Měla jsem zcela jinou představu o tom, jaké nevěsty si mí chlapci domů přivedou. Jejich osud jsem nemohla ponechat náhodě. Musela jsem proto zasáhnout!
S manželem Davidem jsme si přáli dvě děti, syna a dceru. To by bylo ideální! Dvě děti se nám opravdu narodily, ale jsou to synové. Upnula jsem se proto na své budoucí snachy. V nich jsem viděla své potenciální dcery. A snila jsem o tom, jaké budou.
Doufala jsem, že jednou mi alespoň částečně dcery nahradí. Když si ale synové našli životní partnerky, ani jedna z nich se nepovedla. Synové vystudovali vysokou, máme velký dům a přáli jsme si, aby se u nás zabydleli, abychom si s manželem mohli užívat vnuků.
V našem domě je totiž několik samostatných bytů. Vždycky jsem si přála velkou rodinu, tak jsem se moc těšila, až budu mít mladé pod svou střechou. Prostoru by měli oba synové a jejich rodiny v domě pro sebe dost. S přítelkyní staršího syna Danou bylo společné soužití zpočátku v pohodě.
Rozčarování
Byla to příjemná holka, snaživá, byla sice jen bakalář, ale stále tu byla naděje, že bude ve studiu pokračovat. Do dětí se nehrnula. Neměly jsme ani problém domluvit se na vaření. Jednou uvařila Dana, podruhé já.
Byla šikovná i na zahradě, dokonce krmila slepice a králíky. Jenže pak jsme se nepohodly, když syn přišel o zaměstnání a byl dlouho na podpoře. Po měsíci jsem ji slyšela, jak na syna štěká, že je neschopný. Dokonce u nich lítaly talíře.
Pochopila jsem, že musím zakročit. Nebylo těžké zapracovat na tom, aby nastala krize ještě mnohem větší.
Však se něco najde
Dana byla pěkná ženská, chlapi ji obletovali, uměla to s nimi a na synovi bylo vidět, že to nevidí rád.
Seděl doma, a tak stačilo málo, aby začal žárlit a uvěřil, že se jeho Danuška „zapomněla“ s kolegou na firemním večírku, kam vyrazila navzdory tomu, že doma vládlo napětí. Hádky byly od té chvíle na programu každý den a vztah se hnal rychle k rozchodu.
Ten nastal přesně ve chvíli, když si našel vážnou známost druhý syn a moje pozornost se upnula na potenciální snachu Mirku. Nastěhoval si ji k nám. Doufala jsem, že si s ní budu rozumět jako s tou první, než se to pokazilo.
Že mi Danu, kterou jsem z domu vyštípala, nahradí. Ale to jsem se přepočítala. Tahle byla úkaz, jaký se jen tak nevidí! Mirka doma na nic nesáhla. Jen vzdychala, jaké má migrény, bolí ji záda, cítí tlak, jak klesá a stále se o ni něco pokouší. Na zahradu nesáhla a vařit neuměla.
Je to líná veš!
Dlouho vyspávala, viděla jsem ji, jak si jen čte bulvární časopisy, nebo telefonuje s kamarádkami. Když jsem si postěžovala synovi, že mi vadí, jak doma nehne prstem, řekl mi, že je prostě taková éterická bytost.
Nejvíc mě vzalo, když řekla, že si žádné dítě nepořídí, protože by nepřežila porod. V tu chvíli jsem musela opět zasáhnout.
Dalo mi to hodně práce, protože se ta líná veš nechtěla z našeho domu hnout, ale podařilo se mi díky sousedkám rozšířit fámu po okolí, že jsou u nás komáři, co přenášejí boreliózu. Jak to hypochodr Mirka slyšela, sbalila kufry a šla!
Alžběta (77), Plzeň
