Moje kamarádka drtí svoji dceru a já myslím, že bych měla něco udělat. Nevím ale, jestli na to mám vůbec právo, a bojím se, že se to obrátí proti mně.

Danina Eliška má za dva týdny termín porodu. Ale místo toho, aby se těšila, pláče. Moje kamarádka ji ničí. „Máš malý prsa, pochybuji, že budeš mít vůbec nějaké mléko,“ řekla jí i přede mnou. Úplně jsem se lekla.

„To nemůžeš vědět,“ opáčila jsem a ona se na mě podívala tak, že jsem se raději zvedla a šla domů. Její Eliška u mě ale večer nešťastná zazvonila.

„Teto, já se bojím, že to nezvládnu,“ řekla mezi vzlyky a začala mi vyprávět, jak vždy snila o tom, jaké to bude až bude mít své první miminko.

Jejich první

S manželem si krásně zařídili dětský pokoj, nakoupili spoustu oblečení, plenek a ona se nemůže dočkat porodu. „Každý den si maluji, jak si budeme spolu hrát a neodtrhnu se od miminka ani na vteřinu. Přestože to bude moje první dítě, porodu se nebojím.

Vrásky mi přidělává jen máma!“ přiznala otevřeně. Problém má být totiž kojení. Eliška chce kojit své miminko co nejdéle a také si o tom ledacos nastudovala, protože se obává, jestli nebudou překážkou její malá prsa.

„To s tím nemá nic společného, neboj,“ řekla jsem jí hned. „Já také nejsem bůhví jak obdařená a kojit bych bývala mohla i sousedům,“ usmála jsem se na ni. „Jenže mamka říká, že kojit nebudu,“ propukla kamarádčina dcera zase v pláč. Dostala jsem vztek na Danu.

Místo toho, aby ji má kamarádka uklidnila, protože sama porodila pět dětí, začala se nad svou dcerou povyšovat. „Co to s ní proboha je?“ proletělo mi hlavou.

„Pokaždé skepticky kouká na moje malá prsa a kroutí hlavou,“ přiznala smutně Eliška s tím, že jí máma otevřeně řekla, že se obává, že malé nebude mít co pít a že bude muset přikrmovat. „To vám pěkně poleze do peněz!“ uzavřela prý Dana.

Je fakt, že má kamarádka má obří prsa a také je velmi ráda vystavuje. I ve svém věku nosí ohromné výstřihy, že se divím, že jí ta prsa nevypadnou. Ale soutěžit s vlastní dcerou? Kdo to kdy viděl?

Jen si teď vymýšlí

Copak vůbec nechápe, že její dceři ty řeči nedělají dobře? Kdykoli se prý rodina sejde, zásobuje všechny historkami o tom, jak dlouho kojila každé ze svých dětí. A to i v době, kdy to prý nebylo až tak populární.

Nedávno prý také otevřela téma kojení na veřejnosti. Toho by se ona nebála. U té debaty jsem dokonce byla a své kamarádce nevěřím ani slovo. Vím, jak byla vždy opatrná a kojila jen doma.

Ani na návštěvě, kde by se schovala někam do vedlejšího pokoje, kojit nechtěla. Proč tedy teď vykládá takové věci své dceři? Vždyť ta holka jen ze stresu nebude mít mléko…

Má velký problém

Ano, dnes by možná byla schopná vytáhnout prso třeba v hospodě po pár pivech. Dnes je těmi svými přednostmi totiž posedlá. A tak jsem pojala podezření, že má kamarádka má problém se stárnutím. A nechce si to přiznat. Natož, aby o tom vykládala mně.

Měla bych si s ní promluvit, protože je evidentně posedlá jen sama sebou a na své dítě teď nedokáže vůbec myslet. Slíbila jsem Elišce, že si s její mámou promluvím. Teď už ale třetí noc nespím, protože nevím, jak začít, a co vlastně říci.

Kamarádka je evidentně v takovém rozpoložení, že jakoukoli moji radu bude brát jako zradu nebo podraz. Nevím, co mám dělat.

Slávka S. (63), Jindřichův Hradec