Domů     Mohu za smrt milovaného syna?
Mohu za smrt milovaného syna?
5 minut čtení

Občas přemýšlím, jestli jsme měli Zdeňkovi vštěpovat, že se má pomáhat jiným. On si to vzal zasvé do morku kostí. Až kvůli tomu přišel o život.

Je to těžké. Každý, kdo chce vychovat své dítě a mít z něj poctivého člověka, mu odmala říká, jak se nemá bát postavit se za druhé. Jak nemá být lhostejný k lidskému neštěstí. Samozřejmě děcko nabádáte, ať na sebe dává pozor. Ale kde je ta hranice, kdy se má objevit pud sebezáchovy?

Měl to v sobě odmalička

Sama to dodnes nevím. Netuším, jak bych reagovala, kdybych se dostala do oné osudné situace jako kdysi náš Zdeněk. Zachoval se jako hrdina, ale bohužel ho to stálo to nejcennější. Život.

Velký vzor v dědovi

Moje maminka zemřela, když bylo Zdeňkovi sedm let, takže si užil hlavně dědečka, mého tatínka. Ten byl za druhé světové války totálně nasazen. Kloučkovi o tom hodně vyprávěl. Byl takový ten gentleman z první republiky.

Spravedlivý muž, který se vždy zastal slabších, pustil v autobuse sednout i mladou dívku, protože to prostě byla žena. A Zdeněk se od něj hodně naučil. Trávil u něj prázdniny, společně si prohlíželi fotky, Zdenda hltal historky z války.

Vyprávění, jak se můj otec za pochodu učil různé bojové techniky i zásady první pomoc. I to formovalo mého syna k rozhodnutí, že se stane záchranářem.

Bylo to jeho poslání

Samozřejmě jste v takovém případě na dítě pyšní, někde vzadu si trochu uvědomujete rizika, která mohou dotyčného potkat. Jenže si to tak nějak nepřipouštíte. Upřímně, kdyby chtěl být vojákem, policistou a asi i hasičem, byla bych nervózní.

Dnes však vím, že to není měřítko. Že bohužel i ve zdánlivě bezpečnějším povolání není záruka štěstí. Zdeněk svoji práci miloval, bylo to poslání, o kterém ale nikdy nemluvil. Nebral se jako hrdina. Chtěl pomáhat a pyšné na něj bylo jeho okolí.

Sám říkal, že to je práce jako každá jiná. Práce ho naplňovala a byl šťastný. Díky školení cestoval i do zahraničí, byl velmi aktivní.

Doba plynula

Proto však nebyla případná rodina na pořadu dne. Sice měl nějaké přítelkyně, ale nikdy nešlo asi o osudové vztahy. Dokonce mu některé dívky vyčetly, že práci věnuje víc času než jim. Samozřejmě jsem i já měla jisté výčitky, chtěla jsem už vnoučátka. Má touha posílila i ve chvíli, kdy zemřel můj muž, Zdeňkův otec.

Sblížila nás smrt

Zdeněk pomáhal druhým, bylo jasné, že se postará i o mě. Ztráta otce jej bolela, ale nedal na sobě nic znát. Byl tu pro mne, jako bych jen já měla trápení. Jednoho dne jsem vyslovila přání odjet do Jugoslávie.

Právě tam jsme se kdysi s manželem zasnoubili a já chtěla zavzpomínat. A navrhla jsem, aby jel Zdeněk se mnou. Na lenošení nebyl, ale protože viděl, že by mi to pomohlo psychicky, souhlasil. Konečně jsem dostala nějaký impulz.

Byla jsem zase šťastná

Těšila jsem se na dovolenou, vše jsem zařizovala, takže jsem přišla na jiné myšlenky. Když jsme vyrazili, cítila jsem, jak mne cesta nabíjí. Prvních pár dní bylo krásně, ačkoli počasí před tím moc přívětivé nebylo. Se Zdeňkem jsme si dovolenou užívali.

Pak se ale přihnaly velké bouřky. Moře bylo rozbouřené, a i když druhý den bylo krásné podnebí, moře bylo přece jen trochu divoké. Šli jsme tedy lenošit na pláž.

Okamžitě musel jednat

Relaxovali jsme a vše bylo bezvadné. Najednou ale Zdeněk rychle vyskočil s tím, že vidí v dálce někoho v moři. Člověk, který plaval příliš daleko a nezvládl ještě nezkrocené vlny moře. Jak plavčíci zaregistrovali Zdeňka, vběhli do moře za ním.

Můj syn měl náskok, u tonoucího byl dříve. Cesta za ním ale byla náročná, musela jej vysílit. Když si plavčíci převzali tonoucího, nechali Zdeňka, ať si sám doplave zpět. Prý jim i řekl, že je v pohodě. To bylo pro něj typické, nikdy nepřiznal slabost.

Jenže pak najednou zmizel pod hladinou. Volala jsem na plavčíky, jeden z nich se vrátil. Přijeli další, ale Zdeňkovo tělo nenašli.

