Domů     Naší romanci předcházela tragédie na jevišti
Naší romanci předcházela tragédie na jevišti

Byla jsem tajně zamilovaná do pohledného vysokoškoláka Pavla, ale on se ke mně choval jako kus ledu. Vypadalo to, že ho nezajímám.

Bylo velmi romantické narodit se jako kastelánova dcera. Po celé dětství i dospívání jsem si připadala jako princezna. Ale jako všechno, i tohle mělo své slabé stránky.

Táta byl vášnivý divadelník, amatérské divadlo hrával od dětství a nutil tuto zálibu mámě i mně. Máma to brala sportovně, ale se mnou to bylo horší, zejména v pubertě. Necítila jsem se na jevišti dobře.

Táta mi to však dával rozkazem, protože na některé role se mu nedostávalo přijatelných herců. To potom čelil celkem oprávněným posměškům.

Není divu, když tu několik sezon hrál okouzlujícího mladíka Romea postarší pan Skála, který měřil 162 centimetrů, a byl tudíž menší než Julie, což publikum kvitovalo srdečným smíchem.

„Udělal mi z tragédie veselohru,“ ublíženě si brumlal táta po skončení produkce.

Jenomže Skála měl alespoň dobrou paměť, na rozdíl třeba od mladého Kudrny, syna paní pokladní, který sice vypadal obstojně, ale koktal a nebyl si schopen zapamatovat holou větu, natož košatá souvětí, kterými se cituplný shakespearův text hemží.

Chlap jako hora

To jaro propadl táta optimismu a hodlal na nádvoří našeho zámku uvést drama bratří Mrštíků Maryša, ač jsme jej od toho s mámou zrazovaly. Nedal si říct. „Bohoušku, je to psané v nářečí,“ opatrně upozorňovala máma.

„A jestli chceš dát roli Vávry zase Skálovi, tak nevím, nevím. Vávra je podle mě chlap jako hora.“ Otec zářil, bylo zjevné, že si během dlouhé zimy vše důkladně promyslel a nestrpí námitek.

„Vávru dám tomu študákovi z Prahy, co tu v sezoně pravidelně provádí,“ plánoval radostně. „Už jsem mu telefonoval, všechno ví.“ Jako by do mě udeřil hrom. Byla jsem do toho, jak táta říkal, študáka tajně zamilovaná, ale přehlížel mě jako krajinu, nafoukanec.

„A souhlasil?“ vyzvídala máma. „Ještě ne docela,“ tajemně odvětil otec. O roli Maryši, tedy Vávrovy ženy, projevila zájem uklízečka Macháčová, což byla další nepříjemnost.

Otec byl nucen jí koktavě vysvětlit, že ve třiapadesáti nemůže hrát dvacetiletou krasotinku. Macháčová se urazila a několik dní schválně ne­uklízela toalety, což se pak řešilo na schůzi, protože návštěvníci zámku si stěžovali.

Jediná naděje

Táta vysokoškolského studenta Pavla uplatil samostatným pokojem přímo na zámku, nikoli v krcálku, kde se obvykle tísnili ostatní průvodci. Mladíkovu romantickou duši to patrně naplnilo nadšením, a tak s úlohou zlého mlynáře Vávry stísněně souhlasil.

Moje zlé tušení, že mi otec poručí hrát Maryšu, se změnilo v jistotu, když na mě hulákal: „A kdo ji má asi tak hrát? Nikoho nemám. Syslová z krámu je sice hezká blondýna a dala by si říct, ale má úplně vygumovanou hlavu.

Zlatíčko, jsi moje jediná naděje.“ Poklesla jsem na duchu. Táta neměl pochopitelně ponětí, že student Pavel je moje tajná láska, nafrněná k tomu. A co teď s tím?

Stokrát mi holky radily, ať na něj zapomenu, že místní kluci na mě stojí frontu, jenomže ti mě nezajímali. Byla jsem vykolejená a rozechvělá. Těšila jsem se, že svého Pražáka po nekonečné zimě, kdy byl zámek zavřený, zase uvidím.

Ale že se tak stane na čtené zkoušce naší divadelní hry, to už tak povzbudivé nebylo. „Ahoj,“ řekl mi chladně, když jsme se s ostatními amatérskými herci sešli v rozlehlém rytířském sále u dlouhého stolu.

„Vyndejte si texty,“ velel táta a zářil jako pouliční lampa. Celý ten monstrózní trapas právě začínal.

