Domů     Bojovala jsem, zůstal mi jen vnuk
Bojovala jsem, zůstal mi jen vnuk
5 minut čtení

Potomkům jsem chtěla dopřát krásné dětství, jaké jsem měla já. Bohužel, život je krutý. Nebo za to může dům, s nímž jsem padla k zemi i já?

Dívám se na to místo a marně si snažím vybavit ten domek ze 30. let. Už není. Místo něj se tam tyčí neosobní kostka. Dívám se po okolí a snažím se vybavit si, jak jsme tu s kamarády běhali.

Vím, že se to stalo, ale jako by všechno sfoukl vítr spolu s prachem sutin domu, který nám zbourali. A právě tehdy se začal bortit i můj život.

Krásné dětství v nádherné vile

Vyrůstala jsem v domě plném lásky. Ta prvorepubliková stavba patřila prarodičům, dům jsme však s maminkou a tatínkem mohli obývat také. Když mi bylo 13 let, zemřel děda. Takový je život. Po pár letech měla naše rodina nějaké finanční potíže.

Dům se už nedařilo dotovat, proto jej babička prodala s tím, že jsme tam mohli bydlet. Po její smrti jsme se s rodiči odstěhovali, protože majitel měl se stavbou jiné plány. Co vím, tak tam bydel jeho syn s rodinou.

Velká láska plná hořkosti

Po gymnáziu jsem odešla na vysokou do Prahy. Tehdy jsem potkala Pavla. Pravidelně jsme se vídali na zastávce autobusu, dlouho mu trvalo, než mě oslovil. Byl pohledný, galantní, takže jsem se zamilovala snadno.

Navíc byl trochu starší, což mi imponovalo, jelikož už nebyl takové to „ucho“. Bohužel s tím se pojil jeden fakt, a sice že byl ženatý. Řekl mi to na třetí schůzce s tím, že se ale bude rozvádět. Až bude vhodná doba.

Věřila jsem, a tak jsem do vztahu šla po hlavě. A otěhotněla jsem. Plná naivity jsem si myslela, jak bude Pavel nadšen. Jenže on o dítěti nechtěl ani slyšet. A v tu chvíli se jeho vztah ke mně radikálně změnil.

Nechtěl dítě ani mě

Snažil se mě přinutit, abych šla na potrat. Propukla jsem v pláč. Ani nevím, jestli proto, že chtěl něco takového, nebo mě zlomil fakt, že jsem odhalila jeho pravou tvář. Já jsem ale odmítla přijít o dítě.

Řekla jsem mu, že po něm nic nechci, a rozhodla jsem se být svobodnou matkou. Rodiče nejásali, ale podpořili mě jako jediné své dítě.

Druhý pokus? Zase špatně!

Za dva roky jsem potkala Borise. Byl svobodný. Hurá! Možná jen to mi stačilo, abych ho přijala do svého života, že jsem se ani neohlížela na jeho nedostatky. Nebyly malé. Ve třiceti měl za sebou asi 15 zaměstnání, občas se napil.

I přesto jsem se stala jeho ženou a porodila jsem mu syna Honzíka. K mé Verunce tak přibyl bráška. Štěstí nám trvalo další tři roky, než jsem pochopila, že se svým mužem nemohu být. Jeho alkoholové eskapády se stupňovaly, a to ničilo mě i děti. Rozvedli jsme se.

Proč jsem si stěžovala?

Rodiče mi pomáhali i nadále, i když jsem se samozřejmě snažila. Vydělávala jsem peníze, ty jsem si moc nebrala. Je mi ale jasné, že svá vnoučata rozmazlovali, když byla u nich, a to zadarmo nebylo. Někdy jsem si říkala, že je to neúnosné.

Bohužel jsem nečekala, co mě ještě potká. Nebylo mi ještě ani padesát, když maminka zemřela na rakovinu slinivky. Zůstal mi tak jen tatínek, který se sice snažil, ale znáte to, přece jen si jste jistější, když děti hlídá maminka.

A co tatínci mých dětí?

Roky plynuly a náš život nepotkala žádná bouře. Tatínkovi samozřejmě ubývaly síly, takže jsem se starala i o něj. Nakonec zemřel. Naštěstí se ani jeden z rodičů nedožil toho, co se stalo dál. Možná si říkáte, jestli do našeho života nechtěli zasáhnout tatínci.

Verunka se na tátu samozřejmě ptala, já jí řekla jméno, ale vůbec jsem nevěděla, kde bydlí, co dělá a jestli žije. Honza se s otcem vídal párkrát do roka. Postupně se z něj stal opilec, bylo to na něm znát.

Ztrhaný rudý obličej, moc dobře neartikuloval, ale musím uznat, že se s ním dalo domluvit lépe, než když jsme byli spolu.