Noc plná bolesti

Co vám budu povídat. Viděla jsem, že syn tam byl a najednou zmizel. Nebyla to říčka, která by ho mohla odtáhnout dál, a on by vylezl na břeh. Moře bylo prostorné, kdyby se dostal ke břehu, viděli bychom ho.

Tu noc jsem dostala léky na uklidnění, ale stejně jsem tušila, že je konec. Vzala jsem syna na to místa já. Byla to moje vina. Měla jsem to město spojené s tím nejkrásnějším, kdysi jsme tu s manželem rozhodli o naší budoucnosti.

Celý život jsem na Jugoslávii vzpomínala. A najednou se to krásné změnilo v to nejtemnější v mém životě.

Našli ho druhý den

Druhý den byl nezvykle klidný, nebe však bylo černé, plné mraků a kolem bylo dusno. Asi kolem 11 hodiny mi přišli říct, že našli Zdeňkovo tělo. Nešlo mu pomoci. I když měl skvělou fyzičku, moře je silný soupeř.

Nevím, jak bych to sama zvládla, naštěstí mi pomáhali lidé z cestovní kanceláře. Všichni byli perfektní. Přišla jsem ale o muže i o syna. O celou svoji rodinu. Nemám vnoučata, nemám nikoho blízkého. Do Jugoslávie se už nikdy nepodívám.

Stále si říkám, že to je moje vina. Kdybych nechtěla, aby tam se mnou Zdeněk jel. Je těžké s tím žít. I když to je už 12 let. Kdybych neměla alespoň přátele, nevím, jak bych mohla dál nějak žít. I když spíš jen přežívám.

