Domů     Následovali jsme ducha mrtvého
Následovali jsme ducha mrtvého
5 minut čtení

První víkend na chatě v Podkrkonoší přinesl tajemný zážitek. Duch zemřelého muže si vynutil naši pozornost!

Poté, co se od nás definitivně odstěhovali jak syn, tak dcera, jsme s Václavem, mým manželem, zůstali sami ve velkém bytě. Bez dětí nám to tam připadalo už neútulné. Proto jsme se nakonec rozhodli byt prodat a koupit si menší někde na okraji Prahy.

Vysněná chaloupka

Z utržených peněz nám pak zbylo i na to, abychom si pořídili malou chatu v Podkrkonoší. Celý život jsme s Václavem po nějaké vlastní chatičce toužili, ale nikdy jsme neměli naspořeno dost peněz, abychom si takovou nemovitost mohli dovolit.

Na chatce jsme měli v úmyslu trávit většinu víkendů a později, v důchodovém věku, třeba i část roku. Moc jsem se těšila na to, jak budu naše staré stavení zvelebovat.

Cítili jsme se tam jako doma

Chata byla stará, ale dobře vybudovaná, zateplená a využitelná po celý rok. Už na první pohled jsme si ji s Václavem oblíbili a cítili jsme se tam moc příjemně. To jsem ale ještě netušila, jaký děsivý zážitek nás tam bude čekat hned první víkend.

Procházka po okolí

Rozhodli jsme se tehdy s Václavem prozkoumat okolí a vydali jsme se na delší procházku. Počasí tomu moc nepřálo, byl sice jarní den, ale zamračený, s občasnými drobnými přeháňkami. V lese, kudy jsme kráčeli, jsem se cítila dost stísněně.

Bylo tam šero a chvílemi mi to prostředí připadalo docela strašidelné. Těšila jsem se, jak si po návratu do chaty poprvé zatopíme v krbu, uděláme si horký čaj a k němu dáme sušenky.

Mezi stromy stál nějaký muž

Zamyšleně jsem kráčela dál, když se najednou Václav zastavil. Tiše mi řekl, abych se nenápadně podívala doprava. Jakmile jsem to udělala, jen stěží jsem potlačila výkřik. Mezi stromy, asi sto metrů od nás, stál jakýsi muž.

Hleděl na nás a vypadal osaměle a smutně. Hned mě napadlo, že vidím nějakého ducha – aniž bych v tu chvíli tušila, jak je můj úsudek správný.

Chtěl, abychom ho následovali?

Pár minut jsme tak stáli na místě a navzájem se pozorovali. Muž potom ukázal rukou kamsi za sebe a tím směrem začal ustupovat. Vypadalo to, že se nám snaží naznačit, abychom ho následovali.

To už jsme si oba s manželem povšimli, že se spíše vznáší, než aby kráčel! Oba jsme byli vyděšení a nohy nás v tu chvíli vůbec neposlouchaly. Zůstali jsme tam s manželem stát ještě delší dobu, ohromeni tím, co jsme právě viděli.

Na chatě jsme zůstali

Cestou zpátky do chaty jsme ten zážitek s Václavem rozebírali. Já jsem přiznala, že se bojím. Představovala jsem si, že se ten přízrak může v noci přiblížit až k naší chatě. Když se mě ale manžel zeptal, jestli tedy chci odjet, odmítla jsem.

V noci se mi pak nakonec spalo dobře a nic hrozného se mi nezdálo – určitě to bylo i díky novému prostředí a okolní přírodě. Druhý den jsme se s Václavem vydali zpátky na ono místo, kde jsme přízrak předchozí den spatřili.

Chtěli jsme se přesvědčit, zda tam po něm nezůstaly nějaké stopy. Václav byl přesvědčen, že to strašidlo není nebezpečné. Spíš to podle něho vypadalo, jako by nám chtělo něco sdělit.

Přízrak se nakonec ukázal

Také druhý den bylo pod mrakem. Vzhledem ke včerejšímu zážitku jsem se v lese cítila ještě více stísněně a po celém těle mě slabě mrazilo. Místo, kde se nám přízrak zjevil, jsme našli celkem snadno, bylo to nedaleko jednoho lesního rozcestí.

Čekali jsme tam asi dvacet minut, ale marně. Byli jsme už skoro na odchodu, když se zjevení ukázalo znovu.

Najednou byl pryč

Jeho chování bylo naprosto stejné jako den předtím. Nakonec jsem se i přestala bát, a když mi Václav naznačil, že bychom měli přízrak následovat, vzala jsem ho za ruku a šli jsme. Jak jsme se vzdalovali od lesní cesty, bylo čím dál větší šero.

