Domů     Mezi hroby se ozval děsivý šepot
Mezi hroby se ozval děsivý šepot
5 minut čtení

Hledala jsem hrob bývalé spolužačky a prožila jsem něco strašlivého. Chtěla jsem se dostat rychle pryč, ale nevěděla jsem, kudy se dát.

Když jsem byla na základní škole, byla mojí nejlepší kamarádkou Romana. Byly jsme skoro jako sestry. Vždy jsme tu byly jedna pro druhou, pomáhaly jsem si, radily jsme si, zkrátka jsme se na sebe mohly vždycky spolehnout.

Po škole se naše cesty rozdělily

Tak to pokračovalo ještě celou střední školu, ale pak nás život rozdělil. Zatímco já jsem zůstala v rodném městě, kamarádka se přestěhovala na opačný konec republiky.

V dospělosti jsme se pak většinou vídaly jen na třídních srazech a občas jsme si psaly přes internet nebo jsme si zatelefonovaly.

Ta zpráva mě zasáhla

Jednoho dne jsem se dozvěděla se zpožděním hroznou zprávu, že Romana zemřela. Byla hodně let vážně nemocná, ale o své nemoci mi nikdy neřekla, takže to pro mě byl skutečně šok.

Mrzelo mě, že jsem jí nebyla ani na pohřbu, a tak jsem se to rozhodla napravit tím, že zajedu navštívit místo jejího posledního odpočinku. Vzala jsem si na to den dovolené a vydala se na dlouhou cestu autem.

Ve vzduchu panoval smutek

Byl zrovna nepříjemný deštivý podzimní den, ale to mě od plánu neodradilo. Po několikahodinové jízdě jsem konečně dojela do malého městečka na jihu Moravy. Na hřbitově, který jsem chvíli hledala, v tomhle počasí nikdo nebyl.

Ve stínu stromů tam panovalo ještě tísnivější šero a smutno než jinde. Od bratra Romany jsem zhruba věděla, kde mám hrob své kamarádky hledat. Měla jsem s sebou krásnou ozdobnou hřbitovní svíci, kterou jsem tam chtěla zapálit na její památku.

Bloudila jsem mezi hroby

Dost dlouho jsem bloudila mezi hroby a kroky mě zavedly až do nejvzdálenějšího kouta hřbitova. Tam byla skoro úplná tma. Pomyslela jsem si, že by bylo bývalo dobré vzít si s sebou baterku.

Musela jsem přistoupit skoro ke každé náhrobní desce a luštit jména, abych zjistila, jestli je to ten správný hrob. Najít ho se mi ale dlouho nedařilo. Vzdát jsem to ale nechtěla, už proto, že jsem sem vážila tak dlouhou cestu.

Nezřetelné šeptání

Pokračovala jsem v hledání, když jsem náhle zaslechla nějaké šeptání. V první chvíli jsem si myslela, že je to někdo z dalších návštěvníků hřbitova. Rozhlížela jsem se kolem sebe, ale zjistila jsem, že tam nikdo jiný, kromě mě, není.

Nezřetelné šeptání, kterému jsem nerozuměla, se změnilo v hlasité oddechování a po něm následoval tlumený výkřik. To už jsem měla opravdu strach.

Hlasy kolem mě kroužily

Nejistě jsem se kolem sebe rozhlížela. K jednomu hlasu se přidal další, trochu hrubší. Stále jsem ale nikoho neviděla. Ty hlasy kolem mě kroužily. Chvíli se zdály být vzdálené, chvíli to vypadalo, že je mám přímo za zády.

Roztřásla jsem se hrůzou a zkoušela si vzpomenout, kudy se co nejrychleji dostanu k východu ze hřbitova. Když jsem pak zřetelně zaslechla ženský hlas, který říkal, že se chce vrátit zpátky do života, dala jsem se na útěk.

Nebylo to snadné, protože jsem se mezi hroby dočista ztratila. Na chvíli jsem se zastavila. Kolem už bylo ticho, ale já se stejně bála a byla jsem rozhodnutá utéct bez toho, abych Romaně zapálila svíčku.

Utekla jsem pryč

Další výkřik se pak ozval těsně za mojí hlavou, a to mě donutilo k zoufalému běhu. Už ani nevím, jak jsem se ze hřbitova dostala. Když jsem byla za vstupní branou, rozběhla jsem se k zaparkovanému autu. Nasedla jsem do něj a ujížděla pryč, rozhodnutá, že se tam už nikdy nevrátím.

Další výlet

Časem se mi ten strašidelný zážitek rozležel v hlavě. Přišly jarní slunečné dny. Předpokládala jsem, že za jasného denního světla se ten děs, jaký jsem tehdy na podzim prožila, nebude opakovat. Dodala jsem si odvahy a znovu jsem se na ten hřbitov vydala. Tentokrát jsem vyjela hodně brzy ráno, abych tam byla dostatečně brzy.