První velká rána přišla nečekaně

Babičkou jsem se stala před padesátkou. Verunce se narodil Petříček. Bohužel jakoby nesla prokletí své matky. I ji tatínek děcka opustil, bylo to záhy po porodu. Honzík se jako strejda ovšem ujal mužské role a s malým si nekonečně vyhrál.

Měl skvělou přítelkyni Katku, která měla Péťu také ráda. Vždy říkali, že Petříček je demo na jejich vlastní dítě, taková příprava. Bohužel, nedočkali se. Bylo to jednoho mrazivého večera. Zazvonila u nás policie, která přišla s tou nejhorší zprávou.

Honzík s Katkou měli autonehodu. Ona byla na místě mrtvá, Honza v nemocnici pár minut ještě žil. Nestihli jsme ani jednoho.

Nestačilo to?

Za 14 dní po pohřbu mi přišlo parte. Honzův otec neunesl ztrátu syna a spáchal sebevraždu. Bylo to zvláštní, ale měla jsem pocit, že mi zmizel další člověk, byť jsme byli od sebe.

Tím série neštěstí neskončila… Už se mi derou slzy do očí, tohle je přece jen čerstvější. Jsou to dva měsíce, co tu s námi Verunka není. Také rakovina. Ne, víc už nemohu. Zkrátka, zůstali jsme sami s Petříčkem. Jen jednu věc vám ještě prozradím.

Už tam nestojí, nic nezbylo

Před pár lety jsem měla nutkání vydat se k domu mého dětství. Abych si připomněla, že jsem zažila i krásné věci. Docela jsem se těšila, že si oživím vzpomínky. Ale ten krásný dům, ten tam už nebyl.

Když jsem pátrala, místní mi řekli, že jej majitel prodal developerovi, který ho zboural a postavil tam tu betonovou hrůzu. V roce a měsíci, kdy jsem potkala Pavla. Když se mi život začal komplikovat…

