Stačilo málo a udělala bych osudovou chybu. Kdyby nebylo mého dobrého anděla, naletěla bych podvodnému švagrovi.
Celý svůj život jsem byla poměrně důvěřivá. Mojí slabostí bylo, že jsem v lidech neviděla nic zlého a věřila jsem jim. Netušila jsem, jaké nebezpečí na mě číhá v podobě špatných lidí. Naštěstí se objevila záchrana. Můj strážný anděl měl podobu dávné kamarádky z dětství.
Manžel byl přes finance, já přes domácnost
Nebyla jsem nikdy bůhvíjak prakticky založená. Všechny starosti s financemi jsem nechávala na svém manželovi. S Martinem jsme spolu byli už více než deset let, z toho čtyři roky manželé. Dobře jsme se znali a věřili jsme si.
Martin podnikal a ve všem se vyznal. Já jsem mu důvěřovala a starala jsem se o chod domácnosti.
Sbíral umělecké předměty
Nikdy jsme neměli problémy s penězi a nikdy se ani toto téma nestalo předmětem nějakých dohadů nebo sporů. Neřešila jsem ani Martinův koníček, protože i díky tomu, že se mu v podnikání slušně dařilo.
Manžel si už mnoho let pořizoval celkem rozsáhlou sbírku uměleckých děl – obrazů a soch. Občas jsme žertovali o tom, jaké jednou získám velké dědictví. Martin to chtěl dokonce stvrdit i písemně, ale čas mu to nedovolil. Přišlo to naprosto nečekaně a poté se můj svět úplně změnil.
Zhroutil se mi svět
Můj manžel utrpěl silný srdeční infarkt. Stalo se mu to bohužel na jedné pracovní cestě v autě. Ještě stačil zajet na odpočívadlo, ale tam ho potom našli mrtvého. Nebylo mu ještě ani padesát let. Jeho smrt pro mě byla obrovská rána.
Prožívala jsem totální šok, nebyla jsem schopná vůbec ničeho. Nad vodou mě držela jen přítomnost obou dcer. Bez nich bych to těžké období pravděpodobně nezvládla.
Vzácná sbírka mi zůstala
Na Martinova slova a naše někdejší řeči jsem si vzpomněla až během dědického řízení. Celkem rozsáhlý majetek jsme si s dcerami rozdělily spravedlivě. Ta umělecká sbírka, kterou manžel během let nastřádal, zůstala z podstatné části mně.
Přemýšlela jsem, co s ní udělám. Já jsem umění moc nerozuměla, takže pro mě neměla jinou hodnotu než vzpomínku na milovaného muže.
Nečekaně se objevil švagr
Dospěla jsem nakonec k závěru, že nejlépe bude, když sbírku rozprodám mezi lidi, kterým by mohla udělat radost. Brzy po mém rozhodnutí se u nás objevil můj bývalý švagr Štefan.
Ten si před lety vzal moji sestru, ale poté, co se rozvedli, jsme se už moc nestýkali. Jeho návštěva mě docela překvapila. Účel se vzápětí vysvětlil. Štefan se doslechl se o tom, že mám v úmyslu nabízet kupcům onu sbírku umění, a chtěl mi dobře poradit.
Myslela jsem si, že mi chce pomoct
Myslela jsem si, že jsou jeho úmysly nezištné, že to dělá, jak se říká, z dobroty srdce, proto jsem jeho pomoc uvítala. Sama bych si totiž nedovedla poradit a nechtělo se mi najímat někoho úplně cizího.
Štefan navíc tvrdil, že má spoustu známostí mezi movitými lidmi. Domluvili jsme se, že udělám nějaký seznam, který mu pomůže sbírku rozprodávat. Pro sebe chtěl jen symbolickou část z ceny.
U postele se mi zjevila kamarádka
Noc po jeho návštěvě jsem měla hodně živý sen. Byl o mém manželovi a já se z něho probudila s pláčem. Hned jsem se ale domnívala, že sním dál, protože u mé postele stála Jitka, moje nejlepší kamarádka z dětství.
Ta se utopila, když jí bylo čtrnáct let, což mě tenkrát hodně poznamenalo. Jitka ke mně promlouvala a důrazně mě varovala před mým švagrem. Říkala, že se mě Štefan chystá ošklivě podvést. Ráno jsem z toho všeho byla naprosto zmatená. Nevěděla jsem, zda se mi to vše jenom zdálo, nebo zda jsem blouznila.
Podivná nabídka
Za tři dny za mnou přišel Štefan s podivným návrhem. Chtěl, aby se celá sbírka převedla k němu do vily. Tvrdil, že to bude výhodnější, protože bude ty předměty nabízet jako podnikatel na adrese své firmy a ne jako soukromá osoba, jak bych to musela udělat já. Byla jsem v podobných věcech nezkušená, a tak mi to připadalo věrohodné.
Spatřila jsem ji podruhé
Hned následující den přijel Štefan s větší dodávkou. Ve chvíli, kdy mi před očima mával papírem o převedení sbírky a tvrdil, že jde jen o formalitu, se mi znovu zjevil přízrak utopené Jitky.
Tentokrát mrtvá kamarádka nic neříkala, jen se mračila a snažila se zabránit tomu, aby se celá transakce uskutečnila.
Chrání mě z onoho světa
Bleskla mi hlavou rychlá myšlenka a já Štefanovi řekla, že u toho chci mít svého právníka. Bývalý švagr se zarazil a tvářil se uraženě. Potom se otočil a s dodávkou odjel. Už se mi neozval.
Dnes je mi jasné, že mě chtěl jako naivní a nezkušenou vdovu jen podvést a okrást. A já? Cítím obrovskou vděčnost k dobrým silám z onoho světa, které mě v podobě dávné kamarádky varovaly! Od té doby vím, že na mě odněkud shora dohlíží i můj milovaný Martin.
Tereza O. (52), Liberec