Sedla jsem si na verandu mezi zbytky jídla a poloprázdné lahve od všeho možného, a začala si opakovat otázku z češtiny číslo 18, národní obrození. Něco mě zašimralo na obličeji, a když jsem zvedla oči, zjistila jsem, že je to luční květina.

Držel ji v rukou Jarda a povídá: „Vezmeš si mě?“ A já se slyšela, jak říkám: „Ano.“

Všechno se vydařilo

Byl to romantický okamžik a přihlížely mu smrky a modříny. Les šuměl, od řeky se nesl chlad. Spolužáci to samozřejmě zaslechli, tleskali a provolávali slávu. Odmaturovala jsem jen nějakým zázrakem.

Vzali jsme se dva roky po maturitě, to už jsem čekala první dítě, syna. Když se po letech připravoval na maturitu, vysvětlovala jsem mu, že bude nejlepší, když se bude učit v klidu doma.

Smál se, protože jsme mu s tátou mnohokrát vyprávěli, jak jsme se dali dohromady.

Lenka N. (58), Berounsko

Související články
3 minuty čtení
Táhlo mi už na třicátý rok, na svatbu jsem měla nejvyšší čas. Ale beru si toho správného muže? Najednou jsem si tím nebyla jistá... Přemýšlela jsem o svatbě a hrabala jsem listí. Myslela jsem na Edu a na Láďu. Edu jsem si měla brát, ale s hrůzou jsem si uvědomovala, že je mi sympatický i Láďa. Na zahradě se objevila babička s koláči a hrnkem čaje. Místo poděkování jsem vyhrkla: „Babi, jak po
5 minut čtení
Poznali jsme se čistou náhodou, jako by naše cesty svedl sám osud. Ten se však o několik měsíců později také postavil proti nám. Byla jsem tak moc šťastná. Myslela jsem si, že jsem našla toho pravého. Nebyla jsem už žádná dvacítka, takže jsem v takovou lásku už ani nedoufala. Ale osud mi byl nakloněn. Jedno letní seznámení na vodě přerostlo v krásný vztah, který vypadal jako z pohádky. Jenže id
3 minuty čtení
Seznámili jsme se, když policajt zastavil tátovo auto a zjistilo se, že řidičovy doklady nejsou tak docela v pořádku. Policista, který nás stavěl, byl mladý a hezký, mohla jsem na něm oči nechat. Na druhou stranu jsem tušila, že to zas tak příjemné setkání nebude, protože táta, který seděl za volantem, byl odjakživa roztržitý zmatkář. Viděla jsem mu na obličeji, že se blíží katastrofa. „Váš tec
3 minuty čtení
Dospělí říkávají dětem, ať nedělají hlouposti, a přitom je sami dělají také. A to dokonce i ve věku, kdy už by dávno měli mít rozum. Za svoje bláznivé rodiče jsem se od jistého věku styděla. Ale ne tak normálně, jako se za rodiče stydí puberťáci, aby později zjistili, že se mamince a tatínkovi až nápadně podobají, že dělají podobné chyby jako oni a že je vlastně mají a vždycky měli rádi. U nás
3 minuty čtení
Padesát let spolu. Říkáte si: to to ale uteklo. Nechtělo se mi slavit okázalou zlatou svatbu. Nakonec jsem ráda, že jsme to udělali! K obnovení svatebního slibu nás vyhecovali kamarádi a taky můj brácha se švagrovou. Nechtěla jsem to, zoufale jsem se bránila, ale tlačili na mě. Asi se těšili, že se zadarmo najedí a napijí, však to znáte. Taky že si zažertují na náš účet. Jenže naše manželství n
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Jak úklidová služba šetří čas a zlepšuje kvalitu života
nasehvezdy.cz
Jak úklidová služba šetří čas a zlepšuje kvalitu života
V dnešní uspěchané době se stále více lidí potýká s nedostatkem času. Práce, rodina, společenské povinnosti – den uteče dřív, než si stihneme všimnout, že byt nebo dům potřebují důkladný úklid. A práv
Podvádělo se při soutěži o sv. Václava?
historyplus.cz
Podvádělo se při soutěži o sv. Václava?
Na pražském Václavském náměstí má stát socha svatého Václava. Jen je třeba učinit zásadní rozhodnutí. Byl patron české země tvrdý bojovník, nebo pokorný světec? Sochu svatého Václava má pražské Václavské náměstí už od roku 1680. Jejím autorem je český raně barokní sochař Jan Jiří Bendl (asi 1610–1680) a stojí uprostřed náměstí, tenkrát ještě zvaném Koňský