Brouk v hlavě

Večer u rybníka jsem holkám vyprávěla, že to bylo teda fakt strašný. A že se to nikdy nenaučím, neleze mi to do hlavy a ten nafoukaný fouňa že je chladný jako kus ledu. „Napadlo mě, že má třeba v Praze holku,“ dodala jsem.

Kamarádky mě utěšovaly, ale ta myšlenka se mi zavrtala do hlavy jako brouk. Proč by vlastně nemohl mít v Praze holku? „Kdyby měl v Praze holku, tak je teď s ní, a netajtrlíkuje tady, co myslíš?“ namítla kamarádka Petra.

To mě trošku utěšilo, protože to mělo jistou logiku. „Tak co mám, holky, dělat?“ naříkala jsem. Krčily rameny a lezlo z nich, ať vyčkávám, třeba se během zkoušení divadelní hry prolomí ledy.

„Ale my přece nehrajeme zamilovanou dvojici, na konci ho otrávím kafem,“ lamentovala jsem nad scénářem naší tragédie. Řekly, že to nevadí a že je krásné jaro, všechno kvete a že to by v tom Pražákovi třeba mohlo probudit lásku.

Jako vlčí máky

Na premiéře bylo na prvním nádvoří narváno. Dělalo se mi špatně. Většinou se během tátových premiér leccos pokazilo. Bojím se, že spousta diváků se spíš než na kulturní zážitek těšila na trapasy. Ani tady o ně nebyla nouze.

Prostoduchý a oproti přísnému zákazu i lehce opilý soused Kudrna v roli chasníka Francka zapomněl dokonce i moje křestní jméno a místo Maryšo mě oslovoval Hanýžko, což vyvolalo v publiku salvy smíchu.

Když jsme se prokousali k závěrečnému výstupu, kdy Vávra v podání Pavla o své kávě podotýká, že je ztuchlá, spadla na nás špatně instalovaná střecha selské chalupy a na okamžik nás pohřbila.

Vysoukali jsme se odtud a srdnatě představení dohráli, ač se obecenstvo válelo smíchy a bylo všem už srdečně jedno, co na jevišti říkáme. Těžký je úděl neúspěšných herců. Oba jsme byli rudí jako vlčí máky.

Tak po téhle strašné ostudě, řekla jsem si zkroušeně v duchu, se vyznání lásky sotva dočkám. Však také ztrápený Pavel utekl hned, nepočkal ani na děkovačku, která se odehrávala v žalostných troskách venkovského stavení.

Vyznání lásky

Lidi nás ubezpečovali, že se bavili a že to byla děsná psina, což výmluvně svědčilo o tom, že se nám nepovedlo představení správně interpretovat. Ti nejodvážnější z nás se s večerem přesunuli dolů do hospody, kde jsme ovšem nezapíjeli úspěch, ale pili na žal.

Byla jsem v hluboké depresi. „Takže nejenže mám ostudu jak hrom,“ řekla jsem holkám, „ale ještě ke všemu se potvrdilo, že Pa­vla ani za mák nezajímám a že si mě i nadále nevšímá. Ten společný trapas nám taky neprospěl.

Holky, mně se už nechce žít,“ skončila jsem ponuře svůj zoufalý monolog. Byl teplý jarní večer, seděly jsme na zahrádce restaurace nedaleko zámku. K tanci a poslechu hrála skupina Tornádo.

Holky šly tancovat a ke mně si přisedl již značně společensky unavený Kudrna, který mi stále říkal Hanýžko, a navíc mi koktavě vyznal lásku. No ty jsi ten pravej, blesklo mi hlavou.

„Hele, běž radši spát, jo?“ doporučila jsem mu a jeho rozzuřilo, že se mu na tak hluboké vyznání lásky dostalo strohé odpovědi.

Hned ji nech!

Ještě jsem přilila do ohně oleje slovy: „Aspoň sis mohl zapamatovat, že se ta postava jmenuje Maryša, dutá hlavo.“ Vypěnil. „Tak já se jí vyznám ze svých citů, a ona mi říká dutá hlavo!“ hulákal a třásl mnou. „Hned ji nech!“ ozvalo se za námi. Stál tam Pavel.

Srdce se mi zastavilo. Podroušený pitomec Kudrna se po něm ohnal pěstí, a to už se rvali jako koně. Tahle krátká bitva neměla vítězů ani poražených, potloukli se oba a já se nestačila divit.