Přízrak muže byl stále před námi ve stejné vzdálenosti. A pak najednou zmizel. Prostě byl pryč, jako by se do země propadl. Nechápali jsme to. Chtěli jsme se s Václavem vydat zpátky, ale muž se náhle znovu objevil a vše se opakovalo.

Hrůzostrašný nález

Václav, který se zajímal o nejrůznější záhady, mi řekl, že na tom místě je patrně něco ukryto, možná dokonce poklad. Jednalo se ale o něco mnohem hrůznějšího.

Když jsme po okolí delší dobu chodili a prozkoumávali ho, objevili jsme v nedalekém křoví lidskou kostru.

Skutečnosti jsme raději zamlčeli

Na místo později přijela policie. Ukázalo se nakonec, že šlo o místního psychicky nemocného muže, který před lety beze stopy zmizel. Jak zemřel, to však zůstalo záhadou. Možná v lese zabloudil a zahynul vyčerpáním, na zločin to nevypadalo.

Policistům jsme ale raději řekli, že jsme kostru objevili náhodou během procházky. Kdybychom jim líčili setkání s přízrakem, asi by na nás hleděli dost divně, a buď by nám nevěřili, nebo by nás měli za blázny.

Kateřina L. (59), Praha

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Na střední škole jsem se nechala kamarádkami přemluvit k vyvolávání duchů. Od té chvíle už nic nebylo jako dřív. Nikdy jsem nevěřila tomu, že když se parta lidí rozhodne vyvolávat duchy, tak se to povede. Ze skupiny čtyř holek jsem byla jediná, kdo měl pochyby. Kamarádkám jsem se dokonce vysmívala, jak jsou bláhové. Vždycky, když pořádaly nějakou seanci, mě na ni zvaly. Přemlouvaly mě, abych
5 minut čtení
Stačil jeden okamžik, aby se změnily životy nás všech. Sestřenice měla trápení a pykala celá rodina. Nikdo z nás už nemohl být šťastný. Naše rodina pochází ze Slovenska. Do České republiky, konkrétně na Moravu, jsem se přistěhovala, když mi bylo třicet tři let. Všem, se kterými jsem se seznámila, jsem říkala, že jsem tu kvůli práci. Utekla jsem do jiné země Pravda však byla docela jiná. V
3 minuty čtení
Je to už dávno, ale pamatuju si to jako dnes. Kamarádi mě zavřeli na hřbitově a utekli. Tehdy za mnou někdo přišel, a nebylo to běžné setkání. Vesnice, kde jsem jako dítě žila, neměla moc míst, kam by děcka mohla jít. Žádná hřiště tam nebyla, široko daleko byla jen samá pole, pak rybník a hřbitov. Právě ten byl častým cílem naší dětské party. Kdo měl nejvíc odvahy, obešel jej sám celý. Na to se
3 minuty čtení
Zelenou barvu jsem odjakživa milovala. Dělala mi dobře na tělo, mysl i oči. Pak jsem ale náhle onemocněla. Byl za tím jiný odstín téže barvy. Celý život jsem inklinovala k zelené barvě. Milovala jsem ji, a kdykoli jsem si vybírala oblečení, většinou zvítězila tato barva. Nebo musela převažovat v kombinaci s jinou, která s ní ladila. Všude jsem četla, že lidé, kteří nosí hodně této barvy, jsou d
3 minuty čtení
Keltské tradice dědeček uctíval, snad se cítil být jedním z nich. I nás učil některé magické rituály. Dlouho jsem ale nevěřila, že by mohly fungovat. Kamarádi mi mého dědečka záviděli. Byl to úžasný člověk. Miloval přírodu, stromy, zvířata a hlavně s ním byla náramná legrace. Měl dlouhé, šedé vlasy, plnovous a velké, zářivě modré oči. Vypadal prostě jako laskavý druid z doby starých Keltů. T
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Příběh OK: Dvě písmena, která spojila svět!
epochaplus.cz
Příběh OK: Dvě písmena, která spojila svět!
Tvoří ho jen dva znaky, je však s nimi řečeno vše. A rozumí jim po celém světě! Hodí se v každé situaci, pro lidi všech věkových kategorií, vzdělání i sociálních vrstev. Prostě univerzální slovo! Kdo ho ale tak skvěle vymyslel? Z jakého jazyka OK pochází? S jistotou dodnes nevíme. Původ si každopádně vždy přivlastňovali Američané.
Nepečené čokoládové lanýže
nejsemsama.cz
Nepečené čokoládové lanýže
Luxusní pralinky, které zvládnete bez pečení a s minimem práce. Ingredience: 200 g kvalitní hořké čokolády 100 ml smetany ke šlehání 30 g másla kakao na obalení volitelně rum nebo vanilka Postup: Smetanu zahřejte těsně pod bod varu a nalijte ji na nasekanou čokoládu. Přidejte máslo a míchejte do hladké ganache. Dochutit můžete kapkou rumu. Směs nechte 120 min chladit v lednici. Lžičkou odebírejte malé porce, vytvarujte