Rozhovor s hrobníkem

Bylo krásné počasí a já jsem hrob Romany našla během pár minut. Všimla jsem si, že nedaleko od jejího hrobu pracuje nějaký muž. Pochopila jsem, že to bude nejspíš hrobník.

Riskovala jsem, že mě bude mít za blázna, ale šla jsem se ho zeptat, jestli se tu někdy nedějí podivné věci. Muž se na mě kupodivu nedíval jako na blázna, ale pozval mě do svého příbytku na šálek čaje.

Moje tajemství

Pověděl, že na tomto hřbitově pracuje již mnoho let a že má opravdu nepěknou pověst. Prý se tu občas zjevují duchové mrtvých a jsou slyšet jejich hlasy. Neplatí to ale pro místní lidi, týká se to jen cizích návštěvníků.

Ptal se mě, jestli se mi tu někdy něco stalo. Chvíli jsem měla pokušení mu o svém hrůzyplném zážitku povědět, ale nakonec jsem si ho raději nechala pro sebe. Zavrtěla jsem hlavou, že ne, poděkovala jsem mu a pak ze hřbitova se smíšenými pocity odešla. Dodnes mi však při vzpomínce na ten zážitek naskakuje husí kůže.

Veronika N. (57), Praha

Předchozí článek
Související články
4 minuty čtení
Byla to potvora. Svedla mého muže a neváhala k tomu použít kouzla a čáry. Musela jsem jí oplatit stejnou mincí, aby byl Venca zase jen můj! Od první chvíle, kdy jsem tu ženskou viděla, mi bylo jasné, co je zač. Přistěhovala se do našeho sousedství původně s partnerem. Byl to takový neduživý chudáček, nemluva, kterého měla místo psa. Jen mu dávala příkazy a rozkazy, co má udělat, ani mu pořádně
3 minuty čtení
Na rozcestí se rozdělili a zamířili na vrchol. Po hodině čekání začali být všichni nervózní. Kam se poděli jejich kamarádi? Tento pozoruhodný příběh se stal mojí starší sestře Ireně a jejím přátelům, když chodili na vysokou školu a o víkendech pořádali s partou výpravy do hor. Já jejich vyprávění ale pevně věřím, protože Irena stála vždy nohama pevně na zemi. Nějaké fantazie nebo výmysly k ní n
5 minut čtení
Měla to být cesta z práce domů jako každá jiná. Ale zahlédla jsem v parku starší ženu, které se udělalo špatně. Tak jsem zasáhla. Myslela jsem si, že si nezasloužím zázrak. A přece mě potkal. Zachránila jsem lidský život a dobré síly se mi za můj čin odměnily. Měla jsem možnost vybrat si tři věci, které jsem si přála, po kterých jsem toužila. Moc dlouho jsem neváhala a řekla jsem, co bych si př
3 minuty čtení
Během víkendu na horách jsem zažila noční můru. Ztratila jsem se v lese, všude jen sníh a stromy. Pak jsem uslyšela vytí. Kamarádka mi volala na poslední chvíli. Musela zrušit víkend na chalupě, kterou měla zamluvenou. Nabídla mi, abych jela místo ní. Byla by škoda, kdyby ubytování propadlo. Sice jsem tak narychlo nesehnala nikoho do páru, ale vyrazila jsem. Knížka u kamen a procházka sněhem mi
5 minut čtení
Nikdy jsem nevěřila na zázraky. Možná proto se mi jeden musel stát. Po těžkém úrazu mi pomohla energie staré zříceniny. S Blankou se známe už od střední školy. Hned od prvního dne jsme si spolu báječně rozuměly a staly jsme se dobrými kamarádkami. Kamarádka do nepohody Naše přátelství trvá dodnes, i když jsme obě dávno dospělé a máme své vlastní rodiny, a jsem za to moc ráda. Na rozdíl od
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Koněpruské jeskyně a javoříčští netopýři už se probouzí
epochanacestach.cz
Koněpruské jeskyně a javoříčští netopýři už se probouzí
Hlavní sezóna zpřístupněných jeskyní sice začne až další víkend, ale už tuto sobotu 29. března 2025 zvou Koněpruské jeskyně na Berounsku na Jarní probouzení domu přírody Českého krasu. Javoříčské jeskyně na Olomoucku zase v sobotu chystají oblíbené Probouzení netopýrů. Program Zahájení sezóny v Koněpruských jeskyních na Zlatém koni v Českém krasu je naplánován v sobotu od 9:00
Velikonoční menu v restauraci The Artisan
iluxus.cz
Velikonoční menu v restauraci The Artisan
Jaro přináší nejen probouzející se život do přírody, ale i do kuchyně restaurace The Artisan v pražském hotelu Marriott. Pro letošní Velikonoce připravil šéfkuchař David Rejhon speciální menu, které s
Tajemný Klášterec nad Orlicí: Ďáblové pod omítkou svatostánku?
epochalnisvet.cz