„Poprali se kvůli tobě? Páni to jsou věci! Teď konečně začíná to správný divadlo!“ prohlásila Petra s neskrývaným nadšením.

Kvůli tobě…

Kudrny jsem si vůbec nevšímala, zato Pavlovi jsem namočeným kapesníkem starostlivě otírala zakrvácený obličej. „Děkuju, že ses mě zastal,“ řekla jsem mu a on se na mě v té chvíli podíval tak, že se mi málem podlomila kolena.

„Kvůli tobě bych se popral kdykoli,“ odpověděl a touhle větou odstartovalo to nejkrásnější léto mého života. Vlastně jsem měla Kudrnovi poděkovat, svým způsobem nás dal dohromady. Všechny další roky byly krásné a jsou stále.

Pavel je totiž dodnes mým mužem, vychovali jsme tři báječné děti a užíváme si té nejkrásnější role, role prarodičů.

Romana (64), jižní Čechy

reklama
Související články
13.5.2024
Z platonické lásky mě rázem vyléčila ta opravdová. A našla jsem ji tam, kde bych ji nikdy předtím nehledala. Byl to takový velikonoční zázrak. Naši rodinu v okolí každý dobře znal. Babička s maminkou pracovaly v samoobsluze a snad žádný jejich zákazník neopomenul o Velikonocích na naše stavení s pomlázkou zazvonit. Stejně to bylo i v případě tatínka, který v nedaleké obci vedl fotbalové mužstvo
7.5.2024
Byla jsem odhodlaná pro lásku udělat cokoliv, ale zjistila jsem, že jenom to zkrátka nestačí. Na tu pravou lásku je třeba dvou. Zamilovaných příběhů jsem za svůj život přečetla mnoho. Nořila jsem se do smyšlených románů a snila o tom, že i já jednou najdu pravou lásku. A udělám pro to všechno na světě. V patnácti letech se to zdálo jako krásná a jednoduchá představa. Postupem let jsem ale zjišť
6.5.2024
Znali jsme se s Mirkem krátce a museli jsme se brát. Ve svatební den bylo ještě ke všemu příšerné počasí. Už jako holka jsem toužila mít letní svatbu. Před spaním jsem si představovala, jak kráčím rozkvetlou loukou v nádherných krajkových šatech ruku v ruce s urostlým ženichem, i když jsem neměla ponětí, kdo to je a kam vlastně jdeme. A mimochodem, kdo to je a kam vlastně jdeme, jsem přesně nev
2.5.2024
Byla jsem zamilovaná do pohledného spolužáka Lišky, který si mě nevšímal. Přesto jsem doufala, že se během pálení čarodějnic sblížíme. K čarodějnicím neboli třicátému dubnu se upínaly veškeré mé naděje. O té magické noci jsem věděla nemnoho, neboť jsme se o takových věcech ve škole neučili, ale babička říkávala, že je to noc zázraků. Filipojakubská nebo také Valpuržina noc proslula kouzly, ve v
28.4.2024
Byla jsem rozmazlená až hrůza. Přitom moji rodiče nebyli nijak bohatí, nemohli si dovolit bůhvíco, ale mně by snesli modré z nebe. Už ve školce jsem mívala nejkrásnější oblečky ze všech a nejvíc hraček i obrázkových knížek. A protože moje knihovna praskala ve švech, hodně jsem četla, nejraději romantické příběhy o lásce. Snila jsem o tom, že se seznámím s anglickým hrabětem, který si mě odveze
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Podivuhodné chobotnice:  Hraví, zlomyslní, ale hlavně vysoce inteligentní bezobratlí
21stoleti.cz
Podivuhodné chobotnice: Hraví, zlomyslní, ale hlavně vysoce inteligentní bezobratlí
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzác
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Dýňové rizoto se sýrem
tisicereceptu.cz
Dýňové rizoto se sýrem
Dýňové rizoto si bude rozumět i s aromatičtějšími druhy sýrů. Zkuste s modrou plísní nebo kozí. Ingredience 1 hrnek kulatorznné rýže 200 g dýňového pyré 1 lžička kari 1 stroužek česneku 150
Zradily sv. Martina husy?
historyplus.cz
Zradily sv. Martina husy?
