Když jsme byly se sestrou ještě malé, ztratily jsme rodiče. Rozdělily si nás tety a vychovaly každá podle svého. Záviděla jsem své sestře, karta se ale obrátila.
Ano, bylo to strašné, když jsme ztratily se sestrou Janou své rodiče. Byly jsme ale ještě hodně malé, tak jsme si na ně moc nepamatovaly. Mně byly čtyři, sestře rok. Po té nečekané nehodě si nás vzaly naše tety.
Chudá a bohatá
Jedna bydlela v Praze, neměla žádné děti a byla bohatá, druhá žila na vesnici a měla děti čtyři. Bohatá teta si umanula, že chce mou sestru, protože si na ni zvykne jako na vlastní matku, a budou ji s manželem vydávat za vlastní. Mě si vzala teta Bohunka.
Kuchařka ze školní jídelny, její muž byl pokrývač a děti raubíři. Musela jsem pomáhat s hospodářstvím, kde bylo plno zvířat. Ve škole jsem procházela kupodivu bez problémů. Taky jsem byla radši ve škole, než doma. Na nějaké stonání v této rodině nebyl čas.
Nešetřili mě
Když jsem dostala kašel, naládovala do mě teta cibulový sirup a řekla mi, abych šla nasekat dříví, že mě to přejde. Dvakrát do roka, o prázdninách a na Vánoce, nás navštívila teta z Prahy s mou sestrou. Nikdy dlouho nepobyly.
Záviděla jsem Janičce, jak chodí oblékaná, její hračky, měla všechno, na co si vzpomněla. Bylo mi z toho smutno.
Mátoha!
Se sestrou jsme se vzdalovaly. Ještě víc, když začala studovat na vysoké škole. To k nám přestala jezdit úplně. Já se vdala ve dvaceti, měla děti, hodného a pracovitého manžela. Se sestrou jsme se nevídaly.
Jen se mi doneslo, že se třikrát rozvedla a měla syna, který se jí narodil císařským řezem. Po této zkušenosti už další děti nechtěla. Čas šel, zestárly jsme, já žiju stále svůj vesnický život, mám šest vnoučátek, a jsem zdravá a plná energie.
Jana už prodělala tři operace, a když přišla pandemie, skončila v nemocnici, málem nám umřela. Přitom je mladší než já! Když jsem za ní před rokem přijela, málem jsem ji nepoznala.
Je celá bolavá a nemocemi prolezlá od různých alergií až po těžkou artrózu a stále si na všechno stěžuje. Její syn s ní neudržuje téměř žádné styky a po smrti svého muže je osamělá a zatrpklá. Je mi jí líto.
Dnes vidím všechno jinak. Tu výhru v životě jsem dostala já. Život se se mnou nepáral a to bylo dobře! Jsem odolná, otužilá, mám velkou rodinu, která mě má ráda. Karta se zkrátka obrátila.
Ivana (68), Plzeňsko