Tajemný Klášterec nad Orlicí: Ďáblové pod omítkou svatostánku?
Kostel Nejsvětější Trojice najdeme v podhůří Orlických hor, v obci Klášterec nad Orlicí. Historie tohoto původně gotického kostela sahá hluboko do minulosti. Uvnitř kostela, v oblouku mezi kněžištěm a chrámovou lodí, nacházejí restaurátoři nápis: ,,Chrám tento Nejsv. a nerozdílné Trojice Boží vystavěn jest v Létu 453 od Narození Božího“. Je tedy možné, že se může jednat o
Na dvoře Ludvíka XIV.: Servíruje se bešamel a vidlička je ďáblův nástroj
epochaplus.cz
Na dvoře Ludvíka XIV.: Servíruje se bešamel a vidlička je ďáblův nástroj
Lžíce, vidlička a nůž, to je základ příboru, který běžně používáš u stolu. Tušíte ale, že to zdaleka není samozřejmost? Cesta vidličky k jídelnímu stolu byla docela složitá a ještě v 18. století se ještě leckde musíte obejít bez ní. Třeba u královského stolu. Na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV. (1638–1715), přezdívaného „král Slunce“ se
Záhada Terakotové armády: Působili na čínském císařském dvoře sochaři z antického Řecka?
enigmaplus.cz
Záhada Terakotové armády: Působili na čínském císařském dvoře sochaři z antického Řecka?
Když byl v roce 1974 v Číně objeven soubor osmi tisíc keramických soch, zpráva o tomto neuvěřitelném nálezu se rozletěla do světa. Dnes tuto unikátní kolekci známe pod označením Terakotová armáda. Byl
Bernášková utekla manželovi za kamarádem?
nasehvezdy.cz
Bernášková utekla manželovi za kamarádem?
Sotva skončilo patnáctileté manželství herečky Jany Bernáškové (44) ze seriálu ZOO Nové začátky, už začínají vyplouvat na povrch pikantní detaily. A povídá se, že režiséra a scenáristu Rudolfa Merkn
Nikdy jí tu faleš neodpustíme!
skutecnepribehy.cz
Nikdy jí tu faleš neodpustíme!
Kolegyni jsem považovala za svůj vzor. Nakonec jsem zjistila, že za líbivou fasádou se skrývá zlá a zákeřná osoba, která se ničeho neštítí. Anna byla sociální pracovnice, stejně jako já. Pracovaly jsme společně na oddělení péče o seniory. Na začátku naší spolupráce jsme si rozuměly skvěle. Byla vnímavá, empatie z ní přímo sršela, a především měla vždy dobré rady, jak se postarat o pacienty.
5 vyvrácených mýtů o čaji: Jeho domovinou není Čína
historyplus.cz
5 vyvrácených mýtů o čaji: Jeho domovinou není Čína
„Čajovník je zřejmě nejstarší kulturní rostlinou světa. Pochází z Číny, kde se pěstuje asi 2500 let,“ uvádí současná autorka Viola von Wachendorfová. I další knihy, popisující dějiny pěstování čaje, začínají podobnými příběhy. Bylo to ale tak doopravdy?   Některé legendy kladou počátky pěstování čaje dokonce ještě mnohem dál do minulosti. „Louis Lewin (německý farmakolog, žijící
Měsíční Grand Canyon? Obří kaňony vznikly během několika minut
21stoleti.cz
Měsíční Grand Canyon? Obří kaňony vznikly během několika minut
Při pohledu na Grand Canyon v Arizoně si snadno představíme, jak jej po miliony let vyřezávala voda, pomalu formující tuto dechberoucí krajinu. Ale co kdyby podobné kaňony vznikly během několika minut
Dům roku, který se zrodil ve sklepě
rezidenceonline.cz
Dům roku, který se zrodil ve sklepě
Když tato zajímavá rezidence získala celosvětové prvenství ve světové soutěži International Architecture Award 2008, bylo to pro její tvůrce velké překvapení. Návrh totiž vznikl v nevytápěném suterénním ateliéru, kde tehdy tříčlenný tým dnes slavného architekta Roberta Konieczného skončil po své nepříliš úspěšné předchozí kariéře. Měl za sebou osm let chudoby, spaní v autě na staveništích, pouze
Všechno jsme spolu zvládli
nejsemsama.cz
Všechno jsme spolu zvládli
Když už jsem myslela, že se budu soustředit na sebe a budu si užívat klidný život po všech trápeních, syn mi zaklepal na dveře s tím, že se dostal do obrovských potíží a jde mu o život. Celý život jsem si přála jen to, aby se moje děti měly dobře. Po dramatickém rozvodu s manželem, který nás
Kroupové rizoto s houbami
tisicereceptu.cz
Kroupové rizoto s houbami
Pokud chcete použít sušené hříbky, namočte je asi hodinu předem. Suroviny 300 g čerstvých hub 300 g ječných krup 2 stroužky česneku 2 lžíce másla 2 lžíce olivového oleje 50 ml bílého vína