Muž v jednoduché mnišské kutně vleze do hospodářského stavení plného opeřenců. „Snad mne tady nenajdou,“ přemítá, když zdáli slyší procesí lidí, kteří po něm pátrají. Záhy zvuky přehluší kejhání ptáků, mezi nimiž se ukryl.   „Budeš vojákem,“ dozví se od svého otce Martin Tourský (asi 316–397). Sám válečník chce synovi zajistit dobrou budoucnost. Z chlapce,
Mrkvové karbanátky
nejsemsama.cz
Mrkvové karbanátky
Jsou originální alternativou masa. Pokud by vám ale přece jen chybělo, můžete karbanátky zvydatnit přidáním na kousky opečené slaniny. Ingredience na 4 porce: ● 500 g vařené mrkve ● 500 g brambor vařených ve slupce ● 1 lžíce nasekané petrželky ● 4 jarní cibulky ● 1 vejce ● sůl ● pepř ● 3 lžíce strouhanky ● ½ lžičky drceného kmínu ● strouhanka na obalování ● olej na smažení Postup: Brambory oloupejte
Nová kapitola Narciso Rodriguez
iluxus.cz
Nová kapitola Narciso Rodriguez
Narciso Rodriguez uvádí na trh novou kapitolu ikonické řady for him s vůní for him vetiver musc. Tato elementární a aromatická novinka představuje únik k smyslné harmonii přírody. Vůně for him veti
Náš Hektor věděl předem, kam udeří blesk
skutecnepribehy.cz
Náš Hektor věděl předem, kam udeří blesk
Mrak na obloze nevypadal nebezpečně. Najednou z něho ale vyšlehl blesk, který zasáhl strom. Kdybychom nedali na našeho psa, byl by s námi asi konec. Ačkoli náš pes byl vzrůstu malého, původu rozmanitého a dobrácké psí duše, byl to pravý hrdina! Byl moc chytrý a statečný, jak mohl mnohokrát za svůj osmnáctiletý život předvést. Nezalekl se ani toulavé kočky,
Tajemná moc menhirů: Zachraňuje jihočeské Stonehenge životy?
enigmaplus.cz
Tajemná moc menhirů: Zachraňuje jihočeské Stonehenge životy?
Přesný účel prastarých megalitických staveb není dodnes znám. Určité indicie ovšem naznačují, že jim lidé možná už v dávnověku připisovali léčivé účinky. Příznivý vliv na zdraví má údajně i moderní ka
Obětí stalinských čistek byla i křehká baletka
epochalnisvet.cz
Obětí stalinských čistek byla i křehká baletka
Venku je minus 43 stupňů, ale baletka slavného Kirovova souboru musí tančit. Porce jídla navíc, kterou dostane za představení pro dozorce krutého nápravného lágru, pro ni může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.   V roce 1926 si leningradská umělecká veřejnost vypráví jen o 17leté sólistce věhlasného Kirovova baletního souboru. Nina Alexandrovna Anisimovová (1909–1979) se v průběhu
Hrad Košumberk: Dnes pustý, kdysi výstavný
epochanacestach.cz
Hrad Košumberk: Dnes pustý, kdysi výstavný
Jen pár set metrů nám postačí, abychom se od Chlumku kolem kaple sv. Jana Nepomuckého přesunuli ke zřícenině hradu Košumberk. Dnešní zřícenina pochází z druhé poloviny 13. století, bývala pyšným gotickým hradem a dokonce byla doplněna o renesanční zámek. Košumberk je pustý od konce 18. století a dnes si při jeho návštěvě můžeme projít nejen pozůstatky
Odpustila žena Gránskému milenku?
nasehvezdy.cz
Odpustila žena Gránskému milenku?
Herec ze seriálu ZOO David Gránský (32) má už dlouhé roky pověst svůdníka. A to i přesto, že je několik let ženatý a má doma manželku Nikolu Gránskou (30). Ta by pro svého manžela  udělala první pos
Libeček: Chutná, přivolává lásku i zlepšuje zdraví
epochaplus.cz
Libeček: Chutná, přivolává lásku i zlepšuje zdraví
V antice se bez něj neobejdou Řekové ani Římané. Když se pak rozšíří po Evropě, libeček se pěstuje i v klášterních zahradách. Oblíbí si ho nejen léčitelé, ale také kuchaři a v gastronomii si získá stálé místo. A příznivci ezoteriky tvrdí, že vám pomůže do života přivolat lásku a další dobré věci! Mohutné, svěže zelené