Milena V. (53), Poděbrady

Související články
2 minuty čtení
Není to obyčejný kus oblečení. Ten svetr pamatuje mnohé, především ale ruce mé maminky. Leží složený v dolní polici skříně. Všechno kolem se za ta léta měnilo. Nábytek, byt, dokonce i já, vyrostla jsem. Ale ten svetr zůstal. Vlněný, hrubě pletený, na lokti trochu odřený, a přesto pevný. Má barvu vybledlé šalvěje, takovou, jakou maminka milovala. Vždycky říkala, že ta barva uklidňuje. Můj mil
5 minut čtení
Když zavřu oči, vidím ho přesně tak, jak stál. Starý, ale náš. Můj dům, který mi jen tak rychle zbourali. Byl celý můj svět. Prarodiče ho postavili svýma rukama, každá místnost měla svůj příběh, každý kout nesl vzpomínku. V kuchyni se linula vůně pečeného chleba, který prarodiče tak milovali. Já jsem tam sedávala na malé stoličce a koukala, jak míchají těsto, dokud se nezvedlo do jemné, nadýcha
3 minuty čtení
Štěstí v podobě milého muže mě potkalo v době, kdy bych už něco takového ani nečekala. Problémem začala být jeho dcera. Když jsem potkala Petra, bylo mi padesát pět. On byl o pár let starší, vdovec, tichý, klidný muž, který měl cit pro humor, dobrou kávu a miloval staré francouzské filmy. Po rozvodu, který mě zanechal bez iluzí, jsem nečekala, že mi ještě někdo vstoupí do života tak přirozeně a
3 minuty čtení
Byla jsem kvítko z čertovy zahrádky a pořádně jsem na to doplatila. Tak dlouho jsem chodila se džbánem pro vodu, až se ucho utrhlo. Po maturitě jsem dost řádila, dnes se za to stydím. Hrála jsem si s kluky jako kočka s myší. A ve zlém se mi to vrátilo, jak už to tak bývá. Chodila jsem po mejdanech a večírcích, jezdila pod stan či na nejrůznější chaty, kde to o večerech hodně žilo. O prázdninách
3 minuty čtení
Byla jsem jedináček a rodiče trávili většinu času v práci. Místo prázdnoty ale můj svět naplňovala sousedka z rohu ulice. Paní Helena. Dnes je pryč. Byla to dáma, která na první pohled působila uzavřeně, ale měla v sobě zvláštní klid. Její dům byl starý, dřevěné dveře vrzaly a omítka se tu a tam loupala, přesto měl domov zvláštní atmosféru, která přitahovala. Vždycky sedávala u okna nebo na ver
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vyprahlé city, ale i prázdná peněženka Bernáškové
nasehvezdy.cz
Vyprahlé city, ale i prázdná peněženka Bernáškové
Nové štěstí na obzoru? Mnoho tomu nenasvědčuje. Herečka známá ze seriálu ZOO Nové začátky Jana Bernášková (44) podle všeho neprožívá zrovna dobré časy. Poté, co se jí rozpadlo manželství s režisérem
Pro pleť bez jediné chybičky i během podzimních plískanic
nejsemsama.cz
Pro pleť bez jediné chybičky i během podzimních plískanic
Podzim dává zabrat nejen naší psychice, ale i pleti. Co všechno byste jí měla dopřát, aby byla pořád v dobré kondici a připravená na dlouhou zimu a třeskuté mrazy? Barevné listí, sem tam mlha, to zní jako docela hezká romantika. Ovšem ne tak docela. Podzimní počasí je sice někdy jako z pohádky, většinou ale dělá neplechu
Proč se dílo Českého Bacha nesmělo opisovat?
epochalnisvet.cz
Proč se dílo Českého Bacha nesmělo opisovat?
Pražské Klementinum bouří nadšením a na pódiu se spokojeně uklání dirigent a autor hudby. Jeho monumentálnímu alegorickému dílu ze své lóže aplauduje i císař.   V rodných Louňovicích pod Blaníkem se budoucímu hvězdnému skladateli vrcholného baroka dostává hudebního vzdělání od otce, místního kantora a varhaníka. To ale brzy talentu Jana Lukáše Zelenky (1679–1745) přestává stačit, a
Advent v saské metropoli – Předvánoční Drážďany
epochanacestach.cz
Advent v saské metropoli – Předvánoční Drážďany
Toužíte po skutečné vánoční atmosféře? Vydejte se do Německa, kde mají adventní trhy dlouhou tradici a patří k těm nejpůvabnějším v Evropě. Ty nejbližší českým hranicím najdete v Drážďanech – začínají 26. 11. 2025 a potrvají do 24. 12. 2025. A stojí za to je zažít na vlastní kůži. S norimberským Christkindlesmarktem se drážďanské vánoční trhy
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Amedeo Modigliani: Proti jeho aktům zasahovala policie
historyplus.cz
Amedeo Modigliani: Proti jeho aktům zasahovala policie
V Paříži žije už dlouho, ale spokojený rozhodně není. Nejde jen o jeho chatrné zdraví a fakt, že věčně bojuje s nedostatkem peněz. Modigliani také zatím marně hledá vlastní umělecký styl, za který by se nemusel stydět! Zato s absintem a hašišem si rozumí náramně, dopřává si je v podstatě každý den… Dlouhá léta se
První přímý náznak temné hmoty? Vědci jsou nadšení i opatrní
21stoleti.cz
První přímý náznak temné hmoty? Vědci jsou nadšení i opatrní
Temná hmota je pro naši vědu stále tvrdým oříškem. Víme, že musí existovat, protože její gravitace drží galaxie pohromadě, ale nějakým způsobem ji zachytit? V této kolonce máme zatím zapsanou velkou č
Zmrzlina z borůvek a limetek
tisicereceptu.cz
Zmrzlina z borůvek a limetek
Tak už je tu konečně čas na zmrzliny! Suroviny 2 limetky 130 g borůvek 140 g cukru krupice nebo třtinového 200 ml kokosového krému 280 ml smetany ke šlehání hrst borůvek a skrojky limetky n
Moskevský kriminální případ z roku 2021: Jakou roli hrály okultní prvky?
enigmaplus.cz
Moskevský kriminální případ z roku 2021: Jakou roli hrály okultní prvky?
Vyšetřování úmrtí sourozenců z amerického města Childress v minulosti vyvolalo spekulace o okultních motivech. Podobné téma se vrátilo do médií v roce 2021, kdy byl v Moskvě odhalen případ dvojice
Noční volání od zemřelé
skutecnepribehy.cz
Noční volání od zemřelé
Když mi zemřela babička, se kterou jsem měla blízký vztah, dlouho jsem truchlila. Pak mi jedné noci zazvonil telefon. S babičkou jsme si byly blízké celý život. Byla jako moje druhá máma. Když jsem byla malá, učila mě plést, později mě kryla, když jsem tajně jezdila za klukem. I jako dospělá jsem jí volala skoro denně. Věděla o mně
Americký dolar: Symbol měny, historie a překvapivých detailů
epochaplus.cz
Americký dolar: Symbol měny, historie a překvapivých detailů
Americké dolarové bankovky a mince nejsou jen běžným platidlem. Za jejich vzhledem stojí dlouhá historie, promyšlené symboly i propracované bezpečnostní prvky, které z nich dělají jednu z nejzajímavějších měn světa. Nízká výrobní cena a překvapivé složení Možná byste si mysleli, že výroba bankovek, které drží v rukou miliony lidí po celém světě, bude extrémně drahá.
Outdoor bez kompromisů: Thule odhalilo budoucnost dobrodružství
iluxus.cz
Outdoor bez kompromisů: Thule odhalilo budoucnost dobrodružství
Švédské Malmö se v listopadu na jeden večer proměnilo v pulsující centrum outdoorového designu. Značka Thule zde přivítala tisícovku hostů a ve stylu velkolepé módní show představila více než dvacítku