Tiffany & Co. získává Cenu poroty a Cenu za dědictví na inauguračním ročníku Grand Prix de la Haute Joaillerie
iluxus.cz
Tiffany & Co. získává Cenu poroty a Cenu za dědictví na inauguračním ročníku Grand Prix de la Haute Joaillerie
Společnost Tiffany & Co. s hrdostí oznamuje, že byla oceněna Cenou poroty (Jury’s Special Prize) a Cenou za dědictví (Heritage Prize) na prvním ročníku Grand Prix de la Haute Joaillerie (GPHJ) v M
Pizza se třemi druhy sýra
nejsemsama.cz
Pizza se třemi druhy sýra
Voňavá italská specialita, kde se dokonale propojí chutě mozzarelly, gorgonzoly a parmazánu. Křupavé těsto, rajčatový základ a směs tří druhů sýra vytvoří nezaměnitelnou kombinaci, kterou si zamilujete. Ingredience: ● 250 g hladké mouky ● 150 ml vody ● 1 lžíce olivového oleje ● 5 g droždí ● 100 g mozzarelly ● 50 g gorgonzoly ● 50 g parmazánu ● rajčatový základ ● špetka soli Postup: Z mouky, vody, oleje, droždí a soli vypracujte hladké
Telč – město, které dýchá romantikou a klidem
epochanacestach.cz
Telč – město, které dýchá romantikou a klidem
Není velké ani přehnaně pyšné. Ale je krásné. Navíc je to skutečné místo šťastných lásek. Alespoň tak TELČ nazval spisovatel František Kožík (†87). Asi proto, že se do něj každý ihned zamiluje. Telč je kouzelné místo s bohatou historií a nádherným centrem. Právě to je už od 90. let minulého století zapsané na seznamu UNESCO. Mohou za
Z chudobince až ke slávě: Neuvěřitelný příběh slavného Charlie Chaplina
epochaplus.cz
Z chudobince až ke slávě: Neuvěřitelný příběh slavného Charlie Chaplina
Z chudobince až ke slávě – to není jen fráze, ale skutečný životní příběh Charlieho Chaplina, muže, který rozesmál svět a přitom sám poznal jeho nejtemnější tvář. Narodil se do bídných poměrů v Londýně, kde strádal hladem a ztratil rodiče dřív, než mohl pochopit, co je domov. Z dětského útulku se ale vydal na cestu,
Záhadná noc, která zachránila Jeruzalém: Byl to anděl, démon, nebo mor?
enigmaplus.cz
Záhadná noc, která zachránila Jeruzalém: Byl to anděl, démon, nebo mor?
Bylo to dílo anděla smrti, jak praví Bible, nebo za podivuhodnou záchranou Jeruzaléma stálo něco docela jiného, ačkoliv neméně děsivého? Namísto hrůzu nahánějící armády, která Jeruzalém obléhala dlouh
Citlivost na lepek? Vědci zjistili, že problém často není v lepku samotném
21stoleti.cz
Citlivost na lepek? Vědci zjistili, že problém často není v lepku samotném
Vědci z Melbournské univerzity v nové studii mění pohled na neceliakální citlivost na lepek. Podle nejnovějších dat za potíže, které lidé připisují lepku, často může úplně jiná složka potravy, nebo do
Sýrová omeleta s žampiony a salámem
tisicereceptu.cz
Sýrová omeleta s žampiony a salámem
Další královská snídaně na vašem stole. Suroviny na 4 porce všechny zbytky sýrů z ledničky 2 plechovky žampionů nebo kus pórku 4 celá vajíčka trocha mléka párek nebo zbytek měkkého salámu s
Jsme spolu díky bouřlivé hádce
skutecnepribehy.cz
Jsme spolu díky bouřlivé hádce
Se sousedem jsme se příliš neznali, paradoxně nás sblížilo, že jsem vyslechla jeho hádku se ženou. U sousedů se hádky občas ozývaly, ale tentokrát to bylo přespříliš. Soused řval, jako by ho na nože brali. Byla jsem zvědavá, a tak jsem se schovala do stodoly. Odtud se dalo pootevřenými dvířky pohodlně koukat do vedlejší zahrady, kde soused hulákal na manželku, která
Giacomo Casanova: James Bond z 18. století!
epochalnisvet.cz
Giacomo Casanova: James Bond z 18. století!
Když se řekne Casanova, všichni si představí svůdníka, který se stále jen motá kolem krásných žen a sladkými řečičkami se jim snaží dostat pod sukně. Jenže Casanova je mnohem víc.   Giacomo Girolamo Casanova (1725–1798) není jen obyčejný sukničkář…Je dobrodruh, spisovatel, diplomat, léčitel, duchovní, zednář, špión, mistr intrik a improvizace, hvězda společnosti a milovník života,