Fenomén Bílá paní: Co si o ní myslí záhadologové?
enigmaplus.cz
Fenomén Bílá paní: Co si o ní myslí záhadologové?
Záhadologové a autoři, kteří se pohybují na pomezí folkloru, historie a „mysteria“ se na Bílou paní dívají trochu jinak než běžní historici. Neberou ji jen jako literární legendu, ale jako tzv. „rezid
Modrá divize: Za Hitlera bojovali u Leningradu španělští dobrovolníci
historyplus.cz
Modrá divize: Za Hitlera bojovali u Leningradu španělští dobrovolníci
S kázní jsou na tom bídně, v bojích u Leningradu si ale španělští dobrovolníci z Modré legie vyslouží obrovský obdiv. Neleknou se mnohonásobné přesily a jejich oddíl lyžařů bleskovým přesunem přes zamrzlé jezero zachrání na 500 Němců! Po vypuknutí druhé světové války se Adolf Hitler (1889–1945) snaží do tábora svých spojenců získat také Španělsko, jenže
Medové lívance s rybízovou omáčkou
tisicereceptu.cz
Medové lívance s rybízovou omáčkou
Lívance v celozrnné verzi jsou zdravější, ale stejně tak lahodné. Suroviny 200 g celozrnné mouky 2 lžičky prášku do pečiva 1 lžička skořice 120 ml podmáslí 2 vejce 4 lžíce medu 120 g bíléh
Pražský Hrad, který okouzlil i hvězdy
epochanacestach.cz
Pražský Hrad, který okouzlil i hvězdy
Praha má svou nezaměnitelnou tvář. Hradní paláce nad Vltavou vytvářejí pohled, který zná celý svět. Je to obraz, který okouzluje po staletí a nikdy nezevšední.   Neexistuje snad jediný Čech, který by ho neznal. Pražský hrad se objevuje na pohlednicích, ve filmech i na fotkách. A kdo si plánuje výlet do naší metropole, má ho
Jste makoví?
epochalnisvet.cz
Jste makoví?
Když se řekne mák, mnohé napadnou buchty a koláče. A někoho třeba nic, protože mák moc nejí. Ale to je škoda a stojí za to se s ním seznámit.   Především je dobré vědět, že existuje množství odrůd a ty se dělí na farmaceutické a potravinářské. Farmaceutické někdy nazývané technické odrůdy jsou zdrojem opia, bílé
Střevní mikrobiom miluje vlákninu. Potvrdily to i tasemnice
21stoleti.cz
Střevní mikrobiom miluje vlákninu. Potvrdily to i tasemnice
Střevní červi mohou tlumit zánět v lidském těle, ale jen pokud mají dostatek vlákniny. Bez ní se jejich organismus přepne do jakéhosi hibernačního režimu a ochranný efekt mizí. Ukazuje to nová studie
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
rezidenceonline.cz
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
Pokud váš trávník po zimě připomíná spíš flekatý koberec než lákavý zelený porost, není to náhoda. Jaro vždy nemilosrdně odhalí místa, kde plevel využil náskok, který získal ještě před začátkem sezóny. Dobrou zprávou je, že právě teď máte šanci změnit pravidla hry. Když půda volá o pomoc Důvod, proč se plevele na jaře chovají životaschopněji
Má sestřenice naši rodinu proklela
skutecnepribehy.cz
Má sestřenice naši rodinu proklela
Stačil jeden okamžik, aby se změnily životy nás všech. Sestřenice měla trápení a pykala celá rodina. Nikdo z nás už nemohl být šťastný. Naše rodina pochází ze Slovenska. Do České republiky, konkrétně na Moravu, jsem se přistěhovala, když mi bylo třicet tři let. Všem, se kterými jsem se seznámila, jsem říkala, že jsem tu kvůli
Rado a legendární kriketové hvězdy Smriti Mandhana
iluxus.cz
Rado a legendární kriketové hvězdy Smriti Mandhana
Švýcarská hodinářská značka Rado rozšiřuje svůj svět o novou výraznou osobnost. Indická kriketová hvězda Smriti Mandhana se stává „Friend of the Brand“ a přináší do hodinářství energii, která přesahuj
Třetím dítětem Leichtová zachraňuje vztah?
nasehvezdy.cz
Třetím dítětem Leichtová zachraňuje vztah?
Má velké plány! Herečka Kristýna Leichtová (40), která se objevila třeba v seriá­lu Bratři a sestry, chce zrekonstruovat roubenku na Kokořínsku a s rodinou se tam usadit. Jenže plány se často mění v a