Simona K. (67), Opava

Další článek
Související články
3 minuty čtení
Hana byla spořádaná žena a vzorná manželka. Celé městečko ji obdivovalo. Pak se však stalo něco, co ji vykolejilo a změnilo k horšímu. V našem městečku jsme se všichni znali. Prodávala jsem v místním lahůdkářství, a to víte, do lahůdkářství chodí každý. Hanu jsem znala, bydlela ve vilce u nádraží. Její manželství bylo přímo čítankové, občas jsem dávala Hanu a jejího muže za příklad svému životn
3 minuty čtení
Ještě před čtyřmi měsíci jsme žili normální život. Manžel byl zdravý a plný energie. Dnes bojuje o život. Nikdy by mě nenapadlo, že se jeho svět tak rychle převrátí. Manžel byl člověk, který nikdy nebyl nemocný. Nezastavil se, vždy byl aktivní, běhal, jezdil na kole, miloval život. Když si ale začal stěžovat na bolesti v břiše, myslela jsem si, že to bude jen nějaký menší problém, nějaké zažíva
5 minut čtení
Je to už dávno, ale pořád si pamatuji, jak těžké to pro ni bylo. Moje kamarádka Petra byla vždy tak srdečná. Sama ale prožívala bolest, kterou neunesla. Když se ohlédnu zpět, mám pocit, jako bych byla svědkem něčeho, co se stalo teprve včera. Pořád dokola si říkám, jak jsem měla něco udělat jinak, abych jí pomohla. Aby tu byla se mnou i dnes. Moje kamarádka mi dala možnost být její oporou v
3 minuty čtení
První nečekaná rána v mém dosud pohádkovém životě přišla, když jsem zjistila, že manžel má milenku. To byla ale jen ta první z řady ran. Druhá přišla, když jsem zjistila, že se s tou ženou vídal už dlouhé měsíce a žil s námi oběma. A třetí, když se ukázalo, že ona je jen o pár let starší než naše dcera. Zůstala jsem sama v domě, který jsme spolu postavili. Zdi byly plné vzpomínek. Nemohla jsem
3 minuty čtení
Dodnes mám stále před očima obraz, který se mi zaryl do paměti. „Tvá sestřička už není,“ říkali. Jak není, vždyť byla mladší! Bylo mi tehdy 10 let a Markéta byla o dva roky mladší. To přece nedávalo smysl. Děti neumírají. I já jsem se cítila nesmrtelná. Tehdy mi řekli, že odešla do nebíčka. Proč? Tam odešla tenkrát babička, která byla stará. Proč šla má sestřička? Prázdný pokoj Nebyla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
tisicereceptu.cz
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
Jaké by to byly Velikonoce bez pořádného masa? Ingredience 4 jehněčí kolínka 2 cibule 50 g másla 6 stroužků česneku 10 kuliček pepře 3 bobkové listy 6 dcl červeného vína, 4 snítky rozmarý
Perlové týdny Halada 2025
iluxus.cz
Perlové týdny Halada 2025
V květnu a červnu proběhne největší prodejní výstave perlových šperků v Čechách a na Slovensku. Legendární a největší akce rodinného klenotnictví Halada má tradicí již několik desetiletí. Na akci s
Nejkrutější zima novověku? Ptáci umrzali za letu!
historyplus.cz
Nejkrutější zima novověku? Ptáci umrzali za letu!
Kdo nemusí vytáhnout paty z domu, ten nevychází. V kalendáři jsou první dny roku 1709 a napříč Evropou mrzne, až praští. A to doslova. Ve Francii dokonce padají z oblohy ptáci, kteří za letu umrzli. Na jiných místech se při zvonění rozpadnou mrazem kostelní zvony. Ničivá zima potrvá čtyři měsíce a nabídne scény, které se zatím neopakovaly…  
Gruzie plná chutí a vůní
epochalnisvet.cz
Gruzie plná chutí a vůní
Země pro mnohé neznámá skrývá velké kulinární bohatství, což může být pro ty, kteří pamatují jen známý koňak nebo čaj opravdovým překvapením. A pohostinnost místních je pověstná. Však také jedno z přísloví zní: Host je dar Boží.   Gruzínská kuchyně není jenom jedna, po staletí vstřebávala vlivy turecké, íránské a posledních dekádách i ruské. Navíc
Vestavba s přidanou hodnotou
rezidenceonline.cz
Vestavba s přidanou hodnotou
Design kuchyně ctí spotřebiče, které nejsou na první pohled vidět. Mohou být ukryté za kuchyňskými dvířky nebo splývají s kuchyňskou linkou. Pro vestavné spotřebiče hraje řada faktorů. Jedním z nich je úspora místa a designově čistý vzhled kuchyně. Nabídka tohoto typu spotřebičů je veliká, v zásadě si můžete pořídit kompletní výčet nezbytných kuchyňských pomocníků od
Manželství Brooke Shields spěje pomalu k rozvodu
nasehvezdy.cz
Manželství Brooke Shields spěje pomalu k rozvodu
Hvězda filmu Modrá laguna, i po letech stále krásná Brooke Shields (59), prochází manželskou krizí! S filmovým scenáristou a producentem Chrisem Henchym (60), kterého si brala už před čtyřiadvaceti
Rukopis, který mu změní život: Co našel Wilfrid M. Voynich ve Frascati?
enigmaplus.cz
Rukopis, který mu změní život: Co našel Wilfrid M. Voynich ve Frascati?
Americký sběratel starožitných knih polsko-litevského původu Wilfrid M. Voynich (1865–1930) se v roce 1912 přehrabuje desítkami rukopisů uvnitř jezuitské knihovny ve starobylém paláci Villa Mondragone
Jak správně pečovat o citlivou atopickou pokožku? Dopřejte jí koupel a med
nejsemsama.cz
Jak správně pečovat o citlivou atopickou pokožku? Dopřejte jí koupel a med
Stává se vám, že po sprchování cítíte na těle nepříjemné pnutí, loupe se vám kůže, nebo vám dokonce naskáčou pupínky? Víme, jak si s tím poradit. Zdroje pitné vody jsou dnes bohužel natolik kontaminované, že přidávat chlor do vody je prakticky nezbytností. Takto upravená voda potom kůži nejen dráždí a vysušuje, ale u citlivějších jedinců může vést
Velikonoční ostrov: Nejosamělejší místo světa plné záhad
epochanacestach.cz
Velikonoční ostrov: Nejosamělejší místo světa plné záhad
Hluboko v Pacifiku leží ostrov proslulý svou tajemnou prastarou civilizací. Zdobí jej nejen kouzelná příroda, ale i 300 soch moai. Každá z těchto soch je vytesána z jednoho kamene a má typickou protáhlou tvář. V současnosti se zdá, že řada tajemství Velikonočního ostrova se již dočkala svého rozluštění. Víme, proč tyto sochy vznikly a jakým způsobem se po ostrově
Vím, že je stále se mnou
skutecnepribehy.cz
Vím, že je stále se mnou
Se smrtí mého milovaného Pavla jsem se nemohla dlouho smířit. Až jednoho večera, kdy jsem na něj vzpomínala, se přihodilo něco nečekaného. Manžel před časem prohrál boj s nemocí. Byl láskou mého života. Smířila jsem se s tím, že dožiji sama. Nikoho jiného jsem k sobě nechtěla. Ukázalo se však, že mě měl Pavel tak moc rád, že nedokázal
Test využívající infračervené světlo dokáže detekovat krev od pacienta s rakovinou plic
21stoleti.cz
Test využívající infračervené světlo dokáže detekovat krev od pacienta s rakovinou plic
Vědcům z Institutu Maxe Plancka pro kvantovou optiku se podařilo vytvořit nový test, který je schopen odhalit vzorky krve pacientů, kteří trpí rakovinou plic, a to s 81% přesností. Do budoucna by tent
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
epochaplus.cz
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
Kdo by neznal jméno Robin Hood? Slavný psanec ze Sherwoodu se za staletí proměnil ve folklorní ikonu, hrdinu stovek knih, filmů i seriálů. Ale kdo vlastně byl muž, jehož příběh přežil staletí a stal se symbolem spravedlnosti? Mýtus, nebo historická postava? Příběh, který přerostl do legendy První dochované zmínky o Robinovi pocházejí ze 14. století.